Vojtěch Lanna (1836–1909)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vojtěch (Adalbert) rytíř von Lanna
Vojtěch svob. pán Lanna jn.
Vojtěch svob. pán Lanna jn.

Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1891 – 1909

Narození 29. května 1836
České Budějovice - Čtyři Dvory
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 31. prosince 1909 (ve věku 73 let)
Praha
Italské královstvíItalské království Italské království
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Choť Marie Schebková (roz. Kettnerová)
Rodiče Vojtěch Lanna
Děti Vojtěch František Josef Lanna
Profese podnikatel, obchodník a stavitel
Ocenění Řád Františka Josefa řfj (1877)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojtěch (Adalbert) rytíř von Lanna mladší (29. května 1836, Čtyři Dvory[1]31. prosince 1909, Merano) byl český průmyslník, obchodník, podnikatel a stavitel rakouského původu, poslanec Panské sněmovny Říšské rady. Jeho otcem byl Vojtěch Lanna starší, který kromě obchodu a stavebnictví podnikal též ve stavbě lodí a lodní dopravě.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Rodina Lannů přišla v 18. století do jižních Čech ze Salzburska v Rakousku, Lannové se usadili v Českých Budějovicích a obchodovali se solí. Otec Vojtěch Lanna starší (německy Adalbert) byl inženýr, obchodník, loďmistr a stavitel, výrazná postava průmyslové revoluce v Čechách.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Vojtěch Lanna mladší se narodil v domě u Lannovy loděnice u Vltavy do rodiny Vojtěchovi a rakouské šlechtičně Josefině Peuthnerové z Lichtenfelsu. V roce 1851 absolvoval gymnázium v Českých Budějovicích. Dva roky strávil na obchodní škole v Lipsku. Roku 1854 vstoupil do praxe v otcově dole a slévárně na Kladně, podnikal četné studijní cesty do Itálie, Německa, Nizozemí, Belgie, Anglie a Francie.

Pracoval též na projektu železniční trati rodinné firmy a stavebního podnikatelství bratří Kleinů pro společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB) z Pardubic a Jaroměře přes Turnov do Liberce zprovozněné v letech 18581859. Zde se seznámil se stavitelem Janem Schebkem, se kterým pak Lanu pojil dlouholetý pracovní a osobní vztah. Ještě během stavby trati České západní dráhy (BWB) spojující Bavorsko, Plzeň a nádraží na Smíchově (Praha-Západní nádraží) Jan Schebek od Kleinů odešel a roku 1864 se stává společníkem a spoluvlastníkem firmy Lanna a Schebek.

Lanna a Schebek[editovat | editovat zdroj]

Lannova vila z roku 1868

Roku 1866 zemřel náhle z přepracování na srdeční slabost Vojtěch Lanna starší, Vojtěch mladší tedy převzal rodinný podnik a pokračoval v otcově díle. V Praze zdědil po otci palác Lanna v Hybernské ulici u Masarykova nádraží, roku 1868 si dal postavit Lannovu vilu v Bubenči dle návrhu architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna. V letech 18721875 byla vystavěna též vila Lannů v rakouském Gmundenu.

Firma Lanna a Schebek se za dobu své činnosti podílela na celé řadě zásadních železničních a silničních staveb v rámci Rakouska-Uherska, především na tehdejším území Koruny české. V 60. a 70. letech stavěla tratě společností Turnovsko-kralupsko-pražská dráha (TKPE) ze směru z Kralupy nad Vltavou do Turnova, Česká severní dráha (BNB) v okolí České Lípy a Děčína, Dráha císaře Františka Josefa (KFJB) na trase z Vídně přes České Velenice do Prahy, Plzeňsko-březenská dráha (EPPK) propojující Železnou Rudu, Klatovy, Plzeň a stanici Březno u Chomutova či Ústecko-teplická dráha (ATE) v okolí Teplic a Litoměřic. Většina těchto tratí vznikala zejména z důvodu potřeby dopravy uhlí. Společnost pracovala také na drážních stavbách v Uhersku.

Realizovány byly také vodní stavby, firma provedla mimo jiné úpravu karlínský, holešovický a libeňský přístav a pražské vltavské břehy zvýšil kamennou navigací. Lanna byl rovněž veřejně činný, jako člen Panské sněmovny, člen Obchodní a živnostenské komory v Praze, Společnosti pro povznesení průmyslu v Čechách, kuratoria Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a několika dalších společností a jako mecenáš umění.

Hrobka rodiny Lannovy a Schebkovy na Olšanských hřbitovech, kterou navrhl Antonín Barvitius

Sběratel umění[editovat | editovat zdroj]

Zdymadlo Hořín postavené firmou V. Lanny

Byl také největším českým sběratelem umění 19. století. Své sbírky umění vystavoval v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, jehož byl spoluzakladatelem a roku 1907 mu věnoval půjčkou vystavenou sbírku čítající 1200 kusů, za což mu město Praha věnovalo zlatou medaili. S vedením muzea se ale rozešel ve zlém a krátce před smrtí se rozhodl sbírky rozprodat. Byly rozprodány v aukčním domě Lepke v Berlíně v letech 1909 až 1911.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1877 obdržel Rytířský kříž Řádu císaře Františka Josefa I., v roce 1891 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny Říšské rady. Byl také nositelem Zlaté medaile města Prahy. Roku 1907 byl povýšen do šlechtického stavu s přídomkem von.[2]

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Vojtěch rytíř Lanna zemřel 31. prosince 1909, pohřben byl 5. ledna 1910 v rodinné kaplové hrobce na pražských Olšanských hřbitovech. Hrobku zde Lannové sdílí s rodinou Schebků. Novogotickou stavbu navrhl architekt Antonín Barvitius, na její výzdobě se podílel mj. též sochař Josef Václav Myslbek. Jedná se o největší hrobku v areálu Olšanských hřbitovů.

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Vojtěch Lanna mladší byl ženatý s Franziskou, rozenou von Benne (nar. 1842), v roce 1866 se jim narodila dcera Francisca, o dva roky později syn Vojtěch František Josef (Adalbert III.) a v dalším roce dcera Alice.

Po smrti[editovat | editovat zdroj]

Syn Vojtěch František Josef (18681921) vystudoval práva a po smrti otce převzal řízení firmy. Za jeho vedení firma pracovala mj. na zřízení plavební komory u Štvanice a na stavbě nábřeží u Svatopetrské čtvrti. Pro nemoc se však vedení firmy vzdal. Část zlikvidoval, část prodal bance Bohemia. V roce 1923 firma splynula se stavebními firmami Řehák a Nejedlý v akciovou společnost Lanna ASS, která zanikla až v roce 1948[2], respektive byla znárodněna a začleněna do národního podniku Československé stavební závody, jehož dnešními následovníky jsou např. firmy Hochtief CZ a Metrostav[3].

V Českých Budějovicích je po rodině Lannů pojmenována široká městská třída, Lannova, vedoucí od hlavního nádraží na hranici středověkého jádra města.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Mikuláše v Českých Budějovicích
  2. a b c GERŠLOVÁ, Jana; SEKANINA, Milan. Lexikon našich hospodářských dějin. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-178-7. Kapitola Lanna Vojtěch, s. 184. 
  3. http://www.metrostav.cz/pdf/noviny/042011.pdf

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • WITTLICH, Filip a kolektiv autorů: Vojtěch svobodný pán Lanna, sběratel, mecenáš, podnikatel. Publikace k výstavě. Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Praha 1996, ISBN 80-7101-034-0
  • Dobývání uhlí na Kladensku: historie kladensko-slánsko-rakovnické pánve. Ostrava: OKD, 2006.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]