Jan Schebek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Schebek
stavitel Jan Schebek
stavitel Jan Schebek
Narození25. ledna 1815 Šťáhlavy
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí13. března 1889 (Ve věku 74 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povoláníželezniční inženýr
Manžel(ka)Marie Schebková (roz. Kettnerová)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Schebkův palác, někdejší podnikatelské sídlo, nyní Národohospodářský ústav Akademie věd ČR

Jan Schebek, také uváděn jako Johann nebo Johannes Schebek, (25. ledna 1815 Šťáhlavy[1]18. března 1889 Praha[2]) byl český železniční stavitel a podnikatel, podílník soukromé stavební společnosti Lanna a Schebek spolu s Vojtěchem Lannou mladším, která se specializovala především na výstavbu železničních tratí.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze selské rodiny ze Šťáhlav.[1] Absolvoval na reálném gymnáziu v Plzni, poté vystudoval Polytechnický ústav a získal inženýrský titul. V Mnichově Hradišti na Valdštejnském panství začínal jako písař a vypracoval se na správce hospodářství tohoto panství.[3] Poté se věnoval hospodářství a cukrovarnictví. Stal se ředitelem cukrovaru v Zájezdě, kvůli zdravotním potížím však místo opustil. Vrátil se do Prahy, kde nastoupil ke stavební firmě bratří Kleinů, zaměřené mimo jiné na železniční stavby; nabídku od nich dostal díky spolupráci při dodávkách dřeva z dob, kdy Schebek pracoval u Valdštejnů v Mnichově Hradišti. Podílel se na stavbách úseků tratí společnosti Severní státní dráha (NStB) spojující Olomouc a Prahu (úsek Praha-Pardubice), a také Prahu a Drážďany. Pracoval též na projektu společnosti Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB), která stavěla trať z Pardubic a Jaroměře přes Turnov do Liberce zprovozněnou v letech 1858–1859 (pracoval mj. na projektování tunelů).

Zde se seznámil s českobudejovickým stavitelem a podnikatelem Vojtěchem Lannou mladším, členem věhlasného podnikatelského rodu, se kterým pak Schebka pojilo dlouholeté přátelství. Ještě během stavby trati České západní dráhy (BWB) spojující Bavorsko, Plzeň a nádraží na Smíchově (Praha-Západní nádraží) od Kleinů odešel a roku 1864 se stal společníkem a spoluvlastníkem firmy Lanna a Schebek.

Podnikatelská činnost[editovat | editovat zdroj]

Tvoršovický zámek

Firma Lanna a Schebek se za dobu své činnosti podílela na celé řadě zásadních železničních a silničních staveb v rámci Rakouska-Uherska, především na tehdejším území Koruny české. V 60. a 70. letech stavěla tratě společností Turnovsko-kralupsko-pražská dráha (TKPE) ze směru z Kralupy nad Vltavou do Turnova, Česká severní dráha (BNB) v okolí České Lípy a Děčína, Dráha císaře Františka Josefa (KFJB) na trase z Vídně přes České Velenice do Prahy, Plzeňsko-březenská dráha (EPPK) propojující Železnou Rudu, Klatovy, Plzeň a stanici Březno u Chomutova či Ústecko-teplická dráha (ATE) v okolí Teplic a Litoměřic. Většina těchto tratí vznikala zejména z důvodu potřeby dopravy uhlí. Společnost pracovala také na drážních stavbách v Uhersku. Stejně tak se podílela na realizaci velkých vodních staveb.

Zejména díky železničním zakázkám nabyl Jan Schebek velkého majetku, který z něj činil jednoho z nejbohatších podnikatelů v Čechách. Postupně skoupil a zveleboval statky v Posázaví: Bělice, Hodkov, Ostrov, Tvoršovice, Zruč nad Sázavou či Zbraslavice. Patřilo mu též několik nemovitostí v Praze, včetně reprezentativního Schebkova paláce podle návrhu Vojtěcha Ullmanna nedaleko Václavského náměstí, v pozdější ulici Politických vězňů, (č.p. 7).

Pozdní léta[editovat | editovat zdroj]

Zejména za národohospodářský význam staveb drah mu byl propůjčen titul barona. Po odchodu do penze žil s rodinou na zámku v Tvoršovicích, který nechal počátkem 80. let přestavět na rodinné sídlo.

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Jan Schebek zemřel 18. března 1889 v Praze.[2] Pohřben byl v rodinném kaplovém mauzoleu na pražských Olšanských hřbitovech, které nechal vystavět syn jeho obchodního partnera Vojtěch. Hrobku zde Schebkové sdílí s rodinou Lannů. Novobyzantskou stavbu navrhl architekt Antonín Barvitius, na její výzdobě se podílel mj. též sochař Josef Václav Myslbek. Jedná se o největší hrobku v areálu Olšanských hřbitovů.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jan Schebek byl ženatý s Marií Kettnerovou, měli 4 děti. Jejich syn Adolf Schebek (1855–1911), který se stal stavebním železničním inženýrem, rodinný podnik převzal a v 90. letech 19. století provedl mj. stavbu trati společnosti Místní dráha Světlá-Ledeč-Kácov (SLK) z Kácova do Světlé nad Sázavou. Byl mu udělen titul barona.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Šťáhlavy
  2. a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv.Jindřicha na Novém Městě pražském
  3. a b Nesvačily, rodná víska v srdci Čech - osobnosti z okolí - Jan Schebek. nesvacily-rodnaviska.estranky.cz [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]