Oxid seleničitý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Oxid seleničitý SeO2 | |
|---|---|
  |
|
| Obecné | |
| Systematický název | Oxid seleničitý |
| Anglický název | Selenium dioxide |
| Německý název | Selendioxid |
| Sumární vzorec | SeO2 |
| Vzhled | Bílý, nažloutlý nebo červený krystalický prášek |
| Identifikace | |
| UN kód | 3283 |
| SMILES | Se(=O)=O |
| InChI | 1S/O2Se/c1-3-2 |
| Číslo RTECS | VS8575000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 110,96 g/mol |
| Teplota sublimace | 316 °C (α) 340 °C (β) |
| Teplota rozkladu | 1 000 °C |
| Hustota | 3,953 8 g/cm3 (15,3 °C) |
| Index lomu | α - modifikace nD= 1,76 |
| Rozpustnost ve vodě | α - modifikace 264 g/100 ml (22 °C) 472 g/100 ml (65 °C) β - modifikace 38,4 g/100 ml (22 °C) 82,5 g/100 ml (65 °C) |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech |
benzen methanol ethanol 6,67 g/100 ml (14 °C) aceton 4,35 g/100 ml (15 °C) kyselina octová 1,11 g/100 ml (14 °C) |
| Tlak páry | 1,65 kPa (70 ºC) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | čtverečná (α) jednoklonná (β) |
| Hrana krystalové mřížky | α - modifikace a= 835,3 pm c= 505,1 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | -225,5 kJ/mol (α) -266 kJ/mol (β) |
| Entalpie sublimace ΔHsub | 813 J/g (α) 924 J/g (β) |
| Standardní molární entropie S° | 56,9 JK-1mol-1 (α) |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | -173,6 kJ/mol (α) |
| Bezpečnost | |
 Toxický (T)  Nebezpečný pro životní prostředí (N) |
|
| R-věty | R23/25, R33, R50/53 |
| S-věty | S1/2, S20/21, S28, S45, S60, S61 |
| NFPA 704 |
 0
3
0
|
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Oxid seleničitý SeO2 je jedním z oxidů selenu, který v něm má oxidační číslo IV. Je to anhydrid kyseliny seleničité. V přírodě se vyskytuje jako minerál downeyit [1].
reference [editovat]
Literatura [editovat]
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
