Jodid titanatý

Jodid titanatý
	Krystalová struktura TiI2
Obecné
Systematický název	Jodid titanatý
Anglický název	Titanium(II) iodide
Německý název	Titan(II)-iodid
Sumární vzorec	TiI2
Vzhled	černá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	13783-07-8
PubChem	139268
SMILES	[Ti](I)I
InChI	1S/2HI.Ti/h2*1H;/q;;+2/p-2
Vlastnosti
Molární hmotnost	301,676 g/mol
Teplota tání	480 °C
Hustota	5,2 g.cm−3
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jodid titanatý, TiI₂, je anorganická sloučenina titanu a jodu. Je to černá pevná látka, krystalická struktura odpovídá jodidu kademnatému,^[1] skládá se z oktaedrických jednotek TiI₆.^[2] Připravuje se přímou reakcí z prvků:

Ti + I₂ → TiI₂

Je meziproduktem při van Arkelově–de Boerově výrobě titanu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Titanium(II) iodide na anglické Wikipedii.

↑ GREENWOOD, Norman Neill. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. ISBN 80-85427-38-9, ISBN 978-80-85427-38-7. S. 466.
↑ KLEMM, Wilhelm; GRIMM, Ludwig. Zur Kenntnis der Dihalogenide des Titans und Vanadins. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 1942-03-08, roč. 249, čís. 2, s. 198–208. Dostupné online [cit. 2023-01-23]. ISSN 0863-1786. DOI 10.1002/zaac.19422490204. (německy)

[:0-1] GREENWOOD, Norman Neill. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. ISBN 80-85427-38-9, ISBN 978-80-85427-38-7. S. 466.

[2] KLEMM, Wilhelm; GRIMM, Ludwig. Zur Kenntnis der Dihalogenide des Titans und Vanadins. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 1942-03-08, roč. 249, čís. 2, s. 198–208. Dostupné online [cit. 2023-01-23]. ISSN 0863-1786. DOI 10.1002/zaac.19422490204. (německy)

[1]

[2]