Chlumec nad Cidlinou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chlumec nad Cidlinou
Zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou
Zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou
Znak města Chlumec nad CidlinouVlajka města Chlumec nad Cidlinou
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecChlumec nad Cidlinou
Obec s rozšířenou působnostíHradec Králové
(správní obvod)
OkresHradec Králové
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°9′16″ s. š., 15°27′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel5 625 (2023)[1]
Rozloha21,44 km²[2]
Nadmořská výška223 m n. m.
Počet domů1 640 (2021)[3]
Počet částí obce
Počet k. ú.3
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Chlumec nad Cidlinou
Klicperovo náměstí 64
503 51 Chlumec nad Cidlinou
mesto.chlumec@tiscali.cz
StarostaMiroslav Uchytil
Oficiální web: www.chlumecnc.cz
Chlumec nad Cidlinou
Chlumec nad Cidlinou
Další údaje
Kód obce570109
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlumec nad Cidlinou (německy Chlumetz an der Zidlina) je město v okrese Hradec Králové. Nachází se asi 27 km západně od krajského města Hradce Králové. K městu patří také tři předměstí – Hradecké, Kolínské a Pražské. V současné době spadají pod zdejší městský úřad také okolní vesnice Pamětník, Kladruby a Lučice. Ve městě a v připojených vesnicích žije celkem přibližně 5 600[1] obyvatel.

Původ jména

Název města je odvozen od kopce Chlum (254 m), na kterém bylo založeno.

Historie

První písemné zmínky a majetkové poměry

První písemná zmínka pochází z Kosmovy kroniky k roku 1110 a týká se vsi Lučice, u které vojska českého knížete Vladislava I. a polského krále Boleslava III. Křivoústého dorazila na protilehlé břehy řeky Cidliny. K boji zde však nedošlo, protože kvůli bažinatému terénu se žádná ze stran neodvážila překročit řeku a obě vojska potom odtáhla dolů po proudu.

Konkrétně o městě Chlumec se poprvé listiny zmiňují k roku 1235, kdy je v majetku Zdeslava z Chlumce z rodu Divišovců, pozdějších Šternberků.[4]

Zdeslav byl nejvyšší číšník, tedy jeden z nejvyšších zemských úředníků, a již v roce 1241 si ostrohu nad řekou Sázavou založil hrad Český Šternberk, který se stal novým rodovým sídlem.

Šternberkové drželi Chlumec nad Cidlinou do roku 1393. V letech 1400–1461 držel Chlumec rod pánů z Bergova, po nich se vystřídali v roce 1469 Samuel z Hrádku, 1472 Vaněk z Valečova, mezi lety 1488–1517 Jan a Vilém z Landštejna. Po nich zakupuje panství Vojtěch z Pernštejna 1521–1547. Od roku 1547 do roku 1611 byl Chlumec komorním panstvím. Úpravy hradu pro Rudolfa II. zde po roce 1602 vedl císařský stavitel Giovanni Maria Filippi. Od roku 1611 patřil Chlumec s přerušením v letech 1618–1620 rodu Kinských z Vchynic a Tetova. V roce 1948 byl jim majetek znárodněn a po roce 1989 vrácen v restituci.

Město se několikrát stalo svědkem státnických návštěv. V roce 1723 zde byl Karel VI., v červnu roku 1743 Marie Terezie a v sobotu 10. července 1926 sem zavítal prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk.

Stavební vývoj

Předchůdcem města byla osada s románským kostelem a malé hradiště na vrcholu kopce, které mělo strážní funkci na strategické cestě z Prahy do Hradce Králové, ale jehož pozůstatky byly zničeny při výstavbě zámku.[5][6] Teprve když sjednocení a konsolidace českého státu umožnila další rozvoj obchodu, byla osada přenesena přímo k brodu přes Cidlinu na vidlici několika obchodních cest, která vytvořila prostor dnešního náměstí.

Zároveň se do této tržní vsi přeneslo i správní sídlo a hned vedle náměstí těsně u řeky tedy vznikla nevelká tvrz oddělená od náměstí příkopem. Proto je dnes tento konec náměstí asi o 20 m rozšířený.

Kvůli rozvoji palných zbraní za husitských válek se však původní tvrz stala nevyhovující, a tak nejpozději za pánů z Landštejna (po roce 1488) vznikl poblíž nový hrad s masivním kamenným jádrem obklopený silným zemním valem a hlubokým příkopem. Ale teprve když byl po roce 1492 dobudován horní jez nad městem, který zásoboval vodou z Cidliny právě dokončený Velkochlumecký rybník, využili majitelé panství takto zvýšené hladiny a kanálem vedoucím dnešní ulicí Boženy Němcové přivedli dostatek vody do městského příkopu a odtud i do příkopu hradu, čímž ho změnili v nedobytnou vodní pevnost.[7] Z původní tvrze se tak stalo opevněné vstupní předpolí hradu.

Po roce 1521 zakoupili chlumecké i mnohá okolní panství Pernštejnové a z Chlumce vytvořili správní centrum celé této državy. V této době vznikl velký renesanční kostel svaté Voršily na náměstí, chlumecký vodní hrad prošel přestavbou na redukovanou obdobu pardubického rondelu a celkově byl Chlumec i okolní panství opraveno, zmodernizováno a přeměněno na plně fungující hospodářskou jednotku.

V roce 1547 museli Pernštejnové, jako nekatolíci, své panství narychlo prodat a při následné správě Královskou komorou byly prováděny pouze nejnutnější opravy.

Když potom získal bohaté chlumecké panství, jako odměnu od císaře Matyáše za věrnost, rod Vchynských, začala třicetiletá válka, během níž bylo panství zpustošeno. Následné opravy a také snahy tohoto předního šlechtického rodu o reprezentaci vedly k obohacení města o celou řadu barokních památek.

V roce 2016 v souvislosti s výstavbou nového mostu přes Cidlinu a rekonstrukcí náměstí proběhl archeologický výzkum, který významně doplnil znalosti o raně středověkých počátcích města.[8]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Chlumci nad Cidlinou.
Zámek Karlova Koruna
Klášter Loreta, dnes muzeum
  • Nejstarší památkou ve městě je kostel Nejsvětější Trojice založený ve 12. století a v pozdějších dobách mnohokrát přestavovaný. Stavba je plochostropá s trojbokým presbytářem a dřevěnou hranolovou věží. Jeho vnitřní výzdoba pochází ze 17. století. Kolem vnějších zdí presbytáře jsou umístěny empírové pomníky z dílny sochaře Suchardy.
  • Hřbitovní kaple v městském parku zvaná Zubatovská byla postavena v polovině 19. století v empírovém slohu.
  • Zámek Karlova Koruna byl postaven v letech 1721–1723 v barokním slohu stavitelem Františkem Maximiliánem Kaňkou podle plánů Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Jedná se o válcovitou centrální stavbu, ke které paprskovitě přiléhají tři křídla čtvercového půdorysu. Zámek tvoří dominantu širokého okolí. Byl postaven na počest císaře Karla VI. Zámek je nyní ve vlastnictví rodu Kinských.
  • Zámecká kaple Zvěstování Panny Marie z poloviny 18. století sloužila jako rodinná hrobka Kinských.
  • Děkanský chrám Svaté Voršily na Klicperově náměstí byl založen v roce 1538 ve stylu pozdní gotiky a dokončen roku 1543 ve stylu renesance. Je trojlodní s hranolovou věží a cibulovou bání s trojbokým presbytářem. Trojlodí je sklenuto křížovou klenbou a vnitřní zařízení je po požáru z roku 1774 rokokové.
  • Barokní mariánský sloup z roku 1710, se sochami světců – sv. Josefa, sv. Jáchyma, sv. Simeona a sv. Anny.
  • Bývalý klášter Loreta byl vystavěn v letech 1717–1719 stavitelem Františkem Maximiliánem Kaňkou v barokním slohu pro piaristy. Uprostřed čtvercového nádvoří stávala Svatá chýše se čtyřmi oltáři. Za Josefa II. byl klášter zrušen, budova převedena ve špitál a po první světové válce na byty. V roce 2000 byla rekonstruována a v současné době je zde umístěna expozice zemědělského náčiní a historie města.
  • Starý vodní hrad byl ve středověku obehnán dvojím valem, za vlády Pernštejnů byly vybudovány velké zemní bašty. Hrad byl založen nejspíše v průběhu 70.–80. let 15. století za Samuela z Hrádku. V roce 1521 ho koupil Vojtěch z Perštejna, který ho velkolepě přestavěl. V roce 1547 hrad získala královská komora, která ho nechala upravit a vystavěla zde pivovar. Za třicetileté války hrál hrad významnou roli a byl poškozen, jeho opevnění bylo posilováno. V dalším vývoji byl hrad změněn na zámek a stal se rezidencí rodu Vchynských (Kinských). Po roce 1745 hrad vyhořel a nebyl již opravován. Poslední zbytky valů byly rozvezeny v roce 1956.
  • V blízkosti města je umístěna socha rebelujícího sedláka – památník selského povstání v roce 1775.
  • Kaple sv. Jana se nachází při cestě mezi Chlumcem a Mlékosrby v lese Na Luhách.
  • Hřebčín Ostrov byl postaven hraběcí rodinou Kinských jako součástí malebného zámku Karlova Koruna. Hřebčín prošel v roce 2010 rozsáhlou rekonstrukcí.

Pověsti

O zvonu z kaple sv. Jana se vypráví následující pověst. Kraska, dcera rytíře Sosnomila, se nepohodla s čarodějnicí Moranou, která jí za to slíbila pomstu. Sosnomilovi se pak při honu zaběhl jeho milovaný chrt Rychlan. Morana slíbí rytíři, že mu jej vrátí, ale jen pokud si z jeho poddaných bude moci vybrat jednoho mladíka. Rytíř se zdráhá, ale nakonec svolí. Čarodějnice si schválně vybere panoše Jana, milého rytířovy dcery. Kraska pak z hradu uprchne hledat svého milého, chrt brzy na to zemře a rytíř je stíhán výčitkami svědomí, a tak nechá jako pokání vystavět kapli a ulít do ní stříbrný zvon jménem Jan. Zvon však místo zvonění volá: „Jan! Jan, za chrta dán!!“ Sosnomil to nemůže slyšet a nechá zvon sejmout z věže. Při snášení ale zvon řemeslníkům vyklouzne a skutálí se do blízkého Jánečka. Když to rytíř zjistí, nedokáže se smířit se svým svědomím a spáchá sebevraždu. Zvon se prý jednou zjevil selce, jíž se zachytil do máchané příze a vyděsil ji k smrti, když na ni strašlivým hlasem volal: „Jan, Jan za chrta dán!!“

Pověst byla u místního lidu velmi populární, když byl v r. 1890 Jáneček čištěn, mnoho lidí tam čekalo, zda se ztracený zvon neobjeví. Místní rodák Václav Kliment Klicpera tuto pověst dokonce zvěčnil v jedné ze svých her, avšak uzavřel ji šťastným zakončením – v jeho verzi Kráska svého milého nalezne a Sosnomilovi je odpuštěno.

Části města

Významní rodáci

Náměstí zdobí pomník Václava Klimenta Klicpery, jednoho z nejznámějších chlumeckých rodáků.

Partnerská města

Galerie

Panorama města Chlumce nad Cidlinou
Panorama města Chlumce nad Cidlinou

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ KUČA, Karel; Chlumecko a Novobydžovsko (díl 1.); 1995; str. 74
  5. ↑ KUČA, Karel; Chlumecko a Novobydžovsko (díl 1.); 1995; str. 73
  6. ↑ RICHTER, Karel. Chlumec nad Cidlinou a Chlumecko v proměnách dějin. 1. vyd. Praha: Epocha, 2010. 224 s. ISBN 978-80-7425-054-5. S. 13, 14. 
  7. ↑ KUČA, Karel; Chlumecko a Novobydžovsko (díl 1.); 1995; str. 133
  8. ↑ Pozůstatky tzv. Kladské stezky našli archeologové pod pilířem mostu v Chlumci nad Cidlinou. (rozhlas.cz).

Literatura

  • VLASÁKOVÁ, Julie. Jan za chrta dán. IN: Český lid 1905, str. 202–203.

Související články

Externí odkazy

Části města Chlumec nad Cidlinou
Části obce
Města a obce okresu Hradec Králové
Babice • Barchov • Běleč nad Orlicí • Benátky • Blešno • Boharyně • Černilov • Černožice • Čistěves • Divec • Dobřenice • Dohalice • Dolní Přím • Habřina • Hlušice • Hněvčeves • Holohlavy • Hořiněves • Hradec Králové • Hrádek • Humburky • Hvozdnice • Chlumec nad Cidlinou • Chudeřice • Jeníkovice • Jílovice • Káranice • Klamoš • Kobylice • Kosice • Kosičky • Králíky • Kratonohy • Kunčice • Ledce • Lejšovka • Lhota pod Libčany • Libčany • Libníkovice • Librantice • Libřice • Lišice • Lodín • Lochenice • Lovčice • Lužany • Lužec nad Cidlinou • Máslojedy • Měník • Mlékosrby • Mokrovousy • Myštěves • Mžany • Neděliště • Nechanice • Nepolisy • Nové Město • Nový Bydžov • Obědovice • Ohnišťany • Olešnice • Osice • Osičky • Petrovice • Písek • Prasek • Praskačka • Předměřice nad Labem • Převýšov • Pšánky • Puchlovice • Račice nad Trotinou • Radíkovice • Radostov • Roudnice • Sadová • Sendražice • Skalice • Skřivany • Sloupno • Smidary • Smiřice • Smržov • Sovětice • Stará Voda • Starý Bydžov • Stěžery • Stračov • Střezetice • Světí • Syrovátka • Šaplava • Těchlovice • Třebechovice pod Orebem • Třesovice • Urbanice • Vinary • Vrchovnice • Všestary • Výrava • Vysoká nad Labem • Vysoký Újezd • Zachrašťany • Zdechovice
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chlumec_nad_Cidlinou&oldid=16591845“