Přeskočit na obsah

Studnice (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Studnice
Náves a Dolní rybník
Náves a Dolní rybník
Znak obce StudniceVlajka obce Studnice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°17′28″ s. š., 16°1′44″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel125 (2024)[1]
Rozloha3,90 km²[2]
Katastrální územíStudnice
Nadmořská výška485 m n. m.
PSČ675 03
Počet domů48 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduStudnice 11
675 03 Budišov u Třebíče
ou.studnice@pvtnet.cz
StarostaIng. Libor Hort
Oficiální web: www.studnice-tr.cz
Studnice
Studnice
Další údaje
Kód obce591777
Kód části obce158585
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Studnice (starší názvy Studnicz, Studnicze, Studnitz[4]; 2. pád do Studnic, 6. pád ve Studnicích[5]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 125[1] obyvatel.

Na sever od vesnice se nachází vrch Studnická strážnice (510 m n. m.), nedaleko od vesnice se nachází hrad Templštejn.

Sousedními obcemi sídla jsou Dolní Heřmanice, Budišov, Hodov, Rohy a Kamenná.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

V obci má kořeny rod pánů ze Studnic, obec byla dříve rozdělena na dvě části, první, menší, část patřila do budišovského panství a větší část patřila do náměšťského panství.[4] Do roku 1366 byla vesnice Studnice součástí statku Vaneč, po smrti Sazemy a Dobše z Vanče připadla Vaneč, Studnice, Zahrádka a Ocmanice markraběti Janovi Lucemburskému, který v roce 1366 daroval Janovi z Meziříčí, z té doby také pochází první písemná zmínka o obci. Další část Studnic patřila patřila Bohušovi z Vanče, v roce 1371 daroval část Studnic a Ocmanic manželce Dorotě, po její smrti prodal majetek Janovi Hrbovi, ten majetky předal manželce a dceři. Další část, meziříčská, patřila Benešovi ze Studnic, který se spojil se svoji manželkou. V roce 1447 Jan Lhotka ze Dlužína a Ondřej ze Studnic prodali Studnice a Oslavu Ondřejovi z Jemničky. Ondřej se pak spolčil s manželkou a ta pak roku 1464 i s dětmi.[6]

Její syn Jiří z Jemničky v roce 1481 prodal Studnice Bertě z Kokor a Konrádovi z Miroslavi, který ve vsi chvíli poté postavil ve vsi tvrz, se kterou vesnici roku 1492 prodal Arnoštovi, Janovi a Ondřejovi z Jemničky. V roce 1595 Jindřich Vanecký z Jemničky prodal část Studnic Anně Zámrské ze Zámrsk, ta už část Studnic vlastnila po spolčení s manželem Bartolomějem Vaneckým z Jemničky. Součástí Jasenice byla část vesnice až do roku 1649. Posléze se stala součástí náměšťského panství.[6]

V roce 1628 koupil náměšťské panství Albrecht z Valdštejna, který je koupil pro Jana Baptistu z Verdenberka. V roce 1743 pak od Verdenberků koupili panství manželé Kufštejnští, ale hned roku 1752 pak zakoupili panství Haugvicové, kteří je vlastnili až do správních reforem.[7] Další část vesnice patřila budišovskému panství,[6] to v roce 1715 zakoupila Anna z Paarů.[8]

V letech 2006–2010 byl starostou František Hort. Od voleb 2010 tuto funkci vykonává Libor Hort.

Do roku 1849 patřily Studnice do náměšťského panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Velké Meziříčí a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1884 patřily Studnice pod Hodov a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Budišov, následně se obec osamostatnila.[9]

Vývoj počtu obyvatel Studnice[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 136 173 183 175 176 177 166 147 154 164 184 148 152

Politika

[editovat | editovat zdroj]

Volby do Poslanecké sněmovny

[editovat | editovat zdroj]
Volby do PSP ČR v obci Studnice
2006[11] 2010[12] 2013[13] 2017[14] 2021[15]
1. ČSSD (40,25 %) ČSSD (27,27 %) ČSSD (38,33 %) ČSSD (17,64 %) SPOLU (29,87 %)
2. ODS (22,07 %) ODS (16,66 %) KDU-ČSL (18,33 %) KSČM (16,17 %) ANO (24,67 %)
3. KDU-ČSL (20,77 %) KDU-ČSL (15,15 %) KSČM (18,33 %) Piráti (14,7 %) Piráti+STAN (15,58 %)
účast 64,17 % (77 z 120) 55,93 % (66 z 118) 52,63 % (60 z 114) 55,74 % (68 z 122) 71,30 % (77 z 108)

Volby do krajského zastupitelstva

[editovat | editovat zdroj]
Volby do krajského zastupitelstva v obci Studnice
1. 2. 3. účast
2000[16] ČSSD (41,66 %) 4KOALICE (25 %) ODS (13,88 %) 33,33 % (41 z 123)
2004[17] KDU-ČSL (37,93 %) ODS (20,68 %) ČSSD (20,68 %) 24,57 % (29 z 118)
2008[18] ČSSD (46,66 %) KDU-ČSL (17,77 %) ODS (17,77 %) 39,47 % (45 z 114)
2012[19] ČSSD (43,75 %) KSČM (18,75 %) KDU-ČSL (16,66 %) 44,35 % (51 z 115)
2016[20] KDU-ČSL (29,72 %) ČSSD (27,02 %) KSČM (21,62 %) 30,83 % (37 z 120)
2020[21] Piráti (22,22 %) ANO (20 %) KDU-ČSL (13,33 %) 39,82 % (45 z 113)
2024[22] ODS+TOP 09+STO (28,57 %) ANO (28,57 %) STAN+SNK ED (20 %) 32,14 % (36 z 112)

Prezidentské volby

[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (28 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (12 hlasů) a třetí místo obsadil Zuzana Roithová (11 hlasů). Volební účast byla 58,62 %, tj. 68 ze 116 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (51 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (16 hlasů). Volební účast byla 58,77 %, tj. 67 ze 114 oprávněných voličů.[23]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (32 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (13 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (10 hlasů). Volební účast byla 59,84 %, tj. 73 ze 122 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (52 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (38 hlasů). Volební účast byla 73,77 %, tj. 90 ze 122 oprávněných voličů.[24]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (24 hlasů), druhé místo obsadila Danuše Nerudová (20 hlasů) a třetí místo obsadil Petr Pavel (18 hlasů). Volební účast byla 73,15 %, tj. 79 ze 108 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (44 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (21 hlasů). Volební účast byla 60,19 %, tj. 65 ze 108 oprávněných voličů.[25]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • kaple na návsi
  • Boží muka za vsí[4]
  • socha sv. Floriána z roku 2016 u kaple
  • pomník padlým v I. světové válce

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Pohled přes Dolní rybník
    Pohled přes Dolní rybník
  • Obecní úřad
    Obecní úřad
  • Kaple
    Kaple
  • Socha sv. Floriána
    Socha sv. Floriána
  • Pomník padlým
    Pomník padlým
  • Boží muka
    Boží muka

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b c MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 20–21. Dostupné online.
  5. ↑ KURZY.CZ. Studnice, obec v okrese Třebíč - Města a obce. www.kurzy.cz [online]. Kurzy.cz [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c KRATOCHVÍL, Augustín. Vlastivěda moravská - Velkomeziříčský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1907. 472 s. S. 403–408. 
  7. ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 332 s. S. 70–99. 
  8. ↑ Základní informace o obci [online]. Studnice: Obec Studnice [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. 
  9. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 295. 
  10. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. 
  11. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-18]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-18]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-18]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-18]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-18]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-18]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-18]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Třebíč
Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Studnice_(okres_Třebíč)&oldid=24324622“