Uralské jazyky: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Dělení: zdvojený odkaz
značky: školní IP editace z Vizuálního editoru
Řádek 99: Řádek 99:
* [[Václav Blažek (lingvista)|Václav Blažek]]: Z historie uralistiky : pionýrské období (9. stol. – 1850). Linguistica Brunensia. 2013, roč. 61, č. 1-2, s. [273]-292. http://hdl.handle.net/11222.digilib/127186
* [[Václav Blažek (lingvista)|Václav Blažek]]: Z historie uralistiky : pionýrské období (9. stol. – 1850). Linguistica Brunensia. 2013, roč. 61, č. 1-2, s. [273]-292. http://hdl.handle.net/11222.digilib/127186
* [[Václav Blažek (lingvista)|Václav Blažek]]: Z historie uralistiky II. (polovina 19. st. – současnost). Linguistica Brunensia. 2014, roč. 62, č. 1, s. 155-179. http://hdl.handle.net/11222.digilib/130135
* [[Václav Blažek (lingvista)|Václav Blažek]]: Z historie uralistiky II. (polovina 19. st. – současnost). Linguistica Brunensia. 2014, roč. 62, č. 1, s. 155-179. http://hdl.handle.net/11222.digilib/130135
* {{Citace monografie
| příjmení = ROPPONEN
| jméno = Ville
| titul = Uralské okno. Esej o menšinách Ruska
| místo = Červený Kostelec
| vydavatel = Pavel Mervart
| rok vydání = 2018
| isbn = 978-80-7465-308-7
}}

{{Uralské jazyky}}
{{Uralské jazyky}}
{{Jazykové rodiny}}
{{Jazykové rodiny}}

Verze z 22. 12. 2018, 14:24

Uralské jazyky
     Baltofinské      Sámské      Mordvinské      Marijské      Permské      Ugrické      Samojedské
     Baltofinské
     Sámské
     Mordvinské
     Marijské
     Permské
     Ugrické
     Samojedské
Rozšířeníseverozápadní Asie, severní Evropa a Maďarsko
Počet mluvčích25 milionů
Počet jazyků20-39
Klasifikace
Dělení
Dělení

Uralské jazyky tvoří samostatnou rodinu. Mluví jimi asi 25 miliónů obyvatel střední, severní a východní Evropy, a to zejména ve Finsku, Maďarsku, Estonsku a Rusku, a asi 30 tisíc obyvatel severní Sibiře.

Dělení

Baltofinské jazyky jsou si navzájem podobné asi jako jazyky slovanské, finština s laponštinou nebo mordvinštinou jsou si příbuzné asi jako slovanské jazyky s baltskými. Finština a maďarština jsou si na první pohled zcela cizí, jejich příbuznost však byla vědecky dokázána na základě podobností morfémových i lexikálních.

Literatura