Jodid rtuťnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jodid rtuťnatý
Krystalové modifikace - červená α modifikace a žlutá β modifikace
Obecné
Systematický název jodid rtuťnatý
Latinský název Hydrargyri iodidum rubrum
Anglický název Mercury(II) iodide
Německý název Quecksilber(II)-iodid
Sumární vzorec HgI2
Vzhled červenooranžové krystaly (α)
žluté krystaly (β)
Identifikace
SMILES I[Hg]I
InChI 1S/Hg.2HI/h;2*1H/q+2;;/p-2
Vlastnosti
Molární hmotnost 454,90 g/mol
Teplota tání 259 °C
Teplota varu 353 °C
Teplota změny krystalové modifikace 127 °C (α → β)
Hustota 6,36 g/cm³ (α)
6,271 g/cm³ (β, 20 °C)
6,094 g/cm³ (β, 128 °C)
Index lomu nD= 2,748 (α, 20 °C)
nD= 2,455 (β, 20 °C)
Rozpustnost ve vodě nasycený roztok
0,004 % (17,5 °C)
0,01 % (20 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
methanol
3,17 g/100 ml (20 °C)
6,51 g/100 ml (66 °C)
ethanol
2,20 g/100 ml (20 °C)
aceton
2,1 g/100 ml (0 °C)
3,18 g/100 ml (25 °C)
roztok KI
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
diethylether
benzen
tetrachlormethan
pyridin
Součin rozpustnosti 4,26•10-14
Měrná magnetická susceptibilita -3,552 5·10-6 cm3g-1
Struktura
Krystalová struktura čtverečná bazálně centrovaná (α)
kosočtverečně bazálně centrovaná (β)
Hrana krystalové mřížky α - modifikace
a= 435,6 pm
c= 1 234 pm
β - modifikace
a= 467,4 pm
b= 732 pm
c= 1 376 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -105,5 kJ/mol (α)
-102,8 kJ/mol (β)
Entalpie tání ΔHt 41,3 J/g
Entalpie varu ΔHv 132 J/g
Standardní molární entropie S° 184,0 JK-1mol-1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° -102,3 kJ/mol (α)
-103,4 kJ/mol (β)
Izobarické měrné teplo cp 0,172 JK-1g-1
Bezpečnost
Vysoce toxický
Vysoce toxický (T+)
Nebezpečný pro životní prostředí
Nebezpečný pro životní prostředí (N)
R-věty R26/27/28 R33 R50/53
S-věty S1/2 S13 S28 S45 S60 S61

GHS06 – toxické látky
GHS06

GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08

GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09

H-věty H330 H310 H300 H373 H410
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Jodid rtuťnatý (HgI2) je anorganická sloučenina mající podobu červenooranžových krystalů. Na rozdíl od chloridu rtuťnatého se špatně rozpouští ve vodě. V přírodě se vyskytuje jako velmi vzácný minerál kokcinit.

Jodid rtuťnatý vykazuje termochromismus; při zahřátí nad 127 °C podléhá fázové přeměně z krystalické formy alfa na světle žlutou formu beta. Po ochlazení nabývá zpět původní barvu. Často se používá k demonstraci uvedeného jevu.[1]

Jodid rtuťnatý je polovodičem používaným pro detekci rentgenového a gama záření a pro zobrazovací zařízení pracující při pokojové teplotě.[2] Používá se také pro přípravu Nesslerova reagencia užívaného pro detekci přítomnosti amoniaku. Může se vyskytovat jako sraženina v mnoha reakcích.

V medicíně se HgI2 dříve používal pro léčbu syfilidy. Ve veterinární medicíně se stále používá do mastí na puchýře při exostóze, při zvětšení kloubních váčků apod.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mercury(II) iodide na anglické Wikipedii.

  1. http://jchemed.chem.wisc.edu/JCESoft/CCA/CCA2/MAIN/THERMHG/CD2R1.HTM
  2. http://www.freepatentsonline.com/6509203.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.