Litovany
| Litovany | |
|---|---|
 Centrum Litovan s kaplí sv. Pia X. | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Hrotovice |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°3′18″ s. š., 16°2′38″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 127 (2024)[1] |
| Rozloha | 6,64 km²[2] |
| Katastrální území | Litovany |
| Nadmořská výška | 413 m n. m. |
| PSČ | 675 57 |
| Počet domů | 94 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Litovany 57 675 57 Rouchovany obec@litovany.cz |
| Starosta | Pavel Franc |
| Oficiální web: www | |
  Litovany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591068 |
| Kód části obce | 85898 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Litovany (dříve Litavany[4], německy Littowan[5]) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi 8 km jihovýchodně od Jaroměřic nad Rokytnou. Žije zde 127[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Litvané odvozené od jména litevské země. Litva byla ve střední Evropě známa díky křížovým výpravám proti Prusům (například výpravě Přemysla Otakara II. z roku 1255). První obyvatelé vesnice snad byli účastníci takového vojenského tažení. Zakončení -ovany bylo převzato ze jmen jiných vesnic, například blízkých Rouchovan nebo Dukovan.[6]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Ze západu na východ vede přes území obce silnice z Radkovic u Hrotovic do Přešovic, přes severovýchodní výspu území obce prochází silnice z Přešovic do Rouchovan, na jižním okraji území obce prochází silnice z Přešovic do Újezda a k silnici II/400. Na východním okraji území obce vede severně směrem k Mstěnicím užitková silnice. Podél části severozápadní hranice prochází cyklostezka 401, přes východní část území vede zelená turistická stezka, podél jižního okraje území obce vede v údolí Rokytné žlutá turistická stezka.
Většina území obce je využívána zemědělsky, severní okraj území obce, západní část území obce a oblast Přírodního parku Rokytná na jihu a jihozápadě území obce jsou zalesněné.
Severně od zastavěného území obce pramení Boříkovský potok, ten pak teče severně a západně kolem samoty Boříkovský dvůr a následně teče západně, kde se po cca 3 km toku vlévá u Rouchovan do Rouchovanky. V zastavěném území obce pramení Litovanský potok, který teče jižně a po cca 0,5 km toku ústí do Mazného potoka, do Mazného potoka ústí i nepojmenovaný potok, který pramení západně od zastavěného území obce. Mazný potok pramení západně od hranic území obce a následně tvoří velkou část jihozápadní hranice obce, následně ústí do Rokytné, která pak tvoří velkou část jižní hranic obce.
Většina území obce je rovinatá a nachází se cca v 400 metrech nad mořem, níže se nachází jen údolí Mazného potoka a řeky Rokytné. Ty dosahují nadmořské výšky 350–375 metrů nad mořem. Na jihu obce se v údolí Rokytné nachází i pahorek s nadmořskou výškou 373 m.
Zastavěné území obce se nachází na téměř uprostřed území obce, blíže k východnímu okraji území obce. V severovýchodní výspě území obce se nachází samota Boříkovský dvůr. V údolí Rokytné se nachází na území obce Kašparův mlýn, těsně za hranicemi výše proti proudu Rokytné se nachází Újezdský mlýn.
Jižní část území obce se nachází v Přírodním parku Rokytná.[7]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1338, kdy je uváděn Milota z Litavan.[8][4] K roku 1349 je v zemských deskách zaznamenána podoba názvu Lythywanich.[9][10] Roku 1365 již měl Milota majetku také Mstěnice, ale již v roce 1368 společně s Ctiborem z Litavan prodali část Litovan Přibíkovi z Hudeřic.[4] V roce 1373 je zde uváděna tvrz Litovany, která náležela Ctiborovi z Litovan.[8] V roce 1385 prodal Jan z Litovan tvrz Janu z Vejtmíle. Na konci 14. století prodal Jindřich z Jevišovic dvůr v Litavanech Jílkovi z Litovan. V roce 1406 získal tvrz v Litovanech Vilém Čeněk z Drabolu, ale hned v roce 1412 odprodal tvrz a své majetky v Litovanech Vilémovi z Potštejna.[4]
V první polovině 15. století patřily Litovany Janovi z Litovan, jehož majetek po smrti v roce 1447 připadl jeho věřitelům Beneši z Krhova, Filipu z Lesonic a Mikulášovi Vidunovi z Dobronic a ti obratem prodali tyto majetky Volfovi ze Žerůtek. V roce 1493 patřila většina Litovan Václavovi z Kbelova, který pak odprodal majetky ve vsi Hynku z Bačkovic. Další část Litovan pak odkoupil jeho syn Adam z Bačkovic. V roce 1558 pak větší část Litovan odkoupil Jan Zelený z Říčan a připojil je tak ke krhovskému panství.[4]
Jan Zelený zemřel roku 1563, v roce 1570 pak byla vesnice postoupena Janu Zahradeckému ze Zahrádek, jeho syn Arnošt pak přikoupil i Hrotovice a Litovany se tak staly součástí hrotovického panství.[11] Následně pak hrotovické panství i s Litovany patřilo Frydrychovi ze Zahrádek a Jiřímu ze Zahrádek, kterému však bylo panství konfiskováno a následně je získal Jiří z Náchoda, v roce 1651 pak hrotovické panství získal Jiří Widmer, v roce 1672 pak Hrotovice získal Ondřej Roden z Hirzenau na Hagendorfu. Pánům z Hirzenau patřilo hrotovické panství až do roku 1826, kdy je prodali Hubertovi z Harnoncourtu, který pak v roce 1845 prodal panství Jiřímu Sinovi, který již vlastnil Myslibořice a Dalešice. V roce 1882 pak zakoupil zadlužené panství Anton Dreher.[12]
Do historie místa se zapsal i obávaný loupežník Vilém Sudlice z Litovan, který se v roce 1408 stal nástupcem loupeživého rytíře Hynka Jevišovického z Kunštátu řečeného Suchý Čert na nedalekém hradě Rabštejn.[13]
Do roku 1849 patřily Litovany do hrotovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1942 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřily Litovany pod Biskupice a mezi lety 1976 a 1990 byla obec začleněna pod Radkovice u Hrotovic, následně se obec osamostatnila.[14]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Litovany se nachází asi sedm kilometrů jižně od Hrotovic, protéká jí Litovanský potok, který se pod obcí vlévá do Mazného potoka a následně do Rokytné.[4]
Sousedními obcemi sídla jsou Biskupice-Pulkov, Újezd, Radkovice u Hrotovic, Bačice, Hrotovice, Rouchovany a Přešovice.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 376 | 414 | 472 | 437 | 379 | 402 | 411 | 337 | 298 | 235 | 213 | 159 | 149 | 130 | 120 |
| Počet domů | 60 | 64 | 68 | 72 | 72 | 75 | 86 | 90 | 79 | 72 | 66 | 82 | 90 | 91 | 94 |
Obecní správa a politika
[editovat | editovat zdroj]Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 29. května 2007.[17]
Politika
[editovat | editovat zdroj]Volby do Poslanecké sněmovny
[editovat | editovat zdroj]| 2006[18] | 2010[19] | 2013[20] | 2017[21] | 2021[22] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (43,82 %) | ČSSD (28,43 %) | ČSSD (22,22 %) | ANO (40,24 %) | ANO (40,0 %) |
| 2. | KDU-ČSL (20,22 %) | KSČM (25,49 %) | ANO 2011 (20,0 %) | KDU-ČSL (15,85 %) | SPOLU (31,42 %) |
| 3. | KSČM (19,1 %) | KDU-ČSL (12,74 %) | KDU-ČSL (17,77 %) | KSČM (9,75 %) | Piráti+STAN (12,85 %) |
| účast | 77,39 % (89 z 115) | 83,61 % (102 z 122) | 72,80 % (91 z 125) | 69,75 % (83 z 119) | 67,31 % (70 z 104) |
Volby do krajského zastupitelstva
[editovat | editovat zdroj]| 1. | 2. | 3. | účast | |
|---|---|---|---|---|
| 2000[23] | KSČM (36,36 %) | 4KOALICE (31,81 %) | ODS (11,36 %) | 42,62 % (52 z 122) |
| 2004[24] | KDU-ČSL (39,02 %) | KSČM (36,58 %) | ODS (17,07 %) | 38,67 % (41 z 106) |
| 2008[25] | ČSSD (40,54 %) | KDU-ČSL (22,97 %) | KSČM (20,27 %) | 60,66 % (74 z 122) |
| 2012[26] | KSČM (30,5 %) | ČSSD (23,72 %) | KDU-ČSL (20,33 %) | 59,83 % (69 z 117) |
| 2016[27] | ANO 2011 (20 %) | KSČM (20 %) | ČSSD (18,18 %) | 48,28 % (56 z 116) |
| 2020[28] | ANO (22,22 %) | ODS+STO (20 %) | ČSSD (15,55 %) | 42,06 % (45 z 107) |
| 2024[29] | ANO (33,33 %) | ODS+TOP 09+STO (23,07 %) | KDU-ČSL (17,94 %) | 40,82 % (40 z 98) |
Prezidentské volby
[editovat | editovat zdroj]V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (18 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (16 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (13 hlasů). Volební účast byla 64,10 %, tj. 75 ze 117 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (53 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (30 hlasů). Volební účast byla 70,34 %, tj. 83 ze 118 oprávněných voličů.[30]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (41 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (14 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (9 hlasů). Volební účast byla 64,91 %, tj. 74 ze 114 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (52 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (39 hlasů). Volební účast byla 78,63 %, tj. 92 ze 117 oprávněných voličů.[31]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (31 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (19 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (12 hlasů). Volební účast byla 69,44 %, tj. 75 ze 108 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (38 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (37 hlasů). Volební účast byla 70,37 %, tj. 76 ze 108 oprávněných voličů.[32]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]V obci se nachází moderní kaple svatého Otce Pia X. postavená v 60. letech minulého století a vysvěcená v roce 1970. Kaple, spadající do farnosti Biskupice, je jedním z mála katolických chrámů, které se podařilo postavit v době komunistické totality díky období tzv. pražského jara.[13]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Milan Kubík (1934–2000), lékař
- Josef Prokeš (* 1947), spisovatel, výtvarník a písničkář
- Hanuš Sýkora (1883–1944), novinář
- Jan Trnka (1898–1972), lékař-chirurg, narodil se v Boříkovickém dvoře
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d e f DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská – Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 166–173.
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek IX. Ostrava: Profil, 1984. 345 s., 9 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Hrotovice, s. 187.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 541–542.
- ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 8. 3. 2024
- ↑ a b NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 123. Dostupné online.
- ↑ Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady brněnské 1348–1466. Kniha I, č. 62 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-09-11]. S. 4. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 541.
- ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. OCLC 558971405 S. 140–145.
- ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 41–42.
- ↑ a b Historie obce [online]. Litovany: Obec Litovany [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 161.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Litovany [online]. 2007-05-29 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ČERNÝ Jiří: Kaple sv. Pia X. v Litovanech na Moravě. 30 let od posvěcení unikátní svatyně. Mezinárodní Report, 2000, 10 (listopad), s. 42–43.
- PELÁNOVÁ Jarmila : Dějiny litovanského kostela 1969–2013
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Litovany na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Litovany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Litovany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
