Harrachov
Harrachov | |
---|---|
Pohled na střed Harrachova z Čertovy hory. | |
znak | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Tanvald |
Obec s rozšířenou působností | Tanvald (správní obvod) |
Okres | Semily |
Kraj | Liberecký |
Historická země | Čechy + Slezsko |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°46′20″ s. š., 15°25′53″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 406 (2023)[1] |
Rozloha | 36,63 km²[2] |
Katastrální území | Harrachov |
Nadmořská výška | 665 m n. m. |
Počet domů | 567 (2021)[3] |
Počet k. ú. | 1 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Centrum 150, 512 46 Harrachov mesto |
Starosta | Eva Zbrojová (DRS) |
Oficiální web: www | |
Harrachov | |
Další údaje | |
Kód obce | 577081 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Harrachov (něm. Harrachsdorf) je město a horské letovisko v Krkonoších. Rozkládá se pod Čertovou horou v údolí říčky Mumlavy. Administrativně spadá pod okres Semily v Libereckém kraji. Území města přímo sousedí s Polskem, s nímž je spojeno silnicí I/10. Město se skládá ze čtyř částí: vlastního Harrachova, Mýtin, Nového Světa a Ryžoviště. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.
Historie
Na místě dnešního Harrachova byla v 17. století založena ves Dörfl, která byla v 18. století přejmenována podle majitelů místního panství na Harrachov. Harrachové, původně český šlechtický rod, odvozuje své jméno od místa v jižních Čechách (de Horach). Obživou místních obyvatel byla tehdy tradiční sklářská výroba, která v okolí Harrachova existuje od 14. století. Dnešní harrachovská sklárna Novosad byla založena již v roce 1712 a je druhou nejstarší sklárnou v Česku. Sklárna patřila až do roku 1946 rodu Harrachů, potom ji převzal stát, od kterého ji v roce 1993 odkoupil soukromý majitel. Harrachov v dnešních hranicích vznikl v 50. letech 20. století, kdy k němu byl připojen Nový Svět, Rýžoviště a (před 14. únorem 1959)[4][5] polské (respektive slezské) Mýtiny.
Výnosem Krajského národního výboru v Hradci Králové č. 89/65 ze dne 2. února 1965 byl Harrachov v Krkonoších podle § 13 zákona č. 65/1960 Sb. povýšen na město, přípis došel do Harrachova dne 6. února 1965. Změna byla provedena na žádost předsedy KNV Václava Hadravy, který ho přednesl radě krajského národního výboru již v roce 1964.[6]
Současnost
Po pádu komunismu v roce 1989 se v Harrachově začal velmi prudce rozvíjet turistický ruch. Bylo vystavěno a otevřeno obrovské množství nových ubytovacích a stravovacích zařízení všeho druhu. Místní sklárna se stala současně také turistickou atrakcí - pořádají se různé prohlídky ukazující metody výroba skla. V areálu sklárny vznikl také malý pivovar.
Lyžařské středisko
Zimní sporty se v Harrachově začaly provozovat brzy poté, co hrabě Jan Harrach přivezl do Čech první lyže (v 19. století). V roce 1908 byl založen „Spolek zimních sportů“. První skokanské můstky, které Harrachov tolik proslavily, vznikly v roce 1920. V roce 1923 se v Harrachově konaly první mezinárodní lyžařské závody, kterých se zúčastnili nejlepší lyžaři z mnoha zemí Evropy, i z USA. Od roku 1954 se konají Mezinárodní lyžařské závody již pravidelněji. V roce 1980 byl skokanský a běžecký areál zrekonstruován, přičemž byl postaven nejvyšší lyžařský můstek - mamutí můstek K-185. V 90. letech byla zrekonstruována lanovka na Čertovu horu. Lanovka nabízí 130 čtyřmístných sedaček a projížďku dlouhou 1303 metrů, kterou urazí za 8,7 minut. Z dolní stanice (665 m n. m.) překonává převýšení 357 metrů. Přepravní kapacita je 1782 osob za hodinu.[7] Mezi nejnovější turistické atrakce patří například bobová dráha.
Památky
- klasicistní kostel svatého Václava z let 1822-8[8]
- kaple svaté Alžběty (Harrachov)
- lyžařské muzeum
- Harrachovské skokanské můstky (technická památka)
- Brusírna skla čp. 73
- Pamětní deska prof. MUDr. Rudolfa Jedličky na budově sanatoria
- Usedlost Nový Svět čp. 27
- Sklárna v Novém Světě (čp. 46, 95, 96)
Vzdálenosti
Harrachov leží:
- 34 km východně od Liberce (kraj)
- 86 km severně od Hradce Králové
- 33 km severně od Semil (okres)
- 123 km severovýchodně od Prahy
Doprava
Harrachovskou částí Nový Svět prochází významná a frekventovaná silnice I. třídy č. 10 Praha-Turnov-Harrachov, která je z Prahy do Turnova dálnicí D10. V lesích, 3 km severně nad Harrachovem, najdeme důležitý hraniční přechod Harrachov-Jakuszyce. V lokalitě „Na Mýtě“ při soutoku Jizery a Mumlavy se tato silnice křižuje se silnicí I. třídy č. 14 v trase Liberec - Jablonec nad Nisou - Tanvald - Rokytnice nad Jizerou - Vrchlabí - Trutnov - Úpice - Náchod - Nové Město nad Metují - Dobruška - Rychnov nad Kněžnou - Vamberk - Ústí nad Orlicí - Česká Třebová - Anenská Studánka.
Železniční dopravu reprezentuje železnice Tanvald-Harrachov, dříve ozubnicová, které v 90. letech minulého století vážně hrozilo zrušení. Dne 28. srpna 2010 byla znovuzprovozněna železniční trať do železniční stanice Szklarska Poręba Górna, prvního pravidelně provozovaného tarifního bodu na území Polské republiky[9]. Na takto zprovozněném úseku železniční tratě se nachází jedna mezilehlá železniční stanice, a to dvoukolejná výhybna Jakuszyce jakožto nejvýše položená železniční stanice na území Polské republiky, a dále rovněž železniční zastávka Szklarska Poręba Huta.
Hromadnou dopravu zajišťují především autobusy. Na harrachovském autobusovém nádraží končí svou trasu mnoho dálkových i místních linek. Od vlakového nádraží (které se nachází v lesích, skoro 4 km od centra města), přes Nový Svět a centrum Harrachova do Rýžoviště jezdí v letní a v zimní sezóně městská autobusová linka.
Partnerská města
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=5759
- ↑ http://geography.upol.cz/oldwww/geography/acta/07/07_02.pdf
- ↑ Harrachovský zpravodaj, 5/2015, str. 6 – Aktuálně
- ↑ Lanovka Harrachov
- ↑ Toulavá kamera 1, str. 68, ISBN 80-7316-228-8
- ↑ Jana Švecová. Vlakem do Sklářské Poreby a Jelení Hory. Zubačka konečně překonala polskou bariéru. Liberecký deník.cz [online]. 2010-09-03 [cit. 2010-12-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Harrachov na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Harrachov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Dílo Ze života lidu v Krkonoších ve Wikizdrojích
- Slovníkové heslo Harrachov ve Wikislovníku
- Průvodce Harrachov ve Wikicestách
- Harrachov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky města
- Oficiální turistický portál města Harrachov