Přeskočit na obsah

Oskar Krejčí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. PhDr. Oskar Krejčí, CSc.
prof. PhDr. Oskar Krejčí, CSc. (12. června 2020)
prof. PhDr. Oskar Krejčí, CSc. (12. června 2020)
Narození13. července 1948 (76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípolitolog, pedagog, spisovatel a vysokoškolský učitel
Alma materUniverzita Karlova
Tématapolitologie, geopolitika a bezpečnostní politika
Politická příslušnostKomunistická strana Československa (1969–1990)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
prof. Oskar Krejčí

Oskar Krejčí (* 13. července 1948 Praha) je český politolog, autor přibližně třiceti knih a více než tisícovky nejrůznějších studií a článků. Je univerzitním profesorem.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Praze, střední školu vystudoval v Sokolově. V devatenácti letech byl jako vojín základní služby zatčen při pokusu o překročení státní hranice do Rakouska [1] a po více než dvouměsíční vyšetřovací vazbě odsouzen ke čtrnácti měsícům podmíněně. Rok pracoval jako horník na dole Gen. Jeremenko v Ostravě a více než rok jako strojník na KVHU ve Vřesové na Sokolovsku; zde vstoupil do KSČ. V letech 1969 až 1974 studoval na Filozofické fakultě UK v Praze sociologii a filozofii. Podílel se zde i na práci tzv. prověrkových komisí. V letech 1974 až 1977 byl aspirantem na Ústavu pro filosofii a sociologii. Na filosofické fakultě UK zůstal jako odborný asistent v letech 1977 až 1978. V roce 1978 nastoupil do Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV, vedeném akademikem Radovanem Richtou jako vědecký pracovník a zůstal zde do roku 1989 jako samostatný vědecký pracovník. V roce 1976 byl na stáži ve Filosofickém ústavu Akademie věd SSSR, v letech 1986 až 1987 absolvoval dlouhodobé vědecké stáže ve USA na Georgetown University, Columbia University a Virginia University. V letech 1986 až 1989 byl členem ediční rady pro filosofii a sociologii v nakladatelství Svoboda.

Od února 1989 do listopadu 1990 byl zaměstnán jako poradce komunistických předsedů federálních vlád ČSSR Ladislava Adamce a ČSFR Mariána Čalfy. V letech 1991 až 1993 působil jako vědecký tajemník Kabinetu pro politické vědy Ústavu státu a práva ČSAV (ředitelem zde byl tehdy František Šamalík, zástupcem ředitele Zdeněk Mlynář). Po zrušení Kabinetu v roce 1993 byl zaměstnán v letech 1993 až 1997 jako redaktor a šéfredaktor nakladatelství Victoria Publishing, v letech 1998 až 2007 jako redaktor týdeníku Ekonom vydavatelství Economia.

Mezitím byl v letech 1990 až 2000 členem redakční rady časopisu Mezinárodní politika, vydávaným Ústavem mezinárodních vztahů při Ministerstvu zahraničních věcí a v letech 1993 až 1995 členem redakční rady časopisu Dialog (Dialogue), který patřil hnutí Obroda; byl také členem redakčních rad časopisů Politické vedy (vydavatel Fakulta politických věd UMB) a Studia Politica Slovaca (vydavatel Ústav politických věd SAV).

V roce 1975 obhájil titul PhDr. rigorózní prací Válka a politika. V roce 1978 získal titul CSc. za disertační práci Teorie postindustriální společnosti. Docentem pro obor mezinárodní vztahy se stal v roce 1998, profesorem pro obor mezinárodní vztahy a diplomacie v roce 2001.

Zároveň se na Slovensku začal vracet k vědecké a pedagogické práci – napřed na Fakultě politických věd Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici, kde učil na katedře mezinárodních vztahů a diplomacie, kterou též několik let vedl, a na Ústavu politických věd SAV v Bratislavě. Od roku 2002 do roku 2015 pracoval na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze, kde působil jako proděkan pro vědu a několik let i jako ředitel pobočky této školy – Vzdělávacího a konzultačního institutu v Bratislavě. V roce 2015 přešel na Univerzitu Jana Amose Komenského Praha jako ředitel Institutu globálních studii UJAK a jako pracovník katedry mezinárodních vztahů a diplomacie, kde působil do roku 2023.

Spolupráce s StB

[editovat | editovat zdroj]

Podle Ministerstva vnitra ČR je evidován v seznamu spolupracovníků Státní bezpečnosti v celé řadě kategorií[2] pod krycími jmény Oskar a Kaláb od roku 1975. Krejčí spolupracoval s 11. oddělením II. správy StB (zaměřena na mládež, vědu, školství a kulturu) a s X. správou StB (zaměřena na boj proti vnitřnímu nepříteli) jakožto důvěrník, agent a jako rezident, tedy zvláště spolehlivý a prověřený tajný spolupracovník, jenž organizoval práci dalších agentů, kteří mu byli svěřeni, a předával výsledky jejich činnosti.[3]

Krejčí mj. působil podle dochovaných svazků před rokem 1989 jako agent ve Filosofickém ústavu, kde pomáhal s čistkami „pravičáků“. [4] Krejčího maoistické a „pročínské názory“ dokonce v 70. letech znepokojovaly samotnou StB, když jej využívala pro čistky na FFUK. V roce 2018 se společně s Markem Hrubcem [5] také objevil na setkání evropské levice a vlivového orgánu Oddělení pro mezinárodní styky ÚV KS Číny, před nímž varovala i BIS jako před „speciální stranickou rozvědkou".[6]

Politická angažovanost

[editovat | editovat zdroj]

Do KSČ vstoupil už koncem 60. let a zůstal zde i v době tzv. normalizace.; V předvečer sametové revoluce byl členem Obvodního výboru KSČ v Praze 1, ale také členem ideologické komise Městského výboru KSČ v Praze a stranickým instruktorem v Národním divadle. Od léta 1989 zprostředkovával kontakty premiéra poslední komunistické vlády Adamce s iniciativou Most. Je autorem projevu, kterým byl v prosinci 1989 ve Federálním shromáždění ČSSR navržen na prezidenta Václav Havel a posléze jednomyslně zvolen prezidentem. Krejčí připravoval programové prohlášení přechodné federální vlády národního porozumění a byl i hlavním redaktorem programového prohlášení federální vlády Mariána Čalfy vzešlé z voleb roku 1990.

Činnost Oskara Krejčího během sametové revoluce podrobně popsal Michael Kocáb v knize Vabank (Euromedia, 2019). V televizním seriálu České století – v dílu Poslední hurá – postavu Oskara Krejčího ztvárnil herec Oldřich Kaiser. [7]

Kritika systému protiraketové obrany USA

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2006 se aktivně zapojil do kampaně proti umístění prvků americké protiraketové obrany v Česku. 5. května 2007 v Praze vystoupil jako jeden z hlavních mluvčí na konferenci, na které se diskutovalo o postupu v boji proti výstavbě protiraketového systému USA v Evropě. Je signatářem tzv. Pražské výzvy přijaté účastníky konference.[8]

Knihy

[editovat | editovat zdroj]
  • KREJČÍ, Oskar: Komentáře a rozhovory. Díl 4. Praha: Argument OVIA z.s., 2023. 307 s. ISBN 978-80-907365-8-0
  • KREJČÍ, Oskar: Válka. Třetí, aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Professional Publishing, 2022. 190 s. ISBN 978-80-88260-61-5 Elektronická verze knihy
  • KREJČÍ, Oskar: Geopolitika Číny. Praha: Professional Publishing, s.r.o., 2021. 492 s. ISBN 978-80-88260-51-6
  • KREJČÍ, Oskar: Mezinárodní politika. 6. upravené vydání. Praha: Ekopress, 2021. 804 s. ISBN 978-80-87865-63-7
  • KREJČÍ, Oskar: Komentáře a rozhovory. Díl 3. Praha: Argument OVIA z.s., 2020. 222 s. ISBN 978-80-907365-5-9 Elektronická verze knihy
  • KREJČÍ, Oskar: Komentáře a rozhovory. Díl 2. Praha: Argument OVIA z.s., 2019. 226 s. ISBN 978-80-907365-3-5 Elektronická verze knihy
  • KREJČÍ, Oskar: Sametová revoluce. Druhé vydání. Praha: Professional Publishing, 2019. 160 s. ISBN 978-80-88260-37-0
  • KREJČÍ, Oskar: Komentáře a rozhovory. Díl 1. Praha: Argument OVIA z.s., 2018. 115 s. ISBN 978-80-907365-0-4 Elektronická verze knihy
  • KREJČÍ, Oskar: Geopolitika Ruska. Praha: Professional Publishing, s.r.o., 2017. 534 s. ISBN 978-80-906594-9-0
  • KREJČÍ, Oskar: Geopolitika středoevropského prostoru. Pohled z Prahy a Bratislavy. 5. doplněné vydání. Praha: Professional Publishing, 2016. 426 s. ISBN 978-80-7431-161-1 Elektronická verze knihy
  • KREJČÍ, Oskar: Mezinárodní politika. 5. upravené vydání. Praha: Ekopress, 2014. 804 s. ISBN 978-80-87865-07-1
  • KREJČÍ, Oskar: Sametová revoluce. Praha: Professional Publishing, 2014. 160 s. ISBN 978-80-7431-138-3 Elektronická verze knihy
  • KREJČÍ, Oskar: Lidská práva. Praha: Professional Publishing, 2011. 175 s. ISBN 978-80-7431-056-0 – Elektronická verze knihy k dispozici při příležitosti 65. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv.
  • KREJČÍ, Oskar: Válka. Druhé, upravené vydání. Praha: Professional Publishing, 2011. 175 s. ISBN 978-80-7431-063-8 – Elektronická verze knihy zpřístupněná u příležitosti 100. výročí začátku 1. světové války.
  • KREJČÍ, Oskar: Válka. Praha: Professional Publishing, 2010. 170 s. ISBN 978-80-7431-029-4
  • КРЕЙЧИ, Oскар: Геополитика Центральной Европы. Взгляд из Праги и Братиславы. Москва – Пpaгa: Научная книга ISBN 978-5-91393-048-4, Ottovo nakladatelství ISBN 978-80-7451-015-1, 2010. 424 s.
  • KREJČÍ, Oskar: Geopolitika středoevropského prostoru. Pohled z Prahy a Bratislavy. Čtvrté, doplněné vydání. Praha: Professional Publishing, 2010. 400 s. ISBN 978-80-7431-018-8
  • KREJČÍ, Oskar: Mezinárodní politika. 4. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, 2010. 752 s. ISBN 978-80-86929-60-6
  • KREJČÍ, Oskar: Zahraniční politika USA. Ideje, doktríny, strategie. Druhé, upravené vydání. Praha: Professional Publishing, 2009. 437 s. + CD se 168 dokumenty. ISBN 978-80-7431-003-4 Elektronická verze knihy
  • KREJČÍ, Oskar: Geopolitika středoevropského prostoru. Pohled z Prahy a Bratislavy. 3. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Professional Publishing, 2009. 400 s. ISBN 978-80-7431-001-0
  • KREJČÍ, Oskar: Zahraniční politika USA. Ideje, doktríny, strategie. Praha: Professional Publishing, 2009. 437 s. + CD ROM se 168 dokumenty. ISBN 978-80-86946-68-9
  • KREJČÍ, Oskar: International Politics. Volume III: War and Peace. Banská Bystrica: Faculty of Political Sciences and International Relations, 2007. 107 s. ISBN 978-80-8083-482-1
  • KREJČÍ, Oskar: Mezinárodní politika. 3. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Ekopress, 2007. 744 s. ISBN 978-80-86929-21-7
  • KREJČÍ, Oskar: International Politics. Volume I: Global Political System. Banská Bystrica: Faculty of Political Sciences and International Relations, 2006. 78 s. ISBN 978-80-8083-465-4
  • KREJČÍ, Oskar: International Politics. Volume II: Political Process. Banská Bystrica: Faculty of Political Sciences and International Relations, 2006. 72 s. ISBN 978-80-8083-481-4
  • KREJČÍ, Oskar: Nová kniha o volbách. Praha: Professional Publishing, 2006. 484 s. ISBN 80-86946-01-0
  • KREJČÍ, Oskar: Geopolitics of the Central European Region. The view from Prague and Bratislava Bratislava: Veda, 2005. 494 s. ISBN 80-224-0852-2, Bratislava: nakladatelství Lulu, ISBN 978-8-0224-0852-3 – neautorizované vydání).
  • KREJČÍ, Oskar: Politická psychologie. Praha: Ekopress], 2004. 320 s.ISBN 80-86119-84-X
  • KREJČÍ, Oskar: Mezinárodní politika. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Ekopress, 2001. 712 s. ISBN 80-86119-45-9
  • KREJČÍ, Oskar: Geopolitika středoevropského prostoru. Horizonty zahraniční politiky České republiky a Slovenské republiky. Praha: Ekopress, 2000. 320 s. ISBN 80-86119-29-7
  • KREJČÍ, Oskar: Povaha dnešní krize. Praha: East Publishing, 1998. 224 s. ISBN 80-7219-006-7
  • KREJČÍ, Oskar: Mezinárodní politika. Praha: Victoria Publishing, 1997. 512 s. ISBN 80-7187-034-X
  • KREJČÍ, Oskar: Czechoslovak National Interest. Boulder: East European Monographs (distributed by Columbia University Press, New York), 1996, 362 s. ISBN 0-88033-343-X
  • KREJČÍ, Oskar: History of Election in Bohemia and Moravia. Boulder: East European Monographs (distributed by Columbia University Press, New York), 1995, 472 s. ISBN 0-88033-330-8
  • KREJČÍ, Oskar: Kniha o volbách. Praha: Victoria Publishing ,1994. 354 s. ISBN 80-85605-88-0
  • KREJČÍ, Oskar: Český národní zájem a geopolitika. Praha: Universe, 1993. 180 s. ISBN 80-901506-2-4
  • KREJČÍ, Oskar: Kdo vyhraje volby '92. Praha: Ucho, 1992. 144 s.
  • KREJČÍ, Oskar: Proč to prasklo. Hovory o demokracii a „sametové revoluci“. Praha: Trio, 1991. 144 s. ISBN 80-900725-3-4
  • KREJČÍ, Oskar: USA a mocenská rovnováha. Praha: Svoboda, 1989. 352 s. ISBN 80-205-0130-4
  • KREJČÍ, Oskar: Americký konzervatismus. Praha: Svoboda – Pravda, 1987. 262 s.
  • KREJČÍ, Oskar: Technologické iluze. Ke kritice teorií stadií růstu. Praha: Academia, 1986. 184 s.

Články

[editovat | editovat zdroj]

v časopisech Filosofický časopis, Sociologický časopis, Tvorba, Tribuna, Pražský demokrat, Mezinárodní politika, Právní rádce, Ekonom, Britské listy, První zprávy, Parlamentní listy, Literární noviny, !Argument, Slovo a podobně.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ "Denní svodka č.46". ÚSTR Srpen 1968 - Denní svodky a informace Hlavní Správy Bezpečnosti [online]. 1968-02-28 [cit. 2021-14-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ oficiální Evidenční seznamy StB na stránce Ministerstva vnitra ČR
  3. ↑ Státní Bezpečnost (StB) – rezident, www.totalita.cz
  4. ↑ nespolehlivý zdroj
  5. ↑ nepravda
  6. ↑ Filip Jirouš, Prolínání čínské státní bezpečnosti s bývalými agenty StB v oblasti propagandy, Sinopsis, 15.12.2021
  7. ↑ POSLEDNÍ HURÁ – televizní seriál České století
  8. ↑ PRAŽSKÁ VÝZVA účastníků Mezinárodní konference proti militarizaci Evropy

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 371. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Oskar_Krejčí&oldid=23848471“