An-chuej: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
RiniXbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
66 569 editací
m →‎top: počeštění parametru šablony Čínsky
Úprava úvodu a sekce název, částečné rozšíření sekce historie, nová tabulka adm. členění, drobné úpravy infoboxu
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - region
{{Infobox - region
| úřední název česky = Provincie An‑chuej
| úřední název česky = Provincie An‑chuej
| úřední název = 安徽省
| vlajka =
| vlajka =
| článek o vlajce =
| článek o vlajce =
Řádek 12: Řádek 11:
| překlad motta =
| překlad motta =
| mapa = Anhui in China (+all claims hatched).svg
| mapa = Anhui in China (+all claims hatched).svg
| popisek mapy = Poloha provincie An-chuej (červeně) v Číně
| popisek mapy = Provincie An-chuej (červeně) na mapě Číny
| status = [[Provincie v Čínské lidové republice|provincie]]
| status = [[Provincie v Čínské lidové republice|provincie]]
| hlavní město = [[Che-fej]]
| hlavní město = [[Che-fej]]
| rozloha = 139900
| rozloha = 140139,85
| nejvyšší hora = [[Lien-chua-feng]], [[Žluté hory]]
| nejvyšší hora = [[Lien-chua-feng]], [[Žluté hory]]
| výška nejvyšší hory = 1864
| výška nejvyšší hory = 1864
Řádek 25: Řádek 24:
| národnosti = [[Chanové]], [[Chuejové]]
| národnosti = [[Chanové]], [[Chuejové]]
| náboženství =
| náboženství =
| součást státu = [[Čína|Čínská lidová republika]]
| forma administrativní jednotky =
| forma administrativní jednotky =
| dělení jednotky = 16 [[Městská prefektura|městských prefektur]]
| dělení jednotky = 16 [[Městská prefektura|městských prefektur]]
Řádek 32: Řádek 30:
| představitel = [[Wang Čching-sien]]
| představitel = [[Wang Čching-sien]]
| titul představitele 2 = Tajemník KS Číny
| titul představitele 2 = Tajemník KS Číny
| představitel 2 = [[Čeng Šan-ťie]]
| představitel 2 = [[Chan Ťün (politik)|Chan Ťün]]
| sídlo =
| sídlo =
| měna = [[RMB]]
| měna = [[RMB]]
Řádek 52: Řádek 50:
| border = 3
| border = 3
| color_border = #FFFFF
| color_border = #FFFFF
| text = '''Od shora dolů, zleva doprava:''' 1. [[Žluté hory]], 2. [[Che-fej]], 3. [[Tchaj-pching-chu|Jezero Tchaj-pching]], 4. Výhled na město [[Peng-pu]]
| text = '''Od shora dolů, zleva doprava:''' 1. [[Žluté hory]], 2. [[Che-fej]], 3. [[Tchaj-pching-chu|Jezero Tchaj-pching]], 4. panorama města [[Peng-pu]]
}}
}}
| úřední název jiný jazyk = {{Malé|{{Netučně|安徽省}}}}
| stát = Čína
}}
}}
'''An-chuej''' ({{čínsky|výslovnost=zh-Anhui.ogg|znaky=安徽|pchin-jin=Ānhuī}}) je vnitrozemská [[Provincie v Číně|provincie]] [[Čína|Čínské lidové republiky]] ve&nbsp;[[Východní Čína|východní Číně]]. S&nbsp;více než 61 miliony obyvateli je An-chuej 9.&nbsp;nejlidnatější čínská provincie.<ref>{{Citace elektronického periodika
'''An-chuej''' ({{čínsky|výslovnost=zh-Anhui.ogg|znaky=安徽|pchin-jin=Ānhuī}}) je vnitrozemská [[Provincie v Číně|provincie]] [[Čína|Čínské lidové republiky]]. Nachází se ve&nbsp;[[Východní Čína|východní Číně]],<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = Anhui {{!}} History, Map, Cities, Population, & Facts {{!}} Britannica
| periodikum = www.britannica.com
| url = https://www.britannica.com/place/Anhui
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-07-14
}}</ref> v'''&nbsp;'''oblasti povodí [[Chuaj-che|řeky Chuaj]] a'''&nbsp;'''dolního toku [[Jang-c’-ťiang]], a'''&nbsp;'''sousedí s'''&nbsp;'''provinciemi [[Ťiang-su]], [[Če-ťiang]], [[Ťiang-si]], [[Chu-pej]], [[Che-nan]] a'''&nbsp;'''[[Šan-tung]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Guo
| jméno = Rongxing
| titul = Regional China: A Business and Economic Handbook
| vydavatel = Palgrave Macmillan
| místo = Basingstoke
| rok vydání = 2013
| počet stran = xxvii, 386
| strany = 10–11
| isbn = 978-1-137-28767-0
| poznámka = [Dále jen Guo (2013)]
| jazyk = en
| ref = Guo (2013)
| typ refu = normální
}}</ref> Při&nbsp;celkové rozloze 140'''&nbsp;'''139 km² se An-chuej řadí mezi&nbsp;nejmenší čínské provincie,<ref name=":1" /> resp. jedná se o'''&nbsp;'''[[Seznam čínských administrativních jednotek podle rozlohy|22. největší administrativní celek provinční úrovně]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 安徽省 (Provincie An-chuej)
| periodikum = 百度百科 (Encyklopedie Baidu)
| url = https://baike.baidu.com/item/%E5%AE%89%E5%BE%BD%E7%9C%81/526353
| datum přístupu = 2023-07-14
}}</ref> V'''&nbsp;'''roce 2020 populace An-chueje přesáhla 61 milionů, a&nbsp;je tak [[Seznam čínských administrativních jednotek podle počtu obyvatel|8. nejlidnatější]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3)
| titul = Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3)
| vydavatel = National Bureau of Statistics of China
| vydavatel = National Bureau of Statistics of China
Řádek 61: Řádek 86:
| datum vydání = 2021-05-11
| datum vydání = 2021-05-11
| datum přístupu = 2022-04-22
| datum přístupu = 2022-04-22
}}</ref> a'''&nbsp;'''[[Seznam čínských provincií podle hustoty zalidnění|6. nejhustěji zalidněnou provincii]].<ref group="pozn.">Respektive 7. nejhustěji zalidněnou provincii, je-li započítána také Čínskou lidovou republikou nárokovaná [[Tchaj-wan (Čínská lidová republika)|provincie Tchaj-wan]]. Alternativně se jedná o 11. nejhustěji zalidněný celek na'''&nbsp;'''provinční úrovni, respektive 12., je-li započítána provincie Tchaj-wan.</ref> Hlavním a&nbsp;zároveň největším městem provincie je [[Che-fej]].<ref name=":1" />
}}</ref> Při&nbsp;rozloze 139&nbsp;900&nbsp;km² je An-chuej jedna z&nbsp;nejmenších čínských provincií.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Anhui {{!}} History, Map, Cities, Population, & Facts {{!}} Britannica
| periodikum = www.britannica.com
| url = https://www.britannica.com/place/Anhui
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-04-22
}}</ref> Hlavním a&nbsp;zároveň největším městem provincie je [[Che-fej]].


== Název ==
== Název ==
Název „An-chuej“ bývá odvozován od jmen dvou měst na jihu této provincie – [[An-čching]]u a [[Chuej-čou (region)|Chuej-čou]] (dnes [[Chuang-šan (prefektura)|Chuang-šan]]). Čínská zkratka pro An-chuej je „Wan“ (podle dávného státu [[Stát Wan|Wan]] ({{Cizojazyčně|zh|皖}}), jakož i hory a řeky téhož jména).
Provincie svůj název získala ze&nbsp;[[Splynulina|splynutí]] jmen dvou měst – „An“ ({{Cizojazyčně|zh|安}}) podle [[An-čching]]u ({{Čínsky|zjednodušené=安庆|tradiční=安慶|pchin-jin=Ānqìng}}) a „Chuej“ ({{Cizojazyčně|zh|徽}}) podle [[Chuej-čou (region)|Chuej-čou]] ({{Čínsky|znaky=惠州|pchin-jin=Huìzhōu}}), nynějšího města [[Chuang-šan (prefektura)|Chuang-šan]].<ref name=":3">{{Citace monografie
| příjmení = Croddy
| jméno = Eric
| titul = China’s Provinces and Populations: A Chronological and Geographical Survey
| vydavatel = Springer
| místo = Cham
| rok vydání = 2022
| počet stran = xxii, 821
| strany = 51
| isbn = 978-3-031-09165-0
| doi = https://doi.org/10.1007/978-3-031-09165-0
| poznámka = [Dále jen Croddy (2022)]
| jazyk = en
| ref = Croddy (2022)
| typ refu = normální
}}</ref>

Jednoznaková zkratka pro&nbsp;An-chuej, užívaná například na&nbsp;poznávacích značkách vozidel, je {{Cizojazyčně|zh|皖}} ({{Čínsky|český přepis=wan|pchin-jin=wǎn}}). Odvozená je podle jména starověkého [[Wan (stát)|státu Wan]], který na&nbsp;území dnešní An-chueje existoval za&nbsp;[[dynastie Čou]], v&nbsp;[[období Jar a podzimů]] a&nbsp;[[období válčících států]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| autor = Zeus Zou
| titul = How China's Provinces Came to Have Their Single Word Abbreviations
| periodikum = www.thebeijinger.com
| url = https://www.thebeijinger.com/blog/2020/05/11/stories-behind-single-word-abbreviations-chinese-provinces
| datum vydání = 2020-05-11
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-08-14
}}</ref> Oficiální zkratka An-chuje v&nbsp;[[Latinka|latinském písmu]] je AH.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Chinese Province Abbreviations {{!}} Cottongen
| periodikum = www.cottongen.org
| url = https://www.cottongen.org/data/nomenclatures/China_provinces
| datum přístupu = 2023-08-14
}}</ref>


== Historie ==
== Historie ==
{{Podrobně|Dějiny An-chueje}}Ačkoliv byla moderní provincie An-chuej ustavena až&nbsp;v&nbsp;17. století, její území skýtá bohatou historii sahající tisíciletí do&nbsp;minulosti.<ref name=":3" /> Na východě An-chueje v&nbsp;okrese [[Fan-čchang]] se nachází [[jeskyně Žen-c’]], nejstarší paleolitické naleziště se stopami lidské činnosti v&nbsp;[[Čína|Číně]].<ref>{{Citace periodika
V nejstarších dobách za vlády [[Šang|dynastie Šang]] ([[16. století př. n. l.|16.]] až [[11. století př. n. l.]]) obývaly většinu dnešní provincie An-chuej nečínské kmeny, označované souhrnně jako [[Tung-i]]. Jedno z šangských sídelních měst ''Po'' ({{Cizojazyčně|zh|亳}}) se nacházelo poblíž dnešního [[Po-čou]] na severu provincie.
| příjmení = Zheng
| jméno = HongBo
| příjmení2 = Zhou
| jméno2 = YouSheng
| příjmení3 = Yang
| jméno3 = Qing
| titul = Spatial and temporal distribution of Neolithic sites in coastal China: Sea level changes, geomorphic evolution and human adaption
| periodikum = Science China Earth Sciences
| datum vydání = 2018-02-01
| ročník = 61
| číslo = 2
| strany = 123–133
| issn = 1869-1897
| doi = 10.1007/s11430-017-9121-y
| jazyk = en
| url = https://doi.org/10.1007/s11430-017-9121-y
| datum přístupu = 2023-07-18
}}</ref> Tamější nalezené fosilie, kamenné nástroje a&nbsp;zvířecí kosti naznačující přítomnost [[Člověk vzpřímený|člověka vzpřímeného]] již před 2,25 miliony lety.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Ciochon
| jméno = Russell
| příjmení2 = Larick
| jméno2 = Roy
| titul = Early Homo erectus Tools in China
| periodikum = Archaeology Magazine Archive
| url = https://archive.archaeology.org/0001/newsbriefs/china.html
| rok vydání = 2000
| měsíc vydání = leden/únor
| ročník = 53
| číslo = 1
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-07-18
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = 宋婧祎
| titul = Migration of early man clarified?
| periodikum = www.chinadaily.com.cn
| url = https://www.chinadaily.com.cn/a/201807/20/WS5b51fc76a310796df4df7c6d.html
| datum vydání = 2018-07-20
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-07-18
}}</ref>

V&nbsp;[[Mladší doba kamenná|mladší době kamenné]] na&nbsp;severu An-chueje, zejména v&nbsp;povodí řeky [[Chuaj-che|Chuaj]], vzkvétaly mnohé neolitické kultury, včetně [[Kultura Š’-šan-c’|Š’-šan-c’]], [[Kultura Ta-wen-kchou|Ta-wen-kchou]] a&nbsp;[[Kultura Lung-šan|kultury Lung-šan]], přičemž se&nbsp;jedná se o&nbsp;jednu z&nbsp;důležitých kolébek čínské civilizace.<ref name=":02">{{Citace periodika
| příjmení = Zhang
| jméno = Guangsheng
| příjmení2 = Zhu
| jméno2 = Cheng
| příjmení3 = Wang
| jméno3 = Jihuai
| titul = Environmental archaeology on Longshan Culture (4500–4000 aBP) at Yuhuicun Site in Bengbu, Anhui Province
| periodikum = Journal of Geographical Sciences
| datum vydání = 2010-06-01
| ročník = 20
| číslo = 3
| strany = 455–468
| issn = 1861-9568
| doi = 10.1007/s11442-010-0455-8
| jazyk = en
| url = https://doi.org/10.1007/s11442-010-0455-8
| datum přístupu = 2023-07-18
}}</ref> Úpadek kultury Lung-šan ve&nbsp;21. století př. n. l. a&nbsp;související klimatické podmínky jsou zřejmě historickým zdrojem mýtu o&nbsp;králi [[Jü Velký|Jü Velikém]], legendárním zakladateli [[dynastie Sia]], který údajně „zkrotil potopu“.<ref name=":03">{{Citace periodika
| příjmení = Zhang
| jméno = Guangsheng
| příjmení2 = Zhu
| jméno2 = Cheng
| příjmení3 = Wang
| jméno3 = Jihuai
| titul = Environmental archaeology on Longshan Culture (4500–4000 aBP) at Yuhuicun Site in Bengbu, Anhui Province
| periodikum = Journal of Geographical Sciences
| datum vydání = 2010-06-01
| ročník = 20
| číslo = 3
| strany = 455–468
| issn = 1861-9568
| doi = 10.1007/s11442-010-0455-8
| jazyk = en
| url = https://doi.org/10.1007/s11442-010-0455-8
| datum přístupu = 2023-07-18
}}</ref> Oblasti na jihu dnešní An-chueje, podél dolního toku [[Jang-c’-ťiang]], byly přechodným územím mezi vlivy čínského severu a&nbsp;jihu. Naleziště tamější [[Kultura Ling-ťia-tchan|kultury Ling-ťia-tchan]], přechodné kultury mezi dřívější [[Kultura Chung-šan|kulturou Chung-šan]] a&nbsp;pozdější [[Kultura Liang-ču|kulturou Liang-ču]], je ranou ukázkou teokratických [[Městský stát|městských států]] vznikajících v&nbsp;regionu.<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Childs-Johnson
| jméno = Elizabeth
| titul = The Jade Age Revisited, ca. 3500–2000 BCE
| příjmení sestavitele = Childs-Johnson
| jméno sestavitele = Elizabeth
| sborník = The Oxford Handbook of Early China
| vydavatel = Oxford University Press
| místo = New York
| rok = 2020
| strany = 101–117, na s. 110
| isbn = 9780199328369
| doi = https://doi.org/10.1093/oxfordhb/9780199328369.013.5
| jazyk = en
}}</ref>

Oblast povodí [[Chuaj-che]], zejména na jih od řeky, byla obývána domorodými národy [[Chuaj-i]] a&nbsp;nebyla pod&nbsp;přímou nadvládou [[dynastie Čou]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Li
| jméno = Feng 李峰
| titul = The Study of Western Zhou History: A Response and a Methodological Explication
| periodikum = Early China
| datum vydání = 2011
| ročník = 33
| strany = 287–306, na s. 294
| issn = 0362-5028
| doi = 10.1017/S0362502800000316
| jazyk = en
| url =
| datum přístupu = 2023-08-07
}}</ref>


V [[období válčících států]] se An-chuej nakrátko ([[278 př. n. l.]]) stala posledním útočištěm státu [[Stát Čchu|Čchu]] poté, co se vojska státu [[Stát Čchin|Čchin]] zmocnila jejich hlavního území v dnešní provincii [[Chu-pej]].
V [[období válčících států]] se An-chuej nakrátko ([[278 př. n. l.]]) stala posledním útočištěm státu [[Stát Čchu|Čchu]] poté, co se vojska státu [[Stát Čchin|Čchin]] zmocnila jejich hlavního území v dnešní provincii [[Chu-pej]].


Poté, za dynastií [[Dynastie Čchin|Čchin]] a [[Dynastie Chan|Chan]], náleželo území dnešní provincie k několika různým [[Komandérie|komandériím]]. Na sklonku chanského období se zde uzurpátor [[Jüan Šu]] nakrátko prohlásil císařem, ale po jeho smrti roku [[199]] jeho država přešla pod vládu dalšího z mocných, jímž byl [[Cchao Cchao]], zakladatel říše [[Cchao Wej]], jedné ze [[Období tří říší|Tří říší]].
Poté, za dynastií [[Dynastie Čchin|Čchin]] a [[Dynastie Chan|Chan]], náleželo území dnešní provincie k několika různým [[Komandérie|komandériím]]. Na sklonku chanského období se zde uzurpátor [[Jüan Šu]] nakrátko prohlásil císařem, ale po jeho smrti roku [[199]] jeho država přešla pod vládu dalšího z mocných, jímž byl [[Cchao Cchao]], zakladatel říše [[Cchao Wej]], jedné ze [[Období tří říší|Tří říší]].


V následujících stoletích tento kraj uprostřed rozpadlé říše často střídal vládce. Roku [[383]] se na řece [[Bitva u řeky Fej|Fej odehrála významná bitva]], v níž se jihočínské dynastii [[Východní Ťin]] podařilo odvrátit nápor jednoho ze šestnácti severních států, čímž se znovusjednocení Číny oddálilo o dvě staletí.
V následujících stoletích tento kraj uprostřed rozpadlé říše často střídal vládce. Roku [[383]] se na řece [[Bitva u řeky Fej|Fej odehrála významná bitva]], v níž se jihočínské dynastii [[Východní Ťin]] podařilo odvrátit nápor jednoho ze šestnácti severních států, čímž se znovusjednocení Číny oddálilo o dvě staletí.


Za dynastií [[Dynastie Suej|Suej]] a [[Dynastie Tchang|Tchang]] nastala opět doba relativního klidu a prosperity, teprve ve [[12. století]] se An-chuej na čas zase proměnila v pohraničí mezi říšemi [[Dynastie Sung|Jižní Sung]] na jihu a [[Dynastie Ťin (1115-1234)|Ťin]] na severu.
Za dynastií [[Dynastie Suej|Suej]] a [[Dynastie Tchang|Tchang]] nastala opět doba relativního klidu a prosperity, teprve ve [[12. století]] se An-chuej na čas zase proměnila v pohraničí mezi říšemi [[Dynastie Sung|Jižní Sung]] na jihu a [[Dynastie Ťin (1115-1234)|Ťin]] na severu.


Za [[dynastie Ming]], kdy byl jedním ze dvou oficiálních hlavních měst [[Nanking]], ležící v těsném východním sousedství An-chuej v dnešní provincii [[Ťiang-su]], byla oblast těchto dvou provincií přímo spravována ústřední vládou pod označením ''[[Č’-li|Nan č’-li]]'' ({{Cizojazyčně|zh|南直隸}}, „Jižní přímá správa“).
Za [[dynastie Ming]], kdy byl jedním ze dvou oficiálních hlavních měst [[Nanking]], ležící v těsném východním sousedství An-chuej v dnešní provincii [[Ťiang-su]], byla oblast těchto dvou provincií přímo spravována ústřední vládou pod označením ''[[Nan č’-li]].''


V polovině [[17. století]] nová mandžuská [[dynastie Čching]] zrušila metropolitní status jižní oblasti (pod přímou správou ponechala jen oblast [[Peking]]u) a přeměnila ji v provincii [[Ťiang-nan]]. Nynější provincie An-chuej vznikla rozdělením dosavadní provincie [[Ťiang-nan]] na An-chuej a [[Ťiang-su]] v roce [[1666]]. Zatímco severní část provincie historicky vždy tíhla k provincii [[Che-nan]], oblasti podél Jang-c' jsou kulturně blízké provinciím [[Chu-pej]] a [[Ťiang-su]]. Hory na samém jihu jsou pak svérázným regionem samy o sobě.
V polovině [[17. století]] nová mandžuská [[dynastie Čching]] zrušila metropolitní status jižní oblasti (pod přímou správou ponechala jen oblast [[Peking]]u) a přeměnila ji v provincii [[Ťiang-nan]]. Nynější provincie An-chuej vznikla rozdělením dosavadní provincie [[Ťiang-nan]] na An-chuej a [[Ťiang-su]] v roce [[1666]]. Zatímco severní část provincie historicky vždy tíhla k provincii [[Che-nan]], oblasti podél Jang-c' jsou kulturně blízké provinciím [[Chu-pej]] a [[Ťiang-su]]. Hory na samém jihu jsou pak svérázným regionem samy o sobě.


V&nbsp;letech 1760 až 1914 (vyjma období během [[povstání tchaj-pchingů]]), a&nbsp;poté znovu v&nbsp;letech 1929–1938, během tzv. [[Nankingská dekáda|Nankingské dekády]], byl provinčním hlavním městem [[An-čching]].<ref name=":2" />
Významnější administrativní změna přišla až v roce [[1946]], kdy bylo hlavní město provincie přeneseno z [[An-čching]]u do [[Che-fej]]e. Na počátku [[Čína|Čínské lidové republiky]] ([[1949]]) došlo k pokusu o rozdělení provincie na severní a jižní část (Wan-pej a Wan-nan), ale tyto změny byly rychle odvolány ([[1952]]).

Během [[Druhá čínsko-japonská válka|druhé čínsko japonské války]] byla An-chuej okupována japonskými silami. V&nbsp;roce 1938 se japonská loutková [[Reformovaná vláda Čínské republiky]] rozhodla přemístit hlavní město do&nbsp;[[Wu-chu]], blíže [[Nanking|Nankingu]], fakticky však provinční administrativa sídlila ve&nbsp;městě [[Peng-pu]] na&nbsp;severu provincie. Po&nbsp;reorganizaci Japonskem okupovaných území a&nbsp;ustavení [[Reorganizovaná národní vláda Čínské republiky|Reorganizované národní vlády]] pod&nbsp;vedením [[Wang Ťing-wej|Wang Ťing-weje]] v&nbsp;roce 1940 byl opět zvažován přesun hlavního města An-chueje do&nbsp;An-čchingu, nicméně ve&nbsp;skutečnosti až do&nbsp;konce války provinční hlavní město zůstalo v&nbsp;Peng-pu.<ref name=":2">{{Citace sborníku
| příjmení = Serfass
| jméno = David
| titul = Mapping China under Japanese Occupation: Spatial Confi gurations of State Power during Wartime, 1937–45
| příjmení sestavitele = Baillargeon
| jméno sestavitele = David
| příjmení sestavitele2 = Taylor
| jméno sestavitele2 = Jeremy E.
| sborník = Spatial Histories of Occupation: Colonialism, Conquest and Foreign Control in Asia
| vydavatel = Bloomsbury
| rok = 2022
| strany = 119–142, na s. 128–130
| isbn = 978-1-3502-5261-5
| jazyk = en
}}</ref>

Po skončení druhé čínsko-japonské války, a resp. druhé světové války, bylo hlavní město provincie přeneseno z&nbsp;[[An-čching]]u do&nbsp;[[Che-fej]]e. Po&nbsp;ustavení [[Čína|Čínské lidové republiky]] v&nbsp;roce 1949 byla provincie rozdělena na&nbsp;Wan-pej a&nbsp;Wan-nan, tedy severní a&nbsp;jižní část, nicméně roku 1952 byly obě tyto provincie znovu sjednoceny.


== Geografie ==
== Geografie ==


=== Poloha ===
=== Poloha ===
Provincie An-chuej se rozkládá ve vnitrozemí [[Východní Čína|východní Číny]] při dolním toku řek [[Jang-c’-ťiang|Jang-c’]] a [[Chuaj-che|Chuaj]]. Na východě hraničí s provinciemi [[Ťiang-su]] a [[Če-ťiang]], na jihu s provincií [[Ťiang-si]], na jihozápadě s provincií [[Chu-pej]], na západě s provincií [[Che-nan]] a na severu sdílí krátkou hranici s provincií [[Šan-tung]].[[Soubor:Huangshan pic 4.jpg|náhled|220px|Chuang-šan v zimě]]
Provincie An-chuej se rozkládá ve vnitrozemí [[Východní Čína|východní Číny]] při dolním toku řek [[Jang-c’-ťiang|Jang-c’]] a [[Chuaj-che|Chuaj]]. Na východě hraničí s provinciemi [[Ťiang-su]] a [[Če-ťiang]], na jihu s provincií [[Ťiang-si]], na jihozápadě s provincií [[Chu-pej]], na západě s provincií [[Che-nan]] a na severu sdílí krátkou hranici s provincií [[Šan-tung]].[[Soubor:Huangshan pic 4.jpg|náhled|300x300bod|Chuang-šan v zimě]]
=== Krajina ===
=== Krajina ===
Provincie An-chuej sestává z několika výrazně odlišných částí. Sever a střed provincie představuje plochá krajina [[Velká čínská nížina|Velké čínské nížiny]], odvodňovaná řekou [[Chuaj-che|Chuaj]]. Dále k jihu se terén stává kopcovitějším. Jihem provincie protéká největší čínská řeka [[Jang-c’-ťiang|Jang-c’]]. Na jihozápadě ohraničuje An-chuej [[pohoří]] [[Ta-pie-šan|Ta-pie]] a na jihovýchodě malebné hory [[Žluté hory|Chuang]] ({{Cizojazyčně|zh|黄山}}, v Česku známé pod názvem „Žluté hory“), zapsané na [[seznam světového dědictví]] [[UNESCO]]. V nich se nachází i nejvyšší bod celé provincie, ''Lotosová hora'' (1&nbsp;864&nbsp;m). V provincii An-chuej leží též jedna ze čtveřice [[Čtyři posvátné hory buddhismu|posvátných buddhistických hor]] [[Ťiou-chua-šan]] (1&nbsp;342&nbsp;m). Největším jezerem je s 800&nbsp;km² [[Čchao-chu (jezero)|Čchao-chu]] v jihovýchodním sousedství hlavního města [[Che-fej]], jezery je poset zejména jih provincie podél řeky Jang-c'. Lesy pokrývají 12 % rozlohy provincie.
Provincie An-chuej sestává z několika výrazně odlišných částí. Sever a střed provincie představuje plochá krajina [[Velká čínská nížina|Velké čínské nížiny]], odvodňovaná řekou [[Chuaj-che|Chuaj]]. Dále k jihu se terén stává kopcovitějším. Jihem provincie protéká největší čínská řeka [[Jang-c’-ťiang|Jang-c’]]. Na jihozápadě ohraničuje An-chuej [[pohoří]] [[Ta-pie-šan|Ta-pie]] a na jihovýchodě malebné hory [[Žluté hory|Chuang]] ({{Cizojazyčně|zh|黄山}}, v Česku známé pod názvem „Žluté hory“), zapsané na [[seznam světového dědictví]] [[UNESCO]]. V nich se nachází i nejvyšší bod celé provincie, ''Lotosová hora'' (1&nbsp;864&nbsp;m). V provincii An-chuej leží též jedna ze čtveřice [[Čtyři posvátné hory buddhismu|posvátných buddhistických hor]] [[Ťiou-chua-šan]] (1&nbsp;342&nbsp;m). Největším jezerem je s 800&nbsp;km² [[Čchao-chu (jezero)|Čchao-chu]] v jihovýchodním sousedství hlavního města [[Che-fej]], jezery je poset zejména jih provincie podél řeky Jang-c'. Lesy pokrývají 12 % rozlohy provincie.
Řádek 114: Řádek 289:


== Administrativní členění ==
== Administrativní členění ==
Do roku 2011 se provincie An-chuej členila na 17 [[Městská prefektura|městských prefektur]], po rozdělení [[Čchao-chu]] ({{Cizojazyčně|zh|巢湖市}}) mezi tři sousední městské prefektury, oficiálně oznámeném 22. srpna 2011, jich zůstalo šestnáct.<ref>{{Citace elektronické monografie
Do roku 2011 se provincie An-chuej členila na 17 [[Městská prefektura|městských prefektur]], po rozdělení [[Čchao-chu (prefektura)|Čchao-chu]] ({{Cizojazyčně|zh|巢湖市}}) mezi tři sousední městské prefektury, oficiálně oznámeném 22. srpna 2011, jich zůstalo šestnáct.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Wen
| příjmení = Wen
| jméno = Shiyou
| jméno = Shiyou
Řádek 138: Řádek 313:
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>
{| class="wikitable" style="margin:1em auto 1em auto; width:90%; font-size:smaller; text-align:center"
{| class="wikitable" style="text-align:center"
! colspan="7" |Administrativní členění provincie An-chuej
|-
|-
! rowspan="2" |Mapa provincie
! rowspan="2" |Mapa provincie
! rowspan="2" |{{Popisek|Kód|Kód správního členění Čínské lidové republiky}}
! rowspan="2" |#
! colspan="3" | Název městské prefektury (čínsky)
! colspan="2" | Název
! rowspan="2" |Sídlo
! rowspan="2" |Sídelní [[Městské obvody v Čínské lidové republice|městský obvod]]
! rowspan="2" |Rozloha<ref name=":7">{{Citace elektronického periodika
| titul = 地级以上行政区 [Administrativní oblasti prefekturní a vyšší úrovně]
| periodikum = www.xzqh.org
| url = http://www.xzqh.org/old/waiguo/asia/1001-2.htm
| jazyk = zh
| url archivu = http://web.archive.org/web/20230103211035/http://www.xzqh.org/old/waiguo/asia/1001-2.htm
| datum archivace = 2023-01-03
| datum přístupu = 2023-01-02
}}</ref><br />{{Malé|(km²)}}
! rowspan="2" |Počet obyvatel<ref name=":7" /><br />{{Malé|(2020)}}
|-
|-
![[český přepis čínštiny|český přepis]]
![[Český přepis čínštiny|Český přepis]]
![[Čínské znaky|znaky]]
![[Čínské znaky|Znaky]]<br />{{Malé|[[Pchin-jin]]}}
![[pchin-jin]]
|-
|-
| rowspan="16" |{{Image label begin|image=Map Anhui adm.png|width=530|link=|font-size=85%}}
| rowspan="18" |<div style="position: relative" class="center">{{Image label begin|image=Administrative Division Anhui.svg|width=600|link=|font-size=85%}}
{{Image label|x=550|y=750|scale=500/1000|text='''[[Che-fej]]'''}}
{{Image label|x=500|y=720|scale=600/1000|text='''[[Che-fej]]'''}}
{{Image label|x=700|y=890|scale=500/1000|text='''[[Wu-chu]]'''}}
{{Image label|x=660|y=860|scale=600/1000|text='''[[Wu-chu]]'''}}
{{Image label|x=530|y=430|scale=500/1000|text='''[[Peng-pu]]'''}}
{{Image label|x=490|y=390|scale=600/1000|text='''[[Peng-pu]]'''}}
{{Image label|x=430|y=555|scale=500/1000|text='''[[Chuaj-nan]]'''}}
{{Image label|x=380|y=555|scale=600/1000|text='''[[Chuaj-nan]]'''}}
{{Image label|x=715|y=770|scale=500/1000|text='''[[Ma-an-šan]]'''}}
{{Image label|x=685|y=750|scale=600/1000|text='''[[Ma-an-šan]]'''}}
{{Image label|x=405|y=260|scale=500/1000|text='''[[Chuaj-pej]]'''}}
{{Image label|x=360|y=235|scale=600/1000|text='''[[Chuaj-pej]]'''}}
{{Image label|x=570|y=965|scale=500/1000|text='''[[Tchung-ling]]'''}}
{{Image label|x=545|y=935|scale=600/1000|text='''[[Tchung-ling]]'''}}
{{Image label|x=360|y=1040|scale=500/1000|text='''[[An-čching]]'''}}
{{Image label|x=320|y=1010|scale=600/1000|text='''[[An-čching]]'''}}
{{Image label|x=660|y=1190|scale=500/1000|text='''[[Chuang-šan (prefektura)|Chuang-šan]]'''}}
{{Image label|x=645|y=1170|scale=600/1000|text=[[Chuang-šan (prefektura)|'''Chuang-šan''']]}}
{{Image label|x=650|y=570|scale=500/1000|text='''[[Čchu-čou]]'''}}
{{Image label|x=645|y=540|scale=600/1000|text='''[[Čchu-čou]]'''}}
{{Image label|x=200|y=480|scale=500/1000|text='''[[Fu-jang]]'''}}
{{Image label|x=145|y=440|scale=600/1000|text='''[[Fu-jang]]'''}}
{{Image label|x=545|y=280|scale=500/1000|text='''[[Su-čou (An-chuej)|Su-čou]]'''}}
{{Image label|x=470|y=220|scale=600/1000|text=[[Su-čou (An-chuej)|'''Su-čou''']]}}
{{Image label|x=330|y=730|scale=500/1000|text='''[[Lu-an]]'''}}
{{Image label|x=270|y=730|scale=600/1000|text='''[[Lu-an]]'''}}
{{Image label|x=305|y=350|scale=500/1000|text='''[[Po-čou]]'''}}
{{Image label|x=265|y=320|scale=600/1000|text='''[[Po-čou]]'''}}
{{Image label|x=550|y=1110|scale=500/1000|text='''[[Čch'-čou]]'''}}
{{Image label|x=510|y=1060|scale=600/1000|text='''[[Čch’-čou]]'''}}
{{Image label|x=820|y=1020|scale=500/1000|text='''[[Süan-čcheng]]'''}}</div>
{{Image label|x=805|y=980|scale=600/1000|text='''[[Süan-čcheng]]'''}}
</div></div>
!340000
|1
!'''Provincie An-chuej'''
|[[Che-fej]]
|'''安徽省<br />{{Malé|Ānhuī shěng}}'''
|合肥市
|'''[[Che-fej]]'''
|Héféi Shì
|'''140&nbsp;139,85'''
|'''61&nbsp;027&nbsp;171'''
|-
! colspan="6" style="background: LightBlue" |'''[[Městská prefektura]]'''
|-
!340100
![[Che-fej]]
|合肥市<br />{{Malé|Héféi shì}}
|[[Lu-jang]]
|[[Lu-jang]]
|11'''&nbsp;'''445,1
|9'''&nbsp;'''369'''&nbsp;'''881
|-
|-
!340200
|2
|[[An-čching]]
![[Wu-chu]]
|芜湖市<br />{{Malé|Wúhú shì}}
|安庆市
|[[Ťing-chu]]
|Ānqìng Shì
|6'''&nbsp;'''026,1
|[[Jing-ťiang]]
|3'''&nbsp;'''644'''&nbsp;'''420
|-
|-
!340300
|3
|[[Peng-pu]]
![[Peng-pu]]
|蚌埠市
|蚌埠市<br />{{Malé|Bèngbù shì}}
|Bèngbù Shì
|[[Lung-c’-chu]]
|[[Lung-c’-chu]]
|5'''&nbsp;'''950,7
|3'''&nbsp;'''296'''&nbsp;'''408
|-
|-
!340400
|4
|[[Po-čou]]
![[Chuaj-nan]]
|淮南市<br />{{Malé|Huáinán shì}}
|亳州市
|[[Tchien-ťia-an]]
|Bózhōu Shì
|5'''&nbsp;'''532,3
|[[Čchiao-čcheng]]
|3'''&nbsp;'''033'''&nbsp;'''528
|-
|-
!340500
|5
|[[Čch’-čou]]
![[Ma-an-šan]]
|马鞍山市<br />{{Malé|Mǎ'ānshān shì}}
|池州市
|[[Jü-šan (městský obvod)|Jü-šan]]
|Chízhōu Shì
|4'''&nbsp;'''049,1
|[[Kuej-čch’]]
|2'''&nbsp;'''159'''&nbsp;'''930
|-
|6
|[[Čchu-čou]]
|滁州市
|Chúzhōu Shì
|[[Lang-ja]]
|-
|7
|[[Fu-jang (An-chuej)|Fu-jang]]
|阜阳市
|Fǔyáng Shì
|[[Jing-čou (An-chuej)|Jing-čou]]
|-
|-
!340600
|8
|[[Chuaj-pej]]
![[Chuaj-pej]]
|淮北市
|淮北市<br />{{Malé|Huáiběi shì}}
|Huáiběi Shì
|[[Lie-šan]]
|[[Lie-šan]]
|2'''&nbsp;'''741,4
|1'''&nbsp;'''970'''&nbsp;'''265
|-
|-
!340700
|9
|[[Chuaj-nan]]
![[Tchung-ling]]
|铜陵市<br />{{Malé|Tónglíng shì}}
|淮南市
|[[Tchung-kuan-šan]]
|Huáinán Shì
|2'''&nbsp;'''935,7
|[[Tchien-ťia-an]]
|1'''&nbsp;'''311'''&nbsp;'''726
|-
|-
!340800
|10
![[An-čching]]
|[[Chuang-šan (prefektura)|Chuang-šan]]
|安庆市<br />{{Malé|Ānqìng shì}}
|黄山市
|[[Jing-ťiang]]
|Huángshān Shì
|13'''&nbsp;'''524,9
|4'''&nbsp;'''165'''&nbsp;'''284
|-
!341000
![[Chuang-šan (prefektura)|Chuang-šan]]
|黄山市<br />{{Malé|Huángshān shì}}
|[[Tchun-si]]
|[[Tchun-si]]
|9'''&nbsp;'''678,4
|1'''&nbsp;'''330'''&nbsp;'''565
|-
|-
!341100
|11
|[[Lu-an]]
![[Čchu-čou]]
|滁州市<br />{{Malé|Chúzhōu shì}}
|六安市
|[[Lang-ja]]
|Lù'ān Shì
|13'''&nbsp;'''516,0
|[[Ťin-an]]
|3'''&nbsp;'''987'''&nbsp;'''054
|-
|-
!341200
|12
![[Fu-jang (An-chuej)|Fu-jang]]
|[[Ma-an-šan]]
|阜阳市<br />{{Malé|Fǔyáng shì}}
|马鞍山市
|[[Jing-čou (An-chuej)|Jing-čou]]
|Mǎ'ānshān Shì
|10'''&nbsp;'''118,2
|[[Jü-šan (městský obvod)|Jü-šan]]
|8'''&nbsp;'''200'''&nbsp;'''264
|-
|-
!341300
|13
|[[Su-čou (An-chuej)|Su-čou]]
![[Su-čou (An-chuej)|Su-čou]]
|宿州市
|宿州市<br />{{Malé|Sùzhōu shì}}
|Sùzhōu Shì
|[[Jung-čchiao]]
|[[Jung-čchiao]]
|9'''&nbsp;'''938,8
|5'''&nbsp;'''324'''&nbsp;'''476
|-
|-
!341500
|14
|[[Tchung-ling]]
![[Lu-an]]
|六安市<br />{{Malé|Lù'ān shì}}
|铜陵市
|[[Ťin-an]]
|Tónglíng Shì
|15'''&nbsp;'''450,8
|[[Tchung-kuan-šan]]
|4'''&nbsp;'''393'''&nbsp;'''699
|-
|-
!341600
|15
|[[Wu-chu]]
![[Po-čou]]
|亳州市<br />{{Malé|Bózhōu shì}}
|芜湖市
|[[Čchiao-čcheng]]
|Wúhú Shì
|8'''&nbsp;'''521,2
|[[Ťing-chu]]
|4'''&nbsp;'''996'''&nbsp;'''844
|-
|-
!341700
|16
|[[Süan-čcheng]]
![[Čch’-čou]]
|池州市<br />{{Malé|Chízhōu shì}}
|宣城市
|[[Kuej-čch’]]
|Xuānchéng Shì
|8'''&nbsp;'''398,7
|1'''&nbsp;'''342'''&nbsp;'''764
|-
!341800
![[Süan-čcheng]]
|宣城市<br />{{Malé|Xuānchéng shì}}
|[[Süan-čou]]
|[[Süan-čou]]
|12'''&nbsp;'''312,6
|2'''&nbsp;'''500'''&nbsp;'''063
|}
|}

== Politika ==
{{Podrobně|Představitelé An-chueje}}


== Ekonomika ==
== Ekonomika ==
Řádek 338: Řádek 550:
Z města [[Po-čou]] podle tradice pocházela legendární hrdinka [[Chua Mu-lan]].
Z města [[Po-čou]] podle tradice pocházela legendární hrdinka [[Chua Mu-lan]].


== Reference ==
== Odkazy ==

=== Poznámky ===
<references group="pozn." />

=== Reference ===
<references />
<references />


== Externí odkazy ==
=== Externí odkazy ===
* {{Commons}}
* {{Commons}}
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}

Verze z 15. 8. 2023, 21:34

Provincie An‑chuej
安徽省
Od shora dolů, zleva doprava: 1. Žluté hory, 2. Che-fej, 3. Jezero Tchaj-pching, 4. panorama města Peng-pu
Geografie
Provincie An-chuej (červeně) na mapě Číny
Provincie An-chuej (červeně) na mapě Číny
Hlavní městoChe-fej
Statusprovincie
Souřadnice31°50′ s. š., 117° v. d.
Rozloha140 139,85 km²
Nejvyšší bodLien-chua-feng, Žluté hory (1864 m n. m.)
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel61 027 171 (2020)
Hustota zalidnění435,5 obyv./km²
HDP/obyv.¥ 70 321 (2021)
$ 10 823
Jazykčínština
Národnostní složeníChanové, Chuejové
Správa regionu
StátČínaČína Čína
Podřízené celky16 městských prefektur
Vznik1952
GuvernérWang Čching-sien
Tajemník KS ČínyChan Ťün
MěnaRMB
Mezinárodní identifikace
Označení vozidel皖 (Wǎn)
Oficiální webenglish.ah.gov.cn
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

An-chuej (zvuk výslovnost, čínsky pchin-jinem Ānhuī, znaky 安徽) je vnitrozemská provincie Čínské lidové republiky. Nachází se ve východní Číně,[1] v oblasti povodí řeky Chuaj a dolního toku Jang-c’-ťiang, a sousedí s provinciemi Ťiang-su, Če-ťiang, Ťiang-si, Chu-pej, Che-nan a Šan-tung.[2] Při celkové rozloze 140 139 km² se An-chuej řadí mezi nejmenší čínské provincie,[1] resp. jedná se o 22. největší administrativní celek provinční úrovně.[3] V roce 2020 populace An-chueje přesáhla 61 milionů, a je tak 8. nejlidnatější,[4] a 6. nejhustěji zalidněnou provincii.[pozn. 1] Hlavním a zároveň největším městem provincie je Che-fej.[1]

Název

Provincie svůj název získala ze splynutí jmen dvou měst – „An“ (安) podle An-čchingu (čínsky pchin-jinem Ānqìng, znaky zjednodušené 安庆, tradiční 安慶) a „Chuej“ (徽) podle Chuej-čou (čínsky pchin-jinem Huìzhōu, znaky 惠州), nynějšího města Chuang-šan.[5]

Jednoznaková zkratka pro An-chuej, užívaná například na poznávacích značkách vozidel, je 皖 (čínsky v českém přepisu wan, pchin-jinem wǎn). Odvozená je podle jména starověkého státu Wan, který na území dnešní An-chueje existoval za dynastie Čou, v období Jar a podzimů a období válčících států.[6] Oficiální zkratka An-chuje v latinském písmu je AH.[7]

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny An-chueje.

Ačkoliv byla moderní provincie An-chuej ustavena až v 17. století, její území skýtá bohatou historii sahající tisíciletí do minulosti.[5] Na východě An-chueje v okrese Fan-čchang se nachází jeskyně Žen-c’, nejstarší paleolitické naleziště se stopami lidské činnosti v Číně.[8] Tamější nalezené fosilie, kamenné nástroje a zvířecí kosti naznačující přítomnost člověka vzpřímeného již před 2,25 miliony lety.[9][10]

V mladší době kamenné na severu An-chueje, zejména v povodí řeky Chuaj, vzkvétaly mnohé neolitické kultury, včetně Š’-šan-c’, Ta-wen-kchou a kultury Lung-šan, přičemž se jedná se o jednu z důležitých kolébek čínské civilizace.[11] Úpadek kultury Lung-šan ve 21. století př. n. l. a související klimatické podmínky jsou zřejmě historickým zdrojem mýtu o králi Jü Velikém, legendárním zakladateli dynastie Sia, který údajně „zkrotil potopu“.[12] Oblasti na jihu dnešní An-chueje, podél dolního toku Jang-c’-ťiang, byly přechodným územím mezi vlivy čínského severu a jihu. Naleziště tamější kultury Ling-ťia-tchan, přechodné kultury mezi dřívější kulturou Chung-šan a pozdější kulturou Liang-ču, je ranou ukázkou teokratických městských států vznikajících v regionu.[13]

Oblast povodí Chuaj-che, zejména na jih od řeky, byla obývána domorodými národy Chuaj-i a nebyla pod přímou nadvládou dynastie Čou.[14]

V období válčících států se An-chuej nakrátko (278 př. n. l.) stala posledním útočištěm státu Čchu poté, co se vojska státu Čchin zmocnila jejich hlavního území v dnešní provincii Chu-pej.

Poté, za dynastií Čchin a Chan, náleželo území dnešní provincie k několika různým komandériím. Na sklonku chanského období se zde uzurpátor Jüan Šu nakrátko prohlásil císařem, ale po jeho smrti roku 199 jeho država přešla pod vládu dalšího z mocných, jímž byl Cchao Cchao, zakladatel říše Cchao Wej, jedné ze Tří říší.

V následujících stoletích tento kraj uprostřed rozpadlé říše často střídal vládce. Roku 383 se na řece Fej odehrála významná bitva, v níž se jihočínské dynastii Východní Ťin podařilo odvrátit nápor jednoho ze šestnácti severních států, čímž se znovusjednocení Číny oddálilo o dvě staletí.

Za dynastií Suej a Tchang nastala opět doba relativního klidu a prosperity, teprve ve 12. století se An-chuej na čas zase proměnila v pohraničí mezi říšemi Jižní Sung na jihu a Ťin na severu.

Za dynastie Ming, kdy byl jedním ze dvou oficiálních hlavních měst Nanking, ležící v těsném východním sousedství An-chuej v dnešní provincii Ťiang-su, byla oblast těchto dvou provincií přímo spravována ústřední vládou pod označením Nan č’-li.

V polovině 17. století nová mandžuská dynastie Čching zrušila metropolitní status jižní oblasti (pod přímou správou ponechala jen oblast Pekingu) a přeměnila ji v provincii Ťiang-nan. Nynější provincie An-chuej vznikla rozdělením dosavadní provincie Ťiang-nan na An-chuej a Ťiang-su v roce 1666. Zatímco severní část provincie historicky vždy tíhla k provincii Che-nan, oblasti podél Jang-c' jsou kulturně blízké provinciím Chu-pej a Ťiang-su. Hory na samém jihu jsou pak svérázným regionem samy o sobě.

V letech 1760 až 1914 (vyjma období během povstání tchaj-pchingů), a poté znovu v letech 1929–1938, během tzv. Nankingské dekády, byl provinčním hlavním městem An-čching.[15]

Během druhé čínsko japonské války byla An-chuej okupována japonskými silami. V roce 1938 se japonská loutková Reformovaná vláda Čínské republiky rozhodla přemístit hlavní město do Wu-chu, blíže Nankingu, fakticky však provinční administrativa sídlila ve městě Peng-pu na severu provincie. Po reorganizaci Japonskem okupovaných území a ustavení Reorganizované národní vlády pod vedením Wang Ťing-weje v roce 1940 byl opět zvažován přesun hlavního města An-chueje do An-čchingu, nicméně ve skutečnosti až do konce války provinční hlavní město zůstalo v Peng-pu.[15]

Po skončení druhé čínsko-japonské války, a resp. druhé světové války, bylo hlavní město provincie přeneseno z An-čchingu do Che-feje. Po ustavení Čínské lidové republiky v roce 1949 byla provincie rozdělena na Wan-pej a Wan-nan, tedy severní a jižní část, nicméně roku 1952 byly obě tyto provincie znovu sjednoceny.

Geografie

Poloha

Provincie An-chuej se rozkládá ve vnitrozemí východní Číny při dolním toku řek Jang-c’ a Chuaj. Na východě hraničí s provinciemi Ťiang-su a Če-ťiang, na jihu s provincií Ťiang-si, na jihozápadě s provincií Chu-pej, na západě s provincií Che-nan a na severu sdílí krátkou hranici s provincií Šan-tung.

Chuang-šan v zimě

Krajina

Provincie An-chuej sestává z několika výrazně odlišných částí. Sever a střed provincie představuje plochá krajina Velké čínské nížiny, odvodňovaná řekou Chuaj. Dále k jihu se terén stává kopcovitějším. Jihem provincie protéká největší čínská řeka Jang-c’. Na jihozápadě ohraničuje An-chuej pohoří Ta-pie a na jihovýchodě malebné hory Chuang (黄山, v Česku známé pod názvem „Žluté hory“), zapsané na seznam světového dědictví UNESCO. V nich se nachází i nejvyšší bod celé provincie, Lotosová hora (1 864 m). V provincii An-chuej leží též jedna ze čtveřice posvátných buddhistických hor Ťiou-chua-šan (1 342 m). Největším jezerem je s 800 km² Čchao-chu v jihovýchodním sousedství hlavního města Che-fej, jezery je poset zejména jih provincie podél řeky Jang-c'. Lesy pokrývají 12 % rozlohy provincie.

Podnebí

Podnebí přechází od mírného na severu po subtropické v jižních částech provincie. Protože An-chuej leží nepříliš hluboko ve vnitrozemí, střetávají se zde pevninské a přímořské vlivy, což má za následek poměrně nestálé počasí. Průměrné teploty v oblasti Che-feje se pohybují kolem 15 °C (1 °C v lednu a 27 °C v červenci). Roční úhrn srážek je velmi proměnlivý od 700 mm v nížinách na severu až po 2 000 mm v jižních horách.

Významná města

Administrativní členění

Do roku 2011 se provincie An-chuej členila na 17 městských prefektur, po rozdělení Čchao-chu (巢湖市) mezi tři sousední městské prefektury, oficiálně oznámeném 22. srpna 2011, jich zůstalo šestnáct.[16][17]

Mapa provincie Kód Název Sídlo Rozloha[18]
(km²) 		Počet obyvatel[18]
(2020)
Český přepis Znaky
Pchin-jin
340000 Provincie An-chuej 安徽省
Ānhuī shěng 		Che-fej 140 139,85 61 027 171
Městská prefektura
340100 Che-fej 合肥市
Héféi shì 		Lu-jang 11 445,1 9 369 881
340200 Wu-chu 芜湖市
Wúhú shì 		Ťing-chu 6 026,1 3 644 420
340300 Peng-pu 蚌埠市
Bèngbù shì 		Lung-c’-chu 5 950,7 3 296 408
340400 Chuaj-nan 淮南市
Huáinán shì 		Tchien-ťia-an 5 532,3 3 033 528
340500 Ma-an-šan 马鞍山市
Mǎ'ānshān shì 		Jü-šan 4 049,1 2 159 930
340600 Chuaj-pej 淮北市
Huáiběi shì 		Lie-šan 2 741,4 1 970 265
340700 Tchung-ling 铜陵市
Tónglíng shì 		Tchung-kuan-šan 2 935,7 1 311 726
340800 An-čching 安庆市
Ānqìng shì 		Jing-ťiang 13 524,9 4 165 284
341000 Chuang-šan 黄山市
Huángshān shì 		Tchun-si 9 678,4 1 330 565
341100 Čchu-čou 滁州市
Chúzhōu shì 		Lang-ja 13 516,0 3 987 054
341200 Fu-jang 阜阳市
Fǔyáng shì 		Jing-čou 10 118,2 8 200 264
341300 Su-čou 宿州市
Sùzhōu shì 		Jung-čchiao 9 938,8 5 324 476
341500 Lu-an 六安市
Lù'ān shì 		Ťin-an 15 450,8 4 393 699
341600 Po-čou 亳州市
Bózhōu shì 		Čchiao-čcheng 8 521,2 4 996 844
341700 Čch’-čou 池州市
Chízhōu shì 		Kuej-čch’ 8 398,7 1 342 764
341800 Süan-čcheng 宣城市
Xuānchéng shì 		Süan-čou 12 312,6 2 500 063

Politika

Podrobnější informace naleznete v článku Představitelé An-chueje.

Ekonomika

Struktura exportu provincie An-chuej (2020)

Do roku 1949 byla An-chuej považována za jednu z ekonomicky nejzaostalejších provincií východní Číny. Většina obyvatelstva žila na venkově a kvůli nevhodnému využívání vodních zdrojů bylo zemědělství na nízké úrovni. Těžba nerostných zdrojů byla málo rozvinutá.[19]

Průmyslově nejrozvinutější jsou kromě hlavního města Che-fej také Wu-chu a zejména Ma-an-šan s velkými ocelárnami. Černé uhlí se těží u města Chuaj-nan a měděné rudy u Tung-lingu. Ve Žlutých horách je významnou složkou hospodářství i turistický ruch. Velkou atrakcí jsou například starobylé vesnice Si-ti a Chung-cchun, zapsané od roku 2000 na seznam světového dědictví UNESCO.

V roce 2020 dosáhl hrubý domácí produkt provincie 3,868 bilionů jüanů (594 miliard USD,13,4 bilionů CZK). Oproti roku 2019 vzrostl o 3,9 %. Na tvorbě HDP An-chueje se v roce 2020 podle sektorového hlediska podílel primární sektor 8,2 %, sekundární sektor 40,5 % a terciární sektor 51,3 %.[20] An-chuej je součástí ekonomické oblasti delty řeky Jang-'c, nicméně ekonomika provincie zaostává v porovnání se sousedním Če-ťiangem, Ťiang-su a Šanghají.[21]

Zemědělství

Hlavními plodinami v An-chueji je rýže, pěstovaná v povodí Jang-c'-ťiang, a pšenice, pěstována v relativně sušších oblastech severně od řeky Chuaj. Na většině polí se sklízí dvakrát ročně. An-chuej je také jedním z nejvýznamnějších producentů sóji v Číně; sója je pěstována zejména na severu provincie, střídavě s pšenicí a ječmenem. Hlavními průmyslovými plodinami jsou řepka olejka, bavlna, čaj, přadné rostliny a tabák. Pěstuje se také konopí, juta a ramie.[22]

An-chuej je již od 7. století také známá produkcí čaje, který se vyvážel do zbytku Číny i dále do zahraničí. Na konci 19. století a počátku 20. století došlo k útlumu produkce, později k opětovnému oživení. Ceněný byl zejména černý čaj Keemun (祁门红茶). Čaj je v An-chueji pěstován zejména na svazích pohoří Ta-pie a v horách Paj-ťi, na hranicích An-chueje a Če-ťiangu.[22]

V letech 1937–1949, během druhé čínsko-japonské války a následné druhé fáze čínské občanské války, bylo v regionu vykáceno mnoho morušovníků, aby byly partyzánské síly zbaveny možného krytí. Od té doby došlo k obnově morušovníků a pro potřeby hedvábnictví je chován bourec morušový i martináč čínský.[22]

Hlavním zdrojem masa v An-chueji jsou prasata, ve stále vyšší míře se na severu provincie také chovají ovce. Mnohá jezera a řeky jsou bohatá na ryby, zejména kapry a cejnky. Jang-'c-ťiang je využívána pro akvakulturní chov ryb.[22]

Doprava

Silniční

Provincii protíná množství významných silnic a dálnic, jako například: Dálnice G3 Peking – Tchaj-pej, Dálnice G36 Nanking – Luo-jang, Dálnice G40 Šanghaj – Si-an, Dálnice G42 Šanghaj – Čcheng-tu, Dálnice G4212 Che-fej – An-čching, Dálnice G50 Šanghaj – Čchung-čching, Dálnice G56 Chang-čou – Žuej-li.

Letecká

V provincii je v provozu 6 komerčních letišť a další 3 jsou ve výstavbě. Nejvýznamnějším z nich je Mezinárodní letiště Che-fej Sin-čchiao, druhým letištěm zajišťující mezinárodní spojení je Mezinárodní letiště Chuang-šan Tchun-si. Dále jsou v provozu Letiště Fu-jang Si-kuan, Letiště An-čching Tchien-ču-šan, Letiště Čch'-čou Ťiou-chua-šan a od roku 2021 také Letiště Wu-chu Süan-čou, které nahradilo starší Letiště Wu-chu Wan-li, nadále sloužící výhradně jako základna Letectva Čínské lidové osvobozenecké armády.

Ve výstavbě jsou Letiště Su-čou Ta-tien, Letiště Peng-pu Tcheng-chu a Letiště Po-čou.

Železniční

Provinční hlavní město Che-fej slouží jako významný železniční uzel a tudíž celou provincií prochází množství vysokorychlostních železničních tratí. Vysokorychlostní trať Šanghaj – Wu-chan – Čcheng-tu provincii protíná ve východozápadním směru, konkrétně její dvě sekce: vysokorychlostní trať Che-fej – Nanking a vysokorychlostní trať Che-fej – Wu-chan. Spojení se sousední provincií Ťiang-si na jihu a dále s pobřežní provincií Fu-ťien zajišťuje vysokorychlostní trať Che-fej – Fu-čou, součást budovaného vysokorychlostního železničního koridoru Peking – Tchaj-pej. V opačném, severním směru je součástí tohoto koridoru vysokorychlostní trať Che-fej – Peng-pu.

Vysokorychlostní trať Šang-čchiou – Chang-čou spojuje An-chuej s provincií Che-nan na severozápadu, v An-chueji prochází městy Po-čou, Fu-jang, Chuaj-nan, Che-fej, Ma-an-šan, Wu-chu, Süan-čcheng a dále pokračuje na jihovýchod do sousední provincie Če-ťiang. Do provozu byla trať uvedena ve dvou fázích a to v letech 2019 a 2020.

V letech 2020 a 2021 byla zprovozněna vysokorychlostní trať Che-fej – An-čching – Ťiou-ťiang, která je součást budovaného vysokorychlostního železničního koridoru Peking – Hong-Kong (Tchaj-pej). Trať spojuje An-chuej se sousední provincií Ťiang-si na jihu.

Kromě tratí vysokorychlostních An-chuejí probíhá také železniční trať Che-fej – Ťiou-ťiang, železniční trať Nanking – Si-an a další.

Metro a monorail

Systémy hromadné městské železniční či drážní dopravy jsou v An-chueji v provozu ve dvou městech: metro v Che-feji, provinčním hlavním městě, a monorail ve Wu-chu. První linka metra v Che-feji byla uvedena do provozu v roce 2016. Na konci roku 2021 bylo v provozu již pět linek obsluhující 131 stanic. Délka sítě dosahovala 156 km. V plánu je výstavba celkem 8 linek metra do roku 2025.

Monorail ve Wu-chu je v provozu od konce roku 2021. Současná sít o délce 46 km sestává ze dvou linek obsluhující 36 stanic. Celý systém by dle plánu mělo tvořit celkem pět linek.

Zajímavosti

Z města Po-čou podle tradice pocházela legendární hrdinka Chua Mu-lan.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Respektive 7. nejhustěji zalidněnou provincii, je-li započítána také Čínskou lidovou republikou nárokovaná provincie Tchaj-wan. Alternativně se jedná o 11. nejhustěji zalidněný celek na provinční úrovni, respektive 12., je-li započítána provincie Tchaj-wan.

Reference

  1. ↑ a b c Anhui | History, Map, Cities, Population, & Facts | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ GUO, Rongxing. Regional China: A Business and Economic Handbook. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2013. xxvii, 386 s. ISBN 978-1-137-28767-0. S. 10–11. (anglicky) [Dále jen Guo (2013)]. 
  3. ↑ 安徽省 (Provincie An-chuej). 百度百科 (Encyklopedie Baidu) [online]. [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3). www.stats.gov.cn [online]. National Bureau of Statistics of China, 2021-05-11 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b CRODDY, Eric. China’s Provinces and Populations: A Chronological and Geographical Survey. Cham: Springer, 2022. xxii, 821 s. ISBN 978-3-031-09165-0. DOI https://doi.org/10.1007/978-3-031-09165-0. S. 51. (anglicky) [Dále jen Croddy (2022)]. 
  6. ↑ Zeus Zou. How China's Provinces Came to Have Their Single Word Abbreviations. www.thebeijinger.com [online]. 2020-05-11 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Chinese Province Abbreviations | Cottongen. www.cottongen.org [online]. [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. 
  8. ↑ ZHENG, HongBo; ZHOU, YouSheng; YANG, Qing. Spatial and temporal distribution of Neolithic sites in coastal China: Sea level changes, geomorphic evolution and human adaption. Science China Earth Sciences. 2018-02-01, roč. 61, čís. 2, s. 123–133. Dostupné online [cit. 2023-07-18]. ISSN 1869-1897. DOI 10.1007/s11430-017-9121-y. (anglicky) 
  9. ↑ CIOCHON, Russell; LARICK, Roy. Early Homo erectus Tools in China. Archaeology Magazine Archive [online]. Leden/únor 2000 [cit. 2023-07-18]. Roč. 53, čís. 1. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ 宋婧祎. Migration of early man clarified?. www.chinadaily.com.cn [online]. 2018-07-20 [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ ZHANG, Guangsheng; ZHU, Cheng; WANG, Jihuai. Environmental archaeology on Longshan Culture (4500–4000 aBP) at Yuhuicun Site in Bengbu, Anhui Province. Journal of Geographical Sciences. 2010-06-01, roč. 20, čís. 3, s. 455–468. Dostupné online [cit. 2023-07-18]. ISSN 1861-9568. DOI 10.1007/s11442-010-0455-8. (anglicky) 
  12. ↑ ZHANG, Guangsheng; ZHU, Cheng; WANG, Jihuai. Environmental archaeology on Longshan Culture (4500–4000 aBP) at Yuhuicun Site in Bengbu, Anhui Province. Journal of Geographical Sciences. 2010-06-01, roč. 20, čís. 3, s. 455–468. Dostupné online [cit. 2023-07-18]. ISSN 1861-9568. DOI 10.1007/s11442-010-0455-8. (anglicky) 
  13. ↑ CHILDS-JOHNSON, Elizabeth. The Jade Age Revisited, ca. 3500–2000 BCE. In: CHILDS-JOHNSON, Elizabeth. The Oxford Handbook of Early China. New York: Oxford University Press, 2020. ISBN 9780199328369. DOI https://doi.org/10.1093/oxfordhb/9780199328369.013.5. S. 101–117, na s. 110. (anglicky)
  14. ↑ LI, Feng 李峰. The Study of Western Zhou History: A Response and a Methodological Explication. Early China. 2011, roč. 33, s. 287–306, na s. 294. ISSN 0362-5028. DOI 10.1017/S0362502800000316. (anglicky) 
  15. ↑ a b SERFASS, David. Mapping China under Japanese Occupation: Spatial Confi gurations of State Power during Wartime, 1937–45. In: BAILLARGEON, David; TAYLOR, Jeremy E. Spatial Histories of Occupation: Colonialism, Conquest and Foreign Control in Asia. [s.l.]: Bloomsbury, 2022. ISBN 978-1-3502-5261-5. S. 119–142, na s. 128–130. (anglicky)
  16. ↑ WEN, Shiyou. Anhui Redraws Boundaries in Three-way City Split [online]. Caijing Magazine, 2011-08-30 [cit. 2011-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-01. (anglicky) 
  17. ↑ Chaohu, Anhui Hefei into three to create a large economic zone [online]. China Daily, 2011-08-25 [cit. 2011-09-27]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  18. ↑ a b 地级以上行政区 [Administrativní oblasti prefekturní a vyšší úrovně]. www.xzqh.org [online]. [cit. 2023-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-03. (čínsky) 
  19. ↑ Anhui - Economy | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Statistical Communiqué of Anhui on the 2020 National Economic and Social Development [1]. english.ah.gov.cn [online]. Anhui Provincial Bureau of Statistics, 2021-03-15 [cit. 2022-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-03. 
  21. ↑ LEE, Amanda. Chinese city facing ‘win or die’ situation after economy failed to grow in 2021. South China Morning Post [online]. 2022-01-21 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ a b c d Anhui - Agriculture | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Čínská lidová republika – 中华人民共和国 (Čung-chua žen-min kung-che-kuo) – (PRC)
Provincie
Autonomní oblasti
Přímo spravovaná města
(na úrovni provincie)
Zvláštní administrativní oblasti
¹ČLR považuje Tchaj-wan za svou 23. provincii, přestože jej fakticky neovládá
Provincie An-chuej
Městské prefektury
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=An-chuej&oldid=23065895“