Vakcína Pfizer–BioNTech proti covidu-19

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Tozinameran)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tozinameran
Schéma chemické struktury
Název (INN)tozinameran (angličtina)
Kódy
Číslo CAS2417899-77-3
Farmakologie
Vedlejší účinkyanafylaxe
Cesty podánínitrosvalová aplikace
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vakcína Pfizer–BioNTech proti covidu-19 (mezinárodní název tozinameran, kódové označení BNT162b2, obchodní název Comirnaty) je vakcína proti covidu-19 vyvinutá společnostmi Pfizer a BioNTech. Jde o RNA vakcínu. V prosinci 2020 Evropská léková agentura doporučila udělit podmínečnou registraci této vakcíně u osob starších 16 let a Evropská komise poté podmínečnou registraci udělila.[1] Vakcína byla také schválena pro nouzové použití v Spojených státech amerických[2] a v dalších státech. Od května 2021 je vakcína ve Spojených státech amerických, v Evropské unii či v Singapuru schválena i pro osoby od 12 let.[3][4][5]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Kumulativní výskyt symptomatických onemocnění v závislosti na čase od první dávky vakcíny Pfizer–BioNTech při klinické studii. Modře – očkovaní, červeně – placebo. Z grafu je patrná několikadenní doba po podání dávky do získání imunity.

Vakcína tozinameran je mRNA vakcína (též genová vakcína), což je typ vakcíny, která neobsahuje žádný virus. Obsahuje pouze předpis (mRNA) pro výrobu hrotového proteinu až v buňkách očkovaného člověka. Pomocí hrotového proteinu se virus dostává do buněk hostitele (člověka) a zároveň je pomocí něj možné virus v těle rozeznat (vyskytuje se na povrchu viru). Toho se při očkování využívá pro natrénování imunitního systému člověka tak, že imunitní systém je posléze schopen rozlišit skutečný virus a při infekci proti němu zasáhnout.

Dne 11. května 2021 byla vakcína ve Spojených státech amerických schválena i pro osoby od 12 let[3] a dne 28. května 2021 byla schválena v Evropské unii.[4]

Účinnost[editovat | editovat zdroj]

Účinnost vakcíny byla při ověřování účinnosti vakcíny prokázána v rámci klinických studií, do kterých bylo zařazeno více než 44 tisíc osob. Polovina z nich dostala vakcínu a polovina injekci bez léčivé látky.[1] Ve studii pro symptomatické případy vakcína po první dávce vykazovala poměrně nízkou účinnost,[6] teprve po 7 dnech od podání druhé dávky dosáhla účinnost 94,8 %.[7] Zpřesnění těchto údajů se očekávalo na začátku roku 2021 díky údajům poskytovaných hromadným očkováním v Izraeli a Velké Británii.[6] Podle prvních výsledků z Izraele se po 14 dnech od první dávky snížil počet nových infekcí o 33 %.[8] Na konci ledna 2021 bylo u izraelské pojišťovny Maccabi evidováno 31 onemocnění koronavirem po plném naočkování 163 000 lidí, což byla 92% účinnost.[9][10] Dle další studie[11] je účinnost dva až tři týdny po první dávce 76 %, po třech týdnech účinnost dosahuje 94 %. Předběžné výsledky ve skupině 12 až 15 let ukazovaly také vysokou účinnost.[12]

Pro asymptomatické (bezpříznakové) případy měly být výsledky účinnosti dostupné počátkem roku 2021.[13] V současné době není známo, jak dlouho ochrana poskytovaná vakcínou potrvá, protože prvním lidem byla podána ve výše zmíněné klinické studii v létě roku 2020.[14] Třetí fáze klinické studie věnující se dlouhodobým účinkům (i vedlejším příznakům) bude pokračovat ještě několik let.[1]

Podle zpráv z Izraele má vakcína v reálném nasazení větší účinnost než byla původně očekávána.[15] Pro symptomatické případy přes 99 %, ale proti nakažení jen 91 %.[16]

Podání a vedlejší účinky[editovat | editovat zdroj]

Vakcína se podává ve dvou dávkách, obvykle do svalu v horní části paže, a to s časovým odstupem minimálně 21 dní.[1] Podle klinické studie byly nežádoucí účinky vakcíny mírné nebo středně závažné a odezněly do několika dní po první dávce očkování; k nim patřily bolest a otok v místě injekce, únava, bolest hlavy, bolest svalů a kloubů, zimnice a horečka, ty se vyskytly často (více než u 1 osoby z 10 očkovaných). O něco méně často (méně než u 1 osoby z 10) se vyskytovalo zarudnutí v místě injekce a pocit na zvracení. Ještě vzácnějšími nežádoucími účinky (projevujícími se u méně než u 1 osoby ze 100) bylo svědění v místě injekce, bolest v končetině, zvětšené lymfatické uzliny, potíže se spánkem a malátnost.[14]

V ČR evidoval Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) ke dni 28. ledna 2021 (tj. měsíc po začátku očkování) celkem 198 podezření na nežádoucí účinky po podání 240 000 dávek (zejména tozinameran).[17] Nejčastěji se jednalo o horečku, únavu, reakci v místě vpichu, bolest hlavy, třes či pocit na omdlení.[17]

Dne 14. ledna 2021 bylo v Norsku v souvislosti s očkováním registrováno 13 úmrtí po podání vakcíny[18][19] u slabých a velmi starých lidí v seniorských domovech. Ředitel Norské agentury pro léčivé přípravky Steinar Madsen prohlásil, že covid-19 je pro pacienty mnohem nebezpečnější než vakcinace.[20] Norská léková agentura v reakci na úmrtí aktualizovala pravidla podávání vakcín tak, že u lidí s křehkým zdravím, kteří by jinak běžné nežádoucí účinky (zvýšená teplota, horečka, nevolnost) mohly ohrozit, bude vhodnost podání vakcíny posuzovat lékař a nebudou už očkováni automaticky.[19][21][22] Evropská léková agentura (agentura Evropské unie) na konci ledna uvedla, že vakcína je bezpečná i pro seniory. „Nebyly zjištěny žádné zvláštní bezpečnostní obavy týkající se použití vakcíny u křehkých starších jedinců.“[23]

Skladování a distribuce[editovat | editovat zdroj]

Vakcína musí být uchovávána a přepravována v chladu v teplotě mezi −90 a −60 °C do třiceti jedna dnů před použitím.[24] Distribuce probíhá ve speciálních termoboxech (kontejnerech), ve kterých vydrží 30 dní díky suchému ledu, který je potřeba po 5 dnech vyměňovat.[25] Kontejner je možné otevřít jen 2× denně.[26] Při teplotě 2 až 8 °C vydrží 31 dní.[27] V kontejneru je 5 plat, v každém platu 195 ampulí, každá ampule je určena pro naočkování 5 lidí.[26] V každé ampuli (lahvičce) je 0,45 ml vakcíny, kterou je potřeba naředit pomocí 1,8 ml fyziologického roztoku, takže v lahvičce je pak pro očkování 2,25 ml obsahu.[28] Jedna očkovací dávka je 0,3 ml, takže v lahvičce je dostatečné množství na 5 dávek.[28] Pokud jsou pro očkování používány speciální stříkačky a jehly, lze z lahvičky využít až 6 dávek.[28] Naředěná vakcína vydrží 6 hodin.[26]

V reakci na schválení 6. dávky z lahvičky ve státech EU zareagovala na konci ledna 2021 firma Pfizer tak, že snížila počet dodaných lahviček, protože smlouvy jsou postaveny na dávky nikoliv lahvičky.[29] Místo očekávaného zvýšení počtu dostupných dávek až o 20 % tak mělo dojít ke snížení, protože ne z každé lahvičky se podaří šestou dávku využít.[29]

V únoru 2021 firma oznámila, že vakcínu je možné skladovat po omezenou dobu i při vyšších teplotách (−15 °C) a že požádá americkou FDA o aktualizaci nouzového použití. Stejné informace měla poskytnout evropské EMA i dalším úřadům.[30] Toto opatření by umožnilo očkovat touto vakcínou i u praktických lékařů díky možnosti skladovat vakcínu v chladícím zařízení společně s ostatními běžnými léky.[30] V květnu 2021 bylo povoleno Evropskou lékovou agenturou prodloužení skladování v chladničce (2 až 8 °C) až na 31 dní.[27]

Složení[editovat | editovat zdroj]

Léčivou látkou je mRNA vakcína proti onemocnění covid-19. Dalšími složkami jsou:

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Společnosti Pfizer a BioNTech vyrábí vakcínu v třístupňovém procesu. Nejprve se namnoží DNA obsahující genetickou informaci koronavirového Spike proteinu. To se provádí pomocí tzv. klonování DNA, kdy se malé kruhové molekuly DNA (plazmidy) vpraví do bakterií E. coli a v nich se mnohonásobně zmnoží. Následně se bakterie usmrtí a plazmidová DNA se izoluje a purifikuje (přečistí). Tento krok probíhá v laboratoři v americkém St. Louis.

Plazmidovou DNA je nutné v zamraženém stavu rychle dopravit do dalších výrobních zařízení k následné výrobě mRNA, která probíhá v Andoveru v Massachussets a v Německu. V tomto kroku se podle genetické informace obsažené v DNA syntetizuje molekula mRNA v procesu podobném transkripci, která probíhá v živých organizmech. Po syntéze je třeba mRNA zamrazit a přepravit k dalšímu zpracování.

Třetí fáze probíhá v Kalamazoo v Michiganu a v Puurs v Belgii. K mRNA se přidají lipidové nanočástice a některé další pomocné látky a vznikne tak finální vakcína. Tento krok je nejpomalejší v celém procesu a limituje rychlost výroby vakcíny.[32]

Koncem ledna 2021 uzavřela firma BioNTech dohodu se společností Sanofi, která také připravuje vlastní vakcínu, že od léta 2021 bude Sanofi ve svých závodech ve Frankfurtu nad Mohanem vyrábět vakcínu Comirnaty společnosti BioNTech. Sanofi by měla dodat 125 milionů dávek této vakcíny určených pro Evropskou unii.[33][34]

Cena[editovat | editovat zdroj]

Podle informací nakrátko zveřejněných belgickou političkou (a poté smazaných) má Evropská unie (EU) jednu dávku vakcíny nakupovat za 12 eur (asi 440 Kč).[35][36] Později vzrostla cena na 15,5 eur a třetí kontrakt EU ji pořídil za 19,5 eur.[37] Vakcínu již bude možné přeprodat či darovat mimo EU.[38] Izrael uzavřel dohodu o dodávkách v létě 2020 o 3 měsíce dříve než EU a zaplatil za jednu dávku 43 eur (asi 1152 korun),[36] avšak součástí dohody o přednostních dodávkách bylo zveřejnění anonymizované zdravotní dokumentace o všech příjemcích vakcíny (Izrael má digitalizováno u osob zpětně 30 let) a online hlášení všech komplikací firmě Pfizer a Světové zdravotnické organizaci.[39]

Dodávky do České republiky[editovat | editovat zdroj]

Dne 15. ledna 2021 oznámila firma Pfizer omezení dodávek vakcín kvůli polovičnímu navýšení výrobní kapacity.[40] Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) to firma nijak nezdůvodnila.[41] Pro ČR to znamená v posledním lednovém týdnu snížení dodávek o 33 % a v dalších dvou týdnech pak o 20 %.[41] Firma Pfizer slíbila dodržet nasmlouvaný objem čtvrtletních dodávek,[42] v dalším období by díky navýšení výrobních kapacit mělo dorazit vakcín více.[41] Dne 8. března firma Pfizer uvedla, že do EU ve druhém čtvrtletí dodá o 75 milionů dávek více, než uváděla původní dohoda.[43]

K 17. květnu 2021 bylo v České republice distribuováno asi 3,36 milionů dávek této vakcíny.[44]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Vakcína Comirnaty od firem Pfizer a BioNTech získala podmínečnou registraci, Státní ústav pro kontrolu léčiv. www.sukl.cz [online]. [cit. 2020-12-30]. Dostupné online. 
  2. FDA Takes Key Action in Fight Against COVID-19 By Issuing Emergency Use Authorization for First COVID-19 Vaccine. www.fda.gov [online]. FDA, 2020-12-14 [cit. 2020-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b KOUBSKÝ, Petr. Věková hranice prolomena. Americká FDA schválila vakcínu Pfizer pro děti od dvanácti let. Deník N [online]. 2021-05-11 [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b ONLINE: Evropská léková agentura schválila vakcínu Pfizer/BioNTech pro použití u dětí od 12 do 15 let. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. (česky) 
  5. Children aged 12 to 15 to receive Pfizer-BioNTech COVID-19 vaccine in Singapore. CNA [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b ZADRAŽILOVÁ, Jitka. Účinnost první dávky vakcíny Pfizer není vysoká, kritizuje Izrael. Při čekání na druhou se nakazily tisíce lidí. Novinky.cz [online]. Seznam.cz, 2021-01-21 [cit. 2021-01-21]. Dostupné online. 
  7. EMA Assessment report [online]. European Medicines Agency, 2020-12-21 [cit. 2020-12-30]. Dostupné online. 
  8. MAREK, Lukáš. Ani nejrychlejší očkování nezabere hned. Izrael je v nejhlubší krizi. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-01-21 [cit. 2021-01-21]. Dostupné online. 
  9. JEFFAY, Nathan. Vaccine found 92% effective in Israel, in first controlled result outside trials. The Times of Israel [online]. 2021-01-28 [cit. 2021-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. JEMELKA, Petr. Očkování od Pfizeru po druhé dávce chrání skvěle, hlásí Izrael. Novinky.cz [online]. Seznam.cz, 2021-01-26 [cit. 2021-01-29]. Dostupné online. 
  11. AMIT, Sharon; REGEV-YOCHAY, Gili; AFEK, Arnon; KREISS, Yitshak; LESHEM, Eyal. Early rate reductions of SARS-CoV-2 infection and COVID-19 in BNT162b2 vaccine recipients, Supplementary appendix. S. 875–877. The Lancet [online]. 2021-02-18. Roč. 397, čís. 10277, s. 875–877. Dostupné online. DOI:10.1016/S0140-6736(21)00448-7. (anglicky) 
  12. MICHAUD, Mark. Early results show Pfizer-BioNTech COVID vaccine safe, highly effective in adolescents. medicalxpress.com [online]. 2021-04-01 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. EUSTACHEWICH, Lia. Pfizer studying COVID-19 vaccine effectiveness in asymptomatic cases. New York Post [online]. 2020-12-10 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. a b Comirnaty přehledně: Důležitá fakta o první podmínečně registrované vakcíně proti COVID-19 v EU, Státní ústav pro kontrolu léčiv. www.sukl.cz [online]. [cit. 2020-12-30]. Dostupné online. 
  15. Izrael má daleko lepší data, než čekal. Očkovaných se nakazilo zcela mizivé množství. Novinky.cz [online]. Seznam.cz, 2021-03-09 [cit. 2021-03-09]. Dostupné online. 
  16. https://www.haaretz.com/israel-news/.premium-israeli-study-pfizer-coronavirus-vaccine-is-91-percent-effective-after-second-dose-1.9643859 - Israeli Study: Pfizer Coronavirus Vaccine Is 91 Percent Effective at Preventing Infection
  17. a b ČTK. Nežádoucí reakce na vakcínu: za měsíc 198 podezřelých případů. Novinky.cz [online]. Seznam.cz, 2021-01-28 [cit. 2021-01-28]. Dostupné online. 
  18. Po očkování proti covidu zemřelo v Norsku 23 lidí. U 13 měly vliv vedlejší účinky vakcíny. Echo24.cz [online]. 2021-01-16 [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. 
  19. a b HOLMES, Martha. Har undersøkt 13 dødsfall: Vanlige bivirkninger kan ha bidratt til dødsfall hos de svakeste. VG [online]. 2021-01-14 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 
  20. TARALDSEN, Lars Erik; KRESGE, Naomi. Norway Moves to Calm Vaccine Anxiety After Elderly Deaths. bloomberg.com [online]. 2021-01-18 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. TARALDSEN, Lars Erik. Norway Raises Concern Over Vaccine Jabs for the Elderly. Bloomberg [online]. 2021-01-16 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 
  22. BOUBÍNOVÁ, Markéta. Norsko mění přístup k vakcinaci velmi starých lidí s křehkým zdravím, musí se posuzovat individuálně. Deník N [online]. N Media, 2021-01-15 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 
  23. First COVID-19 vaccine safety update published [online]. European Medicines Agency, 2021-01-29 [cit. 2021-02-10]. Dostupné online. 
  24. Product Storage and Dry Ice. www.cvdvaccine-us.com [online]. [cit. 2020-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. SKALICKÝ, Matěj. Dodávky vakcín proti covidu-19 zvládáme bez problémů, ujišťuje mluvčí společnosti Pfizer. Radiožurnál [online]. Český rozhlas, 2021-01-09 [cit. 2021-01-21]. Dostupné online. 
  26. a b c Český vědec z Oxfordu: I velké nemocnice budou mít s očkováním problém. Forum24 [online]. 2020-12-23 [cit. 2021-01-21]. Dostupné online. 
  27. a b ‚Zásadní změna.‘ Vakcína Pfizeru se může skladovat měsíc v ledničkách, schválila léková agentura. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  28. a b c VOTRUBA, Viktor. V lahvičce je dost vakcíny i na šestou dávku. Nejde o pančování, to je zhovadilost, upozorňuje Chlíbek. iHNed.cz [online]. Economia, 2020-12-30 [cit. 2021-01-21]. Dostupné online. 
  29. a b Vlastní gól: místo šesti dávek Pfizeru často pět. Novinky.cz [online]. Seznam.cz, 2021-01-28 [cit. 2021-01-29]. Dostupné online. 
  30. a b Vakcínu Pfizer/BioNTech lze uchovávat při teplotě minus 15 stupňů. České noviny [online]. ČTK, 2021-02-19 [cit. 2021-03-09]. Dostupné online. 
  31. Comirnaty - Souhrn informací o přípravku [online]. European Medicines Agency (EMA), 23.12.2020 [cit. 2020-12-30]. Dostupné online. 
  32. JOHNSON, Carolyn Y. A vial, a vaccine and hopes for slowing a pandemic — how a shot comes to be. Washington Post. Dostupné online [cit. 2020-12-30]. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  33. EU bude mít o 125 milionů dávek vakcíny víc. Francouzi pomohou s výrobou vakcíny od konkurenční Pfizer/BioNTech | Firmy a trhy. Lidovky.cz [online]. 2021-01-27 [cit. 2021-01-28]. Dostupné online. (česky) 
  34. BioNTech přijal nabídku Sanofi na pomoc s výrobou vakcíny | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. (česky) 
  35. European vaccine prices revealed in Belgian Twitter blunder. The Brussels Times [online]. 2020-12-18 [cit. 2020-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. a b SOBOTKA, Michal. Izrael zveřejnil cenu za vakcíny Pfizeru. Dosud zaplatil 17 a půl bilionu korun. Novinky.cz [online]. Seznam.cz, 2021-03-16 [cit. 2021-03-16]. Dostupné online. 
  37. https://www.reuters.com/world/europe/bulgarian-pm-reveals-price-eus-new-vaccine-contract-with-pfizer-2021-04-12/ - Bulgarian PM reveals price for EU's new vaccine contract with Pfizer
  38. https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_21_2548 - Coronavirus: Commission signs a third contract with BioNTech-Pfizer for an additional 1.8 billion doses
  39. VLČKOVÁ, Tereza. Očkovací centra, vakcína i technologie. Co všechno nám oproti Izraeli chybí?. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-01-15 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 
  40. Pfizer dodá Česku o 40 procent vakcín méně. Není schopen plnit dodávky. Echo24 [online]. 2021-01-15 [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. 
  41. a b c PÁNIK, Jan. Očkování seniorů se zastaví, napsal hejtman Kuba. Lidé by měli slyšet pravdu. Forum24 [online]. 2021-01-21 [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. 
  42. Pfizer dočasně omezí dodávky vakcíny do Evropy. Blatný znepokojen. Novinky.cz [online]. Seznam.cz, 2021-01-15 [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. 
  43. ZADRAŽILOVÁ, Jitka. Zlý sen? Další výrobce zřejmě zkrátí Evropě dodávky vakcín. Novinky.cz [online]. Seznam.cz, 2021-03-09 [cit. 2021-03-09]. Dostupné online. 
  44. COVID‑19: Přehled očkování. onemocneni-aktualne.mzcr.cz [online]. Ministerstvo zdravotnictví ČR [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu tozinameran na Wikimedia Commons
  • Comirnaty přehledně: Důležitá fakta o první podmínečně registrované vakcíně proti COVID-19 v EU [online]. Státní ústav pro kontrolu léčiv. Dostupné online.  Informace o tozinameranu