Baškirština
| Baškirština (Башҡорт теле ) | |
|---|---|
.svg) Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření | Baškortostán, Tatarstán, Rusko, Kazachstán |
| Počet mluvčích | 1 871 383 |
| Klasifikace | |
| Písmo | Cyrilice |
| Postavení | |
| Regulátor | Není |
| Úřední jazyk | Baškortostán |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | ba |
| ISO 639-2 | ba (B) ba (T) |
| ISO 639-3 | bak |
| Ethnologue | TT |
| Wikipedie | |
| ba.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Baškirština je turkický jazyk.
Mluvčí
Podle sčítání lidu žilo v SSSR v roce 1989 1 047 000 baškirských rodilých mluvčích. Dalších 26 737 uvedlo, že baškirštinu používá jako svůj druhý jazyk. Přibližně 30 000 Baškirů používalo jako mateřský jazyk tatarštinu.
Baškirští mluvčí žijí převážně v ruské republice Baškortostánu a v sousedním Tatarstánu a Udmurtsku. Významný počet žije také Permském kraji a v Čeljabinské, Orenburské, Sverdlovské a Kurganské oblasti. Velké baškirské menšiny žijí také v Kazachstánu a Uzbekistánu.
Písmo a dialekty
Ačkoliv mají Baškirové původ mezi ugrickými nebo finskými kmeny, zpočátku přijali bolgarský jazyk. Po mongolské invazi do Ruska převládl jazyk kmenů zlaté hordy Kypčak.
Moderní Baskirština stejně jako jí podobná tatarština vychází z kypčacké skupiny jazyků. Dnes má mnoho dialektů tatarštině podobných a v minulosti baškirové tatarštinu používali i jako psaný jazyk. V 15. století byla nahrazena chatagajštinou (nebo její starou tatarskou variantou) jež byla užívána do roku 1923. Jak tatarština, tak chatagajština používaly pro zápis arabské písmo.
V roce 1923 byl pro baškirštinu vytvořen systém zápisu a z několika tatarských dialektů též literární jazyk. Nejprve byla používána upravená abeceda arabská, v roce 1930 byla nahrazena abecedou založenou na latince jež byla v roce 1938 nahrazena upravenou cyrilicí.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu baškirština na Wikimedia Commons - Texty baškirských lidových písní (baškirsky)
