Tropická cyklóna: Porovnání verzí

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Rozšíření
značky: nevhodný zdroj editace z Vizuálního editoru
Rozšíření
Řádek 734: Řádek 734:
| datum přístupu = 2023-10-30
| datum přístupu = 2023-10-30
}}</ref>
}}</ref>
[[Soubor:Paulette 2020-09-10 1200Z.png|náhled|Hurikán Paulette v roce 2020 je příkladem střižené tropické cyklóny s hlubokou konvekcí mírně vzdálenou od středu systému.]]


=== Rozptýlení ===
=== Rozptýlení ===
Řádek 902: Řádek 903:
| url = https://journals.ametsoc.org/view/journals/wefo/34/2/waf-d-18-0136_1.xml
| url = https://journals.ametsoc.org/view/journals/wefo/34/2/waf-d-18-0136_1.xml
| datum přístupu = 2023-10-31
| datum přístupu = 2023-10-31
}}</ref>

=== Metriky intenzity ===
Používá se více ukazatelů intenzity, včetně kumulované energie cyklonu (ACE), indexu přílivu hurikánů, indexu závažnosti hurikánů, indexu rozptylu energie (PDI) a integrované kinetické energie (IKE). ACE je metrikou celkové energie, kterou systém vynaložil během své životnosti. ACE se vypočítává součtem čtverců trvalých rychlostí větru cyklóny, a to každých šest hodin, pokud je systém na úrovni tropické bouře nebo vyšší a je tropický nebo subtropický.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Davis
| jméno = Kyle
| příjmení2 = Zeng
| jméno2 = Xubin
| titul = Seasonal Prediction of North Atlantic Accumulated Cyclone Energy and Major Hurricane Activity
| periodikum = Weather and Forecasting
| datum vydání = 2019-02-01
| ročník = 34
| číslo = 1
| strany = 221–232
| issn = 1520-0434
| doi = 10.1175/WAF-D-18-0125.1
| jazyk = EN
| url = https://journals.ametsoc.org/view/journals/wefo/34/1/waf-d-18-0125_1.xml
| datum přístupu = 2023-10-31
}}</ref> Výpočet PDI je svou povahou podobný ACE, s tím hlavním rozdílem, že rychlosti větru se počítají v krychli, nikoliv ve čtverci.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Villarini
| jméno = Gabriele
| příjmení2 = Vecchi
| jméno2 = Gabriel A.
| titul = North Atlantic Power Dissipation Index (PDI) and Accumulated Cyclone Energy (ACE): Statistical Modeling and Sensitivity to Sea Surface Temperature Changes
| periodikum = Journal of Climate
| datum vydání = 2012-01-15
| ročník = 25
| číslo = 2
| strany = 625–637
| issn = 0894-8755
| doi = 10.1175/JCLI-D-11-00146.1
| jazyk = EN
| url = https://journals.ametsoc.org/view/journals/clim/25/2/jcli-d-11-00146.1.xml
| datum přístupu = 2023-10-31
}}</ref> Index přívalových vln je metrikou potenciálních škod, které může bouře způsobit prostřednictvím bouřkových vln. Vypočítává se tak, že se vynásobí čtvercem podílu rychlosti větru bouře a klimatologické hodnoty (33 m/s) a poté se tato veličina vynásobí podílem poloměru hurikánového větru a jeho klimatologické hodnoty (96,6 km). To lze znázornit ve formě rovnice takto:

: <math>\left(\frac{v}{33\ m/s}\right)^2\times\left(\frac{r}{96.6\ km}\right)\,</math>

kde v je rychlost větru bouře a r je poloměr větru o síle hurikánu.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Islam
| jméno = Md Rezuanul
| příjmení2 = Lee
| jméno2 = Chia-Ying
| příjmení3 = Mandli
| jméno3 = Kyle T.
| titul = A new tropical cyclone surge index incorporating the effects of coastal geometry, bathymetry and storm information
| periodikum = Scientific Reports
| datum vydání = 2021-08-18
| ročník = 11
| číslo = 1
| strany = 16747
| issn = 2045-2322
| pmid = 34408207
| doi = 10.1038/s41598-021-95825-7
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/s41598-021-95825-7
| datum přístupu = 2023-10-31
}}</ref> Index závažnosti hurikánů je stupnice, která může systému přidělit až 50 bodů; až 25 bodů pochází z intenzity, zatímco dalších 25 bodů pochází z velikosti větrného pole bouře.[72] Model IKE měří ničivou schopnost tropické cyklóny prostřednictvím větru, vln a přílivu. Vypočítává se jako:

: <math>\int_{Vol} \frac{1}{2}pu^2d_{v}\,</math>

kde p je hustota vzduchu, u je trvalá hodnota přízemní rychlosti větru a dv je objemový prvek.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Rezapour
| jméno = Mehdi
| příjmení2 = Baldock
| jméno2 = Tom E.
| titul = Classification of Hurricane Hazards: The Importance of Rainfall
| periodikum = Weather and Forecasting
| datum vydání = 2014-12-01
| ročník = 29
| číslo = 6
| strany = 1319–1331
| issn = 1520-0434
| doi = 10.1175/WAF-D-14-00014.1
| jazyk = EN
| url = https://journals.ametsoc.org/view/journals/wefo/29/6/waf-d-14-00014_1.xml
| datum přístupu = 2023-10-31
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kozar
| jméno = Michael E.
| příjmení2 = Misra
| jméno2 = Vasubandhu
| titul = Integrated Kinetic Energy in North Atlantic Tropical Cyclones: Climatology, Analysis, and Seasonal Applications
| url = https://doi.org/10.1007/978-3-030-02402-4_3
| editoři = Jennifer M. Collins, Kevin Walsh
| vydavatel = Springer International Publishing
| místo = Cham
| edice = Hurricane Risk
| strany = 43–69
| isbn = 978-3-030-02402-4
| doi = 10.1007/978-3-030-02402-4_3
| poznámka = DOI: 10.1007/978-3-030-02402-4_3
| jazyk = en
}}</ref>
}}</ref>


Verze z 31. 10. 2023, 16:58

Na tento článek je přesměrováno heslo Hurikán. Tento článek je o meteorologickém jevu. Další významy jsou uvedeny na stránce Hurikán (rozcestník).
Hurikán 5. kategorie Isabel severně od Portorika v Karibiku dne 14. září 2003.

Tropická cyklóna je rychle rotující bouřkový systém charakterizovaný středem nízkého tlaku, uzavřenou cirkulací v nízkých hladinách, silným větrem a spirálovitým uspořádáním bouřek, které vytvářejí silné deště a smrště. V závislosti na své poloze a síle se tropická cyklóna označuje různými názvy, například hurikán, tajfun, tropická bouře, cyklonální bouře, tropická deprese nebo prostě cyklón. Hurikán je silná tropická cyklóna, která se vyskytuje v Atlantském oceánu nebo v severovýchodní části Tichého oceánu, a tajfun se vyskytuje v severozápadní části Tichého oceánu. V Indickém oceánu a jižním Pacifiku se srovnatelné bouře označují jako „tropické cyklóny“ a takové bouře v Indickém oceánu lze také nazvat „silné cyklonální bouře“.

„Tropická“ odkazuje na geografický původ těchto systémů, které se tvoří téměř výhradně nad tropickými moři. „Cyklóna“ odkazuje na jejich větry, které se pohybují v kruhu a víří kolem jejich centrálního jasného oka, přičemž jejich přízemní větry vanou proti směru hodinových ručiček na severní polokouli a ve směru hodinových ručiček na jižní polokouli. Opačný směr cirkulace je způsoben Coriolisovou silou. Tropické cyklóny se obvykle tvoří nad velkými vodními plochami s relativně teplou vodou. Energii získávají vypařováním vody z povrchu oceánu, která nakonec kondenzuje v mraky a déšť, když vlhký vzduch stoupá a ochlazuje se až do nasycení. Tento zdroj energie se liší od zdroje energie cyklonálních bouří ve středních zeměpisných šířkách, jako jsou nor'eastery a evropské větrné bouře, které jsou poháněny především horizontálními teplotními kontrasty. Tropické cyklóny mají obvykle průměr od 100 do 2 000 km. Tropické cyklóny každoročně zasahují různé oblasti zeměkoule včetně pobřeží Severoamerického zálivu, Austrálie, Indie a Bangladéše.

Silné rotující větry tropické cyklóny jsou důsledkem zachování úhlového momentu hybnosti, který je dán rotací Země, když vzduch proudí dovnitř směrem k ose rotace. V důsledku toho se zřídkakdy vytvářejí ve vzdálenosti do 5° od rovníku. Tropické cyklóny se v jižním Atlantiku vyskytují velmi zřídka (i když se občas vyskytnou) kvůli trvale silnému střihu větru a slabé intertropické konvergenční zóně. Naopak Africký východní proud a oblasti atmosférické nestability jsou příčinou vzniku cyklónů v Atlantském oceánu a Karibském moři, zatímco cyklóny v blízkosti Austrálie vděčí za svůj vznik asijskému monzunu a teplé oblasti západního Pacifiku.

Hlavním zdrojem energie pro tyto bouře jsou teplé oceánské vody. Tyto bouře jsou proto obvykle nejsilnější nad vodou nebo v její blízkosti a nad pevninou poměrně rychle slábnou. To způsobuje, že pobřežní oblasti jsou vůči tropickým cyklonám obzvláště zranitelné ve srovnání s vnitrozemskými oblastmi. Škody na pobřeží mohou být způsobeny silným větrem a deštěm, vysokými vlnami (v důsledku větru), bouřlivými přílivy (v důsledku větru a prudkých změn tlaku) a možností vzniku tornád. Tropické cyklóny nasávají vzduch z velké oblasti a koncentrují obsah vody v tomto vzduchu (z atmosférické vlhkosti a vlhkosti vypařené z vody) do srážek na mnohem menší ploše. Toto doplňování vlhkého vzduchu po dešti může způsobit mnohahodinové nebo několikadenní extrémně silné deště až do vzdálenosti 40 km od pobřeží, což je daleko více, než kolik vody se v daném okamžiku v místní atmosféře nachází. To pak může vést k záplavám řek, záplavám na souši a celkovému zahlcení místních vodohospodářských struktur na velkém území. Ačkoli jejich účinky na lidskou populaci mohou být ničivé, tropické cyklóny mohou hrát roli při zmírňování sucha, i když toto tvrzení je sporné. Odvádějí také teplo a energii z tropů a přenášejí je do mírných zeměpisných šířek, což hraje důležitou roli při regulaci globálního klimatu.

Pozadí

Tropická cyklóna je obecný termín pro synoptický systém nízkého tlaku vzduchu s teplým jádrem a bez frontální cirkulace nad tropickými nebo subtropickými vodami na celém světě.[1][2] Tyto systémy mají obvykle dobře definovaný střed, který je obklopen hlubokou atmosférickou konvekcí a uzavřenou cirkulací větru na povrchu.[1]

Historicky se tropické cyklóny vyskytovaly po celém světě po tisíce let, přičemž jedna z prvních zaznamenaných tropických cyklón se podle odhadů vyskytla v západní Austrálii kolem roku 4000 př. n. l.[3] Než však byly ve 20. století k dispozici satelitní snímky, neexistoval způsob, jak tropickou cyklónu zjistit, pokud nezasáhla pevninu nebo se s ní náhodou nesetkala loď.[4]

V moderní době se na světě každoročně vytvoří v průměru asi 80 až 90 pojmenovaných tropických cyklón, z nichž více než polovina vyvine vítr o síle hurikánu 120 km/h nebo více.[4] Na celém světě se má obecně za to, že tropická cyklóna vznikla, jakmile je pozorován průměrný přízemní vítr přesahující 65 km/h.[4] Předpokládá se, že v této fázi se tropická cyklóna stala soběstačnou a může dále zesilovat bez pomoci okolí.[4]

Přehledový článek studie publikovaný v roce 2021 v časopise Nature Geoscience dospěl k závěru, že geografický rozsah tropických cyklón se pravděpodobně rozšíří směrem k pólům v reakci na oteplování klimatické Hadleyho cirkulace.[5]

Intenzita

Intenzita tropické cyklóny je založena na rychlosti větru a tlaku; při určování intenzity bouře se často používají vztahy mezi větrem a tlakem.[6] Stupnice tropických cyklón, jako je Saffir-Simpsonova stupnice hurikánových větrů a australská stupnice (Bureau of Meteorology), používají pro určení kategorie bouře pouze rychlost větru.[7][8] Nejintenzivnější zaznamenanou bouří je tajfun Tip v severozápadním Tichém oceánu v roce 1979, který dosáhl minimálního tlaku 870 hPa a maximální trvalé rychlosti větru 305 km/h.[9] Nejvyšší maximální trvalá rychlost větru, která kdy byla zaznamenána, byla 345 km/h při hurikánu Patricia v roce 2015 – nejintenzivnější cyklon, který kdy byl zaznamenán na západní polokouli.[10]

Faktory ovlivňující intenzitu

Pro vznik a zesílení tropických cyklón je nutná vysoká teplota povrchu moře. Běžně přijímaný minimální rozsah teplot, aby k tomu mohlo dojít, je 26–27 °C, nicméně řada studií navrhuje nižší minimum 25,5 °C.[11][12] Vyšší teploty povrchu moře vedou k rychlejšímu a někdy i rychlému zesílení.[13] Vysoký obsah tepla v oceánu, známý také jako tepelný potenciál tropických cyklón, umožňuje bouřím dosáhnout vyšší intenzity.[14] Většina tropických cyklón, u nichž dochází k rychlé intenzifikaci, prochází spíše oblastmi s vysokým obsahem tepla oceánu než s nižšími hodnotami.[15] Vysoké hodnoty obsahu tepla oceánu mohou pomoci kompenzovat ochlazení oceánu způsobené průchodem tropické cyklóny a omezit tak vliv tohoto ochlazení na bouři.[16] Rychleji se pohybující systémy jsou schopny dosáhnout vyšší intenzity při nižších hodnotách obsahu tepla oceánu. Pomaleji se pohybující systémy potřebují k dosažení stejné intenzity vyšší hodnoty obsahu tepla v oceánu.[15]

Přechod tropické cyklóny přes oceán způsobuje výrazné ochlazení horních vrstev oceánu, což je proces známý jako upwelling,[17] který může negativně ovlivnit následný vývoj cyklóny. Toto ochlazení je způsobeno především větrem poháněným mísením studené vody z hlubších vrstev oceánu s teplými povrchovými vodami. Tento efekt má za následek proces negativní zpětné vazby, který může bránit dalšímu vývoji nebo vést k oslabení. Další ochlazení může přijít v podobě studené vody z padajících dešťových kapek (to proto, že ve vyšších nadmořských výškách je atmosféra chladnější). Při ochlazování oceánu může hrát roli také oblačnost, která chrání povrch oceánu před přímým slunečním zářením před přechodem bouře a mírně po něm. Všechny tyto účinky mohou dohromady způsobit dramatický pokles teploty povrchu moře na velkém území během několika málo dní.[18] Naopak, míchání moře může vést k tomu, že se teplo dostává do hlubších vod, což může mít vliv na globální klima.[19]

Vertikální střih větru negativně ovlivňuje zesilování tropické cyklóny tím, že vytěsňuje vlhkost a teplo z centra systému.[20] Nízké úrovně vertikálního střihu větru jsou nejoptimálnější pro zesilování, zatímco silnější střih větru vyvolává zeslabování.[21][22] Vstup suchého vzduchu do jádra tropické cyklóny má negativní vliv na její vývoj a intenzitu tím, že snižuje atmosférickou konvekci a vnáší asymetrii do struktury bouře.[23][24][25] Symetrické, silné odlivové proudění vede k rychlejšímu stupni zesílení, než je pozorováno u jiných systémů, protože zmírňuje lokální střih větru.[26][27][28] Slábnoucí odliv je spojen se zeslabením dešťových pásem uvnitř tropické cyklóny.[29]

Velikost tropických cyklón hraje roli v tom, jak rychle zesilují. Menší tropické cyklóny jsou náchylnější k rychlému zesílení než větší.[30] Fudžiwarovým efektem, který zahrnuje interakci mezi dvěma tropickými cyklónami, může dojít k zeslabení a nakonec k rozptýlení slabší ze dvou tropických cyklón tím, že se sníží organizace konvekce systému a dojde k horizontálnímu střihu větru.[31] Tropické cyklóny obvykle zeslábnou, když se nacházejí nad pevninou, protože podmínky jsou často nepříznivé v důsledku nedostatku oceánských sil.[32] Brownův oceánský efekt může tropické cyklóně umožnit udržet nebo zvýšit intenzitu po dopadu na pevninu v případech, kdy došlo k vydatným srážkám, a to díky uvolňování latentního tepla z nasycené půdy.[33] Orografický vztlak může způsobit výrazné zvýšení intenzity konvekce tropické cyklóny, když se její oko přesune nad pohoří, čímž se naruší uzavřená mezní vrstva, která ji omezovala.[34] Trysková proudění mohou intenzitu tropické cyklóny jak zesilovat, tak brzdit, protože ovlivňují odtok bouře i vertikální střih větru.[35][36]

Schéma tropické cyklóny na severní polokouli

Formování

Tropické cyklóny se obvykle vyvíjejí v létě, ale ve většině oblastí tvorby tropických cyklón byl zaznamenán vznik některé téměř každý měsíc. Tropické cyklóny na obou stranách rovníku obvykle vznikají v intertropické zóně konvergence, kde vanou větry buď ze severovýchodu, nebo z jihovýchodu.[37] V této rozsáhlé oblasti nízkého tlaku se nad teplým tropickým oceánem ohřívá vzduch a stoupá v diskrétních balících, což způsobuje vznik bouřkových přeháněk.[37] Tyto přeháňky se poměrně rychle rozptýlí, mohou se však seskupovat do velkých bouřkových shluků.[37] Vzniká tak proudění teplého, vlhkého, rychle stoupajícího vzduchu, který se při interakci s rotací Země začne cyklicky otáčet.[37]

K dalšímu rozvoji těchto bouřek je zapotřebí několika faktorů, mezi něž patří teplota povrchu moře kolem 27 °C a nízký vertikální střih větru obklopující systém,[37][38] atmosférická nestabilita, vysoká vlhkost vzduchu v nižších až středních hladinách troposféry, dostatečná Coriolisova síla k vytvoření středu nízkého tlaku a již existující ohnisko nebo porucha v nízké hladině.[38] Existuje limit intenzity tropické cyklóny, který silně souvisí s teplotou vody podél její dráhy[39] a divergencí horních hladin.[40] Ročně se na světě vytvoří v průměru 86 tropických cyklón o intenzitě tropické bouře. Z nich 47 dosahuje síly vyšší než 119 km/h a 20 se stává intenzivními tropickými cyklónami (intenzita alespoň 3. kategorie podle Saffirovy-Simpsonovy stupnice).[41]

Klimatické cykly, jako je ENSO a Maddenova-Julianova oscilace, modulují načasování a četnost vzniku tropických cyklón.[42][43][44][45] Rossbyho vlny mohou napomáhat vzniku nové tropické cyklóny tím, že šíří energii již existující zralé bouře.[46][47] Kelvinovy vlny mohou přispívat ke vzniku tropických cyklón tím, že regulují vývoj západních větrů.[48] 3 dny před hřebenem vlny se obvykle snižuje tvorba cyklón a 3 dny po ní se zvyšuje.[49]

Rychlá intenzifikace

Příležitostně mohou tropické cyklóny projít procesem známým jako rychlá intenzifikace, což je období, kdy se maximální trvalý vítr tropické cyklóny během 24 hodin zvýší o 56 km/h nebo více.[50] Podobně je rychlé prohloubení tropických cyklón definováno jako minimální pokles tlaku při povrchu moře o 1. 75 hPa za hodinu nebo 42 hPa během 24 hodin; explozivní prohloubení nastává, když povrchový tlak klesá o 2,5 hPa za hodinu po dobu nejméně 12 hodin nebo o 5 hPa za hodinu po dobu nejméně 6 hodin.[51] Aby došlo k rychlému zesílení, musí být splněno několik podmínek. Teplota vody musí být extrémně vysoká (blízko nebo nad 30 °C) a voda o této teplotě musí být i hlouběji, než na povrchu, aby vlny nevynášely chladnější vody k povrchu. Na druhé straně je jedním z takových nekonvenčních podpovrchových oceánografických parametrů ovlivňujících intenzitu cyklóny tepelný potenciál tropické cyklóny. Střih větru musí být nízký; pokud je střih větru vysoký, dojde k narušení konvekce a cirkulace v cykloně. Obvykle musí být přítomna i anticyklóna v horních vrstvách troposféry nad bouří – aby se vyvinul extrémně nízký přízemní tlak, musí v oku bouře velmi rychle stoupat vzduch a anticyklóna v horních vrstvách pomáhá tento vzduch účinně odvádět pryč od cyklóny.[52] Některé cyklóny, jako například hurikán Epsilon, však rychle zesílily i přes relativně nepříznivé podmínky.[53][54]

Hurikán Paulette v roce 2020 je příkladem střižené tropické cyklóny s hlubokou konvekcí mírně vzdálenou od středu systému.

Rozptýlení

Existuje řada způsobů, jak může tropická cyklóna zeslábnout, rozptýlit se nebo ztratit své tropické vlastnosti. Patří k nim například dosažení pevniny, pohyb nad chladnějšími vodami, setkání se suchým vzduchem nebo interakce s jinými meteorologickými systémy; jakmile se však systém rozptýlí nebo ztratí své tropické charakteristiky, mohou jeho zbytky obnovit tropickou cyklónu, pokud se podmínky prostředí stanou příznivými.[55][56]

Tropická cyklóna se může rozptýlit, pokud se pohybuje nad vodami výrazně chladnějšími než 26,5 °C. Tím bouře přijde o takové tropické charakteristiky, jako je teplé jádro s bouřkami v blízkosti středu, takže se z ní stane zbytková oblast nízkého tlaku. Zbytkové systémy mohou přetrvávat několik dní, než ztratí svou identitu. Tento mechanismus rozptylu je nejčastější ve východní části severního Pacifiku. K oslabení nebo rozptýlení může dojít také tehdy, když bouře zažije vertikální střih větru, který způsobí, že se konvekce a tepelný motor přesunou od centra; tím se vývoj tropické cyklóny obvykle zastaví.[57] Kromě toho může interakce s hlavním pásem západních větrů prostřednictvím spojení s blízkou frontální zónou způsobit, že se tropická cyklóna vyvine v extratropickou cyklónu. Tento přechod může trvat 1–3 dny.[58]

Pokud tropická cyklóna dosáhne pevniny nebo přejde nad ostrovem, může se její cirkulace začít rozpadat, zejména pokud narazí na hornatý terén[59]. Když systém dosáhne pevniny na velkém pevninském masivu, je odříznut od přísunu teplého vlhkého mořského vzduchu a začne nasávat suchý kontinentální vzduch. [To v kombinaci se zvýšeným třením nad pevninou vede k oslabení a rozptýlení tropické cyklóny.[59] Nad hornatým terénem může systém rychle zeslábnout, nad rovinatými oblastmi však může vydržet dva až tři dny, než se cirkulace zlomí a rozptýlí.[59]

V průběhu let byla zvažována řada technik, které se pokoušely uměle modifikovat tropické cyklóny:[60] mezi tyto návrhy patřilo použití jaderných zbraní, ochlazování oceánu ledovými horami, odfukování bouří od pevniny pomocí obřích ventilátorů a zasévání vybraných bouří suchým ledem nebo jodidem stříbrným.[60] Tyto techniky však nedokážou zhodnotit trvání, intenzitu, sílu ani velikost tropických cyklón.[60]

Metody hodnocení intenzity

K vyhodnocení intenzity tropické cyklóny se používá řada metod nebo technik, včetně povrchových, satelitních a leteckých. Průzkumná letadla létají kolem tropických cyklón a skrz ně, vybavena specializovanými přístroji, a shromažďují informace, které lze použít ke zjištění větrů a tlaku systému.[4] Tropické cyklóny mají větry o různých rychlostech v různých výškách. Větry zaznamenané v letové hladině lze přepočítat a zjistit tak rychlost větru na povrchu.[61] Pozorování na povrchu, jako jsou hlášení z lodí, pozemních stanic, mesonetů, pobřežních stanic a bójí, mohou poskytnout informace o intenzitě tropické cyklóny nebo o směru jejího pohybu.[4] Vztahy mezi tlakem a větrem (WPR) se používají jako způsob, jak určit tlak bouře na základě její rychlosti větru. Pro výpočet WPR bylo navrženo několik různých metod a rovnic.[62][63] Agentury pro tropické cyklóny používají každá svůj vlastní, pevně stanovený WPR, což může vést k nepřesnostem mezi agenturami, které vydávají odhady na základě stejného systému.[64] ASCAT je rozptylová sonda používaná družicemi MetOp k mapování vektorů větrného pole tropických cyklón.[4] SMAP používá k určení rychlosti větru tropických cyklón na povrchu oceánu kanál radiometru v pásmu L a na rozdíl od přístrojů založených na rozptylce a jiných radiometrech se ukázal jako spolehlivý při vyšších intenzitách a za silných srážek.[64]

Dvorakova technika hraje velkou roli jak při klasifikaci tropické cyklóny, tak při určování její intenzity. Tuto metodu, která se používá ve výstražných centrech, vyvinul v 70. letech 20. století Vernon Dvorak a při hodnocení intenzity tropické cyklóny využívá jak viditelné, tak infračervené satelitní snímky. Dvorakova metoda používá stupnici „T-čísel“, která se stupňuje v krocích po 0,5 od T1,0 do T8,0. Každému číslu T je přiřazena intenzita, přičemž větší čísla T znamenají silnější systém. Tropické cyklóny jsou předpovědními pracovníky posuzovány podle řady vzorů, včetně zakřivených pásových prvků, střihu, centrální husté oblačnosti a oka, aby bylo možné určit T-číslo, a tím vyhodnotit intenzitu bouře.[65] Kooperativní institut pro meteorologická družicová studia pracuje na vývoji a zdokonalování automatizovaných družicových metod, jako je pokročilá Dvorakova technika (ADT) a SATCON. Metoda ADT, kterou používá velké množství předpovědních středisek, využívá infračervené geostacionární družicové snímky a algoritmus založený na Dvorakově technice k vyhodnocování intenzity tropických cyklón. ADT má řadu odlišností od konvenční Dvorakovy techniky, včetně změn v pravidlech pro omezení intenzity a použití mikrovlnných snímků, které zakládají intenzitu systému na jeho vnitřní struktuře, což zabraňuje vyrovnání intenzity před vznikem oka na infračervených snímcích.[66] SATCON váží odhady z různých družicových systémů a mikrovlnných sond, přičemž zohledňuje silné stránky a nedostatky jednotlivých odhadů, a vytváří tak konsenzuální odhad intenzity tropické cyklóny, který může být někdy spolehlivější než Dvorakova technika.[67][68]

Metriky intenzity

Používá se více ukazatelů intenzity, včetně kumulované energie cyklonu (ACE), indexu přílivu hurikánů, indexu závažnosti hurikánů, indexu rozptylu energie (PDI) a integrované kinetické energie (IKE). ACE je metrikou celkové energie, kterou systém vynaložil během své životnosti. ACE se vypočítává součtem čtverců trvalých rychlostí větru cyklóny, a to každých šest hodin, pokud je systém na úrovni tropické bouře nebo vyšší a je tropický nebo subtropický.[69] Výpočet PDI je svou povahou podobný ACE, s tím hlavním rozdílem, že rychlosti větru se počítají v krychli, nikoliv ve čtverci.[70] Index přívalových vln je metrikou potenciálních škod, které může bouře způsobit prostřednictvím bouřkových vln. Vypočítává se tak, že se vynásobí čtvercem podílu rychlosti větru bouře a klimatologické hodnoty (33 m/s) a poté se tato veličina vynásobí podílem poloměru hurikánového větru a jeho klimatologické hodnoty (96,6 km). To lze znázornit ve formě rovnice takto:

kde v je rychlost větru bouře a r je poloměr větru o síle hurikánu.[71] Index závažnosti hurikánů je stupnice, která může systému přidělit až 50 bodů; až 25 bodů pochází z intenzity, zatímco dalších 25 bodů pochází z velikosti větrného pole bouře.[72] Model IKE měří ničivou schopnost tropické cyklóny prostřednictvím větru, vln a přílivu. Vypočítává se jako:

kde p je hustota vzduchu, u je trvalá hodnota přízemní rychlosti větru a dv je objemový prvek.[72][73]

Etymologie

Slovo cyklón pochází z řečtiny (z κύκλος či κυκλόω). Slovo hurikán pochází z mayské kultury. Huracan byl v mayské mytologii bohem větru. Slovo tajfun pochází z čínského 大風 (velký vítr). (Podle jiného názoru pochází slovo tajfun ze jména řecké mytologické nestvůry Týfóna.)[74]

Fyzikální struktura

Tropické cyklóny jsou oblasti relativně nízkého tlaku v troposféře a největší tlakové odchylky se vyskytující v nízkých výškách blízko povrchu. Zaznamenané hodnoty atmosférického tlaku, zpravidla u hladiny moře, jsou jedny z nejnižších, které můžeme na Zemi naměřit. Charakteristická rotace celé bouře je vlivem rotace planety způsobena Coriolisovou silou, to je také důvod proč se na rovníku téměř nevyskytují. Díky tomu na severní polokouli rotují protisměru hodinových ručiček a na jižní ve směru hodinových ručiček. Během této rotace vzduch proudí směrem od okrajů do oka (středu) bouře. Vzdušné proudy cestou do centra vlivem stále zmenšujícího se průměru postupně nabírají rychlost, proto také ve stěně oka je nejvyšší rychlost větru. V oku cyklóny začnou proudy vzduchu stoupat až do horní troposféry, což mimo to rozhoduje i o velikosti samotného oka. To může mít průměr od několika málo kilometrů až do 300 km.

Vzhled a energie

Tropická cyklóna má známý vzhled obrovské rotující oblasti oblaků se silnými větry a bouřkovými jevy. Prvořadým zdrojem energie víru je teplo uvolněné z kondenzujících vodních par (latentní teplo). Vzhledem k tomu si můžeme tropickou cyklónu představit jako obrovský tepelný motor.

Příznivými podmínkami pro vznik tropické cyklóny jsou existující poruchy počasí, teplá voda oceánu, vysoká vlhkost vzduchu a relativně malé pohyby vzduchu. Když takové podmínky panují dostatečně dlouho, může tato kombinace vyvolat silné bouře, vysoké vlny, prudké lijáky a záplavy.

Hnací silou tropické cyklóny je kondenzace, což je základní rozdíl oproti mimotropické cyklóně, která čerpá energii především z výrazných teplotních gradientů v atmosféře. Aby takový tepelný motor dobře pracoval, musí zůstat nad teplou vodní hladinou, která poskytuje dostatek vzdušné vlhkosti.

Výpar vody je zesilován prudkým větrem a sníženým tlakem vzduchu v existující bouři, výsledkem je udržování tohoto cyklu.

Názvy tropických cyklón

Tropické cyklóny jsou v různých částech světa rozdílně nazývány, i když se jedná o bouře působící na stejném principu: v Severní Americe je to hurikán (USA, Kanada), huracan (Mexiko) a taino (Haiti), v Asii je nazývána tajfunem, bagyo (Filipíny), v Austrálii a na Novém Zélandu willy-willy. Tento název se více používá pro prachový vír.[75]

Cyklón

Pod názvem cyklón jsou známy tropické bouřky v oblasti Indického oceánu, zejména v Bengálském zálivu. Pojem se používá i pro bouře v jižním Indickém oceánu v oblasti ostrovů Mauritius, Réunion a Madagaskar.

Hurikán

Pojem hurikán se používá pro tropické cyklóny v Atlantiku, zejména v Karibském moři, v severním Pacifiku (na východ od datové hranice) a v jižním Pacifiku (na východ od 160 stupně zeměpisné délky). Ve středověku byla intenzita hurikánů větší než je podle záznamů pozorování prováděných od roku 1851.[76]

Původ slova hurikán se má odvozovat od jména mayského boha větru Huracan, i když toto spojení není zcela vyjasněno.

Tajfun

Družicový snímek tajfunu Higos

Jako tajfun jsou označovány tropické cyklóny v jihovýchodní Asii, v evropských jazycích se jedná o přepis z anglického typhoon.

Původ slova je nejasný a existuje více pokusů ho vysvětlit. Podle jedné teorie má být základem řecké Τυφών typhōn, což je možno přeložit jako „točivý vítr“; obr jménem Typhon byl pak v řecké mytologii otec větrů. Z řečtiny se pak pojem mohl ve formě ţūfān (طوفان) dostat do arabštiny a perštiny, a v důsledku arabské expanze pak proniknout do Indie (pojem je znám v jazyku urdu) a později dále na východ.

Jiná teorie poukazuje na čínské výrazy 颱風 tái fung (v různých obměnách) nebo na japonské 台風 tai fū, které lze překládat jako velký vítr.

Klasifikace a terminologie

Související informace naleznete také v článku Stupnice intenzity tropických cyklón.

Tropická cyklóna může během svého vývoje projít třemi stádii: tropická deprese, tropická bouře a plně vyvinutá tropická cyklóna, která, jak již bylo řečeno, se nazývá od oblasti k oblasti jinak.

Tropická deprese je uspořádaný systém oblaků a bouřek s vymezenou povrchovou cirkulací a přetrvávajícími větry do 17 m·s−1 (33 uzlů, 62 km·h−1). Toto stádium nemá vyvinuto oko a typické spirálovité uspořádání silné bouře.

Tropická bouře je systém silných bouří s vymezenou povrchovou cirkulací a přetrvávajícími větry mezi 17 a 33 m·s−1 (34–63 uzlů, 62–117 km·h−1). V této fázi se začíná vytvářet typický cyklonální tvar, ale oko ještě není vyvinuto.

Konečné stádium má charakteristickou strukturu spirálovitých ramen s centrálním okem uprostřed. V centrálním oku panuje bezvětří obklopené nejsilnějšími větry cyklóny, obloha je bez oblaků. Nejsilnější větry, které byly zaznamenány, dosahovaly rychlostí okolo 85 m·s−1 (165 uzlů, 305 km·h−1).

Tropické cyklóny dělí tzv. Saffirova–Simpsonova stupnice hurikánů podle odpovídající síly větru do pěti kategorií, přičemž do 1. kategorie patří nejslabší a do 5. kategorie nejsilnější. Toto členění je trochu zrádné, protože cyklóny 1. kategorie mohou způsobit více škody než kategorie vyšší. Záleží na tom, který z nebezpečných projevů se uplatní. I slabší cyklóna může způsobit velké ztráty na životech především kvůli záplavám.

Americké Národní hurikánové centrum (the U. S. National Hurricane Center) nazývá hurikán kategorie 3 a více major hurricane, americké Středisko pro varování před tajfuny (Joint Typhoon Warning Center) označuje tropickou cyklónu s rychlostí přízemního větru přesahujícím 67 m·s−1 (241 km·h−1) jako supertajfun, superhurikán.

Světová meteorologická organizace definuje „přetrvávající vítr“ jako vítr s průměrovanou rychlostí alespoň z 10 minut. Tuto definici používá většina zemí. Nicméně, několik málo zemí používá jiné definice, například v USA se za přetrvávající větry považují 1minutové průměry větru měřeného v 10 metrech (33 stop) nad povrchem.

Tropická cyklóna se může přeměnit na mimotropickou cyklónu, přičemž americká terminologie je nejednotná v používání tohoto termínu. Přeměna je způsobena přechodem cyklóny přes pevninu nebo chladné vody, což změní množství dodávané vody, resp. energie, jež je nutná pro životní cyklus tropické cyklóny. Takováto cyklóna je stále nebezpečná, protože v ní je stále velmi nízký tlak vzduchu a velmi silné větry.

Ve Velké Británii nazývají „hurikánem“ 12. stupeň Beaufortovy stupnice, který se česky správně označuje jako orkán.

K popisu síly a ničivosti by však měl být spíše používán podtlak ve středu cyklóny než maximální rychlost.[77]

Pojmenování

Kvůli snadnější komunikaci se tropickým bouřím dávají jména. Seznamy jmen připravují příslušné regionální organizace několik let dopředu. Původně se bouře označovaly jménem svatého, který měl v daný den jmeniny, později meteorologové pojmenovávali bouře libovolně, např. jménem neoblíbeného politika; v průběhu druhé světové války se používala slova hláskovací abecedy. Dnes se používá standardizovaný systém, ve kterém se bouře v průběhu roku pojmenovávají jmény postupně podle abecedy (tzv. první bouře roku má jméno začínající na A, druhá začínající na B atd.). Používají se zpravidla anglická, francouzská či španělská jména, neboť toto jsou nejčastější jazyky v místech, kde se tropické cyklóny vyskytují. Původně se (v souladu s anglickou gramatikou) používala zásadně ženská jména, kvůli politické korektnosti se však dnes používají jak mužská, tak ženská jména, která se pravidelně střídají. Jména se používají opakovaně, pokud však bouře způsobí obzvláště vysoké škody, její jméno se ze seznamu vyřadí.

V některých případech může být bouře v průběhu své existence přejmenována, např. při přechodu z Atlantiku nad Pacifik (či naopak).

Výskyt

Mapa výskytu tropických cyklón v letech 1945–2006 – je patrné, že v těsné blízkosti rovníku prakticky nevznikají

Každý rok v průměru vznikne okolo 80 tropických bouří.

Oblasti

Skoro všechny tropické cyklóny se utvářejí v pásu ±30° okolo rovníku (od 30° jižní šířky do 30° severní šířky), 87 % přímo v pásu ±20°. Nejdříve Coriolisova síla rozpohybuje a posléze udržuje rotaci cyklónů, k tomu ovšem nedochází v pásu ±10° okolo rovníku, protože zde je Coriolisova síla poměrně slabá.[78] I v tomto pásu tropická cyklóna vzniknout může, ale děje se tak velice zřídka, méně než jednou za století.

Nejvíce tropických cyklón (bouří) se vytváří v pásu bouřkové aktivity známé jako intertropická zóna konvergence. Zatímco na západní polokouli vznikají tropické cyklóny téměř výhradně na sever od rovníku (v Jižní Americe a jižním Atlantiku se jedná díky projevům silného střihu větru o dost vzácný jev), na východní polokouli vznikají bouře i na jihu.[79]

Tajfuny vznikají zpravidla v létě a počátkem podzimu v západním Pacifiku (zhruba mezi Filipínami a ostrovem Guam) severně od rovníkového pásma tišin, vymezeného přibližně 10. stupněm severní zeměpisné šířky. Tajfuny postupují nejčastěji k severozápadu na Vietnam, Filipíny, Tchaj-wan nebo čínskou pevninu. Pokud nedosáhne pevniny, stáčí se trasa tajfunu na úrovni 20. až 25. stupně zeměpisné šířky severovýchodním směrem ke Koreji a Japonsku. V oslabené podobě pak tajfun nezřídka dokáže zasáhnout i Sachalin a Kurilské ostrovy.

Roční období

Celosvětově mají tropické cyklóny vrchol své aktivity v pozdním létě, když je teplota oceánských vod nejvyšší. Protože léto vrcholí v různých oblastech v jinou dobu, je také časový výskyt tropických cyklón různý.

V severní části Atlantiku je výrazná sezóna od začátku června do konce listopadu, přičemž nejvíce jich je okolo září. V severovýchodním Pacifiku je období širší, ale vrchol má podobný jako je v Atlantiku. V severozápadním Pacifiku se vyskytují celoročně, s minimem v únoru a maximem v září. V severním Indickém oceánu jsou bouře od dubna do prosince, s vrcholem v květnu a listopadu.

Na jižní polokouli začíná sezóna tropických cyklón ve druhé dekádě února a pokračuje až do března.

Klimatologie

Tropické cyklóny se po celém světě vyskytují již po tisíciletí. Probíhají reanalýzy a výzkumy s cílem rozšířit historické záznamy pomocí zástupných údajů, jako jsou nánosy splavenin, plážové hřebeny a historické dokumenty, například deníky.[80] Velké tropické cyklóny zanechávají stopy v nánosech splavenin a vrstvách skořápek v některých pobřežních oblastech, které byly využity k získání přehledu o činnosti hurikánů za poslední tisíce let.[81] Záznamy sedimentů v západní Austrálii naznačují intenzivní tropický cyklon ve 4. tisíciletí př. n. l.[80] Proxy záznamy založené na paleotempestologickém výzkumu odhalily, že aktivita velkých hurikánů podél pobřeží Mexického zálivu se mění v časovém měřítku staletí až tisíciletí.[82][83] V roce 957 zasáhl jižní Čínu silný tajfun, který v důsledku záplav zabil asi 10 000 lidí.[84] Španělská kolonizace Mexika popsala „tempestades“ v roce 1730,[85] ačkoli oficiální záznamy o tichomořských hurikánech pocházejí až z roku 1949.[86] V jihozápadní části Indického oceánu sahají záznamy o tropických cyklonech až do roku 1848[87] V roce 2003 projekt reanalýzy hurikánů v Atlantiku zkoumal a analyzoval historické záznamy o tropických cyklonech v Atlantiku až do roku 1851, čímž rozšířil stávající databázi z roku 1886.[88]

Předtím, než byly v průběhu 20. století k dispozici satelitní snímky, zůstalo mnoho těchto systémů nezjištěno, pokud nezasáhly pevninu nebo se s nimi náhodou nesetkala loď.[89] Mnohé pobřežní oblasti byly často zčásti kvůli hrozbě hurikánů až do nástupu automobilové turistiky řídce osídleny mezi hlavními přístavy, a proto mohly nejsilnější části hurikánů zasahující pobřeží zůstat v některých případech nezměřeny. Kombinace účinků zničení lodí a vzdáleného dopadu na pevninu značně omezuje počet intenzivních hurikánů v oficiálních záznamech před érou hurikánových průzkumných letadel a satelitní meteorologie. Ačkoli záznamy ukazují zřetelný nárůst počtu a síly intenzivních hurikánů, odborníci proto považují rané údaje za podezřelé.[90] Schopnost klimatologů provést dlouhodobou analýzu tropických cyklón je omezena množstvím spolehlivých historických údajů.[91] Ve 40. letech 20. století začal rutinní letecký průzkum v Atlantiku i v západní části Pacifiku, který poskytl pravdivé údaje, avšak první lety byly prováděny pouze jednou nebo dvakrát denně.[89] Meteorologické družice s polární oběžnou dráhou byly poprvé vypuštěny americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku v roce 1960, ale byly prohlášeny za funkční až v roce 1965,[89] nicméně trvalo několik let, než některá z výstražných středisek začala využívat tuto novou pozorovací platformu a vyvinula odborné znalosti pro spojování družicových signatur s polohou a intenzitou bouřek.[89]

Každý rok se na světě vytvoří v průměru asi 80 až 90 pojmenovaných tropických cyklón, z nichž více než polovina vyvine vítr o síle hurikánu 65 kn (120 km/h) nebo více.[89] Celosvětově vrcholí aktivita tropických cyklón koncem léta, kdy je rozdíl mezi teplotami ve výšce a na povrchu moře největší. Každé konkrétní povodí má však své vlastní sezónní zákonitosti. V celosvětovém měřítku je nejméně aktivním měsícem květen, naopak nejaktivnějším měsícem je září. Jediným měsícem, kdy mají všechny povodí tropických cyklón sezónu, je listopad.[92] V severním Atlantickém oceánu probíhá výrazná cyklónová sezóna od 1. června do 30. listopadu, přičemž prudce vrcholí od konce srpna do září.[92] Statistickým vrcholem sezóny hurikánů v Atlantiku je 10. září. V severovýchodním Tichém oceánu je období aktivity širší, ale v podobném časovém rámci jako v Atlantiku. 226] V severozápadním Tichém oceánu se tropické cyklóny vyskytují celoročně, s minimem v únoru a březnu a vrcholem na začátku září.[92] V severoindické pánvi jsou bouře nejčastější od dubna do prosince, s vrcholy v květnu a listopadu.[92] Na jižní polokouli začíná tropický cyklonový rok 1. července a probíhá celoročně, přičemž zahrnuje období tropických cyklonů, které trvá od 1. listopadu do konce dubna, s vrcholem v polovině února až začátkem března.[92][93]

Z různých způsobů proměnlivosti klimatického systému má na aktivitu tropických cyklón největší vliv El Niño-Jižní oscilace.[94] Většina tropických cyklón se formuje na straně subtropického hřebene blíže k rovníku, poté se přesouvá směrem k pólu za osu hřebene a poté se vrací do hlavního pásu západních větrů.[95] když se poloha koňských šířek vlivem El Niña změní, změní se i preferované dráhy tropických cyklón. Oblasti západně od Japonska a Koreje mají v letech El Niño a neutrálních letech tendenci zažívat mnohem méně zářijových až listopadových nárazů tropických cyklón.[96] V letech La Niña se tvorba tropických cyklón spolu s polohou subtropického hřebene přesouvá přes západní část Tichého oceánu na západ, což zvyšuje hrozbu dopadu na pevninu v Číně a mnohem větší intenzitu na Filipínách.[96] V Atlantském oceánu dochází v letech El Niño ke snížení aktivity v důsledku zvýšeného vertikálního střihu větru v regionu.[97] Tropické cyklóny jsou dále ovlivňovány atlantickým meridionálním módem, kvazibienální oscilací a Madden-Julianovou oscilací.[98][94]

Dvacetiletý průměrný roční počet hurikánů kategorie 4 a 5 v oblasti Atlantiku se od roku 2000 přibližně zdvojnásobil.[99]
Názory na to, zda změna klimatu byla "hlavním faktorem", který přispěl k různým extrémním povětrnostním jevům, které respondenti zažili, se liší podle politického klíče.[100] „Silné bouře“ zahrnují hurikány.

Vliv klimatické změny

Změna klimatu může tropické cyklóny ovlivnit různými způsoby: mezi možné důsledky změny klimatu způsobené člověkem patří zintenzivnění srážek a rychlosti větru, snížení celkové četnosti, zvýšení četnosti velmi intenzivních bouří a rozšíření pólu, kde cyklóny dosahují maximální intenzity.[101] Tropické cyklóny využívají jako palivo teplý a vlhký vzduch. Vzhledem k tomu, že v důsledku změny klimatu dochází k oteplování oceánů, je tohoto paliva potenciálně k dispozici více.[102] mezi lety 1979 a 2017 došlo ke globálnímu nárůstu podílu tropických cyklón kategorie 3 a vyšší na Saffirově-Simpsonově stupnici. Tento trend byl nejzřetelnější v severním Atlantiku a v jižní části Indického oceánu. V severním Pacifiku se tropické cyklóny přesouvaly k pólům do chladnějších vod a v tomto období nedošlo k nárůstu intenzity.[103] Při oteplení o 2 °C se očekává, že větší procento (+13 %) tropických cyklón dosáhne síly kategorie 4 a 5.[101] Studie z roku 2019 naznačuje, že pozorovaný trend rychlého zesilování tropických cyklón v Atlantické pánvi je způsoben změnou klimatu. Rychle zesilující cyklóny je obtížné předpovídat, a proto představují další riziko pro pobřežní komunity.[104]

Teplejší vzduch dokáže pojmout více vodní páry: teoretický maximální obsah vodní páry je dán Clausiovým-Clapeyronovým vztahem, který dává ≈7% nárůst vodní páry v atmosféře na 1 °C oteplení.[105][106] Všechny modely, které byly posouzeny v přehledovém článku z roku 2019, ukazují budoucí nárůst srážkových úhrnů.[101] Další zvýšení hladiny moří zvýší úroveň bouřkových přívalů.[107][108] Je pravděpodobné, že v důsledku změn tropických cyklón dojde k nárůstu extrémních větrných vln, což dále zvýší nebezpečí bouřkových přívalů pro pobřežní obce.[109][110] Předpokládá se, že v důsledku globálního oteplování se zvýší složené účinky povodní, bouřkových přívalů a záplav na souši (řekách).[108]

V současné době nepanuje shoda v tom, jak změna klimatu ovlivní celkovou četnost tropických cyklónů,[111] většina klimatických modelů ukazuje v budoucích prognózách snížení četnosti,[112] například práce z roku 2020 porovnávající devět klimatických modelů s vysokým rozlišením zjistila výrazné snížení četnosti v jižní části Indického oceánu a obecněji na jižní polokouli, zatímco u tropických cyklónů na severní polokouli byly zjištěny smíšené signály.[113] Pozorování ukázala malou změnu celkové četnosti tropických cyklón po celém světě,[114] přičemž četnost se zvýšila v severním Atlantiku a středním Pacifiku a výrazně se snížila v jižní části Indického oceánu a západní části severního Pacifiku.[115] Došlo k rozšíření zeměpisné šířky, v níž dochází k maximální intenzitě tropických cyklón, směrem k pólu, což může souviset se změnou klimatu.[116] V severním Pacifiku mohlo rovněž dojít k rozšíření směrem na východ.[107] Mezi lety 1949 a 2016 došlo ke zpomalení rychlosti překládání tropických cyklón. Stále není jasné, do jaké míry to lze přičíst změně klimatu: ne všechny klimatické modely tento rys vykazují.[112]

Odkazy

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tropical cyclone na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Glossary of NHC Terms. web.archive.org [online]. United States National Hurricane Center., 2021-02-16 [cit. 2023-10-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ Tropical cyclone facts. Met Office [online]. [cit. 2023-10-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ NOTT, Jonathan. A 6000 year tropical cyclone record from Western Australia. Quaternary Science Reviews. 2011-03-01, roč. 30, čís. 5, s. 713–722. Dostupné online [cit. 2023-10-29]. ISSN 0277-3791. DOI 10.1016/j.quascirev.2010.12.004. 
  4. ↑ a b c d e f g WMO. Global Guide to Tropical Cyclone Forecasting. cyclone.wmo.int [online]. World Meteorological Organization, 2017 [cit. 2023-10-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ STUDHOLME, Joshua; FEDOROV, Alexey V.; GULEV, Sergey K. Poleward expansion of tropical cyclone latitudes in warming climates. Nature Geoscience. 2022-01, roč. 15, čís. 1, s. 14–28. Dostupné online [cit. 2023-10-29]. ISSN 1752-0908. DOI 10.1038/s41561-021-00859-1. (anglicky) 
  6. ↑ KNAPP, Kenneth R.; KNAFF, John A.; SAMPSON, Charles R. A Pressure-Based Analysis of the Historical Western North Pacific Tropical Cyclone Intensity Record. Monthly Weather Review. 2013-08-01, roč. 141, čís. 8, s. 2611–2631. Dostupné online [cit. 2023-10-29]. ISSN 1520-0493. DOI 10.1175/MWR-D-12-00323.1. (EN) 
  7. ↑ What is a tropical cyclone?. www.bom.gov.au [online]. [cit. 2023-10-29]. Dostupné online. 
  8. ↑ Saffir-Simpson Hurricane Wind Scale. www.nhc.noaa.gov [online]. [cit. 2023-10-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ DUNNAVAN, George M.; DIERCKS, John W. An Analysis of Super Typhoon Tip (October 1979). Monthly Weather Review. 1980-11-01, roč. 108, čís. 11, s. 1915–1923. Dostupné online [cit. 2023-10-29]. ISSN 1520-0493. DOI 10.1175/1520-0493(1980)108<1915:AAOSTT>2.0.CO;2. (EN) 
  10. ↑ Remnants of Lidia Forecast Discussion. www.nhc.noaa.gov [online]. [cit. 2023-10-29]. Údaje ze tří středových měření provedených lovci hurikánů naznačují, že intenzita na základě kombinace větrů v hladině 700 mb a větrů na povrchu pozorovaných SFMR se blíží 175 kt. Patricia se tak stala nejsilnějším hurikánem v oblasti odpovědnosti Národního centra pro hurikány (AOR), která zahrnuje Atlantik a východní část severního Pacifiku.. Dostupné online. 
  11. ↑ TORY, K. J.; DARE, R. A. Sea Surface Temperature Thresholds for Tropical Cyclone Formation. Journal of Climate. 2015-10-15, roč. 28, čís. 20, s. 8171–8183. Dostupné online [cit. 2023-10-29]. ISSN 0894-8755. DOI 10.1175/JCLI-D-14-00637.1. (EN) 
  12. ↑ LAVENDER, Sally L.; HOEKE, Ron K.; ABBS, Deborah J. The influence of sea surface temperature on the intensity and associated storm surge of tropical cyclone Yasi: a sensitivity study. Natural Hazards and Earth System Sciences. 2018-03-09, roč. 18, čís. 3, s. 795–805. Dostupné online [cit. 2023-10-29]. ISSN 1561-8633. DOI 10.5194/nhess-18-795-2018. (English) 
  13. ↑ XU, Jing; WANG, Yuqing. Dependence of Tropical Cyclone Intensification Rate on Sea Surface Temperature, Storm Intensity, and Size in the Western North Pacific. Weather and Forecasting. 2018-04-01, roč. 33, čís. 2, s. 523–537. Dostupné online [cit. 2023-10-29]. ISSN 1520-0434. DOI 10.1175/WAF-D-17-0095.1. (EN) 
  14. ↑ Tropical Cyclone Intensity Forecasting: Still a Challenging Proposition [online]. 2017-04-20 [cit. 2023-10-29]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b CHIH, Cheng-Hsiang; WU, Chun-Chieh. Exploratory Analysis of Upper-Ocean Heat Content and Sea Surface Temperature Underlying Tropical Cyclone Rapid Intensification in the Western North Pacific. Journal of Climate. 2020-01-01, roč. 33, čís. 3, s. 1031–1050. Dostupné online [cit. 2023-10-29]. ISSN 0894-8755. DOI 10.1175/JCLI-D-19-0305.1. (EN) 
  16. ↑ LIN, I.-I.; GONI, Gustavo J.; KNAFF, John A. Ocean heat content for tropical cyclone intensity forecasting and its impact on storm surge. Natural Hazards. 2013-04-01, roč. 66, čís. 3, s. 1481–1500. Dostupné online [cit. 2023-10-29]. ISSN 1573-0840. DOI 10.1007/s11069-012-0214-5. (anglicky) 
  17. ↑ HU, Jianyu; WANG, Xiao Hua. Progress on upwelling studies in the China seas. Reviews of Geophysics. 2016-09, roč. 54, čís. 3, s. 653–673. Dostupné online [cit. 2023-10-29]. ISSN 8755-1209. DOI 10.1002/2015RG000505. (anglicky) 
  18. ↑ J8.4 Turbulence in the Ocean Boundary Layer Below Hurricane Dennis (2000 - last2000_24hurricanes). ams.confex.com [online]. [cit. 2023-10-29]. Dostupné online. 
  19. ↑ FEDOROV, Alexey V.; BRIERLEY, Christopher M.; EMANUEL, Kerry. Tropical cyclones and permanent El Niño in the early Pliocene epoch. Nature. 2010-02, roč. 463, čís. 7284, s. 1066–1070. Dostupné online [cit. 2023-10-29]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/nature08831. (anglicky) 
  20. ↑ STOVERN, Diana R.; RITCHIE, Elizabeth A. MODELING THE EFFECT OF VERTICAL WIND SHEAR ON TROPICAL CYCLONE SIZE AND STRUCTURE. ams.confex.com [online]. American Meteorological Society. [cit. 2023-10-29]. Dostupné online. 
  21. ↑ WINGO, Matthew T.; CECIL, Daniel J. Effects of Vertical Wind Shear on Tropical Cyclone Precipitation. Monthly Weather Review. 2010-03-01, roč. 138, čís. 3, s. 645–662. Dostupné online [cit. 2023-10-29]. ISSN 1520-0493. DOI 10.1175/2009MWR2921.1. (EN) 
  22. ↑ LIANG, Xiuji; LI, Qingqing. Revisiting the response of western North Pacific tropical cyclone intensity change to vertical wind shear in different directions. Atmospheric and Oceanic Science Letters. 2021-05-01, roč. 14, čís. 3, s. 100041. Dostupné online [cit. 2023-10-29]. ISSN 1674-2834. DOI 10.1016/j.aosl.2021.100041. 
  23. ↑ SHI, Donglei; GE, Xuyang; PENG, Melinda. Latitudinal dependence of the dry air effect on tropical cyclone development. Dynamics of Atmospheres and Oceans. 2019-09-01, roč. 87, s. 101102. Dostupné online [cit. 2023-10-29]. ISSN 0377-0265. DOI 10.1016/j.dynatmoce.2019.101102. 
  24. ↑ WANG, Shuai; TOUMI, Ralf. Impact of Dry Midlevel Air on the Tropical Cyclone Outer Circulation. Journal of the Atmospheric Sciences. 2019-06-01, roč. 76, čís. 6, s. 1809–1826. Dostupné online [cit. 2023-10-29]. ISSN 0022-4928. DOI 10.1175/JAS-D-18-0302.1. (EN) 
  25. ↑ ALLAND, Joshua J.; TANG, Brian H.; CORBOSIERO, Kristen L. Combined Effects of Midlevel Dry Air and Vertical Wind Shear on Tropical Cyclone Development. Part II: Radial Ventilation. Journal of the Atmospheric Sciences. 2021-03-01, roč. 78, čís. 3, s. 783–796. Dostupné online [cit. 2023-10-29]. ISSN 0022-4928. DOI 10.1175/JAS-D-20-0055.1. (EN) 
  26. ↑ RAPPIN, Eric D.; MORGAN, Michael C.; TRIPOLI, Gregory J. The Impact of Outflow Environment on Tropical Cyclone Intensification and Structure. Journal of the Atmospheric Sciences. 2011-02-01, roč. 68, čís. 2, s. 177–194. Dostupné online [cit. 2023-10-29]. ISSN 0022-4928. DOI 10.1175/2009JAS2970.1. (EN) 
  27. ↑ SHI, Donglei; CHEN, Guanghua. The Implication of Outflow Structure for the Rapid Intensification of Tropical Cyclones under Vertical Wind Shear. Monthly Weather Review. 2021-12-01, roč. 149, čís. 12, s. 4107–4127. Dostupné online [cit. 2023-10-29]. ISSN 1520-0493. DOI 10.1175/MWR-D-21-0141.1. (EN) 
  28. ↑ RYGLICKI, David R.; DOYLE, James D.; HODYSS, Daniel. The Unexpected Rapid Intensification of Tropical Cyclones in Moderate Vertical Wind Shear. Part III: Outflow–Environment Interaction. Monthly Weather Review. 2019-08-01, roč. 147, čís. 8, s. 2919–2940. Dostupné online [cit. 2023-10-29]. ISSN 1520-0493. DOI 10.1175/MWR-D-18-0370.1. (EN) 
  29. ↑ DAI, Yi; MAJUMDAR, Sharanya J.; NOLAN, David S. The Outflow–Rainband Relationship Induced by Environmental Flow around Tropical Cyclones. Journal of the Atmospheric Sciences. 2019-07-01, roč. 76, čís. 7, s. 1845–1863. Dostupné online [cit. 2023-10-29]. ISSN 0022-4928. DOI 10.1175/JAS-D-18-0208.1. (EN) 
  30. ↑ CARRASCO, Cristina Alexandra; LANDSEA, Christopher William; LIN, Yuh-Lang. The Influence of Tropical Cyclone Size on Its Intensification. Weather and Forecasting. 2014-06-01, roč. 29, čís. 3, s. 582–590. Dostupné online [cit. 2023-10-29]. ISSN 1520-0434. DOI 10.1175/WAF-D-13-00092.1. (EN) 
  31. ↑ LANDER, Mark; HOLLAND, Greg J. On the interaction of tropical‐cyclone‐scale vortices. I: Observations. Quarterly Journal of the Royal Meteorological Society. 1993-10, roč. 119, čís. 514, s. 1347–1361. Dostupné online [cit. 2023-10-29]. ISSN 0035-9009. DOI 10.1002/qj.49711951406. (anglicky) 
  32. ↑ ANDERSEN, Theresa K.; SHEPHERD, J. Marshall. A global spatiotemporal analysis of inland tropical cyclone maintenance or intensification. International Journal of Climatology. 2014-02, roč. 34, čís. 2, s. 391–402. Dostupné online [cit. 2023-10-29]. ISSN 0899-8418. DOI 10.1002/joc.3693. (anglicky) 
  33. ↑ ANDERSEN, Theresa; SHEPHERD, Marshall. Inland Tropical Cyclones and the “Brown Ocean” Concept. Příprava vydání Jennifer M. Collins, Kevin Walsh. Cham: Springer International Publishing Dostupné online. ISBN 978-3-319-47594-3. DOI 10.1007/978-3-319-47594-3_5. S. 117–134. (anglicky) DOI: 10.1007/978-3-319-47594-3_5. 
  34. ↑ HOUZE, Robert A. Orographic effects on precipitating clouds. Reviews of Geophysics. 2012-01-06, roč. 50, čís. 1. Dostupné online [cit. 2023-10-29]. ISSN 8755-1209. DOI 10.1029/2011RG000365. (anglicky) 
  35. ↑ ITO, Kosuke; ICHIKAWA, Hana. Warm Ocean Accelerating Tropical Cyclone Hagibis (2019) through Interaction with a Mid-Latitude Westerly Jet. Sola. 2021, roč. 17A, čís. Special_Edition, s. 1–6. Dostupné online [cit. 2023-10-29]. DOI 10.2151/sola.17A-001. 
  36. ↑ DO, Gunwoo; KIM, Hyeong-Seog. Effect of Mid-Latitude Jet Stream on the Intensity of Tropical Cyclones Affecting Korea: Observational Analysis and Implication from the Numerical Model Experiments of Typhoon Chaba (2016). Atmosphere. 2021-08, roč. 12, čís. 8, s. 1061. Dostupné online [cit. 2023-10-29]. ISSN 2073-4433. DOI 10.3390/atmos12081061. (anglicky) 
  37. ↑ a b c d e Tropical cyclone facts: How do tropical cyclones form?. Met Office [online]. [cit. 2023-10-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ a b FAQ : HURRICANES, TYPHOONS, AND TROPICAL CYCLONES. web.archive.org [online]. 2009-08-27 [cit. 2023-10-30]. Dostupné online. 
  39. ↑ BERG, Robbie. Tropical cyclone intensity in relation to SST and moisture variability [online]. RSMAS [cit. 2023-10-30]. Dostupné online. 
  40. ↑ ZHANG, Da‐Lin; ZHU, Lin. Roles of upper‐level processes in tropical cyclogenesis. Geophysical Research Letters. 2012-09-16, roč. 39, čís. 17. Dostupné online [cit. 2023-10-30]. ISSN 0094-8276. DOI 10.1029/2012GL053140. (anglicky) 
  41. ↑ Climate Variablity table. www.aoml.noaa.gov [online]. [cit. 2023-10-30]. Dostupné online. 
  42. ↑ Climate Variability of Tropical Cyclones:. www.aoml.noaa.gov [online]. [cit. 2023-10-30]. Dostupné online. 
  43. ↑ AIYYER, Anantha; MOLINARI, John. MJO and Tropical Cyclogenesis in the Gulf of Mexico and Eastern Pacific: Case Study and Idealized Numerical Modeling. Journal of the Atmospheric Sciences. 2008-08-01, roč. 65, čís. 8, s. 2691–2704. Dostupné online [cit. 2023-10-30]. ISSN 0022-4928. DOI 10.1175/2007JAS2348.1. (EN) 
  44. ↑ ZHAO, Chen; LI, Tim. Basin dependence of the MJO modulating tropical cyclone genesis. Climate Dynamics. 2019-05-01, roč. 52, čís. 9, s. 6081–6096. Dostupné online [cit. 2023-10-30]. ISSN 1432-0894. DOI 10.1007/s00382-018-4502-y. (anglicky) 
  45. ↑ CAMARGO, Suzana J.; EMANUEL, Kerry A.; SOBEL, Adam H. Use of a Genesis Potential Index to Diagnose ENSO Effects on Tropical Cyclone Genesis. Journal of Climate. 2007-10-01, roč. 20, čís. 19, s. 4819–4834. Dostupné online [cit. 2023-10-30]. ISSN 0894-8755. DOI 10.1175/JCLI4282.1. (EN) 
  46. ↑ MOLINARI, John; LOMBARDO, Kelly; VOLLARO, David. Tropical Cyclogenesis within an Equatorial Rossby Wave Packet. Journal of the Atmospheric Sciences. 2007-04-01, roč. 64, čís. 4, s. 1301–1317. Dostupné online [cit. 2023-10-30]. ISSN 0022-4928. DOI 10.1175/JAS3902.1. (EN) 
  47. ↑ LI, Tim; FU, Bing. Tropical Cyclogenesis Associated with Rossby Wave Energy Dispersion of a Preexisting Typhoon. Part I: Satellite Data Analyses. Journal of the Atmospheric Sciences. 2006-05-01, roč. 63, čís. 5, s. 1377–1389. Dostupné online [cit. 2023-10-30]. ISSN 0022-4928. DOI 10.1175/JAS3692.1. (EN) 
  48. ↑ SCHRECK, Carl J.; MOLINARI, John. Tropical Cyclogenesis Associated with Kelvin Waves and the Madden–Julian Oscillation. Monthly Weather Review. 2011-09-01, roč. 139, čís. 9, s. 2723–2734. Dostupné online [cit. 2023-10-30]. ISSN 1520-0493. DOI 10.1175/MWR-D-10-05060.1. (EN) 
  49. ↑ SCHRECK, Carl J. Kelvin Waves and Tropical Cyclogenesis: A Global Survey. Monthly Weather Review. 2015-10-01, roč. 143, čís. 10, s. 3996–4011. Dostupné online [cit. 2023-10-30]. ISSN 1520-0493. DOI 10.1175/MWR-D-15-0111.1. (EN) 
  50. ↑ Glossary of NHC Terms. www.nhc.noaa.gov [online]. [cit. 2023-10-30]. Dostupné online. 
  51. ↑ OROPEZA, Fernando; RAGA, Graciela B. Rapid deepening of tropical cyclones in the northeastern Tropical Pacific: The relationship with oceanic eddies. Atmósfera. 2015-01-09, roč. 28, čís. 1, s. 27–42. Dostupné online [cit. 2023-10-30]. ISSN 2395-8812. DOI 10.20937/ATM.2015.28.01.03. (anglicky) 
  52. ↑ Hurricane Structure and Energetics. web.archive.org [online]. 2008-05-27 [cit. 2023-10-30]. Dostupné online. 
  53. ↑ Hurricane EPSILON. www.nhc.noaa.gov [online]. [cit. 2023-10-30]. Dostupné online. 
  54. ↑ Hurricane Epsilon shatters records as it rapidly intensifies near Bermuda - The Washington Post. web.archive.org [online]. 2020-12-10 [cit. 2023-10-30]. Dostupné online. 
  55. ↑ Why the Eastern Caribbean Sea Can Be a 'Hurricane Graveyard'. The Weather Channel [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ SADLER, James C.; KILONSKY, Bernard J. The Regeneration of South China Sea Tropical Cyclones in the Bay of Bengal [online]. 1977-05 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  57. ↑ East Asian monsoon. Příprava vydání Chih-Pei Chang. Singapore: World Scientific 564 s. (World Scientific series on meteorology of East Asia). Dostupné online. ISBN 978-981-238-769-1. 
  58. ↑ SAMPSON, Charles R; JEFFRIES, R. A. Tropical Cyclone Forecasters Reference Guide 6. Tropical Cyclone Intensity [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  59. ↑ a b SECTION 3. TROPICAL CYCLONE INTENSITY TERMINOLOGY. web.archive.org [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  60. ↑ a b c Hurricane FAQ: Attempts to Stop a Hurricane in its Track [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ KNAFF, John A.; LONGMORE, Scott P.; DEMARIA, Robert T. Improved Tropical-Cyclone Flight-Level Wind Estimates Using Routine Infrared Satellite Reconnaissance. Journal of Applied Meteorology and Climatology. 2015-02-01, roč. 54, čís. 2, s. 463–478. Dostupné online [cit. 2023-10-31]. ISSN 1558-8424. DOI 10.1175/JAMC-D-14-0112.1. (EN) 
  62. ↑ CHAVAS, Daniel R.; REED, Kevin A.; KNAFF, John A. Physical understanding of the tropical cyclone wind-pressure relationship. Nature Communications. 2017-11-08, roč. 8, čís. 1, s. 1360. Dostupné online [cit. 2023-10-31]. ISSN 2041-1723. DOI 10.1038/s41467-017-01546-9. PMID 29118342. (anglicky) 
  63. ↑ KUEH, Mien-Tze. Multiformity of the tropical cyclone wind–pressure relationship in the western North Pacific: discrepancies among four best-track archives. Environmental Research Letters. 2012-05, roč. 7, čís. 2, s. 024015. Dostupné online [cit. 2023-10-31]. ISSN 1748-9326. DOI 10.1088/1748-9326/7/2/024015. (anglicky) 
  64. ↑ a b MEISSNER, Thomas. Intensity and Size of Strong Tropical Cyclones in 2017 from NASA's SMAP L-Band Radiometer. In: [s.l.]: AMS, 2018-04-18. Dostupné online. (English)
  65. ↑ Mark DeMaria, John A. Knaff, and Raymond Zehr. Chapter 10 Assessing Hurricane Intensity Using Satellites.Chybí název periodika! [cit. 2023-10-31]. [Chapter 10 Assessing Hurricane Intensity Using Satellites Dostupné online]. 
  66. ↑ OLANDER, Timothy L.; VELDEN, Christopher S. The Advanced Dvorak Technique (ADT) for Estimating Tropical Cyclone Intensity: Update and New Capabilities. Weather and Forecasting. 2019-08-01, roč. 34, čís. 4, s. 905–922. Dostupné online [cit. 2023-10-31]. ISSN 1520-0434. DOI 10.1175/WAF-D-19-0007.1. (EN) 
  67. ↑ VELDEN, Christopher S.; HERNDON, Derrick. A Consensus Approach for Estimating Tropical Cyclone Intensity from Meteorological Satellites: SATCON. Weather and Forecasting. 2020-08-01, roč. 35, čís. 4, s. 1645–1662. Dostupné online [cit. 2023-10-31]. ISSN 1520-0434. DOI 10.1175/WAF-D-20-0015.1. (EN) 
  68. ↑ CHEN, Buo-Fu; CHEN, Boyo; LIN, Hsuan-Tien. Estimating Tropical Cyclone Intensity by Satellite Imagery Utilizing Convolutional Neural Networks. Weather and Forecasting. 2019-04-01, roč. 34, čís. 2, s. 447–465. Dostupné online [cit. 2023-10-31]. ISSN 1520-0434. DOI 10.1175/WAF-D-18-0136.1. (EN) 
  69. ↑ DAVIS, Kyle; ZENG, Xubin. Seasonal Prediction of North Atlantic Accumulated Cyclone Energy and Major Hurricane Activity. Weather and Forecasting. 2019-02-01, roč. 34, čís. 1, s. 221–232. Dostupné online [cit. 2023-10-31]. ISSN 1520-0434. DOI 10.1175/WAF-D-18-0125.1. (EN) 
  70. ↑ VILLARINI, Gabriele; VECCHI, Gabriel A. North Atlantic Power Dissipation Index (PDI) and Accumulated Cyclone Energy (ACE): Statistical Modeling and Sensitivity to Sea Surface Temperature Changes. Journal of Climate. 2012-01-15, roč. 25, čís. 2, s. 625–637. Dostupné online [cit. 2023-10-31]. ISSN 0894-8755. DOI 10.1175/JCLI-D-11-00146.1. (EN) 
  71. ↑ ISLAM, Md Rezuanul; LEE, Chia-Ying; MANDLI, Kyle T. A new tropical cyclone surge index incorporating the effects of coastal geometry, bathymetry and storm information. Scientific Reports. 2021-08-18, roč. 11, čís. 1, s. 16747. Dostupné online [cit. 2023-10-31]. ISSN 2045-2322. DOI 10.1038/s41598-021-95825-7. PMID 34408207. (anglicky) 
  72. ↑ REZAPOUR, Mehdi; BALDOCK, Tom E. Classification of Hurricane Hazards: The Importance of Rainfall. Weather and Forecasting. 2014-12-01, roč. 29, čís. 6, s. 1319–1331. Dostupné online [cit. 2023-10-31]. ISSN 1520-0434. DOI 10.1175/WAF-D-14-00014.1. (EN) 
  73. ↑ KOZAR, Michael E.; MISRA, Vasubandhu. Integrated Kinetic Energy in North Atlantic Tropical Cyclones: Climatology, Analysis, and Seasonal Applications. Příprava vydání Jennifer M. Collins, Kevin Walsh. Cham: Springer International Publishing (Hurricane Risk). Dostupné online. ISBN 978-3-030-02402-4. DOI 10.1007/978-3-030-02402-4_3. S. 43–69. (anglicky) DOI: 10.1007/978-3-030-02402-4_3. 
  74. ↑ typhoon | Origin and meaning of typhoon by Online Etymology Dictionary. www.etymonline.com [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. ↑ Archivovaná kopie. weather.about.com [online]. [cit. 2010-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-01-18. 
  76. ↑ RODYSILL, Jessica R.; DONNELLY, Jeffrey P.; SULLIVAN, Richard. Historically unprecedented Northern Gulf of Mexico hurricane activity from 650 to 1250 CE. Scientific Reports. 2020-11-05, roč. 10, čís. 1, s. 19092. Dostupné online [cit. 2023-10-15]. ISSN 2045-2322. DOI 10.1038/s41598-020-75874-0. (anglicky) 
  77. ↑ We should use central pressure deficit, not wind speed, to predict hurricane damage. phys.org [online]. [cit. 2021-04-30]. We should use central pressure deficit, not wind speed, to predict hurricane damage. Dostupné online. (anglicky) 
  78. ↑ Archivovaná kopie. www.bom.gov.au [online]. [cit. 2005-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-10-19. 
  79. ↑ The world of tropical cyclones: Eastern Hemisphere | NOAA Climate.gov. www.climate.gov [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  80. ↑ a b NOTT, Jonathan. A 6000 year tropical cyclone record from Western Australia. Quaternary Science Reviews. 2011-03-01, roč. 30, čís. 5, s. 713–722. Dostupné online [cit. 2023-10-15]. ISSN 0277-3791. DOI 10.1016/j.quascirev.2010.12.004. 
  81. ↑ MULLER, Joanne; COLLINS, Jennifer M.; GIBSON, Samantha. Recent Advances in the Emerging Field of Paleotempestology. Příprava vydání Jennifer M. Collins, Kevin Walsh. Cham: Springer International Publishing Dostupné online. ISBN 978-3-319-47594-3. DOI 10.1007/978-3-319-47594-3_1. S. 1–33. (anglicky) DOI: 10.1007/978-3-319-47594-3_1. 
  82. ↑ Liu, K. B. (1999, January). Millennial-scale variability in catastrophic hurricane landfalls along the Gulf of Mexico coast. In Preprints, 23d Conf. on Hurricanes and Tropical Meteorology (Vol. 1, pp. 374-377).
  83. ↑ LIU, Kam-biu; FEARN, Miriam L. Reconstruction of Prehistoric Landfall Frequencies of Catastrophic Hurricanes in Northwestern Florida from Lake Sediment Records. Quaternary Research. 2000-09, roč. 54, čís. 2, s. 238–245. Dostupné online [cit. 2023-10-15]. ISSN 0033-5894. DOI 10.1006/qres.2000.2166. (anglicky) 
  84. ↑ HUANG, G.; YIM, Wyss W-S. RECONSTRUCTION OF AN 8,000-YEAR RECORD OF TYPHOONS IN THE PEARL RIVER ESTUARY, CHINA [online]. 2001-01 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. 
  85. ↑ Tropical cyclone effects on California / Arnold Court. HathiTrust [online]. [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. ↑ Atlantic hurricane best track (HURDAT version 2). www.nhc.noaa.gov. United States National Hurricane Center., 2023-04-05. Dostupné online. 
  87. ↑ CAROFF, Philippe. Operational procedures of TC satellite analysis at RSMC La Reunion [online]. World Meteorological Organization., 2011-06 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. 
  88. ↑ The Atlantic Hurricane Database Re-analysis Project -. www.aoml.noaa.gov [online]. [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. 
  89. ↑ a b c d e Global Guide to Tropical Cyclone Forecasting [online]. World Meteorological Organization (WMO), 2017 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. 
  90. ↑ Global Guide to Tropical Cyclone Forecasting: CHAPTER 1: GLOBAL OVERVIEW. web.archive.org [online]. 2011-06-01 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. 
  91. ↑ KNUTSON, Thomas; CAMARGO, Suzana J.; CHAN, Johnny C. L. Tropical Cyclones and Climate Change Assessment: Part I: Detection and Attribution. Bulletin of the American Meteorological Society. 2019-10-01, roč. 100, čís. 10, s. 1987–2007. Dostupné online [cit. 2023-10-15]. ISSN 0003-0007. DOI 10.1175/BAMS-D-18-0189.1. (EN) 
  92. ↑ a b c d e Subject: G1) When is hurricane season ? [online]. AOML [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. 
  93. ↑ TCP – 24: Tropical cyclone operational plan for the South Pacific and South-east Indian Ocean, TCP-24 [online]. WMO, 2022 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. 
  94. ↑ a b RAMSAY, Hamish. The Global Climatology of Tropical Cyclones. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-19-938940-7. DOI 10.1093/acrefore/9780199389407.013.79. (anglicky) DOI: 10.1093/acrefore/9780199389407.013.79. 
  95. ↑ 3.3 JTWC Forecasting Philosophies [online]. Joint Typhoon Warning Center, 2006 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. 
  96. ↑ a b WU, M. C.; CHANG, W. L.; LEUNG, W. M. Impacts of El Niño–Southern Oscillation Events on Tropical Cyclone Landfalling Activity in the Western North Pacific. Journal of Climate. 2004-03-15, roč. 17, čís. 6, s. 1419–1428. Dostupné online [cit. 2023-10-15]. ISSN 0894-8755. DOI 10.1175/1520-0442(2004)017<1419:IOENOE>2.0.CO;2. (EN) 
  97. ↑ KLOTZBACH, Philip J. El Niño–Southern Oscillation’s Impact on Atlantic Basin Hurricanes and U.S. Landfalls. Journal of Climate. 2011-02-15, roč. 24, čís. 4, s. 1252–1263. Dostupné online [cit. 2023-10-15]. ISSN 0894-8755. DOI 10.1175/2010JCLI3799.1. (EN) 
  98. ↑ CAMARGO, Suzana J.; SOBEL, Adam H.; BARNSTON, Anthony G. The Influence of Natural Climate Variability on Tropical Cyclones, and Seasonal Forecasts of Tropical Cyclone Activity. Svazek 4. [s.l.]: WORLD SCIENTIFIC Dostupné online. ISBN 978-981-4293-47-1, ISBN 978-981-4293-48-8. DOI 10.1142/9789814293488_0011. S. 325–360. (anglicky) DOI: 10.1142/9789814293488_0011. 
  99. ↑ What to Know About Ian and Climate Change - The New York Times. web.archive.org [online]. 2022-09-30 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. 
  100. ↑ AJASA, Amudalat; CLEMENT, Scott; GUSKIN, Emily. Democrats and Republicans deeply divided on extreme weather, Post-UMD poll finds. Washington Post. 2023-08-24. Dostupné online [cit. 2023-10-15]. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  101. ↑ a b c KNUTSON, Thomas; CAMARGO, Suzana J.; CHAN, Johnny C. L. Tropical Cyclones and Climate Change Assessment: Part II: Projected Response to Anthropogenic Warming. Bulletin of the American Meteorological Society. 2020-03-01, roč. 101, čís. 3, s. E303–E322. Dostupné online [cit. 2023-10-15]. ISSN 0003-0007. DOI 10.1175/BAMS-D-18-0194.1. (EN) 
  102. ↑ DUNNE, Daisy. Major tropical cyclones have become '15% more likely' over past 40 years. Carbon Brief [online]. 2020-05-18 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  103. ↑ KOSSIN, James P.; KNAPP, Kenneth R.; OLANDER, Timothy L. Global increase in major tropical cyclone exceedance probability over the past four decades. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2020-06-02, roč. 117, čís. 22, s. 11975–11980. Dostupné online [cit. 2023-10-15]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.1920849117. PMID 32424081. (anglicky) 
  104. ↑ IPCC SR OCC 2019, s. 602
  105. ↑ KNUTSON, Thomas R.; SIRUTIS, Joseph J.; ZHAO, Ming. Global Projections of Intense Tropical Cyclone Activity for the Late Twenty-First Century from Dynamical Downscaling of CMIP5/RCP4.5 Scenarios. Journal of Climate. 2015-09-15, roč. 28, čís. 18, s. 7203–7224. Dostupné online [cit. 2023-10-15]. ISSN 0894-8755. DOI 10.1175/JCLI-D-15-0129.1. (EN) 
  106. ↑ KNUTSON, Thomas R.; SIRUTIS, Joseph J.; VECCHI, Gabriel A. Dynamical Downscaling Projections of Twenty-First-Century Atlantic Hurricane Activity: CMIP3 and CMIP5 Model-Based Scenarios. Journal of Climate. 2013-09-01, roč. 26, čís. 17, s. 6591–6617. Dostupné online [cit. 2023-10-15]. ISSN 0894-8755. DOI 10.1175/JCLI-D-12-00539.1. (EN) 
  107. ↑ a b {IPCC SR OCC 2019, s. 603
  108. ↑ a b HARVEY, Chelsea. Hurricane Harvey shows how we underestimate flooding risks in coastal cities, scientists say. The Washington Post. 2017-08-29. Dostupné online. 
  109. ↑ WALSH, K. J. E.; CAMARGO, S. J.; KNUTSON, T. R. Tropical cyclones and climate change. Tropical Cyclone Research and Review. 2019-12-01, roč. 8, čís. 4, s. 240–250. Dostupné online [cit. 2023-10-15]. ISSN 2225-6032. DOI 10.1016/j.tcrr.2020.01.004. 
  110. ↑ ROBERTS, Malcolm John; CAMP, Joanne; SEDDON, Jon. Projected Future Changes in Tropical Cyclones Using the CMIP6 HighResMIP Multimodel Ensemble. Geophysical Research Letters. 2020-07-28, roč. 47, čís. 14. Dostupné online [cit. 2023-10-15]. ISSN 0094-8276. DOI 10.1029/2020GL088662. PMID 32999514. (anglicky) 
  111. ↑ KNUTSON, Thomas; CAMARGO, Suzana J.; CHAN, Johnny C. L. Tropical Cyclones and Climate Change Assessment: Part II: Projected Response to Anthropogenic Warming. Bulletin of the American Meteorological Society. 2020-03-01, roč. 101, čís. 3, s. E303–E322. Dostupné online [cit. 2023-10-15]. ISSN 0003-0007. DOI 10.1175/BAMS-D-18-0194.1. (EN) 
  112. ↑ a b WALSH, K. J. E.; CAMARGO, S. J.; KNUTSON, T. R. Tropical cyclones and climate change. Tropical Cyclone Research and Review. 2019-12-01, roč. 8, čís. 4, s. 240–250. Dostupné online [cit. 2023-10-15]. ISSN 2225-6032. DOI 10.1016/j.tcrr.2020.01.004. 
  113. ↑ ROBERTS, Malcolm John; CAMP, Joanne; SEDDON, Jon. Projected Future Changes in Tropical Cyclones Using the CMIP6 HighResMIP Multimodel Ensemble. Geophysical Research Letters. 2020-07-28, roč. 47, čís. 14. Dostupné online [cit. 2023-10-15]. ISSN 0094-8276. DOI 10.1029/2020GL088662. PMID 32999514. (anglicky) 
  114. ↑ Hurricanes and Climate Change | Union of Concerned Scientists. www.ucsusa.org [online]. [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  115. ↑ MURAKAMI, Hiroyuki; DELWORTH, Thomas L.; COOKE, William F. Detected climatic change in global distribution of tropical cyclones. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2020-05-19, roč. 117, čís. 20, s. 10706–10714. Dostupné online [cit. 2023-10-15]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.1922500117. PMID 32366651. (anglicky) 
  116. ↑ KOSSIN, James P.; EMANUEL, Kerry A.; VECCHI, Gabriel A. The poleward migration of the location of tropical cyclone maximum intensity. Nature. 2014-05, roč. 509, čís. 7500, s. 349–352. Dostupné online [cit. 2023-10-15]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/nature13278. (anglicky) 

Literatura

  • IPCC SR OCC, 2019. The Ocean and Cryosphere in a Changing Climate A Special Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change [online]. Intergovernmental Panel on Climate Change, 2019 [cit. 2019-12-27]. OCC_FullReport_FINAL.pdf Dostupné online. 

Externí odkazy

Meteorologie
obory
užitá meteorologie
přístroje
prvky
jevy
informace
Vítr
vlastnosti
měření
místní názvy větrů
baguio • blizard • böhm • bóra • breva • bríza • buran • burga • fén • fujavice • fukéř • garmsil • gibli • haboob • halný • harmatán • húlava • hurikán • chamsin • chinook • joran • jugo • košava • leste • levante • leveche • maestral • mistrál • monzun • nordost • nor'easter • norte, norther • oroši • ostria • pamperos • papagajo • piteraq • polák • puelche • samum • tivano • touríello • tramontana • uragán • vardar • willy-willy • zonda
typy větrů
větrné stupnice
klima
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tropická_cyklóna&oldid=23335713“