Oskar Krejčí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Oskar Krejčí na mezinárodním sympoziu Problémy zpravodajských služeb v otevřené společnosti (Bratislava, 2011)

Oskar Krejčí (* 13. července 1948 Praha) je český politolog, autor přibližně dvaceti pěti knih a více než tisícovky nejrůznějších studií a článků. Je univerzitním profesorem, prorektorem na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze, ředitelem Vzdělávacího a konzultačního institutu v Bratislavě.[1] a učí na Fakultě politických věd a mezinárodních vztahů Univerzity Mateje Bela v Banské Bystrici.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Praze, střední školu vystudoval v Sokolově. V devatenácti letech byl zatčen při pokusu o překročení státní hranice do Rakouska a po více než dvouměsíčním věznění odsouzen ke čtrnácti měsícům podmíněně. Rok pracoval jako horník na dole Gen. Jeremenko v Ostravě a více než rok jako strojník na KVHU ve Vřesové na Sokolovsku; zde vstoupil do KSČ. V letech 1969 až 1974 studoval na Filozofické fakultě UK v Praze sociologii a filozofii. Podílel se zde i na práci tzv. prověrkových komisí. Poté pracoval na Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV a absolvoval dlouhodobé vědecké stáže v SSSR a v USA.

Spolupráce s StB[editovat | editovat zdroj]

Podle Ministerstva vnitra ČR je evidován v seznamu spolupracovníků Státní bezpečnost v celé řadě kategorií[2] pod krycími jmény Oskar a Kaláb od roku 1975. Krejčí spolupracoval s 11. oddělením II. správy StB (zaměřena na mládež, vědu, školství a kultura) a s X. správou StB (zaměřena na boj proti vnitřnímu nepříteli) jakožto důvěrník, agent a jako rezident, tedy zvláště spolehlivý a prověřený tajný spolupracovník, jenž organizoval práci dalších agentů, kteří mu byli svěřeni, a předával výsledky jejich činnosti.[3]

Politická angažovanost[editovat | editovat zdroj]

Do KSČ vstoupil už koncem 60. let a zůstal zde i v době tzv. normalizace. Od února 1989 do listopadu 1990 byl poradcem komunistických předsedů federálních vlád ČSSR Ladislava Adamce a ČSFR Mariána Čalfy. Od léta 1989 zprostředkovával kontakty premiéra poslední komunistické vlády Adamce s iniciativou Most. Je autorem projevu, kterým byl v prosinci 1989 ve Federálním shromáždění ČSSR navržen na prezidenta Václav Havel a posléze jednomyslně zvolen prezidentem. Krejčí připravoval programové prohlášení přechodné federální vlády národního porozumění a byl i hlavním redaktorem programového prohlášení federální vlády Mariána Čalfy vzešlé z voleb roku 1990.

Kritika systému protiraketové obrany USA[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2006 se aktivně zapojil do kampaně proti umístění prvků americké protiraketové obrany v Česku. 5. května 2007 v Praze vystoupil jako jeden z hlavních mluvčí na konferenci, která diskutovala postup v boji proti výstavbě protiraketového systému USA v Evropě. Je signatářem tzv. Pražské výzvy přijaté účastníky konference.[4]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vzdělávací a konzultační institut v Bratislavě
  2. oficiální Evidenční seznamy StB na stránce Ministerstva vnitra ČR
  3. Státní Bezpečnost (StB) - rezident, www.totalita.cz
  4. PRAŽSKÁ VÝZVA účastníků Mezinárodní konference proti militarizaci Evropy

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 371.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]