Nedvědice: Porovnání verzí
m →Historie: typo |
šablona Počet obyvatel |
||
| Řádek 29: | Řádek 29: | ||
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=left | |lat_deg=49 |lat_min=26 |lat_sec=00 |lon_deg=16 |lon_min=20 |lon_sec=00 |float=center}} |
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=left | |lat_deg=49 |lat_min=26 |lat_sec=00 |lon_deg=16 |lon_min=20 |lon_sec=00 |float=center}} |
||
}} |
}} |
||
'''Nedvědice''' je městys v [[Okres Brno-venkov|okrese Brno-venkov]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]]. Rozkládá se v [[Hornosvratecká vrchovina|Hornosvratecké vrchovině]], v [[Přírodní park Svratecká hornatina|přírodním parku Svratecká hornatina]], přibližně 14 kilometrů severozápadně od [[Tišnov]]a. Součástí městyse je kromě samotné Nedvědice (ležící v katastrálním území Nedvědice pod Pernštejnem) také osada [[Pernštejn (Nedvědice)|Pernštejn]] (ve stejnojmenném katastrálním území). |
'''Nedvědice''' je městys v [[Okres Brno-venkov|okrese Brno-venkov]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]]. Rozkládá se v [[Hornosvratecká vrchovina|Hornosvratecké vrchovině]], v [[Přírodní park Svratecká hornatina|přírodním parku Svratecká hornatina]], přibližně 14 kilometrů severozápadně od [[Tišnov]]a. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Součástí městyse je kromě samotné Nedvědice (ležící v katastrálním území Nedvědice pod Pernštejnem) také osada [[Pernštejn (Nedvědice)|Pernštejn]] (ve stejnojmenném katastrálním území). |
||
== Poloha a přírodní podmínky == |
== Poloha a přírodní podmínky == |
||
| Řádek 35: | Řádek 35: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
První písemná zpráva o vesnici Nedvědice je z roku [[1350]]. Je zapsána v zemských deskách brněnských a píše se v ní, že [[Filip mladší z Pernštejna]] potvrdil [[Jimram z Pernštejna|Jimramovi z Pernštejna]] držbu částí několika vesnic pernštejnského panství, mezi nimi i třetinu vsi Nedvědice. Zápis dokazuje, že obec byla od svého založení součástí pernštejnského panství. Ovšem založena byla dříve. Z roku [[1231]] pochází první písemné zmínky o [[Klášter v Doubravníku|klášteru v Doubravníku]] a o 4 roky později patřily mezi vesnice, které byly klášteru užitečné, také [[Maňová]], [[Klokočí (Olší)|Klokočí]] a [[Rakové]] a záhy zaniklá obec Bořihněv (stávala v místech pozdějšího bořinovského dvora). Všechny tyto vsi se nacházely a nacházejí v okolí Nedvědice, proto nelze vyloučit, že obec existovala už v této době. Jisté je, že Nedvědice stála v roce [[1285]], zde kdy pochází první záznamy o hradu [[Pernštejn (hrad)|Pernštejn]]. V tomto případě lze vycházet z toho, že vznikla jako jeho podhradí. V roce [[1350]] pak lze v zemskodeskovním zápise najít také obce Jámy (dnes zaniklá, stávala v místech pozdějšího dvora Mansberk), [[Bor (Sejřek)|Bor]], [[Býšovec]] a poněkud vzdálené [[Jimramovské Pavlovice|Pavlovice]] a [[Daňkovice |
První písemná zpráva o vesnici Nedvědice je z roku [[1350]]. Je zapsána v zemských deskách brněnských a píše se v ní, že [[Filip mladší z Pernštejna]] potvrdil [[Jimram z Pernštejna|Jimramovi z Pernštejna]] držbu částí několika vesnic pernštejnského panství, mezi nimi i třetinu vsi Nedvědice. Zápis dokazuje, že obec byla od svého založení součástí pernštejnského panství. Ovšem založena byla dříve. Z roku [[1231]] pochází první písemné zmínky o [[Klášter v Doubravníku|klášteru v Doubravníku]] a o 4 roky později patřily mezi vesnice, které byly klášteru užitečné, také [[Maňová]], [[Klokočí (Olší)|Klokočí]] a [[Rakové]] a záhy zaniklá obec Bořihněv (stávala v místech pozdějšího bořinovského dvora). Všechny tyto vsi se nacházely a nacházejí v okolí Nedvědice, proto nelze vyloučit, že obec existovala už v této době. Jisté je, že Nedvědice stála v roce [[1285]], zde kdy pochází první záznamy o hradu [[Pernštejn (hrad)|Pernštejn]]. V tomto případě lze vycházet z toho, že vznikla jako jeho podhradí. V roce [[1350]] pak lze v zemskodeskovním zápise najít také obce Jámy (dnes zaniklá, stávala v místech pozdějšího dvora Mansberk), [[Bor (Sejřek)|Bor]], [[Býšovec]] a poněkud vzdálené [[Jimramovské Pavlovice|Pavlovice]] a [[Daňkovice]]. |
||
Výrazně se pak Nedvědice a především hrad Pernštejn zapsala do dějin v průběhu [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], konkrétně roku [[1645]], kdy se pouze stočlenná posádka hradu dokázala ubránit téměř 6 tisícům [[Švédsko|švédských]] vojáků. |
V roce [[1401]] je Nedvědice uváděna jako farní ves. O 82 let později došlo k povýšení na [[městys|městečko]]. Roku [[1596]] byl Jan z Pernštejna nucen rodový majetek prodat. Novými majiteli Nedvědice byli např. [[Adam Licko z Rýzmburka]] či [[Kryštof Pavel z Lichtenštejna-Kastelkornu]]. Výrazně se pak Nedvědice a především hrad Pernštejn zapsala do dějin v průběhu [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], konkrétně roku [[1645]], kdy se pouze stočlenná posádka hradu dokázala ubránit téměř 6 tisícům [[Švédsko|švédských]] vojáků. Pošta v obci byla založena 10. září [[1851]].<ref>{{Citace periodika |
||
Pošta v obci byla založena 10. září 1851.<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
| příjmení = |
||
| jméno = |
| jméno = |
||
| Řádek 58: | Řádek 56: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Do [[1. leden|1. ledna]] [[2005]] byla Nedvědice součástí [[okres Žďár nad Sázavou|okresu Žďár nad Sázavou]]. |
Do [[1. leden|1. ledna]] [[2005]] byla Nedvědice součástí [[okres Žďár nad Sázavou|okresu Žďár nad Sázavou]]. Od [[10. říjen|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name="status">[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=8&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref> |
||
Od [[10. říjen|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name="status">[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=8&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref> |
|||
== Demografie == |
== Demografie == |
||
Verze z 15. 11. 2017, 18:31
| Nedvědice | |
|---|---|
 Pohled na městys přes rybník | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Tišnov |
| Obec s rozšířenou působností | Tišnov (správní obvod) |
| Okres | Brno-venkov |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°27′25″ s. š., 16°20′3″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 298 (2023)[1] |
| Rozloha | 6,54 km²[2] |
| Nadmořská výška | 324 m n. m. |
| Počet domů | 446 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Obecní úřad Nedvědice Nedvědice 42 592 62 Nedvědice obec |
| Starosta | Pavel Vejrosta |
| Oficiální web: www | |
  Nedvědice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 596175 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nedvědice je městys v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v Hornosvratecké vrchovině, v přírodním parku Svratecká hornatina, přibližně 14 kilometrů severozápadně od Tišnova. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel. Součástí městyse je kromě samotné Nedvědice (ležící v katastrálním území Nedvědice pod Pernštejnem) také osada Pernštejn (ve stejnojmenném katastrálním území).
Poloha a přírodní podmínky
Nedvědice leží v podhradí hradu Pernštejna, přibližně 40 km od centra Brna, na soutoku Svratky a Nedvědičky, uprostřed přírodního parku Svratecká hornatina.
Historie
První písemná zpráva o vesnici Nedvědice je z roku 1350. Je zapsána v zemských deskách brněnských a píše se v ní, že Filip mladší z Pernštejna potvrdil Jimramovi z Pernštejna držbu částí několika vesnic pernštejnského panství, mezi nimi i třetinu vsi Nedvědice. Zápis dokazuje, že obec byla od svého založení součástí pernštejnského panství. Ovšem založena byla dříve. Z roku 1231 pochází první písemné zmínky o klášteru v Doubravníku a o 4 roky později patřily mezi vesnice, které byly klášteru užitečné, také Maňová, Klokočí a Rakové a záhy zaniklá obec Bořihněv (stávala v místech pozdějšího bořinovského dvora). Všechny tyto vsi se nacházely a nacházejí v okolí Nedvědice, proto nelze vyloučit, že obec existovala už v této době. Jisté je, že Nedvědice stála v roce 1285, zde kdy pochází první záznamy o hradu Pernštejn. V tomto případě lze vycházet z toho, že vznikla jako jeho podhradí. V roce 1350 pak lze v zemskodeskovním zápise najít také obce Jámy (dnes zaniklá, stávala v místech pozdějšího dvora Mansberk), Bor, Býšovec a poněkud vzdálené Pavlovice a Daňkovice.
V roce 1401 je Nedvědice uváděna jako farní ves. O 82 let později došlo k povýšení na městečko. Roku 1596 byl Jan z Pernštejna nucen rodový majetek prodat. Novými majiteli Nedvědice byli např. Adam Licko z Rýzmburka či Kryštof Pavel z Lichtenštejna-Kastelkornu. Výrazně se pak Nedvědice a především hrad Pernštejn zapsala do dějin v průběhu třicetileté války, konkrétně roku 1645, kdy se pouze stočlenná posádka hradu dokázala ubránit téměř 6 tisícům švédských vojáků. Pošta v obci byla založena 10. září 1851.[4]
Do 1. ledna 2005 byla Nedvědice součástí okresu Žďár nad Sázavou. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[5]
Demografie
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011[7] |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 062 | 950 | 974 | 941 | 1 272 | 1 370 | 1 247 | 1 313 | 1 415 | 1 470 | 1 551 | 1 443 | 1 329 | 1 317 |
Znak
Pečeť nedvědické rychty, k níž patřily obce Černvír, Chlébské, Skorotice a Smrček, z roku 1688 obsahovala zubří hlavu, radlici a krojidlo. Ve znaku má Nedvědice od 16. století hnědou zubří hlavu se zlatou houžví v nozdrách, keser (druh sítě na ryby) a medvědí tlapu. V polovině 19. století se však ve znaku objevila i kráčející medvědice s dítětem na ramenou. Tento znak tedy odpovídá známé pověsti o původu městečka.
Pamětihodnosti
- Kostel svaté Kunhuty s jádrem z 15. století, současná podoba je barokní z 18. století. Před kostelem se nachází mramorový kříž s letopočtem 1867. Materiál na jeho zhotovení pochází z bývalých lomů, které dodávaly materiál i na stavbu hradu Pernštejna či kostela v Doubravníku.
Osobnosti
- František Uhlíř – kameník; mramorové kříže z jeho kamenictví stojí po celé Moravě
- Alois Lukášek – akademický malíř-krajinář
- Eduard Berka – autor učebnic, jeden z vůdců Petičního výboru Věrni zůstaneme
- Oldřich Vašica – malíř; vyzdobil prostějovský orloj
Zajímavosti
- Na nedvědickém nádraží se natáčel česko-řecký film Podzimní návrat.
Fotogalerie
-
Úřad městyse -
Boží muka u hřbitova -
Základní škola -
Hotel U Nádraží -
Pomník -
Boží muka u lípy Svobody -
Železniční stanice
.jpg)
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Dostupné online.
- ↑ PM. Historický kalendář. Poštovní noviny. Září 2016, čís. 17, s. 11.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
- ↑ Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nedvědice na Wikimedia Commons - Nedvědice – oficiální stránky obce
