Oxid telluričitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Oxid telluričitý
TeO2powder.jpg
Obecné
Systematický název Oxid telluričitý
Anglický název Tellurium dioxide, tellurium(IV)oxide
Německý název Tellurdioxid
Sumární vzorec TeO2
Vzhled Bílá pevná látka
Identifikace
SMILES Te(=O)=O
InChI 1S/O2Te/c1-3-2
Vlastnosti
Molární hmotnost 159,60 g/mol
Teplota tání 732,6 °C
Teplota varu 1 245 °C (rozklad)
Hustota 6,02 g/cm3 (α, 20 °C)
5,91 g/cm3 (β, 0 °C)
5,87 g/cm3 (β, 20 °C)
Index lomu β - modifikace
nLia= 2,00
nLib= 2,18
nLic= 2,35
Rozpustnost ve vodě 0,000 67 g/100 ml (20 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
silné kyseliny
silné zásady (na telluričitany)
Měrná magnetická susceptibilita -1,39·10-6 cm3g-1 (18 °C)
Struktura
Krystalová struktura čtverečná (α)
kosočtverečná (β)
Hrana krystalové mřížky α - modifikace
a= 481 pm
c= 761,3 pm
β - modifikace
a= 561,7 pm
b= 1 203,4 pm
c= 546,3 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -321,7 kJ/mol (α)
-323 kJ/mol (β)
Entalpie tání ΔHt 185 J/g
Entalpie varu ΔHv 1 285 J/g
Standardní molární entropie S° 56,6 JK-1mol-1 (α)
79,5 JK-1mol-1 (β)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° -264,6 kJ/mol (α)
-270 kJ/mol (β)
Izobarické měrné teplo cp 0,401 JK-1g-1 (α)
Bezpečnost
R-věty žádné nejsou
S-věty žádné nejsou
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Oxid telluričitý je jedním z oxidů telluru, který v něm má oxidační číslo IV. Je to anhydrid kyseliny telluričité. V přírodě se vyskytuje jako minerál paratellurit, který krystaluje v čtvercové modifikaci, a minerál tellurit, který krystaluje v kosočtverečné modifikaci.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.