Orangutan: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
ref
refy, zbytek zítra
Řádek 321: Řádek 321:
| url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0003347205807821
| url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0003347205807821
| datum přístupu = 2017-04-23
| datum přístupu = 2017-04-23
}}</ref> Orangutani mohou být rezidentní svému území, přičemž samice s potomky obývá jedno [[teritorium]], které se překrývá s územími dalších samic. Několik teritorií samic pak leží v jednom teritoriu samce, který se s nimi paří. Území těchto samců se mohou překrývat, v tomto případě se k sobě mohou chovat nepřátelsky.<ref name=":0" /> Dospělí samci dominují nedospělým.<ref>{{Citace periodika
}}</ref> Orangutani mohou být rezidentní svému území, přičemž samice s potomky obývá jedno [[teritorium]], které se překrývá s územími dalších samic. Několik teritorií samic pak leží v jednom teritoriu samce, který se s nimi paří. Území těchto samců se mohou překrývat, v tomto případě se k sobě mohou chovat nepřátelsky.<ref name=":0" /> Dospělí samci dominují nedospělým.<ref name=":5">{{Citace periodika
| příjmení = Fox
| příjmení = Fox
| jméno = ElizaBeth A.
| jméno = ElizaBeth A.
Řádek 371: Řádek 371:


=== Komunikace ===
=== Komunikace ===
Orangutani mezi sebou komunikují pomocí různých zvuků, celkem jich vydávají osmnáct.<ref name=":1" /> Samci vydávají dlouhá volání, kterými lákají samice a imponují dalším samcům.<ref>{{Citace periodika
Orangutani mezi sebou komunikují pomocí různých zvuků, celkem jich vydávají osmnáct.<ref name=":1" /> Samci vydávají dlouhá volání, kterými lákají samice a imponují dalším samcům.<ref name=":6">{{Citace periodika
| příjmení = Utami
| příjmení = Utami
| jméno = Sri Suci
| jméno = Sri Suci
Řádek 441: Řádek 441:
=== Rozmnožování a vývoj ===
=== Rozmnožování a vývoj ===
[[Soubor:Orang2.jpg|alt= Mládě orangutana|vlevo|náhled|Mládě orangutana]]
[[Soubor:Orang2.jpg|alt= Mládě orangutana|vlevo|náhled|Mládě orangutana]]
Samci orangutanů dospívají asi okolo 15 let. V tuto dobu jim plně sestupují [[varle|varlata]] a jsou schopni se pářit, hrdelní vak, lícní valy, dlouhá srst a schopnost hlasité volání se jim vyvine mezi 15 až 20 lety. Vývoj těchto charakteristik závisí ve značné míře na nepřítomnost rezidentního samce.
Samci orangutanů dospívají asi okolo 15 let. V tuto dobu jim plně sestupují [[varle|varlata]] a jsou schopni se pářit, hrdelní vak, lícní valy, dlouhá srst a schopnost hlasité volání se jim vyvine mezi 15 až 20 lety.<ref name=":0" /> Vývoj těchto charakteristik závisí ve značné míře na nepřítomnost rezidentního samce.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Schürmann
| jméno = Chris L.
| příjmení2 = Hooff
| jméno2 = Jan A. R. A. M. van
| titul = Reproductive strategies of the orang-utan: New data and a reconsideration of existing sociosexual models
| periodikum = International Journal of Primatology
| datum = 1986-06-01
| ročník = 7
| číslo = 3
| strany = 265–287
| issn = 0164-0291
| doi = 10.1007/BF02736392
| jazyk = en
| url = https://link.springer.com/article/10.1007/BF02736392
| datum přístupu = 2017-04-23
}}</ref>
Samci bez těchto charakteristik a s těmito charakteristikami mají odlišnou strategii páření. Plně vyvinutí samci lákají samice charakteristickým dlouhým voláním, které může také potlačit vývoj ostatních samců. Nevyvinutí samci většinou samice vyhledávají a poté je nutí k reprodukci. Obě tyto pářící strategie jsou úspěšné, samice ale preferují plně vyvinuté samce, kteří je také chrání před útoky nevyvinutých samců.
Samci bez těchto charakteristik a s těmito charakteristikami mají odlišnou strategii páření. Plně vyvinutí samci lákají samice charakteristickým dlouhým voláním,<ref name=":6" /> které může také potlačit vývoj ostatních samců.<ref name=":4" /> Nevyvinutí samci většinou samice vyhledávají a poté je nutí k reprodukci. Obě tyto pářící strategie jsou úspěšné,<ref name=":6" /> samice ale preferují plně vyvinuté samce, kteří je také chrání před útoky nevyvinutých samců.<ref name=":5" />


U samic orangutanů nastane první [[ovulace]] mezi 5,8 až 11,1 lety života, přičemž dříve proběhne u těch s větším množstvím tělesného tuku. Podobně jako u všech velkých lidoopů jsou během dospívání samice 1 až 4 roky neplodné. [[Menstruace|Menstruační cyklus]] trvá 22 až 30 dní. První potomky porodí ve věku 14−15 lety. Mezi narozeními mláďat jsou u samic osmileté intervaly; to je nejvíce mezi všemi lidoopy. U druhu se na rozdíl od jiných primátů nevyskytuje [[Infanticida (zoologie)|Infanticida]], zřejmě také proto, že samice nezačne po smrti mláděte okamžitě ovulovat.
U samic orangutanů nastane první [[ovulace]] mezi 5,8 až 11,1 lety života, přičemž dříve proběhne u těch s větším množstvím tělesného tuku. Podobně jako u všech velkých lidoopů jsou během dospívání samice 1 až 4 roky neplodné. [[Menstruace|Menstruační cyklus]] trvá 22 až 30 dní. První potomky porodí ve věku 14−15 lety. Mezi narozeními mláďat jsou u samic osmileté intervaly; to je nejvíce mezi všemi lidoopy.<ref name=":0" /> U druhu se na rozdíl od jiných primátů nevyskytuje [[Infanticida (zoologie)|Infanticida]], zřejmě také proto, že samice nezačne po smrti mláděte okamžitě ovulovat.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Beaudrot
| jméno = Lydia H.
| příjmení2 = Kahlenberg
| jméno2 = Sonya M.
| příjmení3 = Marshall
| jméno3 = Andrew J.
| titul = Why male orangutans do not kill infants
| periodikum = Behavioral Ecology and Sociobiology
| datum = 2009-09-01
| ročník = 63
| číslo = 11
| strany = 1549–1562
| issn = 0340-5443
| pmid = 19701484
| doi = 10.1007/s00265-009-0827-1
| jazyk = en
| url = https://link.springer.com/article/10.1007/s00265-009-0827-1
| datum přístupu = 2017-04-23
}}</ref>


Samice nejčastěji [[porod|rodí]] jedno mládě, někdy i dvojčata; za život odchová až čtyři. Samci se do výchovy mláďat téměř nezapojují a většinu péče a [[socializace|socializaci]] provádějí samice, která jej často vychovává se starším potomkem. První dva roky jsou mláďata na matce plně závislá, ta je s sebou nosí, krmí a spí s nimi v jednom hnízdě, přičemž první čtyři měsíce se dítě jen drží matčina břicha. V dalších letech mláďata s matkou již netráví tolik času.
Samice nejčastěji [[porod|rodí]] jedno mládě, někdy i dvojčata; za život odchová až čtyři. Samci se do výchovy mláďat téměř nezapojují a většinu péče a [[socializace|socializaci]] provádějí samice, která jej často vychovává se starším potomkem.<ref name=":7">{{Citace monografie
| příjmení = Sodaro
| jméno = Carol
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Orangutan species survival plan husbandry manual
| vydání =
| vydavatel = Chicago Zoological Park
| místo = [[Chicago]]
| rok = 1997
| počet stran =
| strany = 59–66
| isbn =
}}</ref> První dva roky jsou mláďata na matce plně závislá, ta je s sebou nosí, krmí a spí s nimi v jednom hnízdě,<ref name=":0" /> přičemž první čtyři měsíce se dítě jen drží matčina břicha. V dalších letech mláďata s matkou již netráví tolik času.<ref name=":7" />


Asi ve dvou letech se orangutanům zlepšují lezecké dovednosti a putují společně s dalšími jedinci svého druhu držící se za ruce po vrcholcích stromů. Mezi 2 až 5 lety začnou dočasně opouštět svou matku, asi ve čtyřech letech jsou odstavena. V divočině i v zajetí se orangutani mohou dožít více než 30 let.
Asi ve dvou letech se orangutanům zlepšují lezecké dovednosti a putují společně s dalšími jedinci svého druhu držící se za ruce po vrcholcích stromů.<ref name=":7" /> Mezi 2 až 5 lety začnou dočasně opouštět svou matku, asi ve čtyřech letech jsou odstavena.<ref name=":0" /> V divočině i v zajetí se orangutani mohou dožít více než 30 let.<ref name=":3" />
=== Inteligence ===
=== Inteligence ===
[[Soubor:Pongo abelii at the Philadelphia Zoo 013.jpg|alt=Samec orangutana s nádobou na hlavě|náhled|Orangutani žijící v zajetí využívají kreativně různé objekty]]
[[Soubor:Pongo abelii at the Philadelphia Zoo 013.jpg|alt=Samec orangutana s nádobou na hlavě|náhled|Orangutani žijící v zajetí využívají kreativně různé objekty]]
Orangutani patří mezi nejinteligentnější primáty. Chápou [[stálost objektu]],<ref>{{Citace periodika
Orangutani patří mezi nejinteligentnější primáty. Chápou [[stálost objektu]], dle studie prováděné v ZOO v [[Lipsko|Lipsku]] v roce 2008 bylo zjištěno, že se rozmýšlí nad vynaloženým úsilím a souvisejícím ziskem, přičemž se jedná o jediného tvora mimo člověka, který si toto chování osvojil. Jsou to také dobří stavitelé hnízd a při konstrukci si vybírají větve, které udrží jejich tělesnou hmotnost.
| příjmení = Deaner
| jméno = Robert O.
| příjmení2 = van Schaik
| jméno2 = Carel P.
| příjmení3 = Johnson
| jméno3 = Valen
| titul = Do Some Taxa Have Better Domain-General Cognition than others? A Meta-Analysis of Nonhuman Primate Studies
| periodikum = Evolutionary Psychology
| datum = 2006-01-01
| ročník = 4
| číslo = 1
| strany = 147470490600400114
| issn = 1474-7049
| doi = 10.1177/147470490600400114
| jazyk = en
| url = http://dx.doi.org/10.1177/147470490600400114
| datum přístupu = 2017-04-23
}}</ref> dle studie prováděné v ZOO v [[Lipsko|Lipsku]] v roce 2008 bylo zjištěno, že se rozmýšlí nad vynaloženým úsilím a souvisejícím ziskem, přičemž se jedná o jediného tvora mimo člověka, který si toto chování osvojil.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Dufour
| jméno = V.
| příjmení2 = Pelé
| jméno2 = M.
| příjmení3 = Neumann
| jméno3 = M.
| titul = Calculated reciprocity after all: computation behind token transfers in orang-utans
| periodikum = Biology Letters
| datum = 2009-04-23
| ročník = 5
| číslo = 2
| strany = 172–175
| issn = 1744-9561
| pmid = 19126529
| doi = 10.1098/rsbl.2008.0644
| poznámka = PMID: 19126529
| jazyk = en
| url = http://rsbl.royalsocietypublishing.org/content/5/2/172
| datum přístupu = 2017-04-23
}}</ref> Jsou to také dobří stavitelé hnízd a při konstrukci si vybírají větve, které udrží jejich tělesnou hmotnost.<ref>{{Citace periodika
| titul = Orangutan Sangat Cerdas Soal Konstruksi
| periodikum = Pikiran Rakyat
| datum = 2012-04-17
| jazyk = id
| url = http://www.pikiran-rakyat.com/node/184921
| datum přístupu = 2017-04-23
}}</ref>
==== Nástroje ====
==== Nástroje ====
Důkaz o sofistikované výrobě nástrojů a jejich použití pochází z volné přírody z roku 1996, kdy byl zaznamenán u orangutanů sumaterských v oblasti Suaq Balimbing. Tito orangutani si vytvořili sadu nástrojů, jež využívali k získávání potravy (například nástroje pro vytahování hmyzu z dutin stromů). Podle potřeby si je dovedli upravit a většinou je používali uchopením do úst.
Důkaz o sofistikované výrobě nástrojů a jejich použití pochází z volné přírody z roku 1996, kdy byl zaznamenán u orangutanů sumaterských v oblasti Suaq Balimbing.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Schaik
| jméno = C. P. van
| příjmení2 = Fox
| jméno2 = E. A.
| příjmení3 = Sitompul
| jméno3 = A. F.
| titul = Manufacture and use of tools in wild Sumatran orangutans
| periodikum = Naturwissenschaften
| datum = 1996-04-01
| ročník = 83
| číslo = 4
| strany = 186–188
| issn = 0028-1042
| doi = 10.1007/BF01143062
| jazyk = en
| url = https://link.springer.com/article/10.1007/BF01143062
| datum přístupu = 2017-04-23
}}</ref> Tito orangutani si vytvořili sadu nástrojů, jež využívali k získávání potravy (například nástroje pro vytahování hmyzu z dutin stromů). Podle potřeby si je dovedli upravit a většinou je používali uchopením do úst.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fox
| jméno = E. A.
| příjmení2 = Sitompul
| jméno2 = A. F.
| příjmení3 = van Schaik
| jméno3 = C. P
| titul = Intelligent tool use in wild Sumatran orangutans
| vydání =
| vydavatel = Cambridge University Press
| místo = Cambridge
| rok = 1999
| počet stran =
| strany = 99–116
| isbn = 978-0-521-03193-6
}}</ref>


[[Primatologie|Primatolog]] Carel P. van Schaik a [[Fyzická antropologie|biologická antropoložka]] Cheryl D. Knottová zkoumali využívání nástrojů v různých populacích a porovnávali geografické rozdíly jejich použití. Orangutani sumaterští z oblasti Suaq Balimbing používali často nástroje na vytahování hmyzu a semen na rozdíl od jiných divokých populací. Tyto rozdíly mohou být kulturní. Lidoopi vyskytující se v oblasti Suaq Balimbing žijí ve velkých skupinách a navzájem se tolerují, což vytváří dobré podmínky pro sociální přenos.
[[Primatologie|Primatolog]] Carel P. van Schaik a [[Fyzická antropologie|biologická antropoložka]] Cheryl D. Knottová zkoumali využívání nástrojů v různých populacích a porovnávali geografické rozdíly jejich použití. Orangutani sumaterští z oblasti Suaq Balimbing používali často nástroje na vytahování hmyzu a semen na rozdíl od jiných divokých populací. Tyto rozdíly mohou být kulturní. Lidoopi vyskytující se v oblasti Suaq Balimbing žijí ve velkých skupinách a navzájem se tolerují, což vytváří dobré podmínky pro sociální přenos.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = O’Malley
| jméno = Robert C.
| příjmení2 = McGrew
| jméno2 = W.C.
| titul = Oral Tool Use by Captive Orangutans <i>(Pongo pygmaeus)</i>
| periodikum = Folia Primatologica
| ročník = 71
| číslo = 5
| strany = 334–341
| doi = 10.1159/000021756
| url = http://www.karger.com/?doi=10.1159/000021756
| datum přístupu = 2017-04-23
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Van Schaik
| jméno = Carel P.
| příjmení2 = Knott
| jméno2 = Cheryl D.
| titul = Geographic variation in tool use on Neesia fruits in orangutans
| periodikum = American Journal of Physical Anthropology
| datum = 2001-04-01
| ročník = 114
| číslo = 4
| strany = 331–342
| issn = 1096-8644
| doi = 10.1002/ajpa.1045
| jazyk = en
| url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ajpa.1045/abstract
| datum přístupu = 2017-04-23
}}</ref>


U orangutanů bornejských (poddruh ''P. pygmaeus wurmbii'') žijících v provincii Tuanan bylo zase objeveno používají nástrojů napomáhajících akustické komunikaci; využívají listy na zesílení svých zvuků.
U orangutanů bornejských (poddruh ''P. pygmaeus wurmbii'') žijících v provincii Tuanan bylo zase objeveno používají nástrojů napomáhajících akustické komunikaci; využívají listy na zesílení svých zvuků.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Russon
| jméno = Anne E.
| příjmení2 = Handayani
| jméno2 = Dwi Putri
| příjmení3 = Kuncoro
| jméno3 = Purwo
| titul = Orangutan leaf-carrying for nest-building: Toward unraveling cultural processes
| periodikum = Animal Cognition
| datum = 2007-04-01
| ročník = 10
| číslo = 2
| strany = 189–202
| issn = 1435-9448
| doi = 10.1007/s10071-006-0058-z
| jazyk = en
| url = https://link.springer.com/article/10.1007/s10071-006-0058-z
| datum přístupu = 2017-04-23
}}</ref>
==== Schopnost rozumět jazyku ====
==== Schopnost rozumět jazyku ====
Studie o schopnosti orangutanů chápat symboly byla provedena v [[Kalifornie|Kalifornii]] mezi lety 1973 až 1975 zoologem Garym L. Shapirou a orangutaní samicí Aazk. Použita byla metoda [[psychologie|psychologa]] [[David Premarc|Davida Premacka]], jenž ji využil se [[šimpanz]]í samicí Sarah, kterou tak učil jazykové dovednosti. Shapiro v těchto výzkumech pokračoval u divoce žijících orangutanů v národním parku [[Národní park Tanjung Puting|Tanjung Puting]] na ostrově Borneo mezi lety 1978−1980. Během této doby Shapiro využíval techniku, jíž se učila šimpanzice [[Washoe (šimpanz)|Washoe]].
Studie o schopnosti orangutanů chápat symboly byla provedena v [[Kalifornie|Kalifornii]] mezi lety 1973 až 1975 zoologem Garym L. Shapirou a orangutaní samicí Aazk. Použita byla metoda [[psychologie|psychologa]] [[David Premarc|Davida Premacka]], jenž ji využil se [[šimpanz]]í samicí Sarah, kterou tak učil jazykové dovednosti.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Shapiro
| jméno = Garry
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Teaching linguistics concepts to a juvenile orangutan
| vydání =
| vydavatel = California State University
| místo =
| rok = 1975
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref> Shapiro v těchto výzkumech pokračoval u divoce žijících orangutanů v národním parku [[Národní park Tanjung Puting|Tanjung Puting]] na ostrově Borneo mezi lety 1978−1980. Během této doby Shapiro využíval techniku, jíž se učila šimpanzice [[Washoe (šimpanz)|Washoe]].<ref name=":8">{{Citace periodika
| příjmení = Shapiro
| jméno = Gary L.
| titul = Sign acquisition in a home-reared/free-ranging orangutan: Comparisons with other signing apes
| periodikum = American Journal of Primatology
| datum = 1982-01-01
| ročník = 3
| číslo = 1-4
| strany = 121–129
| issn = 1098-2345
| doi = 10.1002/ajp.1350030111
| jazyk = en
| url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ajp.1350030111/abstract
| datum přístupu = 2017-04-23
}}</ref>


Jedná samice chována Shapirem doma se neučila téměř čtyřicet znaků.
Jedná samice chována Shapirem doma se neučila téměř čtyřicet znaků.<ref name=":8" />


== Vztah s lidmi ==
== Vztah s lidmi ==
=== Ohrožení ===
=== Ohrožení ===
[[Soubor:Orangutans.ogv|alt=Sepilok Orangutan Rehabilitation Center na Borneu|vlevo|náhled|Orangutani v Sepilok Orangutan Rehabilitation Center na Borneu]]
[[Soubor:Orangutans.ogv|alt=Sepilok Orangutan Rehabilitation Center na Borneu|vlevo|náhled|Orangutani v Sepilok Orangutan Rehabilitation Center na Borneu]]
Oba druhy jsou hodnoceny [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|Mezinárodním svazem ochrany přírody]] jako [[Kriticky ohrožený druh|kriticky ohrožené]] a jsou zapsány na [[Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin|Úmluvu o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin]], příloha I.
Oba druhy jsou hodnoceny [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|Mezinárodním svazem ochrany přírody]] jako [[Kriticky ohrožený druh|kriticky ohrožené]] a jsou zapsány na [[Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin|Úmluvu o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin]], příloha I.<ref name=":9">{{Citace elektronického periodika
| titul = Pongo pygmaeus (Bornean Orangutan)
| periodikum = www.iucnredlist.org
| url = http://www.iucnredlist.org/details/17975/0
| datum přístupu = 2017-04-23
}}</ref><ref name=":10">{{Citace elektronického periodika
| titul = Pongo abelii (Sumatran Orangutan)
| periodikum = www.iucnredlist.org
| url = http://www.iucnredlist.org/details/39780/0
| datum přístupu = 2017-04-23
}}</ref>


Začátkem roku 2000 začala rychle klesat stanoviště orangutanů kvůli [[Těžba dříví|těžbě dřeva]] a lesním [[požár]]ům, rovněž také výstavbou silnic. Hlavním faktorem tohoto úbytku byla přeměna oblastí tropického lesa na plantáže [[Palma olejná|palmy olejné]] (''Elaeis guineensis'') kvůli rostoucí poptávce po [[palmový olej|palmovém oleji]]. Problémem je také [[lov]], stejně jako nelegální obchod se zvířaty. Orangutani mohou být zabíjeni kvůli obchodu s masem nebo pro použití v tradiční medicíně. Na Borneu se orangutaní kosti nelegálně prodávají jako suvenýry. Mláďata zabitých samic orangutanů jsou prodávána jako domácí zvířata, řada z nich přičemž uhyne.
Od roku 2000 začala rychle klesat stanoviště orangutanů kvůli [[Těžba dříví|těžbě dřeva]] a lesním [[požár]]ům, rovněž také výstavbou silnic. Hlavním faktorem tohoto úbytku byla přeměna oblastí tropického lesa na plantáže [[Palma olejná|palmy olejné]] (''Elaeis guineensis'') kvůli rostoucí poptávce po [[palmový olej|palmovém oleji]]. Problémem je také [[lov]], stejně jako nelegální obchod se zvířaty. Orangutani mohou být zabíjeni kvůli obchodu s masem nebo pro použití v tradiční medicíně. Na Borneu se orangutaní kosti nelegálně prodávají jako suvenýry. Mláďata zabitých samic orangutanů jsou prodávána jako domácí zvířata, řada z nich přičemž uhyne.<ref name=":9" /><ref name=":10" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Stop orangutan skull trade
| periodikum = www.antaranews.com
| url = http://www.antaranews.com/en/news/75425/stop-orangutan-skull-trade
| jazyk = en
| datum přístupu = 2017-04-23
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Miller-Schroeder
| jméno = P. L
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Orangutans
| vydání =
| vydavatel =
| místo =
| rok = 2004
| počet stran =
| strany = 64
| isbn = 1-55388-049-8
}}</ref>


Do roku 2016 se za 60 let snížil počet bornejských orangutanů o 60%. Jeho výskyt je na ostrově nerovnoměrný a v mnohých častech, včetně jihovýchodní, byl vyhuben. Největší zbývající populace se vyskytuje v okolí řeky [[Sabangau]]. Populace orangutana sumaterského se za 75 let do roku 2008 snížila o 80%, lze je nalézt pouze na severu ostrova. V březnu 2012 jednu z významných populací zde začaly ohrožovat požáry.
Do roku 2016 se za 60 let snížil počet bornejských orangutanů o 60%. Jeho výskyt je na ostrově nerovnoměrný a v mnohých častech, včetně jihovýchodní, byl vyhuben.<ref name=":9" /> Největší zbývající populace se vyskytuje v okolí řeky [[Sabangau]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Cheyne
| jméno = Susan M.
| příjmení2 = Thompson
| jméno2 = Claire J. H.
| příjmení3 = Phillips
| jméno3 = Abigail C.
| titul = Density and population estimate of gibbons (Hylobates albibarbis) in the Sabangau catchment, Central Kalimantan, Indonesia
| periodikum = Primates
| datum = 2008-01-01
| ročník = 49
| číslo = 1
| strany = 50–56
| issn = 0032-8332
| doi = 10.1007/s10329-007-0063-0
| jazyk = en
| url = https://link.springer.com/article/10.1007/s10329-007-0063-0
| datum přístupu = 2017-04-23
}}</ref> Populace orangutana sumaterského se za 75 let do roku 2008 snížila o 80%, lze je nalézt pouze na severu ostrova.<ref name=":10" /> V březnu 2012 jednu z významných populací zde začaly ohrožovat požáry.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Fires threaten Sumatran orangutans
| periodikum = www.aljazeera.com
| url = http://www.aljazeera.com/news/asia-pacific/2012/03/201232983425863276.html
| datum přístupu = 2017-04-23
}}</ref>


Mezi lezy 2000−2003 žilo asi 7 300 sumaterských orangutanů, u orangutana bornejského dosahuje počet jedinců 45−69 tisíc. Podle studie provedené [[Indonésie|indonéskou]] vládou roku 2007 bylo zaznamenáno 61 234 orangutanů, z toho 54 567 na ostrově Borneo.
Mezi lezy 2000−2003 žilo asi 7 300 sumaterských orangutanů,<ref name=":10" /> u orangutana bornejského dosahuje počet jedinců 45−69 tisíc.<ref name=":9" /> Podle studie provedené [[Indonésie|indonéskou]] vládou roku 2007 bylo zaznamenáno 61 234 orangutanů, z toho 54 567 na ostrově Borneo.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Orangutan Action Plan 2007–2017
| url = http://www.yorku.ca/arusson/Papers/GoI%20OU%20action%20plan%2007-17.pdf
| vydavatel = Government of Indonesia
| místo =
| datum vydání = 2007
| datum přístupu = 23.4.2017
}}</ref>
=== Ochrana ===
=== Ochrana ===
Řada organizací pracuje na zachování orangutanů. Největší z nich je v Indonésii [[Borneo Orangutan Survival]] založená Willie Smitsovou. Dalšími významnými ochranářskými centry jsou Národní park Tanjung Puting a [[Národní park Sebangau]] ležící ve středu Kalimantanu, [[Národní park Kutai]] na východě Bornea, [[Národní park Gunung Palung]] na západě Bornea a vesnice Bukit Lawang v [[Národní park Gunung Leuser|NP Gunung Leuser]] na hranicích [[Aceh]]u. V [[Malajsie|Malajsie]] se pak nachází Semenggoh Wildlife Center a Matang Wildlife Center v části [[Sarawak]] a Sepilok Orang Utan Sanctuary v [[Sabah]]u. Hlavní ochranná zařízení sídlící mimo Borneo a Sumatru jsou pak [[Frankfurt Zoological Society]], [[Orangutan Foundation International]] a [[Australian Orangutan Project]]. Organizace na ochranu přírody vyzývají průmyslníky s palmovým olejem k zlepšení udržitelnosti a tvorby oblastí sloužících k ochraně orangutanů.
Řada organizací pracuje na zachování orangutanů. Největší z nich je v Indonésii [[Borneo Orangutan Survival]] založená Willie Smitsovou. Dalšími významnými ochranářskými centry jsou Národní park Tanjung Puting a [[Národní park Sebangau]] ležící ve středu Kalimantanu, [[Národní park Kutai]] na východě Bornea, [[Národní park Gunung Palung]] na západě Bornea a vesnice Bukit Lawang v [[Národní park Gunung Leuser|NP Gunung Leuser]] na hranicích [[Aceh]]u. V [[Malajsie|Malajsie]] se pak nachází Semenggoh Wildlife Center a Matang Wildlife Center v části [[Sarawak]] a Sepilok Orang Utan Sanctuary v [[Sabah]]u. Hlavní ochranná zařízení sídlící mimo Borneo a Sumatru jsou pak [[Frankfurt Zoological Society]], [[Orangutan Foundation International]] a [[Australian Orangutan Project]]. Organizace na ochranu přírody vyzývají průmyslníky s palmovým olejem k zlepšení udržitelnosti a tvorby oblastí sloužících k ochraně orangutanů.

Verze z 23. 4. 2017, 18:40

ikona
Tato stránka je právě ve výstavbě nebo prochází rozsáhlou přestavbou
Jste zváni, abyste s touto činností pomohli vlastními editacemi. Vyhledejte v historii vkladatele, nebo nahlédněte do diskuse, pokud se chcete seznámit s jeho představou o budoucí koncepci stránky. Pokud stránku právě editujete, zvláště v případě, že editace trvá jen krátkou dobu, použijte raději šablonu {{Pracuje se}}, abyste zabránili editačním konfliktům.
Tato šablona je určena pro užití v řádu dní. Pokud od poslední editace uplynula doba delší než týden, neváhejte šablonu odstranit.
Tento článek je o rodu hominidů. O šachovém zahájení pojednává článek Sokolského hra.
Jak číst taxoboxOrangutan
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádprimáti (Primates)
Čeleďhominidé (Hominidae)
Podčeleďorangutani (Ponginae)
Rodorangutan (Pongo)
Lacépède, 1799
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orangutan (Pongo) je rod hominida žijící na ostrovech Borneo a Sumatra. Rozlišil se zde do dvou druhů: orangutana sumaterského (Pongo abelii) a orangutana bornejského (Pongo pygmaeus), u něhož byly navíc zjištěny dva poddruhy (subspecie). Samice orangutanů obvykle měří na výšku 115 cm a váží asi 37 kg. Samci dosahují velikosti 136 cm a hmotnosti 75 kg. Lidoop je pokryt dlouhou, červenohnědou srstí (u orangutana sumaterského je řidší), kůže má šedočerné zbarvení. Má výrazný obličej, který z velké části nepokrývá srst, ale samcům se na něm může vyvinout knír.

Orangutani žijí více samotářský život než ostatní velcí lidoopi. Většina sociálních vazeb je mezi samicemi a jejich potomky, dospělí samci jsou solitéry. Den tráví získáváním potravy (65 až 90 % stravy je tvoří ovoce), odpočinkem a přemisťováním se na jiná území. Den začínají krmením po dobu dvou až tří hodin. Během poledne odpočívají, v pozdních odpoledních hodinách se přesouvají na jiná stanoviště. Večer si začnou připravovat hnízda na noc. Samice nejčastěji rodí jedno mládě, někdy i dvojčata; za život odchová až čtyři. Samci se do výchovy mláďat téměř nezapojují a většinu péče a socializaci provádí samice, která jej často vychovává se starším potomkem. První dva roky jsou mláďata na matce plně závislá, ta je s sebou nosí, krmí a spí s nimi v jednom hnízdě, přičemž první čtyři měsíce se dítě jen drží matčina břicha. Odstavena jsou ve čtyřech letech. V divočině i v zajetí se orangutani mohou dožít více než 30 let.

Mezinárodní svaz ochrany přírody považuje oba druhy za kriticky ohrožené. Od roku 2000 začala rychle klesat stanoviště orangutanů kvůli těžbě dřeva a lesním požárům, rovněž také výstavbou silnic. Hlavním faktorem tohoto úbytku byla přeměna oblastí tropického lesa na plantáže palmy olejné (Elaeis guineensis). Problémem je také lov, stejně jako nelegální obchod se zvířaty. Orangutani mohou být zabíjeni kvůli obchodu s masem nebo pro použití v tradiční medicíně. Na Borneu se orangutaní kosti nelegálně prodávají jako suvenýry. Mláďata zabitých samic orangutanů jsou prodávána jako domácí zvířata, řada z nich přičemž uhyne. Na zachování orangutanů pracuje řada organizací.

Lidoop má své místo i v kultuře. Například některé lidové příběhy pojednávají o orangutanech, kteří s lidmi kopulují a unáší je; známy jsou i příběhy, ve kterých jsou muži svedeni samicemi orangutanů. Podle lidí žijících v centrálním Borneu přináší smůlu podívat se orangutanovi do obličeje tváří v tvář.

Etymologie

Jméno orangutan, také orang-utan, orang utan, orangutang či ourang-outang je složené z malajských a indonéských slov orang (osoba) a hutan (les).[1] Slovo pochází pravděpodobně z banjarštiny.[2] Jméno orangutan bylo poprvé zaznamenáno v práci Historiae Naturalis et Medicae Indiae orientalis od nizozemského lékaře Jacoba Bontia z roku 1631,[3] v 17. století se objevilo v německých publikacích ze 17. století. V angličtině bylo roku 1691 potvrzeno slovo orang-outang a další, v současnosti nesprávné, varianty s -ng.[4][5][6]

Odborné jméno Pongo vymyslel britský námořník Andrew Battel podle jména jedné ze dvou příšer Pongy a Engecy. Toto pojmenování, společně s termínem orangutan, pak bylo v 18. století používáno pro označení všech lidoopů. Bernard Germain de Lacépède, francouzský přírodověděc, jím poté popsal rod lidoopa, jehož kostru obdržel od Friedricha von Wurmba z Indie.[7]

Taxonomie

Oba druhy orangutanů jsou jediné žijící druhy podčeledi orangutani (Ponginae). Do této podčeledi patřili taky vyhynulé rody Lufengpithecus, žijící v Číně a Thajsku před 2−8 miliony lety a Sivapithecus obývající Indii a Pákistán před 12,5−8,5 miliony lety; tito hominidé pravděpodobně žili v chladnějších a sušších oblastech než dnešní orangutani. Podčeleď se oddělila od afrických lidoopů před 15,7 až 19,3 miliony lety. Nejbližším příbuzným orangutanů byl pravděpodobně Khoratpithecus piriyai.[8]

Orangutana poprvé vědecky popsal Carl Linné jako Simia satyrus ve svém díle Systema Naturae.[9] Všechny populace orangutanů byly hodnoceny až do roku 1996 jako poddruhy jednoho druhu,[10] v tomto roce byly vytvořeny druhy dva: orangutan bornejský (Pongo pygmaeus) a orangutan sumaterský (Pongo abelii), u orangutana bornejského navíc byly určeny poddruhy Pongo pygmaeus pygmaeus (severozápadní populace), Pongo pygmaeus morio (východní populace) a Pongo pygmaeus wurmbii (jihozápadní populace), která se zdá být příbuznější orangutanovi sumaterskému.[11] Mimoto existují fosilie z Vietnamu popisované jako Pongo hooijeri, není jasné, jestli se jedná o poddruh jednoho z orangutanů nebo o samostatný species.[12]

Na základě analýzy genomu z roku 2011 bylo zjištěno, že genetická diverzita je nižší u orangutana bornejského, přestože jejich populace převyšuje sumaterské orangutany šestkrát až sedmkrát. Oba druhy se od sebe oddělily před 400 000 tisíci lety.[13] Genetickou výbavu tvoří 2n = 48 chromozomů.[14]

Výskyt

Orangutani obývají Borneo a Sumatru, což je řadí mezi jediné lidoopy žijící mimo Afriku, v minulosti bylo jejich rozšíření větší a obývali například i Indii, Čínu, Vietnam, Malajský poloostrov či ostrov Jáva.[15] Orangutani žijí v primárních i sekundárních lesích složených nejčastěji z dvojkřídláčovitých či rašelinových lužních lesích. Oba druhy lze nalézt v horských a nížinných bažinatých oblastech.[16] Žít mohou ale například i na zahradách, obdělávaných polích či v blízkosti mělkých jezer. Většinou obývají oblasti 10-15 km od vodního zdroje. Téměř veškerý čas tráví v korunách stromů.[17]

Orangutani sumaterští žijí až do nadmořské výšky 1 500 m n. m., orangutani bornejští do nadmořské výšky nepřesahující 1 000 m n. m.[16]

Popis

Kostra orangutana
Kostra orangutana

Orangutan je lidoop s černou kůží a dlouhou srstí načervenalého zbarvení. Horní končetiny dosahují dvojnásobné velikosti těla, dolní jsou krátké a dosahují o trochu větší velikosti než polovina horních. Obličej není z větší části pokryt srstí, může se však vyvinout knír.[15]

Dospělí samci mají na tvářích velké lícní valy, kterými imponují jiným samcům.[18] Jsou tvořeny převážně tukovou tkání a podporují svalstvo obličeje.[19] Samci jsou navíc vybaveni hrdelním vakem, který jim umožňuje vydávat hlasité volání.[18] Samice orangutanů obvykle měří na výšky 115 cm a váží asi 37 kg. Samci dosahují velikosti 136 cm a hmotnosti 75 kg,[20] při rozpažení dosahují délky až dvou metrů;[18] u druhu je vyvinut výrazný pohlavní dimorfismus. Oba druhy se od sebe rozlišují například světlejší delší a více zvlněnou srstí u orangutana sumaterského, který má navíc v případě samců menší hrdelní vak než orangutan bornejský.[15]

Ruce orangutana jsou podobné ruce lidské; jsou vybaveny čtyřmi prsty a protistojnými palci. Postavení kloubů a šlach však vykazuje adaptace významné pro pohyb v korunách stromů. Prsty jsou v klidu zakřivené do tvaru háku, což umožňuje uchopení větve. Navíc se mohou orangutani pevně chytit objektů i bez použití palců.[21] Nohy jsou rovněž opatřeny čtyřmi prsty a jedním protistojným palcem; tito primáti mohou používat i je. Kyčelní klouby mají stejnou flexibilitu jako klouby ramenní.[22] Na rozdíl od šimpanzů nebo goril chodí na pěstech.[23]

Chování

Hnízdo orangutana
Hnízdo orangutana

Orangutani většinu dne tráví získáváním potravy, odpočinkem a přemisťováním se na jiná území. Den začínají krmením po dobu dvou až tří hodin. Během poledne odpočívají, v pozdních odpoledních hodinách cestují. Večer si začnou připravovat hnízda na noc.[16] Jedná se o specializované konstrukce, přičemž hnízda na noc se odlišují od hnízd sloužící k dennímu odpočinku. Před postavením hnízda si orangutani vyberou vhodný strom. Hnízdo je pak postaveno spojením větví. Potom, co postaví základ hnízda, orangutani si do hnízda donesou menší olistěné větve sloužící jako matrace. Poté tyto větve spletou dohromady, čímž zvýší stabilitu hnízda a tak ho dokončí, někdy jej však mohou ještě doplňovat o „polštáře” či střechu. Schopnost vytvořit hnízdo orangutani pochytávají od svých matek. Sami jej umí tvořit v šesti měsících a za tři roky získají zkušenosti.[24]

Nebezpečí pro orangutany představují například pardáli ostrovní (Neofelis diardi), dhoulové (Cuon alpinus) či krokodýli. Hlavním predátorem je tygr (Panthera tigris);[16] jeho absence na Borneu možná vysvětluje důvod, proč zde orangutani žijí častěji na zemi než orangutani sumaterští.[25]

Hierarchie

Orangutani žijí více samotářský život než ostatní velcí lidoopi. Většina sociálních vazeb je mezi samicemi a jejich potomky, dospělí samci jsou solitéry.[26] Orangutani mohou být rezidentní svému území, přičemž samice s potomky obývá jedno teritorium, které se překrývá s územími dalších samic. Několik teritorií samic pak leží v jednom teritoriu samce, který se s nimi paří. Území těchto samců se mohou překrývat, v tomto případě se k sobě mohou chovat nepřátelsky.[16] Dospělí samci dominují nedospělým.[27] Další orangutani se pak volně pohybují bez teritoria, přičemž cestují obvykle sami, nedospělí samci tvoří malé skupinky.[16]

Po opuštění matky se samice většinou usadí v území, které se překrývá s teritoriem matky, nemají s ní však zvláštní vztahy.[28] Samci se od matky rozptylují dále a svého území nabydou vyhnáním nějakého dominantního samce z jeho teritoria.[29]

Orangutani se pak mohou shlukovat na velkých plodících stromech. Protože je zde hodně plodů, lidoopi mezi sebou nesoupeří o potravu a věnují se sociálním vazbám.[16] Rovněž mohou tvořit skupinky přesunující se mezi jednotlivými zdroji potravy. Jsou obvykle složeny z několika členů,[29] někdy také může jít o samice se samcem žijící v partnerském svazku.[16]

Komunikace

Orangutani mezi sebou komunikují pomocí různých zvuků, celkem jich vydávají osmnáct.[15] Samci vydávají dlouhá volání, kterými lákají samice a imponují dalším samcům.[30] Jedinci obou pohlaví pak zastrašují případného soka nízkými hrdelními zvuky. V případě neklidu orangutani nasávají vzduch přes sevřené rty, což vydává zvuk připomínající polibek. Mláďata v případě rozrušení vydávají měkké zvonivé zvuky.[31]

Potrava

Krmící se orangutan na větvi
Krmící se orangutan

Jídelníček orangutana se liší mezi jednotlivými měsíci, až 65 až 90% jej tvoří ovoce, běžně konzumuje například fíky, v nížinných oblastech preferuje lesy složené ze stromů patřící do čeledi dvojkřídláčovité (Dipterocarpaceae), jež poskytují velké množství plodů. U orangutana bornejského bylo zjištěno, že žere alespoň 317 různých potravin včetně mladých listů, hmyzu, medu či ptačích holátek.[16][17] Během období velkých plodů orangutani načerpají až 11 000 kalorií za den a v tuto dobu také rodí.[32]

Orangutani jsou považováni za jediného rozptylovače semen některých druhů rostlin včetně jedovaté rostliny Strychnos ignatii, produkující strychnin. Tento alkaloid nemá mimo nadměrné tvorby slin na tyto lidoopy vliv.[33]

U orangutanů bylo zjištěna také takzvaná geofagie, konzumace půdy nebo hornin. Pro toto chování existují tři důvody: doplnění minerálních látek, zkonzumovaný jíl absorbuje některé toxické látky a pomáhá léčit střevní poruchy jako je průjem.[34]

Rozmnožování a vývoj

Mládě orangutana
Mládě orangutana

Samci orangutanů dospívají asi okolo 15 let. V tuto dobu jim plně sestupují varlata a jsou schopni se pářit, hrdelní vak, lícní valy, dlouhá srst a schopnost hlasité volání se jim vyvine mezi 15 až 20 lety.[16] Vývoj těchto charakteristik závisí ve značné míře na nepřítomnost rezidentního samce.[35]

Samci bez těchto charakteristik a s těmito charakteristikami mají odlišnou strategii páření. Plně vyvinutí samci lákají samice charakteristickým dlouhým voláním,[30] které může také potlačit vývoj ostatních samců.[29] Nevyvinutí samci většinou samice vyhledávají a poté je nutí k reprodukci. Obě tyto pářící strategie jsou úspěšné,[30] samice ale preferují plně vyvinuté samce, kteří je také chrání před útoky nevyvinutých samců.[27]

U samic orangutanů nastane první ovulace mezi 5,8 až 11,1 lety života, přičemž dříve proběhne u těch s větším množstvím tělesného tuku. Podobně jako u všech velkých lidoopů jsou během dospívání samice 1 až 4 roky neplodné. Menstruační cyklus trvá 22 až 30 dní. První potomky porodí ve věku 14−15 lety. Mezi narozeními mláďat jsou u samic osmileté intervaly; to je nejvíce mezi všemi lidoopy.[16] U druhu se na rozdíl od jiných primátů nevyskytuje Infanticida, zřejmě také proto, že samice nezačne po smrti mláděte okamžitě ovulovat.[36]

Samice nejčastěji rodí jedno mládě, někdy i dvojčata; za život odchová až čtyři. Samci se do výchovy mláďat téměř nezapojují a většinu péče a socializaci provádějí samice, která jej často vychovává se starším potomkem.[37] První dva roky jsou mláďata na matce plně závislá, ta je s sebou nosí, krmí a spí s nimi v jednom hnízdě,[16] přičemž první čtyři měsíce se dítě jen drží matčina břicha. V dalších letech mláďata s matkou již netráví tolik času.[37]

Asi ve dvou letech se orangutanům zlepšují lezecké dovednosti a putují společně s dalšími jedinci svého druhu držící se za ruce po vrcholcích stromů.[37] Mezi 2 až 5 lety začnou dočasně opouštět svou matku, asi ve čtyřech letech jsou odstavena.[16] V divočině i v zajetí se orangutani mohou dožít více než 30 let.[18]

Inteligence

Samec orangutana s nádobou na hlavě
Orangutani žijící v zajetí využívají kreativně různé objekty

Orangutani patří mezi nejinteligentnější primáty. Chápou stálost objektu,[38] dle studie prováděné v ZOO v Lipsku v roce 2008 bylo zjištěno, že se rozmýšlí nad vynaloženým úsilím a souvisejícím ziskem, přičemž se jedná o jediného tvora mimo člověka, který si toto chování osvojil.[39] Jsou to také dobří stavitelé hnízd a při konstrukci si vybírají větve, které udrží jejich tělesnou hmotnost.[40]

Nástroje

Důkaz o sofistikované výrobě nástrojů a jejich použití pochází z volné přírody z roku 1996, kdy byl zaznamenán u orangutanů sumaterských v oblasti Suaq Balimbing.[41] Tito orangutani si vytvořili sadu nástrojů, jež využívali k získávání potravy (například nástroje pro vytahování hmyzu z dutin stromů). Podle potřeby si je dovedli upravit a většinou je používali uchopením do úst.[42]

Primatolog Carel P. van Schaik a biologická antropoložka Cheryl D. Knottová zkoumali využívání nástrojů v různých populacích a porovnávali geografické rozdíly jejich použití. Orangutani sumaterští z oblasti Suaq Balimbing používali často nástroje na vytahování hmyzu a semen na rozdíl od jiných divokých populací. Tyto rozdíly mohou být kulturní. Lidoopi vyskytující se v oblasti Suaq Balimbing žijí ve velkých skupinách a navzájem se tolerují, což vytváří dobré podmínky pro sociální přenos.[43][44]

U orangutanů bornejských (poddruh P. pygmaeus wurmbii) žijících v provincii Tuanan bylo zase objeveno používají nástrojů napomáhajících akustické komunikaci; využívají listy na zesílení svých zvuků.[45]

Schopnost rozumět jazyku

Studie o schopnosti orangutanů chápat symboly byla provedena v Kalifornii mezi lety 1973 až 1975 zoologem Garym L. Shapirou a orangutaní samicí Aazk. Použita byla metoda psychologa Davida Premacka, jenž ji využil se šimpanzí samicí Sarah, kterou tak učil jazykové dovednosti.[46] Shapiro v těchto výzkumech pokračoval u divoce žijících orangutanů v národním parku Tanjung Puting na ostrově Borneo mezi lety 1978−1980. Během této doby Shapiro využíval techniku, jíž se učila šimpanzice Washoe.[47]

Jedná samice chována Shapirem doma se neučila téměř čtyřicet znaků.[47]

Vztah s lidmi

Ohrožení

Orangutani v Sepilok Orangutan Rehabilitation Center na Borneu

Oba druhy jsou hodnoceny Mezinárodním svazem ochrany přírody jako kriticky ohrožené a jsou zapsány na Úmluvu o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin, příloha I.[48][49]

Od roku 2000 začala rychle klesat stanoviště orangutanů kvůli těžbě dřeva a lesním požárům, rovněž také výstavbou silnic. Hlavním faktorem tohoto úbytku byla přeměna oblastí tropického lesa na plantáže palmy olejné (Elaeis guineensis) kvůli rostoucí poptávce po palmovém oleji. Problémem je také lov, stejně jako nelegální obchod se zvířaty. Orangutani mohou být zabíjeni kvůli obchodu s masem nebo pro použití v tradiční medicíně. Na Borneu se orangutaní kosti nelegálně prodávají jako suvenýry. Mláďata zabitých samic orangutanů jsou prodávána jako domácí zvířata, řada z nich přičemž uhyne.[48][49][50][51]

Do roku 2016 se za 60 let snížil počet bornejských orangutanů o 60%. Jeho výskyt je na ostrově nerovnoměrný a v mnohých častech, včetně jihovýchodní, byl vyhuben.[48] Největší zbývající populace se vyskytuje v okolí řeky Sabangau.[52] Populace orangutana sumaterského se za 75 let do roku 2008 snížila o 80%, lze je nalézt pouze na severu ostrova.[49] V březnu 2012 jednu z významných populací zde začaly ohrožovat požáry.[53]

Mezi lezy 2000−2003 žilo asi 7 300 sumaterských orangutanů,[49] u orangutana bornejského dosahuje počet jedinců 45−69 tisíc.[48] Podle studie provedené indonéskou vládou roku 2007 bylo zaznamenáno 61 234 orangutanů, z toho 54 567 na ostrově Borneo.[54]

Ochrana

Řada organizací pracuje na zachování orangutanů. Největší z nich je v Indonésii Borneo Orangutan Survival založená Willie Smitsovou. Dalšími významnými ochranářskými centry jsou Národní park Tanjung Puting a Národní park Sebangau ležící ve středu Kalimantanu, Národní park Kutai na východě Bornea, Národní park Gunung Palung na západě Bornea a vesnice Bukit Lawang v NP Gunung Leuser na hranicích Acehu. V Malajsie se pak nachází Semenggoh Wildlife Center a Matang Wildlife Center v části Sarawak a Sepilok Orang Utan Sanctuary v Sabahu. Hlavní ochranná zařízení sídlící mimo Borneo a Sumatru jsou pak Frankfurt Zoological Society, Orangutan Foundation International a Australian Orangutan Project. Organizace na ochranu přírody vyzývají průmyslníky s palmovým olejem k zlepšení udržitelnosti a tvorby oblastí sloužících k ochraně orangutanů.

V kultuře

Útok orangutana na kresbě z roku 1869
Útok orangutana na kresbě z roku 1869

Orangutani byli známí domorodcům Sumatry a Bornea po tisíciletí. Někteří je lovili pro obživu, pro jiné komunity však toto chování znamenalo tabu. Ve středu Bornea podle pověr přináší smůlu podívat se orangutanovi do obličeje tváří v tvář. Některé lidové příběhy pojednávají o orangutanech, kteří s lidmi kopulují a unáší je; známy jsou i příběhy, ve kterých jsou muži svedeni samicemi orangutanů.

Evropané přišli na existenci orangutanů možná již v 17. století a během století devatenáctého opice značně pronásledovali. První přesný popis poskytl holandský anatom Petrus Camper.

O chování bylo známo málo informací; biologii orangutanů začala studovat teprve odbornice na primáty Birte Galdikasová. Když dorazila na ostrov Borneo, usadila se zde v primitivní chatrči, ale i přes potíže zde zůstala více než 30 let, začala orangutany obhajovat a podporovat ochranu ubývajících deštných lesů. Galdakisová se rovněž starala o mnoho osiřelých orangutanů.

Ve folklorních příbězích obyvatel Sumatry a Bornea ale i v populární kultuře přetrvával názor, že samce orangutanů přitahují ženy a někdy je dokonce i znásilní. Jedinou takovou, ale neoficiální zprávou, od primatoložky Galdakisové je napadení jejího kuchaře samcem orangutana. Tento orangutan byl však chován v zajetí čímž možná špatně identifikoval druh, navíc je nucená kopulace pářící strategií plně nevyvinutých orangutanech samců.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Orangutan na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Online Etymology Dictionary. www.etymonline.com [online]. [cit. 2017-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ MAHDI, Waruno. Malay words and Malay things : lexical souvenirs from an exotic archipelago in German publications before 1700. Wiesbaden: Harrassowitz, 2007. 396 s. ISBN 978-3-447-05492-8. S. 170–181. 
  3. ↑ DELLIOS, Paulette. A lexical odyssey from the Malay World. Journal of Pidgin and Creole Languages. 2008. 
  4. ↑ TAN, Peter. Malay loan words across different dialects of English. English Today. 1998-10-01, roč. 14, čís. 4, s. 44–50. Dostupné online [cit. 2017-04-23]. ISSN 1474-0567. DOI 10.1017/S026607840001052X. 
  5. ↑ orangutan [online]. alphaDICTIONARY [cit. 2017-04-23]. Dostupné online. 
  6. ↑ CANNON, Garland. Malay(sian) Borrowings in English. American Speech. 1992-01-01, roč. 67, čís. 2, s. 134–162. Dostupné online [cit. 2017-04-23]. DOI 10.2307/455451. 
  7. ↑ GROVES, Colin. A history of gorilla taxonomy. Gorilla Biology: A Multidisciplinary Perspective. 2002, s. 15–34. Dostupné online. DOI 10.2277/0521792819. 
  8. ↑ PAYNE, J.; PRUDENTE, C. Orangutans : behavior, ecology, and conservation. [s.l.]: New Holland Publishers, 2008. ISBN 0-262-16253-9. S. 50. [Dále jen Payne & Prudente. 
  9. ↑ CRIBB, R. B. Wild man from Borneo : a cultural history of the orangutan. Honolulu: University of Hawaiʻi Press, 2014. 318 s. ISBN 978-0-8248-3714-3. 
  10. ↑ Payne a Prudente 2008, s. 53.
  11. ↑ BRANDON-JONES, D.; EUDEY, A. A.; GEISSMANN, T. Asian Primate Classification. International Journal of Primatology. 2004-02-01, roč. 25, čís. 1, s. 97–164. Dostupné online [cit. 2017-04-23]. ISSN 0164-0291. DOI 10.1023/B:IJOP.0000014647.18720.32. (anglicky) 
  12. ↑ SCHWARTZ, Jeffrey; LONG, Vu The; NGUYEN, Lan. & kol. A review of the Pleistocene hominoid fauna of the Socialist Republic of Vietnam (excluding Hylobatidae). Anthropological papers of the AMNH. 1995-01-01, čís. 76. Dostupné online [cit. 2017-04-23]. (anglicky) 
  13. ↑ MILTON, Joseph. Orang-utans join the genome gang. Nature News. 2011-01-26. Dostupné online [cit. 2017-04-23]. DOI 10.1038/news.2011.50. (anglicky) 
  14. ↑ New Page 1. www.bionet.nsc.ru [online]. [cit. 2017-04-23]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b c d Orangutan Fact Sheet. library.sandiegozoo.org [online]. [cit. 2017-04-23]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b c d e f g h i j k l m Primate Factsheets: Orangutan (Pongo) Taxonomy, Morphology, & Ecology. pin.primate.wisc.edu [online]. [cit. 2017-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ a b GALDIKAS, Biruté M. F. Orangutan diet, range, and activity at Tanjung Puting, Central Borneo. International Journal of Primatology. 1988-02-01, roč. 9, čís. 1, s. 1–35. Dostupné online [cit. 2017-04-23]. ISSN 0164-0291. DOI 10.1007/BF02740195. (anglicky) 
  18. ↑ a b c d Payne a Prudente 2008, s. 14.
  19. ↑ WINKLER, Linda A. Morphology and relationships of the orangutan fatty cheek pads. American Journal of Primatology. 1989-01-01, roč. 17, čís. 4, s. 305–319. Dostupné online [cit. 2017-04-23]. ISSN 1098-2345. DOI 10.1002/ajp.1350170405. (anglicky) 
  20. ↑ GROVES, Colin P. Pongo pygmaeus. Mammalian Species. 1971-01-19, čís. 4, s. 1–6. Dostupné online [cit. 2017-04-23]. ISSN 0076-3519. DOI 10.2307/3503852. 
  21. ↑ SCHWARTZ, Jeffrey H. Orang-utan biology. New York: Oxford University Press, 1988. 383 s. ISBN 0-19-504371-5. S. 301. 
  22. ↑ Payne a Prudente 2008, s. 15.
  23. ↑ SCHWARTZ, Jeffrey. The Red Ape: Orangutans and Human Origins. Cambridge: Westview Press, 1987. ISBN 0-8133-4064-0. S. 286. 
  24. ↑ KOLEKTIV. Orangutans: geographic variation in behavioral ecology and conservation. [s.l.]: Oxford University Press, 2009. ISBN 978-0-19-921327-6. S. 270–275. 
  25. ↑ VAN SCHAIK, C.; MACKINNON, J. The Encyclopedia of Mammals. 2. vyd. [s.l.]: OUP, 2001. ISBN 0-87196-871-1. S. 420–423. 
  26. ↑ TE BOEKHORST, Irenaueus J. A.; SCHÜRMANN, Chris L.; SUGARDJITO, Jito. Residential status and seasonal movements of wild orang-utans in the Gunung Leuser Reserve (Sumatera, Indonesia). Animal Behaviour. 1990-06-01, roč. 39, čís. 6, s. 1098–1109. Dostupné online [cit. 2017-04-23]. DOI 10.1016/S0003-3472(05)80782-1. 
  27. ↑ a b FOX, ElizaBeth A. Female tactics to reduce sexual harassment in the Sumatran orangutan (Pongo pygmaeus abelii). Behavioral Ecology and Sociobiology. 2002-07-01, roč. 52, čís. 2, s. 93–101. Dostupné online [cit. 2017-04-23]. ISSN 0340-5443. DOI 10.1007/s00265-002-0495-x. (anglicky) 
  28. ↑ SINGLETON, Ian; SCHAIK, Carel P. van. The Social Organisation of a Population of Sumatran Orang-Utans. Folia Primatologica. Roč. 73, čís. 1, s. 1–20. Dostupné online [cit. 2017-04-23]. DOI 10.1159/000060415. 
  29. ↑ a b c DELGADO, Roberto A.; VAN SCHAIK, Carel P. The behavioral ecology and conservation of the orangutan (Pongo pygmaeus): A tale of two islands. Evolutionary Anthropology: Issues, News, and Reviews. 2000-01-01, roč. 9, čís. 5, s. 201–218. Dostupné online [cit. 2017-04-23]. ISSN 1520-6505. DOI 10.1002/1520-6505(2000)9:53.0.CO;2-Y. (anglicky) 
  30. ↑ a b c UTAMI, Sri Suci; GOOSSENS, Benoît; BRUFORD, Michael W. Male bimaturism and reproductive success in Sumatran orang-utans. Behavioral Ecology. 2002-09-01, roč. 13, čís. 5, s. 643–652. Dostupné online [cit. 2017-04-23]. ISSN 1045-2249. DOI 10.1093/beheco/13.5.643. 
  31. ↑ Vocal Repertoire. orangutanrepublik.org [online]. 2011-09-14 [cit. 2017-04-23]. Dostupné online. 
  32. ↑ For orangutans, less food means lowered fertility. The Jakarta Post. Dostupné online [cit. 2017-04-23]. (anglicky) 
  33. ↑ VERNE, Simon. Adaptations in the Animal Kingdom. [s.l.]: Xlibris Corporation, 2010. ISBN 1-4500-3364-4. S. 102. 
  34. ↑ HIGHFIELD, Roger. Science: monkeys were the first doctors. Telegraph.co.uk. Dostupné online [cit. 2017-04-23]. (anglicky) 
  35. ↑ SCHÜRMANN, Chris L.; HOOFF, Jan A. R. A. M. van. Reproductive strategies of the orang-utan: New data and a reconsideration of existing sociosexual models. International Journal of Primatology. 1986-06-01, roč. 7, čís. 3, s. 265–287. Dostupné online [cit. 2017-04-23]. ISSN 0164-0291. DOI 10.1007/BF02736392. (anglicky) 
  36. ↑ BEAUDROT, Lydia H.; KAHLENBERG, Sonya M.; MARSHALL, Andrew J. Why male orangutans do not kill infants. Behavioral Ecology and Sociobiology. 2009-09-01, roč. 63, čís. 11, s. 1549–1562. Dostupné online [cit. 2017-04-23]. ISSN 0340-5443. DOI 10.1007/s00265-009-0827-1. PMID 19701484. (anglicky) 
  37. ↑ a b c SODARO, Carol. Orangutan species survival plan husbandry manual. Chicago: Chicago Zoological Park, 1997. S. 59–66. 
  38. ↑ DEANER, Robert O.; VAN SCHAIK, Carel P.; JOHNSON, Valen. Do Some Taxa Have Better Domain-General Cognition than others? A Meta-Analysis of Nonhuman Primate Studies. Evolutionary Psychology. 2006-01-01, roč. 4, čís. 1, s. 147470490600400114. Dostupné online [cit. 2017-04-23]. ISSN 1474-7049. DOI 10.1177/147470490600400114. (anglicky) 
  39. ↑ DUFOUR, V.; PELÉ, M.; NEUMANN, M. Calculated reciprocity after all: computation behind token transfers in orang-utans. Biology Letters. 2009-04-23, roč. 5, čís. 2, s. 172–175. PMID: 19126529. Dostupné online [cit. 2017-04-23]. ISSN 1744-9561. DOI 10.1098/rsbl.2008.0644. PMID 19126529. (anglicky) 
  40. ↑ Orangutan Sangat Cerdas Soal Konstruksi. Pikiran Rakyat. 2012-04-17. Dostupné online [cit. 2017-04-23]. (indonésky) 
  41. ↑ SCHAIK, C. P. van; FOX, E. A.; SITOMPUL, A. F. Manufacture and use of tools in wild Sumatran orangutans. Naturwissenschaften. 1996-04-01, roč. 83, čís. 4, s. 186–188. Dostupné online [cit. 2017-04-23]. ISSN 0028-1042. DOI 10.1007/BF01143062. (anglicky) 
  42. ↑ FOX, E. A.; SITOMPUL, A. F.; VAN SCHAIK, C. P. Intelligent tool use in wild Sumatran orangutans. Cambridge: Cambridge University Press, 1999. ISBN 978-0-521-03193-6. S. 99–116. 
  43. ↑ O’MALLEY, Robert C.; MCGREW, W.C. Oral Tool Use by Captive Orangutans (Pongo pygmaeus). Folia Primatologica. Roč. 71, čís. 5, s. 334–341. Dostupné online [cit. 2017-04-23]. DOI 10.1159/000021756. 
  44. ↑ VAN SCHAIK, Carel P.; KNOTT, Cheryl D. Geographic variation in tool use on Neesia fruits in orangutans. American Journal of Physical Anthropology. 2001-04-01, roč. 114, čís. 4, s. 331–342. Dostupné online [cit. 2017-04-23]. ISSN 1096-8644. DOI 10.1002/ajpa.1045. (anglicky) 
  45. ↑ RUSSON, Anne E.; HANDAYANI, Dwi Putri; KUNCORO, Purwo. Orangutan leaf-carrying for nest-building: Toward unraveling cultural processes. Animal Cognition. 2007-04-01, roč. 10, čís. 2, s. 189–202. Dostupné online [cit. 2017-04-23]. ISSN 1435-9448. DOI 10.1007/s10071-006-0058-z. (anglicky) 
  46. ↑ SHAPIRO, Garry. Teaching linguistics concepts to a juvenile orangutan. [s.l.]: California State University, 1975. 
  47. ↑ a b SHAPIRO, Gary L. Sign acquisition in a home-reared/free-ranging orangutan: Comparisons with other signing apes. American Journal of Primatology. 1982-01-01, roč. 3, čís. 1-4, s. 121–129. Dostupné online [cit. 2017-04-23]. ISSN 1098-2345. DOI 10.1002/ajp.1350030111. (anglicky) 
  48. ↑ a b c d Pongo pygmaeus (Bornean Orangutan). www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2017-04-23]. Dostupné online. 
  49. ↑ a b c d Pongo abelii (Sumatran Orangutan). www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2017-04-23]. Dostupné online. 
  50. ↑ Stop orangutan skull trade. www.antaranews.com [online]. [cit. 2017-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ MILLER-SCHROEDER, P. L. Orangutans. [s.l.]: [s.n.], 2004. ISBN 1-55388-049-8. S. 64. 
  52. ↑ CHEYNE, Susan M.; THOMPSON, Claire J. H.; PHILLIPS, Abigail C. Density and population estimate of gibbons (Hylobates albibarbis) in the Sabangau catchment, Central Kalimantan, Indonesia. Primates. 2008-01-01, roč. 49, čís. 1, s. 50–56. Dostupné online [cit. 2017-04-23]. ISSN 0032-8332. DOI 10.1007/s10329-007-0063-0. (anglicky) 
  53. ↑ Fires threaten Sumatran orangutans. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2017-04-23]. Dostupné online. 
  54. ↑ Orangutan Action Plan 2007–2017 [online]. Government of Indonesia, 2007 [cit. 2017-04-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Orangutan&oldid=14927932“