Škoda 706 RTO
| Škoda 706 RTO | |
|---|---|
Brněnský historický autobus Škoda 706 RTO MTZ
|
|
| Typ | 706 RTO |
| Výrobce | Karosa |
| Vyráběn v letech | 1956–1972 |
| Technické údaje | |
| Délka | 10 720 mm |
| Šířka | 2500 mm |
| Výška | 3150 mm |
| Pohotovostní hmotnost | 8570–8950 kg |
| Obsaditelnost (sezení:stání) | různá |
| Pohonné jednotky | |
| Motory | |
| Motor | Škoda 706 |
| Výkon | 117,6 kW |
| Převodovky | |
| Převodovka | |
| Druh | mechanická |
| Počet převodových stupňů | 5+1 |
.jpg)
Škoda 706 RTO (rámový trambusový osobní) je typ československého autobusu, který byl vyráběn národním podnikem Karosa mezi lety 1958 a 1972 (první prototyp již roku 1956). Ve výrobě byl nahrazen vozy Karosa řady Š. V Polsku byl ale licenčně vyráběn pod označeními Jelcz 272 a Jelcz 041 až do roku 1977.
V Československu se na výrobě autobusů 706 RTO podílely podniky LIAZ (podvozek), Škoda (motor) a Karosa (karoserie a kompletace). Od roku 1958 byly ve Státní výrobnách autodílů (SVA) Holýšov prováděny generální opravy autobusů Škoda 706 RO, při kterých byly na původní podvozek dosazovány karoserie typu RTO vyrobené právě v Holýšově, čímž de facto vznikl nový vůz. V letech 1967 až 1972 potom SVA Holýšov stavěl vlastní autobusy 706 RTO-SVA na nových podvozcích z LIAZu.
Autobus 706 RTO byl vyráběn pod značkou Škoda, neboť až do začátku výroby řady Š v Karose (polovina 60. let) byly autobusy vyrobené v Československu označovány podle výrobce motoru.
Bez zajímavosti určitě není, že s výrobou autobusů Škoda 706 RTO se skončilo v 60. letech, ale ještě mnoho let poté se jejich podvozky a motory dodávaly např. do Polska pro stavbu autobusů Jelcz a dokonce ještě na počátku 90. let bylo na původním strojním zařízení v LIAZu vyráběno několik desítek nových motorů 706 ročně jako náhradní díly.
Obsah |
[editovat] Konstrukce
Vůz je dvounápravový a má trambusovou, polosamonosnou karoserii (jejíž ocelová kostra byla elektricky svařena) spočívající na nosném rámu. Vozová skříň byla oplechována z lisovaných profilů. Vstup do autobusu zajišťovaly jedny nebo dvoje (podle verze) dveře, které byly ovládány mechanicky nebo elektropneumaticky řidičem či průvodčím. Řidič měl navíc svoje vlastní dvířka v levé bočnici, která vedla přímo na jeho stanoviště. Interiér vozu byl obložen umakartem, střecha dřevovláknitými děrovanými deskami. Varianty MTZ, MEX a KAR byly uzpůsobeny k tahání autobusových vleků (Karosa B 40, Jelcz P-01).
Autobus byl díky svému tvaru přezdíván „vajíčko“ nebo „okurka“.
Velmi často se uvádí, že design karosérie je dílem Otakara Diblíka. Není to však úplně pravda: Diblík totiž přišel do Karosy až v době, kdy byl autobus téměř dokončený, podílel se tedy spíš na detailech, než na kompletním výtvarném řešení. Je také vysoce nepravděpodobné, že by zaběhlí návrháři z dob Sodomky ponechali vytvoření karosérie na čerstvém absolventu vysoké školy. Výše uvedené tvrzení spíše vychází z toho, že Diblík skutečně vytvořil interiér speciální luxusní verze autobusu pro výstavu Expo 58 v Bruselu.[1] Ten byl určen pro 24 sedících cestujících, v jeho výbavě byl i televizor a v zadní části toaleta a kuchyňka. Pravděpodobně se později Diblíkovo jméno nepřesně vztáhlo na celou řadu RTO.
[editovat] Varianty
Autobusy 706 RTO byly vyráběny ve čtyřech variantách: 706 RTO MTZ (městský tuzemský), 706 RTO MEX (městský exportní), 706 RTO KAR (meziměstský linkový) a 706 RTO LUX (meziměstský dálkový – autokar). Poslední modifikací vozu 706 RTO byl kloubový autobus Škoda 706 RTO-K vyrobený v jediném exempláři.
- MTZ - městský autobus pro tuzemské zákazníky. Má dvoje skládací elektropneumaticky ovládané dvojkřídlové dveře. Modifikace MTZ byla dodávána všem dopravním podnikům v Československu a byla primárně určena pro provoz v rámci městské hromadné dopravy. Některé autobusy (dle provozovatele) byly také vybaveny místem pro průvodčího.
- Kapacita: k sezení 20 až 39 míst (sedačky pro cestující většinou v rozmístění 2+1, výjimečně 2+2), k stání 43 až 58
- Rozměry: délka 10 810 mm, šířka 2500 mm, výška 2900 mm
- Hmotnosti: pohotovostní 8590 kg, nosnost 5810 kg, celková 14 400 kg
- Maximální rychlost: 65 km/h
- Spotřeba paliva: 28 l/100 km
- MEX - městský autobus určený pro export. Varianta MEX se příliš nelišila od MTZ. Rozdíly byly pouze v detailech (např. u vozů pro Kubu to byly masivní nárazníky), některé vozy MEX dokonce jezdily i v československých městech.
- KAR - verze pro meziměstskou linkovou dopravu, tj. především jako linkové vozy ČSAD, ale i tuto variantu zakupovaly v menším množství někteří provozovatelé MHD. Má jedny elektropneumaticky ovládané dveře (výroba z Vysokého Mýta dvoukřídlé, výroba Holýšov čtyřkřídlé), koženkou čalouněná sedadla a nad nimi odkládací síťkový nosič. Na střeše je zahrádka (nosič zavazadel). Varianta KAR byla ze všech modifikací výrobně nejpočetnější.
- Kapacita: míst k sezení 41+2 (uspořádání sedaček 2+2), k stání 38
- Rozměry: délka 10 810 mm, šířka 2500 mm, výška 3180 mm
- Hmotnosti: pohotovostní 8700 kg, nosnost 5700 kg, celková 14 400 kg
- Maximální rychlost: 75 km/h
- Spotřeba paliva: 26 l/100 km
- LUX - verze pro dálkovou dopravu, byly používány na dálkových vnitrostátních i mezinárodních linkách. Má jedny mechanické dveře. Sedadla mají pružinami pérované polštáře, sklápěcí opěradla a loketní opěrky. Za sedadly jsou síťky na malé věci a popelníky. Sedadla a stěny jsou čalouněny koženkou, na oknech jsou záclonky. Má zasklené přechodové oblouky mezi střechou a boky, popřípadě i střechu - tato verze je k vidění ve známém filmu Florenc 13:30.
- Kapacita: míst k sezení 38+2
- Rozměry: délka 10 810 mm, šířka 2500 mm, výška 2980 mm
- Hmotnosti: pohotovostní 8950 kg, nosnost 3850 kg, celková 12 800 kg
- Maximální rychlost: 85 km/h
- Spotřeba paliva: 23 l/100 km
[editovat] Provoz
V Karose bylo vyrobeno celkem 14 451 vozů 706 RTO. K tomu je ale potřeba připočítat ještě autobusy a karoserie vyrobené v SVA Holýšov a v LIAZu Rýnovice.
Díky monopolnímu postavení společnosti Karosa se vozy 706 RTO objevily ve všech československých městech i na spojích ČSAD meziměstských i dálkových. Poslední autobusy 706 RTO dojezdily v roce 1986 na středním Slovensku a na Vsetínsku.
Tyto autobusy také byly exportovány (např. na Kubu, do Egypta, Bolívie, Rumunska, Afghánistánu a do mnoha dalších zemí).
[editovat] Přívěsy a návěsy
V roce 1961 byl představen prototyp autobusového návěsu Karosa NO 80 odvozeného z autobusu Škoda 706 RTO. K sériové výrobě však nedošlo.
Polský autobusový přívěs Jelcz P-01 se však hromadně vyráběl a byl používán i v Československu.
[editovat] Historické vozy
Protože bylo do dnešní doby zachováno mnoho autobusů 706 RTO, následující výčet rozhodně není kompletní.
- ČSAP Nymburk (1× LUX, 1× KAR, 1× upravený kabriolet, 1× osobní návěs NO 80)
- ČSAD autobusy Plzeň (1× KAR)
- DP České Budějovice (vůz ev.č. 128, verze MTZ)
- DP Most – Litvínov (vůz ev. č. 150 verze MTZ)
- DP Ostrava (vůz ev. č. 247 verze KAR)
- DP Pardubice (vůz ev. č. 28 verze MTZ)
- Nová Bystřice (snad jezdí stále na pravidelných linkách JH Bus s.r.o.)
- DS Zlín - Otrokovice (v roce 2011 zakončil rekonstrukci 1 vozu)
- TM Brno (v Technickém muzeu vůz ev. č. 202 verze MTZ)
Slovensko:
- Bratislava (vůz ev. č. 236 verze MTZ)
Soukromé sbírky:
- ŠKODA – BUS klub Plzeň (verze LUX r. v. 1961; verze TRST, pojízdná transfuzní stanice, r. v. 1964)
- Nitra (verze LUX, vůz je garážovaný ve Slovenském zemědělském muzeu, patří soukromým osobám)
- ANVI TRADE s.r.o. (verze LUX)[2]
[editovat] Odrazy v kultuře
Dálková verze Škoda 706 RTO LUX byla hlavním neživým spoluúčinkujícím v československém filmu Florenc 13.30 z roku 1957.
[editovat] Reference
- ↑ PAULY, Jana. Designér Otakar Diblík [online]. Czechdesign.cz, 2004-05-04, [cit. 2011-03-25]. Dostupné online.
- ↑ dabra. Čerstvě zrenovovaný autokar Škoda 706 RTO LUX společnosti ANVI TRADE [online]. Busportal.cz, 2009-06-27, [cit. 2009-07-29]. Dostupné online.
[editovat] Literatura
- Jan Neumann, Autobus Škoda 706 RTO, GRADA 2011, ISBN 978-80-247-3437-8
