Přeskočit na obsah

Zaječí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O části obce Maršovice na Benešovsku pojednává článek Zaječí (Maršovice).
Zaječí
Pohled na kostel sv. Jana Křtitele
Pohled na kostel sv. Jana Křtitele
Znak obce ZaječíVlajka obce Zaječí
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBřeclav
Obec s rozšířenou působnostíBřeclav
(správní obvod)
OkresBřeclav
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 533 (2024)[1]
Rozloha15,86 km²[2]
Katastrální územíZaječí
Nadmořská výška187 m n. m.
PSČ691 05
Počet domů496 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduŠkolní 401
691 05 Zaječí
obec@zajeci.cz
StarostaIng. Jan Grmela, PhD.
Oficiální web: www.zajeci.cz
Zaječí
Zaječí
Další údaje
Kód obce585050
Kód části obce190349
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zaječí (německy Saitz[4]) je obec v okrese BřeclavJihomoravském kraji. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel. Nachází se ve vinařské oblasti Morava, Velkopavlovické vinařské podoblasti (viniční tratě: U kapličky, Růžový vrch, Nová hora, Pod Novou horou, Zelnice, Stará hora, Plochovy, Kalvárie, Vinice Skadar, Novomlýnský svah).

Název se vyvíjel od varianty Sheghat (1222), Zeiechi (1252), Zhayetz (1267), Zycz (1365), Sayacz (1414), v Zajeczy (1511), Zagecžy (1595), Saytz (1718), Seitz (1720), Saytz (1751), Saitz a Zageczý (1846), Saitz a Zaječí (1872), Zaječí (1881) až k podobám Zaječí a Saitz v roce 1924. Místní jméno vzniklo z přídavného jména zaječí a znamenalo místo, kde se vyskytují zajíci.[5]

Obecní úřad (2014)

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1222, kdy je zmiňován místní kostel sv. Jana Křtitele. Obec byla kolonizována německým obyvatelstvem. Roku 1385 byla čtvrtina vsi vepsána věnem Anně, manželce Hartneida z Lichtenštejna. Odtud čtvrtina vsi náležela Lichtenštejnům, zbytek vsi pak sdílel osudy sousedních Velkých Pavlovic. V roce 1553 Kryštof z Lichtenštejna odprodal díl vsi za 11 500 moravských Zlatých Václavovi z Ludanic. Jeho synové, Jan a Hynek přenechali část vsi roku 1559 Janovi ze Žerotína, čímž se obec dostala k Břeclavi a z Břeclavi v roce 1638 zpět k lednickému panství.

Obec zastihl velký požár roku 1831, kdy shořelo 134 domů, 72 stodol a lisoven. Epidemie cholery řádila v obci v letech 1836 – 60 zemřelých, poté znovu roku 1855 – 70 zemřelých a naposledy roku 1866 – 140 zemřelých. Od roku 1850 obec administrativně patřila k soudnímu okresu hustopečskému, v letech 1938–1945 k landrátu Mikulov, po roce 1945 k okresu Hustopeče a od roku 1949 až doposud k okresu Břeclav. Obec byla zabrána 8. října 1938 německými vojsky, osvobozena Rudou armádou 16. dubna 1945. Až do konce druhé světové války žili v obci převážně Němci, v roce 1921 se k české národnosti hlásilo pouhých 118 obyvatel z 1282 obyvatel celkem.

Po válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto. Dále na základě dekretu presidenta republiky č. 12/45 Sb. bylo obyvatelům obce německé národnosti zkonfiskováno 1186 ha půdy a 155 zemědělských usedlostí, dále pak na základě dekretu č. 108/45 Sb. 113 ostatních domů. Do obce se nastěhovalo 913 českých obyvatel, převážně z okolních vesnic. Po komunistickém převratu v únoru 1948 bylo kolektivizací hospodařících majitelů na konfiskátech utvořeno v roce 1950 JZD, které se stalo většinovým roku 1958.

Železniční trať Brno-Břeclav-Vídeň blízkostí obce prochází od roku 1839, železniční uzel jako východisko dráhy směr Hodonín byl dokončen roku 1897. Škola je připomínána v obci od roku 1690, první školní budova roku 1760, další v roce 1828. Nynější budova školy z roku 1892 prošla v letech 2004 a 2005 důkladnou a rozsáhlou rekonstrukcí, která vytvořila dnešním dětem důstojné a moderní prostředí pro vzdělávání. Do lavic této devítileté školy dnes usedají i děti z okolních obcí. V letech 1919–1938 byla v obci zřízena česká menšinová škola. V její budově dnes sídlí mateřská škola.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 371 domech 1506 obyvatel. 202 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1282 k německé. Žilo zde 1489 římských katolíků, 7 evangelíků a 7 židů.[6] V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 1440  obyvatel. Z nich bylo 706  mužů a 734 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 40,2 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 1375  lidí. Nejvíce z nich bylo (16,5%) obyvatel ve věku od 30 do 39  let. Děti do 14 let věku tvořily 15,5% obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 4,7%. Z celkem 1162  občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 44,6% střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 4,7% a bez vzdělání bylo naopak 0,8% obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 659 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 85,9% z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 66,3% patřilo mezi zaměstnance, 3,2% k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 47,3% občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[7]Úhrnem 617 obyvatel obce (což je 44,9%), se hlásilo k české národnosti. Dále 353 obyvatel bylo Moravanů a 6 Slováků. Celých 363 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[7]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[8][9][10][11]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel část Zaječí 1 428 1 523 1 543 1 500 1 630 1 481 1 506 1 214 1 253 1 308 1 355 1 320 1 422 1 375 1 454
Počet domů část Zaječí 337 339 341 344 332 336 371 313 288 292 316 389 433 444 496
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

Náboženský život

[editovat | editovat zdroj]

Obec je sídlem římskokatolické farnosti Zaječí. Ta je součástí děkanátu Břeclav - Brněnské diecézeMoravské provincii.[12]Při censu prováděném v roce 2011 se 209 obyvatel obce (15%) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 102 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 77 obyvatel k římskokatolické církvi (6% ze všech obyvatel obce), dále 1 k pravoslavné a 7 k českobratrským evangelíkům. Úhrnem 512 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 654 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[7]

Obecní správa a politika

[editovat | editovat zdroj]

V letech 2010 až 2014 byla starostkou Jana Hasilíková. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byla do této funkce zvolena znovu. Poslední funkční volební skončilo starostce v roce 2022.

Ve volebním období 2022–2026 byl zvolen starostou obce Ing. Jan Grmela, PhD. a mistostarosta obce Vít Lindner[13]

Samospráva obce se v roce 2017 připojila k vyvěšování moravské vlajky 5. července.[14]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 3. dubna 1996.[15]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Jana Křtitele

Kostel sv. Jana Křtitele

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Kostel svatého Jana Křtitele (Zaječí).

První zmínka o kostele v obci pochází z roku 1222. Informace o jeho první podobě nejsou známy, s největší pravděpodobností se jednalo o dřevěnou stavbu. Dnešní budova kostela prošla napříč staletími množstvím oprav a úprav. Nejstarší částí budovy kostela, tak jak ho známe dnes, je presbytář, zbudovaný v gotickém stylu roku 1508. Mohutné ostění a střílnami osazené točité schodiště, řadí tuto budovu ke skupině opevněných kostelů, jakých se v okolí nachází několik. Presbytář je 12 m dlouhý, 7 m široký, 5 gotických oken je zazděno. Síťová žebrová klenba, spočívající na vnějších opěrných pilířích, se dosud zachovala. Mladšího data je bezslohová loď. Původně byla k presbytáři přistavěna v 17. století. Spolu s ní vznikla dvoupatrová nízká věž, jejíž střecha, společně se střechou lodě, shořela roku 1848. V roce 1860 byl kostel opraven, loď však záhy nevyhovovala svým účelům, a proto byla roku 1912 vystavěna nová loď s novou věží, která je dnes vysoká 43 m. Při opravách byl nalezen náhrobní kámen kněze Stanislava Reisengera z r. 1585, který je vsazen do pravé vnější zdi nové lodě a je volně přístupný. Dále pak byla objevena podzemní chodba propojující kostel s budovou fary. Chodba byla prozkoumána, zmapována a zadokumentována v roce 2007 Speleoklubem Brno.

V dnešní podobě jde tedy o jednolodní orientovanou stavbu s kněžištěm ukončeným pěti stranami osmiúhelníka, sakristií při severní straně kněžiště a představěnou věží s jehlanem v západním průčelí. Kněžiště je zaklenuto síťovou klenbou žebrovou, loď valenou klenbou s výsečemi, sakristie valenou klenbou. Cyklus pěti tabulových obrazů ze života Kristova je umístěn za oltářem. Svou neobvyklou a různorodou architekturou je tento kostel v širokém okolí raritou.

Plastika svatého Jana Nepomuckého

[editovat | editovat zdroj]

Socha v životní velikosti pochází z počátku 19. století, v dnešní době je umístěna na mohutném stupňovitém kruhovém soklu. Nachází se na křižovatce ulic Hlavní a Dlážděná. V roce 2012 prošla restaurátorskou obnovou.

Další socha Jana Nepomuckého stojí v jihovýchodním rohu zdejšího hřbitova.

Kaple sv. Floriána – Původní objekt kaple z roku 1710 se nedochoval, na jeho místě byla vybudována a vysvěcena nová kaple. Nachází se na malém návrší na severozápadním okraji obce.

Kaple Nejsvětější Trojice – Malý objekt na okraji obce z roku 1823, stojící na pravé straně silnice ve směru na Nové Mlýny, se nacházel v dezolátním stavu. Téměř zapomenut, zarostlý vegetací zůstával až do roku 2010, kdy jej za přispění obce a sponzorů zrekonstruoval místní občan.

Zaječí - panorama od severu
Zaječí - panorama od severu
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 253. 
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 774. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 50. 
  7. a b c Zaječí (okres Břeclav) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2017-02-11]. Dostupné online. 
  8. Zaječí - obec/město (okr. Břeclav) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2012-02-08]. Dostupné online. 
  9. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Zaječí, s. 489.  Archivováno 24. 3. 2016 na Wayback Machine.
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2002 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 630 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Břeclav, s. 640.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  12. Děkanství slavkovské [online]. Slavkov u Brna: Děkanství slavkovské [cit. 2017-02-11]. Dostupné online. 
  13. SPĚVÁK, Přemysl. Uvolněné otěže ve dvou obcích převzaly ženy. Starostky většinou obhájily. Břeclavský deník [online]. 2014-11-08 [cit. 2014-11-08]. Dostupné online. 
  14. https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10155122693470661&id=224337820660
  15. Udělené symboly – Zaječí [online]. 1996-04-03 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]