Škoda 706 RTO

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Škoda 706 RTO
Brněnský historický autobus 706 RTO MTZ
Typ	706 RTO
Výrobce	Karosa
Vyráběn v letech	1956 – 1972
Technické údaje
Délka	10720 mm
Šířka	2500 mm
Výška	3150 mm
Pohotovostní hmotnost	8570 – 8950 kg
Obsaditelnost (sezení:stání)	různá
Pohonné jednotky
Motory
Motor	Škoda 706
Výkon motoru	117,6 kW
Převodovky
Převodovka
Druh	mechanická
Počet převodových stupňů	5+1

Škoda 706 RTO (rámový trambusový osobní) je typ československého autobusu, který byl vyráběn národním podnikem Karosa mezi lety 1958 a 1972 (první prototyp již roku 1956). Ve výrobě byl nahrazen vozy Karosa řady Š. V Polsku byl ale licenčně vyráběn pod označeními Jelcz 272 a Jelcz 041 až do roku 1977.

V Československu se na výrobě autobusů 706 RTO podílely podniky LIAZ (podvozek), Škoda (motor) a Karosa (karoserie a kompletace). Od roku 1958 byly ve Státní výrobnách autodílů (SVA) Holýšov prováděny generální opravy autobusů Škoda 706 RO, při kterých byly na původní podvozek dosazovány karoserie typu RTO vyrobené právě v Holýšově, čímž de facto vznikl nový vůz. V letech 1967 až 1972 potom SVA Holýšov stavěl vlastní autobusy 706 RTO-SVA na nových podvozcích z LIAZu.

Autobus 706 RTO byl vyráběn pod značkou Škoda, neboť až do začátku výroby řady Š v Karose (polovina 60. let) byly autobusy vyrobené v Československu označovány podle výrobce motoru.

Obsah 1 Konstrukce 2 Provoz 3 Historické vozy 4 Přívěsy a návěsy 5 Externí odkazy

[editovat] Konstrukce

Škoda 706 RTO je jeden z nejtypičtějších autobusů české historie, design karoserie byl navržen designérem Otakarem Diblíkem, který byl za své dílo několikrát oceněn i v zemích západní Evropy (mezinárodní výstava v Bruselu). Díky svému tvaru autobus 706 RTO byl také přezdíván „vajíčko“ nebo „okurka“.

Vůz je dvounápravový a má trambusovou, polosamonosnou karoserii (jejíž ocelová kostra byla elektricky svařena) spočívající na nosném rámu. Vozová skříň byla oplechována z lisovaných profilů. Vstup do autobusu zajišťovaly jedny nebo dvoje (podle verze, viz níže) dveře, které byly ovládány elektropneumaticky řidičem nebo průvodčím. Řidič měl navíc svoje vlastní dvířka v levé bočnici, která vedla přímo na jeho stanoviště. Interiér vozu byl obložen umakartem, střecha dřevovláknitými děrovanými deskami. Varianty MTZ, MEX a CAR byly uzpůsobeny k tahání autobusových vleků (Karosa B 40, Jelcz P-01).

Autobusy 706 RTO byly vyráběny ve čtyřech variantách: 706 RTO MTZ (městský tuzemský), 706 RTO MEX (městský exportní), 706 RTO CAR (meziměstský linkový) a 706 RTO LUX (meziměstský dálkový – autokar). Modifikace MTZ byla dodávána všem dopravním podnikům v Československu a byla primárně určena pro provoz v rámci městské hromadné dopravy. Tyto vozy měly dvoje dvoukřídlé dveře, sedačky pro cestující byly většinou v rozmístění 2+1 (někdy 2+2), k dispozici tak bylo 20 až 49 míst k sezení. Některé autobusy (dle provozovatele) byly také vybaveny místem pro průvodčího.

Varianta MEX se příliš nelišila od MTZ. Rozdíly byly pouze v detailech (např. u vozů pro Kubu to byly masivní nárazníky), některé vozy MEX dokonce jezdily i v československých městech.

Autobusy CAR byly určeny především jako linkové vozy ČSAD. Ale i tuto variantu zakupovaly v menším množství někteří provozovatelé MHD. Vozy s označením CAR (těch bylo vyrobeno nejvíce ze všech modifikací) byly jednodveřové a uspořádání sedadel měly 2+2.

Vozy, které byly označeny jako LUX, byly používány na dálkových vnitrostátních i mezinárodních linkách. Obsazenost vozu činila 35 sedících cestujících, kteří seděli na pérovaných a čalouněných sedačkách.

Vozidla 706 RTO-SVA se lišily od vysokomýtských pouze čtyřkřídlými skládacími dveřmi (vozy z Karosy měly dveře dvoukřídlé). V Holýšově byla vyráběna pouze varianta CAR.

Poslední modifikací vozu 706 RTO byl kloubový autobus Škoda 706 RTO-K vyrobený v jediném exempláři.

[editovat] Provoz

V Karose bylo vyrobeno celkem 14 451 vozů 706 RTO. K tomu je ale potřeba připočítat ještě autobusy a karoserie vyrobené v Holýšově.

Díky monopolnímu postavení společnosti Karosa se vozy 706 RTO objevily ve všech československých městech i na spojích ČSAD meziměstských i dálkových. Poslední autobusy 706 RTO dojezdily v roce 1986 na středním Slovensku a na Vsetínsku.

Tyto autobusy také byly exportovány (např. na Kubu, do Egypta, Bolívie, Rumunska, Afghánistánu a do mnoha dalších zemí).

[editovat] Historické vozy

Protože bylo do dnešní doby zachováno mnoho autobusů 706 RTO, následující výčet rozhodně není kompletní.

• ČSAP Nymburk (rok výroby 1962)
• ČSAD autobusy Plzeň
• Brno (v Technickém muzeu vůz ev. č. 202)
• Most – Litvínov (vůz ev. č. 150)
• Ostrava (vůz ev. č. 247)
• Pardubice (vůz ev. č. 28)
• Nová Bystřice (snad jezdí stále na pravidelných linkách JH Bus s.r.o.)

Slovensko:

• Bratislava (vůz ev. č. 236)

Soukromé sbírky:

• Škoda – BUS klub Plzeň
• SPM Nitra (verze LUX)

[editovat] Přívěsy a návěsy

V roce 1961 byl představen prototyp autobusového návěsu Karosa NO 80 odvozeného z autobusu Škoda 706 RTO. K sériové výrobě však nedošlo.

Polský autobusový přívěs Jelcz P-01 se však hromadně vyráběl a byl používán i v Československu.

[editovat] Externí odkazy

• Fotogalerie brněnského historického vozu 706 RTO
• RTO klub

Autobusy vyráběné společností Karosa (nyní Iveco Czech Republic) ve Vysokém Mýtě
	Karosa řady 900	autobusy Irisbus
Městský: Meziměstský: Dálkový: Kloubový:	B 931 • B 932 • B 951 • B 952 C 934 • C 935 • C 954 • C 955 • C 956 (Axer) • Récréo LC 936 • LC 937 (GT 11) • LC 956 • LC 957 (HD 12) B 941 • B 961 • C 943	Citelis 12M • Citybus 12M • Crossway LE Ares • Crossway • Crossway LE Arway Citelis 18M • Citybus 18M
	Karosa řady 700	Karosa řady 800
Městský: Meziměstský: Dálkový: Kloubový:	B 731 • B 732 (B 732.1670 Legobus) C 733 • C 734 • C 735 LC 735 • LC 736 • LC 737 (HD 11) • LC 757 (HD 12) B 741 • C 744	B 831 • B 832 C 834 • C 835 — B 841
	Škoda 706 RTO	Karosa řady Š
Městský: Meziměstský: Dálkový: Kloubový:	706 RTO MTZ • 706 RTO MEX 706 RTO CAR 706 RTO LUX 706 RTO-K	ŠM 11 ŠL 11 ŠD 11 ŠM 16,5
	Škoda 706 RO • Tatra 500 HB	Karosa SB • Karosa A 30