Jonathan Swift

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jonathan Swift
Jonathan Swift
Jonathan Swift
Narození30. listopadu 1667
Dublin, Irsko
Úmrtí19. října 1745
Dublin, Irsko
Místo pohřbeníKatedrála svatého Patrika
PseudonymIsaac Bickerstaff
Povoláníbásník, romanopisec, satirik, filozof, lidskoprávní aktivista, pamfletista, anglikánský kněz, spisovatel, autor sci-fi a esejista
Alma materTrinity College
Hertford College
Kilkenny College
Žánrsatira, esej, podobenství a pamflet
Významná dílaGulliverovy cesty
Skromný návrh
Pohádka o kádi
Politická příslušnostToryové
Manžel(ka)Esther Johnson (od 1716)
Partner(ka)Esther Vanhomrigh
RodičeJonathan Swift[1][2] a Abigail Erick[1][2]
PříbuzníJane Swiftová (sourozenec)
PodpisPodpis
„Když se na světě objeví opravdový génius, pozná se podle toho znamení, že se všichni hlupci proti němu spolčí.“
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jonathan Swift (30. listopadu 1667 – 19. října 1745) byl anglický spisovatel, satirik, pamfletista, básník a anglikánský kněz, autor slavného fantastického cestopisu Gulliverovy cesty[3].

Život

Narodil se v Dublinu anglickým rodičům. Záhy přišel o oba rodiče (otec mu zemřel dokonce před jeho narozením) a o výchovu se pak staral jeho strýc. Studoval na latinské škole v Kilkenny a v letech 1682-1686 absolvoval s ne příliš dobrým prospěchem dublinskou univerzitu Trinity College. Roku 1688 odjel do Londýna a stal se tajemníkem vynikajícího anglického státníka, významného whigistického politika, diplomata a učence sira Williama Templea, na jehož doporučení se dal vysvětit na kněze. Za svého dlouhého pobytu na Templeově venkovském sídle Moor Park získal značné vzdělání a politický rozhled, poznal řadu významných osobností a sám začal psát.

Po Templeově smrti roku 1699 působil deset let jako farář v irském Laracoru u Dublinu. Roku 1702 získal na dublinské universitě Trinity College titul doktora teologie. Často také jezdil na delší pobyty do Londýna, kde se díky svým politickým pamfletům stal známou osobností. Kolem roku 1710 se rozešel s whigy, nedokázal u nich vzbudit zájem o problémy chudé irské církve. Přešel k toryům, jejímž představitelům prokazoval neocenitelné služby svými politickými brožurami, pamflety a články v časopise The Examiner a nějaký čas jej vedl. Ale ani jejich podpora mu nepomohla získat stálé místo v Anglii a ani se nestal biskupem, jak očekával. Byl jen roku 1713 jmenován děkanem katedrály sv. Patrika v Dublinu a tam od roku 1714 prožil zbytek svého života.

Od roku 1701 měl poměr s Ester Johnsonovou. Seznámil se s ní jako její učitel za svého působení u sira Templea a žila s ním v Irsku až do své smrti roku 1728 (je to známá „Stella“, jak ji jmenoval ve svých četných dopisech). Kromě ní se Swift ještě blízce stýkal s Ester Vanhomrighovou (dal jí přezdívku „Vanessa“), jež se do něj vášnivě zamilovala, když mu bylo přes čtyřicet (jí bylo o dvacet čtyři let méně). I Vanessa šla za ním do Irska, zemřela tam roku 1723, nedlouho poté, co mezi ním a jí došlo k roztržce vzniklé tím, že se dozvěděla o své sokyni a napsala buď jí nebo jemu list a děkan jí to neodpustil.

Po „Stellině“ smrti se začal čím dál tím více stranit veřejnosti i svých přátel a žil nakonec v úplné odloučenosti. Jeho poslední léta byla poznamenána vleklou chorobou, při níž ztratil sluch a schopnost řeči, a nakonec šílenstvím.

Dílo

  • Ode to the Athenian Society (1692, Óda na athénskou společnost), první Swiftovo vydané dílo,
  • The Battle of Books (1704, Bitva knih), satirický pamflet vzniklý jako příspěvek k polemice sira Templea o hodnotě klasických knih proti moderním. V alegorickém prostředí Královské knihovny se odehrává souboj mezi knihami obou skupin. Spor není sice rozhodnut, ale Swiftovy sympatie jsou na straně klasiků.
  • A Tale of A Tub (1704, Pohádka o kádi), česky 1911 (Dostupné online.), alegorická próza, která je ostrou kritikou na rozdělení křesťanů do tří církví (anglikánství, katolictví a protestanství) na církevní dogmatismus. Katolická církev zařadila r. 1734 tuto knihu na Index zakázaných knih a v tomto seznamu byla uváděna až do konce 19. století.[4] Teprve v Indexu, jenž byl vydán v roce 1900, byla řada titulů vynechána,[5] mezi nimi i spis Swiftův, který v tomto a v následujících vydáních Indexu již není zmiňován.
  • The Journal to Stella (Deník psaný Stelle, psáno 1710–1713, vydáno 1766), šedesát pět dopisů, které Swift adresoval své důvěrné přítelkyni Ester Johnsonové. Česky byly vydány úryvky roku 1953 a 1967.
  • Argument against Abolishing Christianity (1711, Rozprava o zrušení křesťanství v Anglii), česky roku 1953.
  • The Conduct of the Allies in the Present War (1711, Chování spojenců v současné válce), ostrý pamflet proti britské účasti ve válce o španělské dědictví.
  • Conduct Of The Allies (1711, Průvodce pro cizince), politický pamflet kritizující vládu whigů pro její neschopnost ukončit válku s Francií.
  • Cadenus and Vanessa (1713, Cadenus a Vanessa), báseň připomínající vzájemný vztah Swifta a Ester Vanhomrighové (Cadenus je přesmyčka latinského slova decanus, tedy děkan)
  • Proposal for the Universal Use of Irish Manufacture (1720, Návrh na všeobecné využití irských manufaktur), zde autor vyzývá k bojkotu dovozu anglických látek do Irska.
  • Drapier's Letters (1724-1725, Pláteníkovy listy), pět anonymně vydaných listů, které ostře napadly pokus vnutit Irsku znehodnocenou měnu a volaly po stejné svobodě jak pro Iry, tak pro Angličany. Česky byl roku 1953 a 1967 vydán jen Čtvrtý pláteníkův list.
  • Gulliver's Travels (1726, rozšířeno 1735, Gulliverovy cesty), nejslavnější Swiftovo dílo, fantastický cestopis napsaný jako syntéza parodie na dobrodružné příběhy z cest a satiry na lidskou společnost, v němž hlavní hrdina, lodní lékař a později kapitán Lemuel Gulliver, vypráví o neuvěřitelných dobrodružstvích, prožitých u liliputánských trpaslíků, brobdingnackých obrů, hvězdářů na létajícím ostrově Laputa a následně u moudrých koní Hvajninimů. V podtextu knihy jsou satiricky zobrazeny a kritizovány poměry na anglickém královském dvoře v době panování Jiřího I., šarvátky anglických politických stran toryů a whigů a dlouholeté nepřátelství Angličanů a Francouzů. Kniha tak přerůstá v antiutopii zpochybňující moderní racionalitu, civilizaci i představy o nutném pokroku a nadřazeném postavení lidstva v přírodě. Česky bylo dílo poprvé vydáno roku 1852 a od té doby existuje několik desítek českých vydání v různých překladech.
  • The Present Miserable State of Ireland (1727, Nynější zuboženost Irska), česky roku 1967.
  • A Short View of the State of Ireland (1728, Krátký přehled o tom, jak to s Irskem vypadá), česky roku 1967.
  • On the Death of Mrs. Johnson (1928, česky s názvem Jaká byla Stella roku 1953 a 1967), nedokončený fragment vzpomínek na důvěrnou přítelkyni Ester Johnsonovou.
  • A Modest Proposal: For Preventing the Children of Poor People in Ireland from Being a Burden to Their Parents or Country, and for Making Them Beneficial to the Public (1729, Skromný návrh, jak předejíti, aby děti irských chuďasů nebyly břemenem svým rodičům i zemi, a jak je udělat prospěšnými pro veřejnost), vrcholný Swiftův satirický pamflet, ve kterém navrhuje, aby děti chudých sloužily jako lahodná potrava pro bohaté. Metafora kanibalismu je zde sarkasmem pranýřujícím bezmezné vykořisťování Irska Angličany. Česky byl pamflet vydán roku 1930, 1953 a 1967.
  • On the Death of Dr. Swift (1731, Verše na vlastní smrt), humoristické verše, česky roku 1953 a 1967.

Česká vydání

Výběrový přehled vydání Gulliverových cest

Ostatní vydání

Zajímavosti

Je po něm pojmenován kráter Swift na Deimosu.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. ↑ a b Kindred Britain.
  3. ↑ Jonathan Swift, Writer (1667–1745).
  4. ↑ Swiftova kniha je zmíněna např. ještě v Indexu z roku 1892: Index librorum prohibitorum sanctissimi Domini Nostri Leonis XIII. Pont. Max. jussu editus: Editio IV. Taurnensis cum appendice usque ad 1892. Taurini : Typ. Pontificia et Archiepiscopalis Eq. Petrus Marietti, 1892. 444 s. [Viz str. 394; uveden je francouzský název Swiftova spisu: „Le Conte du Tonneau".]
  5. ↑ TUMPACH, Josef, ed. a PODLAHA, Antonín, ed. Český slovník bohovědný. Díl 5., Holbein–Itálie (sešity 131–151). Praha: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1930-1932. 448 s. [Heslo „Index librorum prohibitorum" je str. 310–312; viz str. 311.]
  6. ↑ Crater Swift on Deimos Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)

Literatura

  • STŘÍBRNÝ, Zdeněk. Dějiny anglické literatury. 1. svazek. Vydání 1. Praha: Academia, 1987, 414 s. [Kapitola „Swift a osvícenská satira" je na str. 294–304.]
  • CRAIG, Hardin, ed. Dějiny anglické literatury. [Orig.: A history of english literature]. Část druhá. Literatura období restaurace a osmnáctého století. Anglická literatura devatenáctého a počátku dvacátého století. Vydání 1. Přeložil Zdeněk Stříbrný. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1963. 482 s. [Kapitola „Toryovští satirikové: Jonathan Swift" je na str. 46–52. Autor: Louis I. Bredvold.]
  • ŠALDA, František Xaver a BLAHYNKA, Milan, ed. Šaldův slovník naučný: výběr z hesel F.X. Šaldy v Ottově slovníku naučném 1894-1908. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1986. 353 s. [Heslo „Jonathan Swift" je otištěno na str. 271–273.]
  • MACURA, Vladimír a kol. Slovník světových literárních děl. 2. svazek, M–Ž. 1. vyd. Praha: Odeon, 1988. 459 s. [Stať „Gulliverovy cesty" je na str. 287–288; autorka Daniela Hodrová.]
  • VYKOUPIL, Libor. Ecce homo : z rozhlasových fejetonů. Brno: Julius Zirkus, 2004. 312 s. ISBN 80-903377-0-8. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jonathan_Swift&oldid=16212509“