Přeskočit na obsah

Zuzana Čaputová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mgr. Zuzana Čaputová
Zuzana Čaputová (2021)
Zuzana Čaputová (2021)
5. prezidentka Slovenské republiky
Ve funkci:
15. června 2019 – 15. června 2024
Předseda vládyPeter Pellegrini
Igor Matovič
Eduard Heger
Ľudovít Ódor
Robert Fico
PředchůdceAndrej Kiska
NástupcePeter Pellegrini
Místopředsedkyně Progresivního Slovenska
Ve funkci:
15. března 2018 – 19. března 2019
Předchůdcesubjekt vznikl
Poslankyně města Pezinok
Ve funkci:
27. listopadu 2010 – 15. listopadu 2014
Stranická příslušnost
ČlenstvíPS (2017–2019)
Rodné jménoZuzana Strapáková
Narození21. června 1973 (51 let)
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťIvan Čaputa (do 2018)
Partner(ka)Juraj Rizman
RodičeKatarína Strapáková
Štefan Strapák
DětiLea Čaputová (* 2001)
Emma Čaputová (* 2004)
PříbuzníDaniel Strapák (bratr)
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě
Profeseprávnička, politička, aktivistka, ochránkyně životního prostředí a advokátka
Náboženstvíkřesťanství
OceněníGoldman Environmental Prize (2016)
Řád Ľudovíta Štúra 1. třídy (2019)
Kríž Milana Rastislava Štefánika I. triedy (2019)
Rad Andreja Hlinku I. triedy (2019)
Pribinův kříž I. třídy (2019)
… více na Wikidatech
PodpisZuzana Čaputová, podpis
CommonsZuzana Čaputová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zuzana Čaputová (rozená Strapáková, * 21. června 1973 Bratislava) je slovenská politička, advokátka, občanská aktivistka a v letech 2019 až 2024 prezidentka Slovenské republiky. Úřadu se ujala jako první žena a ve 45 letech také jako nejmladší osoba v nejvyšší ústavní funkci.

Před zvolením do funkce prezidentky působila jako právnička, advokátka a občanská aktivistka. Je spoluzakladatelkou a bývalou místopředsedkyní liberálního hnutí Progresívne Slovensko.[1][2] Dlouhodobě působila v neziskovém sektoru jako spolupracovnice občanského sdružení VIA IURIS,[3] které se věnuje posílení právního státu a prosazování spravedlnosti ve vybraných oblastech práva.[4] V roce 2016 byla jako právnička občanské iniciativy Skládka nepatří do města, usilující o uzavření skládky odpadů v Pezinku, oceněna Goldmanovou environmentální cenou.[5] Problematice Pezinské skládky se věnovala 14 let.[6] V září 2017 oznámila odchod z týmu VIA IURIS a návrat do advokátní praxe. V rámci advokacie měla v úmyslu se i nadále věnovat environmentálním tématům.[7]

Dne 6. května 2019 získala v Bruselu ocenění Evropská osobnost roku. Tato cena se uděluje evropským lídrům za mimořádné úspěchy v oblasti politiky, obchodu a inovací a týká se mužů a žen, „kteří formují Evropu“.[8]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Zuzana Čaputová se narodila v Bratislavě,[9] téměř celý život však prožila v Pezinku.[10] Její matka Katarína Strapáková byla administrativní pracovnice, otec Štefan Strapák ředitel pobočky pojišťovny.[11][9]

Vzdělání a právnická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Navštěvovala základní školu v Pezinku.[10] Od roku 1991 studovala na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Studium práv zakončila v roce 1996. Během studia a po jeho skončení pracovala v místní samosprávě v Pezinku, nejprve jako asistentka na právním oddělení, poté jako zástupkyně přednosty městského úřadu.

Později působila v neziskovém sektoru, kde se věnovala veřejné správě a problematice týraných a zneužívaných dětí. Následně pracovala jako projektová manažerka na projektu rozvoje místních komunit v občanském sdružení EQ Klub.[12]

V letech 2005–2010 vykonávala praxi jako advokátní koncipientka. Od 15. srpna 2005 do 31. srpna 2007 u advokátky Mgr. Evy Kováčechové, od 1. září 2007 do 31. ledna 2009 u advokátky Mgr. Zuzany Dlugošové a od 14. března 2009 do 31. ledna 2010 v obchodní společnosti Advokátská kancelář Tomáš Kamenec s. r. o.

Zuzana Čaputová (třetí zprava) s dalšími oceněnými Goldmanovou cenou a tehdejší vůdkyní menšiny Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou (pátá zprava)

Je autorkou a spoluautorkou několika publikací a členkou celosvětové sítě environmentálních právníků ELAW (Environmental Law Alliance Worldwide).

V roce 2016 byla jako právnička občanské iniciativy Skládka nepatří do města vyznamenána Goldmanovou environmentální cenou za boj o uzavření skládky odpadu v Pezinku. Problematice pezinské skládky se aktivně věnovala 14 let.[6][3] Právě při této příležitosti se dostala do sporu s kontroverzním podnikatelem Mariánem Kočnerem, ten zastupoval firmu, která chtěla novou skládku v Pezinku založit.[13]

V září 2017 oznámila odchod z týmu VIA IURIS a pokračovala v advokátské praxi. V rámci advokacie plánovala věnovat se i nadále environmentálním tématům.

Rodinný život

[editovat | editovat zdroj]

Zuzana Čaputová žije s dvěma dcerami v Pezinku. V září 2018 se rozvedla s Ivanem Čaputou. V únoru 2019 na facebookovém účtu poprvé oficiálně naznačila partnerský vztah s hudebníkem, výtvarníkem, básníkem a překladatelem Peterem Konečným, pocházejícím také z Pezinku, jenž ji následně začal doprovázet v prezidentské kampani.[14][6] V květnu 2020 byl medializován její poměr s Jurajem Rizmanem, bývalým ředitelem slovenské pobočky Greenpeace a ředitelem komunikace Greenpeace pro střední a východní Evropu, jenž se opakovaně stal Mluvčím roku. Oba společně působili v občanském sdružení Via iuris a Rizman tehdejší advokátce také poskytoval podporu v kauze pezinské skládky.[15]

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Místopředsedkyně Progresivního Slovenska

[editovat | editovat zdroj]

V prosinci 2017 oznámila vstup do vznikajícího politického hnutí Progresívne Slovensko a v lednu 2018 byla na ustavujícím sněmu zvolena místopředsedkyní.[16][17] Této funkce se vzdala 19. března 2019 po prvním kole prezidentských voleb[18] a na sněmu 8. května téhož roku požádala o zrušení členství v hnutí.[19]

Kandidatura v prezidentských volbách 2019

[editovat | editovat zdroj]
Robert Mistrík 26. února 2019 oznámil odstoupení z prezidentské kampaně ve prospěch Zuzany Čaputové

V prezidentských volbách získala v prvním kole relativní většinu hlasů, a to 40,57 %. Nejvíce to bylo v Bratislavském kraji (59,65 % hlasů) a nejméně v Prešovském kraji (30,29 %). V souvislosti s výsledkem voleb oznámila, že se vzdá svého postu místopředsedkyně v hnutí Progresívne Slovensko. Ve druhém kole voleb zvítězila s 58 % hlasů nad svým protikandidátem Marošem Šefčovičem, místopředsedou Evropské komise a komisařem pro energetickou unii.

V rozhovoru s Denníkem N řekla, že svoje pohlaví v těchto volbách nepovažuje za handicap.[20]

Volební program

[editovat | editovat zdroj]
Spravedlnost pro všechny
[editovat | editovat zdroj]

Opakovaně tvrdila, že na Slovensku neplatí spravedlnost pro všechny stejnou mírou. Jako prezidentka chtěla vyvíjet maximální tlak na okamžité a systémové změny v policii, prokuratuře a justici. Byla také přesvědčená, že policejní sbor musí fungovat jako nezávislá instituce oddělená od vlivů politiků, a v jejím čele musí být profesionál. Také tvrdila, že je potřeba, aby prokuratura byla pod veřejnou kontrolou.[21]

Důstojnost pro seniory
[editovat | editovat zdroj]

Jako prezidentka chtěla pracovat na tom, aby co nejvíce seniorů trávilo své stáří v domácí péči či péči menších pečovatelských zařízení. Usilovala o tlak na vládu a kraje, aby tyto služby byly finančně podporovány.[21]

Ochrana životního prostředí
[editovat | editovat zdroj]

Bohatství Slovenska viděla podle svého programu zejména v přírodě: v lesích překypujících životem, v čistých řekách a podzemní vodě, které jsou zásobou pitné vody, a také v úrodných polích, které lidem dávaly práci, zároveň i obživu. Ochrana životního prostředí neměla být jen okrajovým politickým tématem. Za problematický označila přístup vlády, který umožňoval masivní, a často i nelegální kácení lesů ve prospěch některých podnikatelských skupin. Jako prezidentka chtěla prosazovat, aby minimálně 5 procent ekologicky nejvzácnějšího území zůstalo zachovaných jako bez zásahu člověka.[21]

Návštěva Domova sociálních služeb ve Stupavě
Registrovaná partnerství
[editovat | editovat zdroj]

V relaci V politike televizní stanice TA3 uvedla, že je pro legalizaci registrovaných partnerství.[22] V diskusi se svým protikandidátem Mistríkem se přiklonila k možnosti adopce dětí páry homosexuálů: „Preferujem to, aby dieťa malo biologickú matku, biologického otca. V prípade ak by malo vyrastať v ústavnej starostlivosti, myslím si, že by mu bolo lepšie s dvoma milujúcimi bytosťami, hoci aj rovnakého pohlavia.“[23]

Prezidentka republiky

[editovat | editovat zdroj]

Inaugurace

[editovat | editovat zdroj]
Na tuto kapitolu je přesměrováno heslo Inaugurace Zuzany Čaputové. Pomozte Wikipedii tím, že pro něj vytvoříte samostatný článek.

Inaugurace proběhla v poledne 15. června 2019 v bratislavské budově Reduta. Předepsaný slib složila na slavnostní schůzi Národní rady Slovenské republiky do rukou předsedy Ústavního soudu SR Ivana Fiačana ve 12.06 nebo 12.07.[24] Šest až sedmi minutové zpoždění bylo zapříčiněno neočekávaným projevem předsedy Národní rady Andreje Danka, což vyvolalo polemiky o tom, kdo byl v tu dobu vlastně hlavou státu.[25] Podle Ladislava Špačka po tuto dobu Slovensko nemělo prezidenta a Dankův projev označil za nemístný.[26] Nový poradce prezidentky pro ústavní právo Peter Kubina však řekl, že se nic takové nestalo a prezidentem byl po tuto dobu stále Andrej Kiska, jehož mandát uplynul po složení slibu Zuzany Čaputové.[27] Kancelář Národní rady se proti Špačkovi ohradila, že si má nastudovat Ústavu SR a požádala o veřejnou omluvu.[28]

S polským premiérem Morawieckým

Po složení slibu přednesla svůj první projev v úřadu prezidentky. Řekla, že bude usilovat o to, aby byla prezidentkou všech občanů, pronesla také následující větu: „Neprišla som vládnuť, prišla som slúžiť občanom, obyvateľom, Slovensku.“[29] Ve svém projevu Slovensko pochválila a i kritizovala. Vyzdvihla například aktivní a vyspělou občanskou společnost, která si umí navzájem pomáhat, kritizovala pak například to, že mnoho Slováků stále žije v chudobě. Zavázala se pak, že naplno využije své pravomoci k tomu, aby každý občan, tedy bez ohledu na výšku platu, etnický původ, příslušnost k menšinovým skupinám měl přístup ke kvalitní zdravotní péči.[30]

Následovala vojenská přehlídka, pěší procházka městem do katedrály svatého Martina, ekumenická bohoslužba Te Deum, symbolické převzetí úřadu a Grasalkovičova paláce, oběd se seniory, pokládání věnců u památníku svobody v Devíně, položení kytic na hrob Michala Kováče a slavnostní recepce v Redutě.[31]

Část od 11.45 do 13.00, tedy složení slibu a vojenskou přehlídku sledovala Česká televize ve svém mimořádném vysílání.[32]

Setkání s ústavními činiteli

[editovat | editovat zdroj]

V úterý 18. června 2019 se sešla nejprve s předsedou Národní rady Andrejem Dankem, poté s předsedou vlády Petrem Pellegrinim, přičemž na tiskové konferenci obeznámila veřejnost o obsahu těchto jednání. Vyjádřila zájem zopakovat deklaraci tří nejvyšších ústavních činitelů o zahraniční politické orientaci Slovenska. Na tuto výzvu zbylí dva ústavní činitelé reagovali se zájmem.[33] Tato deklarace byla podepsána o devět dní později, tedy 27. června. Zopakovali tak Společné vyhlášení ústavních činitelů k prioritám členství SR v EU a NATO z roku 2017.[34]

Andrej Danko vyjádřil zájem o pravidelná setkání nejvyšších ústavních činitelů, Peter Pellegrini se pak s prezidentkou dohodl na pravidelné komunikaci.[33]

Zástupci v soudní radě SR

[editovat | editovat zdroj]

Dne 18. června 2019 jmenovala do soudní rady Slovenské republiky, a to Elenu Berthotyovou, která již tuto funkci zastávala, a Lajose Mészárose, bývalého soudce slovenského ústavního soudu.[35]

První zahraniční cesta

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam zahraničních cest Zuzany Čaputové.
Zuzana Čaputová během první oficiální návštěvy Česka – na koncertu „Zuzana není sama doma“, 20. června 2019

V souladu s tradicí, kterou zavedli čeští a slovenští prezidenti se Zuzana Čaputová na svou první zahraniční cestu vydala do České republiky. Za českým prezidentem Milošem Zemanem přijela na Pražský hrad dopoledne ve čtvrtek 20. června 2019.[36] Spolu pohovořili, poobědvali a následovala tisková konference. Na ní český prezident ocenil přátelskou atmosféru.[37]

Odpoledne se pak Zuzana Čaputová setkala se zástupci Parlamentu České republiky, nejprve s předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou, později s předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem.[38]

Poté položila věnce k soše Milana Rastislava Štefánika. Položením květiny na hrob Václava Havla uctila jeho památku. Oficiální program byl zakončen účastí koncertu Zuzana není sama doma,[p 1] který zorganizovali především Slováci žijící v Česku.[36]

Důvěryhodnost

[editovat | editovat zdroj]

Podle průzkumu agentury AKO z dubna 2020 věřilo prezidentce až 83,5 % Slováků. Nedůvěřovalo jí pak 12,3 % z dotázaných a zbylí neuměli odpovědět.[40] Dle průzkumu agentury Focus pro televizi Markíza jí věřilo 62 % lidí, nevěřilo jí pak 30 %. V lednu 2020 jí podle průzkumy stejné agentury důvěřovalo 58 %, nedůvěřovalo pak 39 % lidí.[41][42]

S českým prezidentským párem během pohřbu Karla Schwarzenberga na Pražském hradě v prosinci 2023

Dle průzkumu agentury Focus v červnu 2022 nebyla poprvé od svého zvolení do úřadu prezidentky v čele žebříčku, důvěřovalo ji pouze 42 % dotázaných, na prvním místě se umístil předseda strany HLAS – sociálna demokracia Peter Pellegrini, kterému důvěřovalo 44 % dotázaných.[43]

Neobhajoba mandátu

[editovat | editovat zdroj]

Dne 20. června 2023 oznámila, že se nebude ucházet o mandát v druhém volebním období. Rozhodnutí zdůvodnila nedostatkem sil.[44]

Kritika snahy o zrušení Úřadu speciální prokuratury

[editovat | editovat zdroj]

Čaputová se opakovaně kriticky vyjadřuje k záměru vlády Roberta Fica zrušit Úřad speciální prokuratury. Poté co Národní rada Slovenské republiky odhlasovala 8. února 2024 balík změn v trestním právu včetně zrušení speciální prokuratury Čaputová uvedla, že schválená novela trestního zákoníku je špatnou zprávou pro Slovensko a pro všechny jeho občany a že zváží své další kroky tak, aby zákon nenabyl platnosti.[45][46]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Pojmenování koncertu bylo variací na pásmo písniček Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Zuzana je sama doma z roku 1960 z divadla Semafor; na koncertě zazněla ze záznamu i zdravice Jiřího Suchého.[39]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zuzana Čaputová na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ A.S, Petit Press. Progresívne Slovensko neprekvapilo, povedie ho Štefunko. Trúfa si na 15 percent. domov.sme.sk [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. ↑ A.S, Petit Press. Lúčenie Čaputovej aj Štefunka. Progresívne Slovensko na snem iných politikov nepozývalo. domov.sme.sk [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. ↑ a b KRAUS, Jan. 1. Zuzana Čaputová – Show Jana Krause 27. 2. 2019. YouTube kanál Show Jana Krause [online]. 2019-02-27 [cit. 2019-03-03]. Dostupné online. 
  4. ↑ TREND.SK. Advokátka Zuzana Čaputová bude kandidovať na prezidentku. www.etrend.sk [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. ↑ Zuzana Čaputová. Goldman Environmental Foundation [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c VÁCLAVÍKOVÁ, Jana. Bojovnice se skládkou a kritička Fica. Kdo je žena, která může být hlavou Slovenska. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-02-27 [cit. 2019-03-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ Zuzana Čaputová odchádza do advokácie [online]. VIA IURIS, 2017-09-05 [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (slovensky) 
  8. ↑ a b A.S, Petit Press. Budúca prezidentka Čaputová sa stala Európskou osobnosťou roka. domov.sme.sk [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. ↑ a b KOVÁČ, Peter. Z jednoduchej vinohradníckej rodiny do prezidentského paláca. Kto je Zuzana Čaputová?. SME [online]. Petit Press, 2019-03-30 [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. ISSN 1335-4418. (slovensky) 
  10. ↑ a b Zuzana Čaputová. progresivnezeny.sk [online]. progresivnezeny.sk [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. (slovensky) 
  11. ↑ Stretli sme sa s hrdou matkou prvej slovenskej prezidentky. TVNOVINY.sk [online]. MARKÍZA - SLOVAKIA, 2019-03-31 [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. (slovensky) 
  12. ↑ Profil prezidentskej kandidátky Zuzany Čaputovej. Teraz.sk [online]. TERAZ MEDIA / TASR, 2019-02-01 [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. (slovensky) 
  13. ↑ ABE. Zuzana Čaputová: Kdo je favoritka prezidentských voleb? Nezalekla se Kočnera, má podporu Kisky a chce být prezidentkou. INFO.CZ [online]. CMI News, 2019-02-28 [cit. 2019-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-09. 
  14. ↑ SCHUSTER, Robert. Slovenský ‚prvý frajer‘? Partnerem budoucí prezidentky Čaputové je umělec Peter Konečný. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2019-04-02 [cit. 2019-04-02]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  15. ↑ zar. Slovenská prezidentka má nový vztah. Chodí s bývalým poradcem. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-05-25 [cit. 2020-05-26]. Dostupné online. 
  16. ↑ TASR. Progresívne Slovensko získalo odborníčku na právo a spravodlivosť. SME [online]. Petit Press, 2017-12-12 [cit. 2019-03-17]. Dostupné online. ISSN 1335-4418. (slovensky) 
  17. ↑ Progresívne Slovensko neprekvapilo, povedie ho Štefunko. Trúfa si na 15 percent. SME [online]. Petit Press, 2018-01-20 [cit. 17.3.2019-03-17]. Dostupné online. ISSN 1335-4418. (slovensky) 
  18. ↑ TASR. Čaputová sa vzdala funkcie podpredsedníčky Progresívneho Slovenska. SME [online]. Bratislava: Petit Press, 2019-03-20 [cit. 2019-03-21]. Dostupné online. ISSN 1335-4418. 
  19. ↑ KRBATOVÁ, Lucia. Lúčenie Čaputovej aj Štefunka. Progresívne Slovensko na snem iných politikov nepozývalo. SME [online]. Bratislava: Petit Press [cit. 2019-05-08]. Dostupné online. ISSN 1335-4418. 
  20. ↑ FOLENTOVÁ, Veronika. Čaputová: Som iná ako Radičová, netrúfam si povedať, či silnejšia alebo slabšia. Denník N [online]. N Press, 2019-02-15 [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. ISSN 2729-9198. (slovensky) 
  21. ↑ a b c Program. www.zuzanacaputova.sk [online]. [cit. 2020-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (slovensky) 
  22. ↑ "Ja som bojovník, nevzdám sa skôr, ako to bude potrebné," vyhlásila Čaputová v diskusii s Mistríkom. slovensko.hnonline.sk [online]. [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (slovensky) 
  23. ↑ SME Naživo: Kto má väčšiu šancu? Čaputová vs. Mistrík. video.sme.sk [online]. Petit Press, 2020-02-04 [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (slovensky) 
  24. ↑ Kiska odovzdal palác novej prezidentke Čaputovej (minúta po minúte). domov.sme.sk [online]. Petit Press, 2020-06-15 [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. (slovensky) 
  25. ↑ KNIŠ, Viktor. Slovensko nemalo 7 minút prezidenta, môže za to prejav Andreja Danka. V skutočnosti ho vôbec nemal mať. Refresher [online]. REFRESHER Media CZ, 2019-06-15 [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. (slovensky) 
  26. ↑ Protokolista Ladislav Špaček v Markíze upozornil na to. Denník N [online]. N Press, 2019-06-15 [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. ISSN 2729-9198. (slovensky) 
  27. ↑ TÓDOVÁ, Monika. „Zvládli sme to.“ Čaputovej nepokazil slávnostný deň ani Andrej Danko. Denník N [online]. N Press, 2019-06-15 [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. ISSN 2729-9198. (slovensky) 
  28. ↑ Danko reaguje na kritiku: Neboli sme bez prezidenta, treba si naštudovať Ústavu. slovensko.hnonline.sk [online]. [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (slovensky) 
  29. ↑ Prvý prejav prezidentky Čaputovej: Neprišla som vládnuť, ale slúžiť občanom a Slovensku. slovensko.hnonline.sk [online]. [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (slovensky) 
  30. ↑ Zuzana Čaputová. www.facebook.com [online]. 2020-06-15 [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (slovensky) 
  31. ↑ Program inaugurácie prezidentky SR Zuzany Čaputovej. Prezidentka Slovenskej republiky [online]. [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (slovensky) 
  32. ↑ Inaugurace slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. ceskatelevize.cz [online]. Česká televize, 2019-06-15 [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. 
  33. ↑ a b Prezidentka dnes prijala najvyšších ústavných činiteľov. Prezidentka Slovenskej republiky [online]. [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. (slovensky) 
  34. ↑ Traja najvyšší ústavní činitelia sa prihlásili k vyhláseniu z roku 2017 | Úrad vlády SR. www.vlada.gov.sk [online]. [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. 
  35. ↑ Prezidentka vymenovala členov súdnej rady. Prezidentka Slovenskej republiky [online]. [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. (slovensky) 
  36. ↑ a b Prezidentku privítal v Prahe český prezident. Prezidentka Slovenskej republiky [online]. [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. (slovensky) 
  37. ↑ Zeman privítal na Pražskom hrade prezidentku Čaputovú. SME [online]. Petit Press, 2019-06-20 [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. ISSN 1335-4418. (slovensky) 
  38. ↑ Čaputová v Praze jednala s politiky, uctila Havla i Štefánika | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. ČTK, 2019-06-20 [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. 
  39. ↑ ČTK. Zuzana není sama doma. Na pražské Kampě hráli slovenské prezidentce. Aktuálně.cz [online]. 2019-06-20 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online. 
  40. ↑ Slováci nejvíc věří Čaputové. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  41. ↑ Najdôveryhodnejšou političkou na Slovensku je Zuzana Čaputová, nasledujú Pellegrini a Matovič. Denník N [online]. 2020-05-03 [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. (slovensky) 
  42. ↑ Prieskum dôveryhodnosti: Čaputová na čele, Pellegriniho už doťahuje Matovič. Aktuality.sk [online]. [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. (slovensky) 
  43. ↑ BENEDIKOVIČOVÁ, Mária. Focus: Pellegrini predbehol Čaputovú, verí mu najviac ľudí. Pre 9 z 10 je Matovič nedôveryhodný. Denník N [online]. 2022-06-12 [cit. 2022-06-24]. Dostupné online. (slovensky) 
  44. ↑ Už nemám dost sil, řekla Čaputová. Na Slovensku začala burza jmen. Seznam Zprávy [online]. 2023-06-20 [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. 
  45. ↑ Slovenský parlament odhlasoval sporné změny v justici. Elitní speciální prokuratura skončí. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-02-08 [cit. 2024-02-08]. Dostupné online. 
  46. ↑ ČTK. Nižší tresty a rychlejší promlčení. Slovenští poslanci schválili kontroverzní změny v trestním právu. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2024-02-08 [cit. 2024-02-08]. Dostupné online. 
  47. ↑ Zuzana Čaputová. Goldman Environmental Foundation [online]. [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ Čaputová dostala ocenenie od ochranárov, udelili jej titul ambasádorky životného prostredia. Webnoviny.sk [online]. 2019-06-07 [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. 
  49. ↑ Čaputová si vo Švajčiarsku prevezme Európsku cenu za politickú kultúru. domov.sme.sk [online]. Petit Press, 2020-08-09 [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (slovensky) 
  50. ↑ SERVARE ET MANERE. Tree of peace / Strom pokoja [online]. [cit. 2019-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09. (slovensky) 
  51. ↑ Čaputová obdržela Stříbrnou medaili předsedy Senátu. Na Národní třídě uctí výročí sametové revoluce. ČT24 [online]. Česká televize, 16. listopadu 2021 [cit. 16.listopadu 2021]. Dostupné online. 
  52. ↑ TERAZ. Z. Čaputová si prevzala Cenu slobody, zdôraznila ochranu demokracie. TERAZ [online]. 2022-11-05 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. (slovensky) 
  53. ↑ Prezidentke za prínos k európskej integrácii udelili Cenu cisára Otta. TERAZ [online]. 2023-08-30 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. (slovensky) 
  54. ↑ Ochraňuje demokraciu, právny štát i menšiny. Prezidentku Čaputovú ocenenili zlatou medailou na Karlovej univerzite. Aktuality [online]. 2023-11-16 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. (slovensky) 
  55. ↑ Ministr Lipavský předal slovenské prezidentce Čaputové ocenění během Prague European Summit. MZV [online]. [cit. 2024-06-13]. Dostupné online. 
  56. ↑ Prezidentka sa stretla s gréckou prezidentkou a premiérom. Prezidentka Slovenskej republiky [online]. 2022-09-06 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. (slovensky) 
  57. ↑ Holandský kráľovský pár pricestoval na návštevu Slovenska. Prezidentka Slovenskej republiky [online]. 2023-03-07 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. (slovensky) 
  58. ↑ Zuzana Čaputová dostala v Kyjive najvyššie ukrajinské štátne vyznamenanie. Denník N [online]. 2024-05-10 [cit. 2024-05-13]. Dostupné online. (slovensky) 
  59. ↑ Čaputová sa poďakovala Dudovi za spoluprácu. Dostala vyznamenanie. SME [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  60. ↑ Čaputová počas rozlúčky na zámku Schloss Hof vyzdvihla výborné vzťahy Slovenska a Rakúska. SME [online]. [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  61. ↑ VANĚK, Jakub. Pavel a Čaputová si vyměnili nejvyšší vyznamenání. ČT24.cz [online]. Česká televize, 2024-06-13 [cit. 2024-06-13]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VICIÁNOVÁ, Katarína; HOCHELOVÁ, Mirina; HRUBALA, Ján a ČAPUTOVÁ, Zuzana. Týranie, zneužívanie a zanedbávanie detí. [Bratislava]: JASPIS, 2000. 72 s. ISBN 8085576260.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Prezidenti Slovenska
Slovenská republika (1939–1945)
Jozef Tiso (1939–1945)
Slovenská republika (od 1993)
Michal Kováč (1993–1998) • Rudolf Schuster (1999–2004) • Ivan Gašparovič (2004–2014) • Andrej Kiska (2014–2019) • Zuzana Čaputová (2019–2024) • Peter Pellegrini (od 2024)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zuzana_Čaputová&oldid=24379244“