Šema Jisra'el

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Čtení Šema
Jew in Podolsk.jpg
Pro ranní čtení Šema je zvykem
zahalit se do talitu a položit tfilin,
protože s textem úzce souvisí.
Halachické zdroje
Texty vztahující se k tomuto článku
Tanach Dt 6, 4-9 (Kral, ČEP),
Dt 11, 13-24 (Kral, ČEP),
Nu 15, 37-41 (Kral, ČEP))
Sefer ha-micvot Ase 10
Sefer ha-chinuch 420
Mišna Berachot 1–3


Tur / Šulchan aruch 58–88
A. Danzig Chajej adam 21
Kicur šulchan aruch 17


Šema Jisra'el (hebrejsky שמע ישראל‎‎, doslova Slyš, Izraeli; zkráceně Šema, hebrejsky שמע‎‎, „Slyš!“) je jedna z nejdůležitějších židovských modliteb a vyznání víry (krédo) judaismu. Jedná se o jeden z ústředních a nejstarších[1][2] prvků židovské liturgie. V souvislosti s liturgií se takto někdy označuje i celá pasáž, přesně nazývaná קריאת שמע‎‎ kri'at Šema, dosl. „čtení Šema“. Text prvních dvou částí Šema je obsažen také ve svitcích mezuzy a tfilin.

Čtení Šema[editovat | editovat zdroj]

Čtení Šema Jisra'el tvoří důležitou část ranní a večerní bohoslužby. Skládá se ze tří částí: Dt 6, 4-9 (Kral, ČEP), Dt 11, 13-24 (Kral, ČEP) a Nu 15, 37-41 (Kral, ČEP). První dvě pasáže jsou zařazeny proto, že výslovně obsahují příkaz číst tato slova „při uléhání a při vstávání“. Poslední pasáž byla do kri'at Šema přidána jako připomenutí vyjití z Egypta, které je rovněž potřeba připomínat ve dne i v noci.[3]

Ústředním tématem je víra v jediného a všemohoucího Boha, kterého mají Židé milovat „celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou“. Druhý odstavec rozvíjí motiv odměny za oddanost Bohu a trestu v případě odpadnutí. Třetí odstavec přidává příkaz zhotovení cicit na připomínku božích přikázání.

Davidova hvězda Lukhot Habrit.svg Menora.svg
Židé a judaismus
ŽidéJudaismusKdo je Žid
OrtodoxníKonzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální)Ultraortodoxní
SamaritániFalašovéKaraité
Etnické skupiny a jazyky
AškenazimSfaradimMizrachi
HebrejštinaJidišLadinoGe'ezBuchori
Populace (vývoj)
EvropaAmerikaAsieAfrikaAustrálie
Náboženství
BůhPrincipy víry v judaismuBoží jména
613 micvotHalachaNoemovy zákony
MesiášEschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
CdakaMusarVyvolenost
ChasidismusKabalaHaskala
Náboženské texty
TóraTanachMišnaTalmudMidraš
ToseftaMišne ToraŠulchan aruch
SidurMachzorPijutZohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
ObřízkaPidjon ha-benSimchat batBar micva
ŠiduchSvatbaRozvod (Get)Pohřeb
KašrutŽidovský kalendářŽidovské svátky
TalitTfilinCicitKipa
MezuzaMenoraŠofarSefer Tora
Významné postavy židovství
AbrahámIzákJákobMojžíš
ŠalomounDavidElijášÁron
MaimonidesNachmanidesRaši
Ba'al Šem TovGa'on z VilnaMaharal
Náboženské budovy a instituce
ChrámSynagogaJešivaBejt midraš
RabínChazanDajanGa’on
Kohen (kněz)MašgiachGabajŠochet
MohelBejt dinRoš ješiva
Židovská liturgie
ŠemaAmidaKadiš
MinhagMinjanNosach
ŠacharitMinchaMa'arivMusaf
Dějiny Židů
starověkstředověknovověk
Blízká témata
AntisemitismusGójHolocaustIzrael
FilosemitismusSionismus
Abrahámovská náboženství

Text Šema[editovat | editovat zdroj]

1. část: Šema Jisra'el (hebrejsky)

Slyš Jisraeli! Hospodin, Bůh náš, Hospodin jeden jest. Milovati budeš Hospodina, Boha svého, celým srdcem svým a celou duší svou a celou silou svou, a budou slova tato, která já přikazuji tobě dnes, na srdci tvém. A vštípíš je dětem svým a budeš mluviti o nich, sedě v domě svém a kráčeje po cestě a léhaje a vstávaje. A uvážeš je jako znamení na ruku svou a budou čelním páskem mezi očima tvýma; a napíšeš je na veřeje domu svého a na brány své.

—  Tóra, Deuteronomium 6:4-9 (překlad G. Sicher)
2. část: Ve-haja (hebrejsky)

I stane se, když poslušně poslouchati budete příkazů mých, které já přikazuji vám dnes, abyste milovali Hospodina, Boha svého, a sloužili mu celým srdcem svým a celou duší svou, tak dám déšť země vaší v (pravý) čas jeho, ranní a pozdní, a budeš sklízet obilí své a mošt svůj a olej svůj. A dám trávu na poli pro dobytek tvůj a (ty) budeš jíst a nasytíš se. Střežte se, aby nebylo omámeno srdce vaše a vy jste sešli a sloužili bohům jiným a klaněli se jim. Pak by vzplanul hněv Hospodinův proti vám a on bránil by nebi, aby nebylo deště, a půda by nedala úrodu svou; a (vy) byste zmizeli rychle se země krásné, kterou Hospodin vám dává. Vložte tedy tato slova moje na srdce své a duši svou a přivažte je jako znamení na ruku svou a nechť jsou čelním páskem mezi očima tvýma; a učte jim děti své, mluvíce o nich, když sedíš v domě svém a kráčíš po cestě, uléháš a vstáváš, a napíšeš je na veřeje domu svého a na brány své, aby byly rozmnoženy dni vaše a dni dětí vašich na půdě, kterou přísahou zaslíbil Hospodin otcům vašim, že jim ji dá, pokud (trvají) nebesa nad zemí.

—  Tóra, Deuteronomium 11:13-21 (překlad G. Sicher)
3. část: Va-jomer (hebrejsky)

I pravil Hospodin Mojžíšovi řka: Mluv k synům Jisraele a řekni jim, aby si dělali cicit [třásně] na cípech svých oděvů, pro pokolení svá, a aby dali na třásně cípu niť z modré [látky]. A bude vám [památnou] třásní, abyste se dívali na ni a abyste si vzpomínali všech příkazů Hospodinových a abyste je vykonávali a abyste se nepouštěli podle srdce svého a za očima svýma, za kterýmiž následujete záletnicky. Abyste pamatovali [si] a vykonávali všechny příkazy mé a abyste byli svatými Bohu svému. Já jsem Hospodin, Bůh váš, jenž vyvedl jsem vás ze země Egyptské, abych byl vám Bohem; já jsem Hospodin, Bůh váš.

—  Tóra, Numeri 15:37-41 (překlad I. Hirsch)

Při pronášení modlitby se mezi verš „Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný“ a „Budeš milovat Hospodina, svého Boha,“ vkládá šeptem verš: „Požehnáno je vznešené jméno Jeho království na věky věků“ (ברוך שם כבוג מלכותו לעולם ועד‎‎ Baruch šem kevod malchuto le-olam va-ed). Pouze na Jom kipur se tento verš recituje nahlas.

Pokud není přítomen minjan, recitující vkládá před Šema supliku אל מלך נאמן‎‎ El melech ne'eman, „Bože, věrný králi“. Důvod je ten, že za normálních okolností má Šema 248 slov, což je počet pozitivních přikázání v Tóře. Pokud ale není minjan přítomen, chazan neopakuje větu ה׳ אלהיכם אמת‎‎ Hašem Elohejchem emet, „Hospodin, váš Bůh, je pravda“ a tři slova tak chybí. Recitací slov El melech ne'eman se tak počet slov Šema doplní opět na 248.[1]

Požehnání pro čtení Šema[editovat | editovat zdroj]

Při ranní i večerní modlitbě se k samotnému čtení Šema připojují předepsaná požehnání, označovaná jako birchot kri'at Šema. Ačkoli samotná modlitba Šema je identická, připojená požehnání se v ranní a večerní verzi liší: ranní verze má požehnání tři, večerní čtyři. Celkový počet požehnání, sedm, souvisí s veršem ze žalmu: „Sedmkrát denně Tě chválím.“[4]

Požehnání v ranní modlitbě[editovat | editovat zdroj]

Při šacharitu (ranní modlitbě) se říkají následující požehnání:

  • יוצר‎‎ – Jocer – první požehnání, pojmenované podle slov Jocer or – „Stvořiteli světla“, respektive podle slov Jocer me'orot – „Stvořiteli světel“, kterými požehnání končí. V něm je Bohu vzdávána chvála za stvoření celého světa a všeho, co do něj náleží. Bůh je zde veleben jako stvořitel míru, osvětlující zemi. V tomto odstavci také obec většinou nahlas recituje verš „Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, celá země je plna Jeho slávy.“[5] Z teologického hlediska pak toto požehnání dává najevo, že v judaismu je to Bůh, který vládne i nad nebeskými tělesy, sluncem, měsícem, planetami i hvězdami, tj. nad objekty, které byly v pohanských kultech uctívány jako božstva.
  • אהבה רבה‎‎ – Ahava raba – druhé požehnání, hebrejsky „(Boží) nezměrná láska“, kterou Bůh projevuje Izraeli skrze darování Tóry a vyvolení jako svého zvláštního národa.
  • následuje samotné čtení Šema (3 odstavce)
  • גאולה‎‎ – Ge'ula – Vykoupení, požehnání začíná zmínkou o vykoupení z Egypta a končí nadějí ve vykoupení budoucí. Chazan zpívá závěrečná slova požehnání Ga'al Jisra'el potichu,[zdroj?] neboť za nimi hned následuje recitace Amidy.

Požehnání ve večerní modlitbě[editovat | editovat zdroj]

Při ma'arivu (večerní modlitbě) se říkají následující požehnání:

  • המעריב ערבים‎‎ – Ha-ma'ariv aravim – „Jenž halí v soumrak večery“. Podobně jako u ranní recitace byla Bohu vzdána chvála za světlo, zde se vzdává chvála Bohu za moc nad nocí a tmou. Ranní požehnání má za úkol ukázat, že Bůh je pánem nad vším, co pohanská náboženství považovala za božstva, zde je kladen důraz na ujištění, že stejně tak i tma a noc, které jsou pro člověka synonymem zla a nebezpečí, jsou rovněž Božím dílem a záměrem – cílem tohoto požehnání bylo zabránit dualistickým a gnostickým tendencím uvnitř judaismu,[zdroj?] které by byly neslučitelné s monoteismem.
  • אהבת עולם‎‎ – Ahavat olam – „Věčná láska“, kterou Bůh projevuje Izraeli každý den a každou noc, v čase dobrém i zlém.
  • následuje שמע‎‎ – Šema (3 odstavce)
  • גאולה‎‎ – Ge'ula – vykoupení. Toto požehnání se od ranní verze liší; zatímco ranní verze začíná slovy Emet ve-jaciv, „pravdivé a jisté“, večerní začíná slovy Emet ve-emuna, „pravdivé a věrné“.
  • השכיבנו‎‎ – Haškivenu – hebrejsky „Nech nás ulehnout“, krátká benedikce žádající Boha o ochranu před pokušením a zlými silami (v tradičním podání obsahuje i prosbu za odvrácení Satana).

V gaonském období byla k večerní recitaci přidána ještě pasáž ברוך ה׳ לעולם‎‎ Baruch ha-Šem le-olam, složená z veršů z proroků a spisů, a požehnání Jir'u ejnejnu. Dnes je zvykem recitovat tyto části pouze v některých aškenázských komunitách v diaspoře.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Shema ve Wikimedia Commons

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BLAŽEK, Jiří; HOLUBOVÁ, Markéta. Sidur Adir ba-marom. Modlitební kniha pro všední dny, šabat a svátky s paralelním českým překladem a komentářem. Praha : Nakladatelství Bergman Tomáš, 2008. 676 s. ISBN 978-80-904207-0-0.  
  • DAMOHORSKÁ, Pavla. Šma Jisra'el. Praha : Karolinum, 2006. 150 s. ISBN 80-246-1094-9.  
  • DI SANTE, Carmine. Židovská modlitba: K počátkům křesťanské liturgie. Překlad Daniel Korte. Praha : Oikúmené, 1995. ISBN 80-86005-00-3. S. 53-79.  
  • LUZZATO, Moše Chajim. Derech ha-Šem. Jerušalajim : [s.n.], 5674 (1914). Dostupné online. Kapitola 4:4.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha : Sefer, 1992. ISBN 80-900895-3-4. Heslo Šema.  
  2. SLÁDEK, Pavel. Malá encyklopedie rabínského judaismu. 1. vyd. Praha : Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-379-4. Heslo Šma, s. 156-157.  
  3. Mišna Berachot 1:5
  4. Ž 119, 164 (Kral, ČEP)
  5. Iz 6, 3 (Kral, ČEP)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]