Vrba: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Taxobox |
Pravopisné a stylistické úpravy. (Věřte mi, byly zapotřebí!) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
Vrby rostou téměř po celém světě s těžištěm největšího rozšíření v mírném až subarktickém pásmu [[Evropa|Evropy]] (65 [[druh (biologie)|druhů]]), [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] (asi 100 druhů), v [[Rusko|Rusku]] (120 druhů) a v [[Čína|Číně]] (270 druhů). Dále se vyskytuje v [[Japonsko|Japonsku]], [[Střední Amerika|Střední]] a [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], [[Afrika|Africe]] i na [[Střední východ|Středním východě]]. Chybí jen v [[Austrálie|Austrálii]], na [[Nový Zéland|Novém Zélandě]], v [[Oceánie|Oceánii]], jihovýchodní [[Asie|Asii]], západní [[Afrika|Africe]] a východní [[Brazílie|Brazílii]]. |
Vrby rostou téměř po celém světě s těžištěm největšího rozšíření v mírném až subarktickém pásmu [[Evropa|Evropy]] (65 [[druh (biologie)|druhů]]), [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] (asi 100 druhů), v [[Rusko|Rusku]] (120 druhů) a v [[Čína|Číně]] (270 druhů). Dále se vyskytuje v [[Japonsko|Japonsku]], [[Střední Amerika|Střední]] a [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], [[Afrika|Africe]] i na [[Střední východ|Středním východě]]. Chybí jen v [[Austrálie|Austrálii]], na [[Nový Zéland|Novém Zélandě]], v [[Oceánie|Oceánii]], jihovýchodní [[Asie|Asii]], západní [[Afrika|Africe]] a východní [[Brazílie|Brazílii]]. |
||
Rostou v místech s dostatkem vody a světla |
Rostou v místech s dostatkem vody a světla. Při splnění těchto podmínek osidlují téměř všechny [[biotop]]y: od terénních sníženin, horských roklí a strží, ledovcových karů až po údolní hlinité a štěrkové nánosy v okolí současných nebo zanesených říčních koryt. Osídlují čerstvě uložené substráty a využívají míst ovlivněných lidskou činností, vyrůstají na navážkách, opuštěných loukách, pastvinách i orné půdě, v lomech či železničních náspech. |
||
Místo původu tohoto rodu je pravděpodobně v horách východní [[Asie]] odkud se mírně rozšířil do [[Tropický podnebný pás|tropů]], hodně po [[Mírný podnebný pás|mírném pásmu]] a později i do [[Arktida|Arktických oblastí]]. V [[doba ledová|dobách ledových]] ustupoval ze severu a v dobách meziledových se vracel zpět k severu |
Místo původu tohoto rodu je pravděpodobně v horách východní [[Asie]], odkud se mírně rozšířil do [[Tropický podnebný pás|tropů]], hodně po [[Mírný podnebný pás|mírném pásmu]] a později i do [[Arktida|Arktických oblastí]]. V [[doba ledová|dobách ledových]] ustupoval ze severu a v dobách meziledových se vracel zpět k severu. Přitom docházelo ke [[křížení (biologie)|hybridizaci]] mezi izolovanými [[populace]]mi. Po ustoupení [[ledovec|ledovců]] byly vrby schopné díky svým větrem roznášeným [[semeno|semenům]] obsadit jako jedny z prvních biotopy uvolněné po ledovcích. |
||
Vysokohorské druhy |
Vysokohorské druhy jsou [[glaciální relikt|glaciálním reliktem]] arktického původu. Při poslední době ledové již neleželo naše území pod ledovcovým příkrovem, a mj. se právě tyto vrby dokázaly tvrdým životním podmínkám [[tundry]] přizpůsobit a přežít. S nástupem teplejšího [[Podnebí|klimatu]] však přežily v silné konkurenci většinou jen ty, které rostly vysoko v horách, nebo v jiných nehostinných prostředích, např. v [[rašeliniště|rašeliništích]], [[vřesoviště|vřesovištích]], nebo [[bažina]]tých územích.<ref name = vrba>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Ševčík | jméno = Jan | titul = DP: Vrba bylinná v České republice ... | url = http://theses.cz/id/dlrlft/69842-738517002.pdf | datum aktualizace = 07.05.2010 | datum přístupu = 00.00.2011 | vydavatel = Univerzita Palackého, PřF, Katedra ekol. a živ. prostředí, Olomouc | jazyk = cs}}</ref><ref name = charakteristika>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Nývltová | jméno = Veronika | titul = DP: Charakteristika skupiny vrby bobkolisté s důrazem na vrbu dvoubarvou | url = http://theses.cz/id/ic2z9u/119945-235169181.pdf | datum aktualizace = 12.08.2010 | datum přístupu = 00.00.2011 | vydavatel = Univerzita Palackého, PřF, Katedra botaniky, Olomouc | jazyk = cs}}</ref><ref name = hybridizace>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Brandová | jméno = Blanka | titul = DP: Hybridizace horských druhů vrb na příkladu vrby hrotolisté ... | url = http://theses.cz/id/mr214z/126545-611945768.pdf | datum aktualizace = 07.05.2010 | datum přístupu = 00.00.2011 | vydavatel = Univerzita Palackého, PřF, Katedra botaniky, Olomouc | jazyk = cs}}</ref> |
||
== Popis == |
== Popis == |
||
Vrby jsou [[opadavé dřeviny|opadavé]] [[dvoudomost|dvoudomé]] [[strom]]y nebo [[keř]]e s mohutným [[kořen]]ovým systémem |
Vrby jsou [[opadavé dřeviny|opadavé]] [[dvoudomost|dvoudomé]] [[strom]]y nebo [[keř]]e s mohutným [[kořen]]ovým systémem. Mohou růst vzpřímeně, vystoupavě nebo být plazivé, jejich větve jsou vzpřímené nebo převisle. Přestože jsou obvykle pružné, u báze mohou být lámavé. Ve většině jsou lysé, občas ojíněné. |
||
[[Pupen]]y mají zpravidla jednu šupinu, jen vzácně dvě. Střídavě, výjimečně i vstřícně vyrůstající [[list]]y jsou jednoduché |
[[Pupen]]y mají zpravidla jednu šupinu, jen vzácně dvě. Střídavě, výjimečně i vstřícně vyrůstající [[list]]y jsou jednoduché a celistvé. Většinou mají krátký [[řapík]] a [[palist]]y. [[čepel listová|Listové čepele]] bývají tvaru čárkovitého až obvejčitého, okraje mají celokrajné nebo zubaté. |
||
Vzpřímená [[květenství]], [[jehněda|jehnědy]], většinou na krátkých [[stopka|stopkách]], jsou složeny z [[jednopohlavnost|jednopohlavných]], silně redukovaných, bezobalných [[květ]]ů vyrůstajících v [[paždí]] [[listen]]ů. Mívají tvar podlouhlý nebo téměř kulovitý, vyrůstají před rašením listů, zároveň nebo po vyrašení. Samčí květy mají 2 až |
Vzpřímená [[květenství]], [[jehněda|jehnědy]], většinou na krátkých [[stopka|stopkách]], jsou složeny z [[jednopohlavnost|jednopohlavných]], silně redukovaných, bezobalných [[květ]]ů vyrůstajících v [[paždí]] [[listen]]ů. Mívají tvar podlouhlý nebo téměř kulovitý, vyrůstají buď před rašením listů, zároveň s ním, nebo až po vyrašení. Samčí květy mají 2 až 12 tyčinek s volnými nebo částečně srostlými nitkami nesoucími prašníky. Samičí jsou vytvořeny parakarpním [[gyneceum (botanika)|gyneceem]] srostlým ze dvou až čtyř [[plodolist]]ů. Mají stopkatý nebo přisedlý jednodílný [[semeník]] s více [[vajíčko|vajíčky]], malou [[čnělka|čnělku]] a ohnutou dvoulaločnou [[blizna|bliznu]]. Mívají pohárkovitý terč pod květem nebo [[nektar]]ové žlázky. U většiny vrb je větší počet samičích rostlin než samčích. Květy [[opylení|opyluje]] [[hmyz]], některé navíc i vítr. |
||
[[Plod (botanika)|Plody]] jsou [[tobolka (plod)|tobolky]] otvírající se dvěma zkrucujícími se [[chlopeň (botanika)|chlopněmi]] |
[[Plod (botanika)|Plody]] jsou [[tobolka (plod)|tobolky]] otvírající se dvěma zkrucujícími se [[chlopeň (botanika)|chlopněmi]]. Obsahují velký počet (až 32) drobných, lysých [[semeno|semen]] opatřených [[chmýr]]em, která se dobře šíří na velké vzdálenosti. Semena jsou bez [[endosperm]]u a mají poměrně krátkou dobu [[klíčení semene|klíčivosti]]. Rostliny se uměle množí převážně [[řízkování|bylinnými řízky]]. |
||
Mnoha druhům vrb je vlastní [[mykorhiza]], která je ve dvou variantách. Při |
Mnoha druhům vrb je vlastní [[mykorhiza]], která je ve dvou variantách. Při první z nich houba vytváří kolem kořene [[hyfa|hyfový]] plášť a neproniká do kořene, při druhé houbová vlákna do kořene pronikají. Rostlina při tomto soužití poskytuje houbě [[uhlík]] a energii, houba naopak rostlině vodu a některé [[minerál]]y. Pro vrby žijící v nepříznivých přírodních podmínkách je mykorhiza nutnou součásti přežití.<ref name = vrba/><ref name = charakteristika/><ref name = hybridizace/><ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Dendrologie.cz: Vrba | url = http://databaze.dendrologie.cz/index.php?menu=4&id=61 | datum aktualizace = 31.12.2006 | datum přístupu = 00.00.2011 | vydavatel = P. Horáček a J. Mencl | jazyk = cs}}</ref><ref name = priroda>{{Citace elektronické monografie | titul = Dendrologie.cz: Vrba | url = www.priroda.cz/lexikon.php?detail=548 | datum aktualizace = 31.12.2006 | datum přístupu = 00.00.2011 | issn = 1801-2787 | vydavatel = Petr Kadlík, Příroda.cz, internetový magazín | jazyk = cs}}</ref> |
||
== Význam == |
== Význam == |
||
Vrba se po mnoha tisíciletí využívá jako zdroj měkkého, pórovitého, nekvalitního [[dřevo|dřeva]], mnohdy v [[region]]ech kde roste |
Vrba se po mnoha tisíciletí využívá jako zdroj měkkého, pórovitého, nekvalitního [[dřevo|dřeva]], mnohdy v [[region]]ech, kde roste a jiný materiál k dispozici není. Její listy i mladé výhonky někdy slouží jako potrava pro [[dobytek]], [[ovce]] i [[Sob polární|soby]]. Ohebné a různobarevné proutí se používá k výrobě ošatek, košů i rozličného nábytku. Vrbové kůry se dříve se užívalo k vydělávání [[kůže (materiál)|kůží]]. Vrba je významnou [[medonosná rostlina|medonosnou rostlinou]] vykvétající brzy z jara. Pro snadné zakořeňování poléhavých větví a keřovitý vzrůst se vrby používají ke stabilizaci břehů vodních toků a nádrží. Mnohé druhy se pro svůj vzhled vysazují jako [[okrasná rostlina|okrasné dřeviny]] v parcích; drobnější, pomalu rostoucí druhy nalezneme na skalkách v okrasných zahradách. S vrbou jako rychle rostoucí dřevinou se výhledově uvažuje pro produkci [[biomasa|biomasy]] k [[energetika|energetickým účelům]]. |
||
Vrbová [[borka|kůra]] obsahuje [[ |
Vrbová [[borka|kůra]] obsahuje [[flavonoidy]], [[tříslovina|třísloviny]] a [[šťavelan]]y, dále také [[glykosid]] [[salicin]] pro výrobu [[kyselina salicylová|kyseliny salicylové]]. V lidovém léčitelství se z kůry připravují odvary, které snižují teplotu, tiší bolesti, léčí nespavost, průjem i revma. Kůra se také používá jako [[diuretikum]]. Při vnějším užití se aplikuje proti kožním plísním, pocení a na nehojící se rány.<ref name = vrba/><ref name = priroda/><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Váňa | jméno = Josef | titul = Léčivé stromy a keře – Vrba | url = http://www.kosmas.cz/knihy/132875/lecive-stromy-a-kere-podle-bylinare-pavla-2-dil/ |rok = 2006 | počet stran = 310 | isbn = 80-7281-268-8 | datum přístupu = 00.00.2011 | vydavatel = Eminent, Kosmas, internetové knihkupectví, Praha 2 | jazyk = cs}}</ref><ref name = "vrbašedá">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Klečková | jméno = Lucie | titul = DP: Vrba šedá v Moravskoslezských Beskydech ... | url = http://theses.cz/id/b3ezcw/71200-940368752.pdf | datum aktualizace = 12.08.2010 | datum přístupu = 00.00.2011 | vydavatel = Univerzita Palackého, PřF, Katedra botaniky, Olomouc | jazyk = cs}}</ref> |
||
== Taxonomie == |
== Taxonomie == |
||
Rod vrba je velice široký a patří k [[taxonomie|taxonomicky]] značně problematickým skupinám rostlin. Podle posledních poznatků se skládá asi ze 450 druhů, názory na počet jsou však dosti odlišné. Důvodem je obtížná determinace způsobována častým mezidruhovým [[křížení (biologie)|křížením]], mnohdy zpětným a násobným, velkou [[genetika|genetickou]] a [[Morfologie (biologie)|morfologickou]] variabilitou a mnohdy nezřetelnými určovacími znaky. Blízce příbuzné druhy se lehce kříží mezi sebou a vznikají [[hybridní roj]]e. Odlišit zpětné a vícenásobné křížence od rodičovských druhů bývá velmi složité |
Rod vrba je velice široký a patří k [[taxonomie|taxonomicky]] značně problematickým skupinám rostlin. Podle posledních poznatků se skládá asi ze 450 druhů, názory na počet jsou však dosti odlišné. Důvodem je obtížná determinace způsobována častým mezidruhovým [[křížení (biologie)|křížením]], mnohdy zpětným a násobným, velkou [[genetika|genetickou]] a [[Morfologie (biologie)|morfologickou]] variabilitou a mnohdy nezřetelnými určovacími znaky. Blízce příbuzné druhy se lehce kříží mezi sebou a vznikají [[hybridní roj]]e. Odlišit zpětné a vícenásobné křížence od rodičovských druhů bývá velmi složité, mnohdy téměř nemožné. Někde převažují počty [[plodnost|fertilních]] kříženců nad mateřskými rostlinami. |
||
Mezi hlavní faktory přispívající k velké genetické variabilitě patří dvoudomost, šíření semen při [[pohlavní rozmnožování|generativním rozmnožování]] na velké vzdálenosti, dlouholetý [[vegetativní rozmnožování|klonální životní cyklus]] a dobrá [[plodnost (biologie)|plodnost]]. Rostliny obvykle střídají [[pohlavní rozmnožování|pohlavní způsob]] reprodukce s [[vegetativní rozmnožování|nepohlavním]]. Většina druhů je navíc hodně plastická, může se vyskytovat jako keřík nebo strom, mít okraj listů celistvý nebo pilovitý apod. Tyto vlastnosti jsou ovlivněny prostředím, což zvyšuje problémy při identifikaci. |
Mezi hlavní faktory, přispívající k velké genetické variabilitě, patří dvoudomost, šíření semen při [[pohlavní rozmnožování|generativním rozmnožování]] na velké vzdálenosti, dlouholetý [[vegetativní rozmnožování|klonální životní cyklus]] a dobrá [[plodnost (biologie)|plodnost]]. Rostliny obvykle střídají [[pohlavní rozmnožování|pohlavní způsob]] reprodukce s [[vegetativní rozmnožování|nepohlavním]]. Většina druhů je navíc hodně plastická, může se vyskytovat jako keřík nebo strom, mít okraj listů celistvý nebo pilovitý apod. Tyto vlastnosti jsou ovlivněny prostředím, což zvyšuje problémy při identifikaci druhů. |
||
Tradičně je rod ''Salix'' dělen do tří [[podrod]]u: ''Salix'' sg. ''Salix'', ''Salix'' sg. ''Vetrix'' a ''Salix'' sg. ''Chamaetia'', každý je dále rozdělen do [[sekce (biologie)|sekcí]]. Tato tradiční morfologická klasifikace ale bývá zpochybňována [[molekulární biologie|molekulárními výzkumy]], jindy zase je přiřazován ještě čtvrtý podrod ''Salix'' sg. ''Longifolie''. |
Tradičně je rod ''Salix'' dělen do tří [[podrod]]u: ''Salix'' sg. ''Salix'', ''Salix'' sg. ''Vetrix'' a ''Salix'' sg. ''Chamaetia'', každý je dále rozdělen do [[sekce (biologie)|sekcí]]. Tato tradiční morfologická klasifikace ale bývá zpochybňována [[molekulární biologie|molekulárními výzkumy]], jindy zase je přiřazován ještě čtvrtý podrod ''Salix'' sg. ''Longifolie''. |
||
V České republice je zaznamenáno těchto 25 druhů: |
V České republice je zaznamenáno těchto 25 druhů: |
||
=== ''Salix'' subgen. ''Salix'' === |
=== ''Salix'' subgen. ''Salix'' === |
||
| Řádek 65: | Řádek 65: | ||
=== ''Salix'' subgen. ''Vetrix'' === |
=== ''Salix'' subgen. ''Vetrix'' === |
||
Keře nebo nepříliš statné stromy, kvete před nebo současně s rašením listů, nejpočetnější podrod, velmi častá hybridizace; pochází z [[oligocén]]u |
Keře nebo nepříliš statné stromy, kvete před nebo současně s rašením listů, nejpočetnější podrod, velmi častá hybridizace; pochází z [[oligocén]]u |
||
* [[Vrba bledá]] (''Salix starkeana'') Willd. |
* [[Vrba bledá]] (''Salix starkeana'') Willd. -- (vrba bledá patrně již vyhynula) |
||
* [[Vrba černající]] (''Salix myrsinifolia'') Salisb. |
* [[Vrba černající]] (''Salix myrsinifolia'') Salisb. |
||
* [[Vrba dvoubarvá]] (''Salix bicolor'') Willd. |
* [[Vrba dvoubarvá]] (''Salix bicolor'') Willd. |
||
| Řádek 133: | Řádek 133: | ||
== Ohrožení == |
== Ohrožení == |
||
Příloha č. II |
Příloha č. II „Vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. Seznam zvláště chráněných druhů rostlin“ stanovila: |
||
* [[Kriticky ohrožený]]m druhem jsou: vrba borůvkovitá, vrba bylinná, vrba černající, vrba dvoubarvá, vrba laponská |
* [[Kriticky ohrožený]]m druhem jsou: vrba borůvkovitá, vrba bylinná, vrba černající, vrba dvoubarvá, vrba laponská |
||
* [[Ohrožený|Silně ohroženým]] druhem je: vrba velkolistá |
* [[Ohrožený|Silně ohroženým]] druhem je: vrba velkolistá |
||
* [[Zranitelný|Ohroženým]] druhem je: vrba plazivá |
* [[Zranitelný|Ohroženým]] druhem je: vrba plazivá |
||
V roce 2000 |
V roce 2000 „Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky“ vyhlásil, že: |
||
* [[Kriticky ohrožený|Kriticky ohroženým druhem]] |
* [[Kriticky ohrožený|Kriticky ohroženým druhem]] jsou vrba borůvkovitá, vrba bylinná, vrba černající, vrba dvoubarvá, vrba laponská krkonošská, vrba plazivá a vrba velkolistá. |
||
* [[Ohrožený|Silně ohroženým druhem]] |
* [[Ohrožený|Silně ohroženým druhem]] jsouv vrba laponská pravá, vrba šedá a vrba šípová. |
||
* [[Zranitelný|Ohroženým druhem]] |
* [[Zranitelný|Ohroženým druhem]] jsou vrba lýkovcová a vrba rozmarýnolistá. <ref name = "vrbašedá"/><ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. | url = http://ebotanika.net/material/ohrdruhy.htm | datum přístupu = 00.00.2011 | vydavatel = Ministerstvo životního prostředí ČR | jazyk = cs}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Procházka | jméno = František | url = http://portal.nature.cz/publik_syst/files/RL_OP18_cevnt.pdf | titul = Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 147 | datum přístupu = 00.00.2011 | isbn = 80-86064-52-2 | jazyk | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR= cs}}</ref> |
||
== Několik druhů vrby == |
== Několik druhů vrby == |
||
Verze z 15. 3. 2016, 19:43
 Vrba | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | malpígiotvaré (Malpighiales) |
| Čeleď | vrbovité (Salicaceae) |
| Rod | vrba (Salix) L. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vrba (Salix) je obsáhlý rod dřevin z čeledi vrbovitých.
Rozšíření
Vrby rostou téměř po celém světě s těžištěm největšího rozšíření v mírném až subarktickém pásmu Evropy (65 druhů), Severní Ameriky (asi 100 druhů), v Rusku (120 druhů) a v Číně (270 druhů). Dále se vyskytuje v Japonsku, Střední a Jižní Americe, Africe i na Středním východě. Chybí jen v Austrálii, na Novém Zélandě, v Oceánii, jihovýchodní Asii, západní Africe a východní Brazílii.
Rostou v místech s dostatkem vody a světla. Při splnění těchto podmínek osidlují téměř všechny biotopy: od terénních sníženin, horských roklí a strží, ledovcových karů až po údolní hlinité a štěrkové nánosy v okolí současných nebo zanesených říčních koryt. Osídlují čerstvě uložené substráty a využívají míst ovlivněných lidskou činností, vyrůstají na navážkách, opuštěných loukách, pastvinách i orné půdě, v lomech či železničních náspech.
Místo původu tohoto rodu je pravděpodobně v horách východní Asie, odkud se mírně rozšířil do tropů, hodně po mírném pásmu a později i do Arktických oblastí. V dobách ledových ustupoval ze severu a v dobách meziledových se vracel zpět k severu. Přitom docházelo ke hybridizaci mezi izolovanými populacemi. Po ustoupení ledovců byly vrby schopné díky svým větrem roznášeným semenům obsadit jako jedny z prvních biotopy uvolněné po ledovcích.
Vysokohorské druhy jsou glaciálním reliktem arktického původu. Při poslední době ledové již neleželo naše území pod ledovcovým příkrovem, a mj. se právě tyto vrby dokázaly tvrdým životním podmínkám tundry přizpůsobit a přežít. S nástupem teplejšího klimatu však přežily v silné konkurenci většinou jen ty, které rostly vysoko v horách, nebo v jiných nehostinných prostředích, např. v rašeliništích, vřesovištích, nebo bažinatých územích.[1][2][3]
Popis
Vrby jsou opadavé dvoudomé stromy nebo keře s mohutným kořenovým systémem. Mohou růst vzpřímeně, vystoupavě nebo být plazivé, jejich větve jsou vzpřímené nebo převisle. Přestože jsou obvykle pružné, u báze mohou být lámavé. Ve většině jsou lysé, občas ojíněné.
Pupeny mají zpravidla jednu šupinu, jen vzácně dvě. Střídavě, výjimečně i vstřícně vyrůstající listy jsou jednoduché a celistvé. Většinou mají krátký řapík a palisty. Listové čepele bývají tvaru čárkovitého až obvejčitého, okraje mají celokrajné nebo zubaté.
Vzpřímená květenství, jehnědy, většinou na krátkých stopkách, jsou složeny z jednopohlavných, silně redukovaných, bezobalných květů vyrůstajících v paždí listenů. Mívají tvar podlouhlý nebo téměř kulovitý, vyrůstají buď před rašením listů, zároveň s ním, nebo až po vyrašení. Samčí květy mají 2 až 12 tyčinek s volnými nebo částečně srostlými nitkami nesoucími prašníky. Samičí jsou vytvořeny parakarpním gyneceem srostlým ze dvou až čtyř plodolistů. Mají stopkatý nebo přisedlý jednodílný semeník s více vajíčky, malou čnělku a ohnutou dvoulaločnou bliznu. Mívají pohárkovitý terč pod květem nebo nektarové žlázky. U většiny vrb je větší počet samičích rostlin než samčích. Květy opyluje hmyz, některé navíc i vítr.
Plody jsou tobolky otvírající se dvěma zkrucujícími se chlopněmi. Obsahují velký počet (až 32) drobných, lysých semen opatřených chmýrem, která se dobře šíří na velké vzdálenosti. Semena jsou bez endospermu a mají poměrně krátkou dobu klíčivosti. Rostliny se uměle množí převážně bylinnými řízky.
Mnoha druhům vrb je vlastní mykorhiza, která je ve dvou variantách. Při první z nich houba vytváří kolem kořene hyfový plášť a neproniká do kořene, při druhé houbová vlákna do kořene pronikají. Rostlina při tomto soužití poskytuje houbě uhlík a energii, houba naopak rostlině vodu a některé minerály. Pro vrby žijící v nepříznivých přírodních podmínkách je mykorhiza nutnou součásti přežití.[1][2][3][4][5]
Význam
Vrba se po mnoha tisíciletí využívá jako zdroj měkkého, pórovitého, nekvalitního dřeva, mnohdy v regionech, kde roste a jiný materiál k dispozici není. Její listy i mladé výhonky někdy slouží jako potrava pro dobytek, ovce i soby. Ohebné a různobarevné proutí se používá k výrobě ošatek, košů i rozličného nábytku. Vrbové kůry se dříve se užívalo k vydělávání kůží. Vrba je významnou medonosnou rostlinou vykvétající brzy z jara. Pro snadné zakořeňování poléhavých větví a keřovitý vzrůst se vrby používají ke stabilizaci břehů vodních toků a nádrží. Mnohé druhy se pro svůj vzhled vysazují jako okrasné dřeviny v parcích; drobnější, pomalu rostoucí druhy nalezneme na skalkách v okrasných zahradách. S vrbou jako rychle rostoucí dřevinou se výhledově uvažuje pro produkci biomasy k energetickým účelům.
Vrbová kůra obsahuje flavonoidy, třísloviny a šťavelany, dále také glykosid salicin pro výrobu kyseliny salicylové. V lidovém léčitelství se z kůry připravují odvary, které snižují teplotu, tiší bolesti, léčí nespavost, průjem i revma. Kůra se také používá jako diuretikum. Při vnějším užití se aplikuje proti kožním plísním, pocení a na nehojící se rány.[1][5][6][7]
Taxonomie
Rod vrba je velice široký a patří k taxonomicky značně problematickým skupinám rostlin. Podle posledních poznatků se skládá asi ze 450 druhů, názory na počet jsou však dosti odlišné. Důvodem je obtížná determinace způsobována častým mezidruhovým křížením, mnohdy zpětným a násobným, velkou genetickou a morfologickou variabilitou a mnohdy nezřetelnými určovacími znaky. Blízce příbuzné druhy se lehce kříží mezi sebou a vznikají hybridní roje. Odlišit zpětné a vícenásobné křížence od rodičovských druhů bývá velmi složité, mnohdy téměř nemožné. Někde převažují počty fertilních kříženců nad mateřskými rostlinami.
Mezi hlavní faktory, přispívající k velké genetické variabilitě, patří dvoudomost, šíření semen při generativním rozmnožování na velké vzdálenosti, dlouholetý klonální životní cyklus a dobrá plodnost. Rostliny obvykle střídají pohlavní způsob reprodukce s nepohlavním. Většina druhů je navíc hodně plastická, může se vyskytovat jako keřík nebo strom, mít okraj listů celistvý nebo pilovitý apod. Tyto vlastnosti jsou ovlivněny prostředím, což zvyšuje problémy při identifikaci druhů.
Tradičně je rod Salix dělen do tří podrodu: Salix sg. Salix, Salix sg. Vetrix a Salix sg. Chamaetia, každý je dále rozdělen do sekcí. Tato tradiční morfologická klasifikace ale bývá zpochybňována molekulárními výzkumy, jindy zase je přiřazován ještě čtvrtý podrod Salix sg. Longifolie.
V České republice je zaznamenáno těchto 25 druhů:
Salix subgen. Salix
Obvykle stromy, kvete až po olistění, má 2 až 15 tyčinek; pochází z eocénu
- Vrba babylónská (Salix babylonica) L.
- Vrba bílá (Salix alba) L.
- Vrba křehká (Salix fragilis) L.
- Vrba Matsudova (Salix matsudana) Koidz.
- Vrba pětimužná (Salix pentandra) L.
- Vrba trojmužná (Salix triandra) L.
- Vrba trojmužná pravá (Salix triandra L. subsp. trianda)
- Vrba trojmužná různobarvá (Salix triandra L. subsp. amygdalina) (L.) Schübl. et G. Martens
Salix subgen. Vetrix
Keře nebo nepříliš statné stromy, kvete před nebo současně s rašením listů, nejpočetnější podrod, velmi častá hybridizace; pochází z oligocénu
- Vrba bledá (Salix starkeana) Willd. -- (vrba bledá patrně již vyhynula)
- Vrba černající (Salix myrsinifolia) Salisb.
- Vrba dvoubarvá (Salix bicolor) Willd.
- Vrba hrotolistá (Salix hastata) L.
- Vrba jíva (Salix caprea) L.
- Vrba košíkářská (Salix viminalis) L.
- Vrba laponská (Salix lapponum) L.
- Vrba laponská pravá (Salix lapponum L. var. lapponum)
- Vrba laponská krkonošská (Salix lapponum L. var. daphneola) (Tausch) Wimm.
- Vrba lýkovcová (Salix daphnoides) Vill.
- Vrba nachová (Salix purpurea) L.
- Vrba plazivá (Salix repens) L.
- Vrba popelavá (Salix cinerea) L.
- Vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) L.
- Vrba slezská (Salix silesiaca) Willd.
- Vrba šedá (Salix elaeagnos) Scop.
- Vrba špičatolistá (Salix acutifolia) Willd.
- Vrba ušatá (Salix aurita) L.
- Vrba velkolistá (Salix appendiculata) Vill.
Salix subgen. Chamaetia
Drobné plazivé keříčky, glaciální relikty arktického původu.
- Vrba borůvkovitá (Salix myrtilloides) L.
- Vrba bylinná (Salix herbacea) L.
Hybridy
Na českém území roste 35 hybridů:
| Salix × alopecuroides Tausch | Salix × oleifolia Vill. |
| Salix × ambigua Ehrh. | Salix × onusta Besser |
| Salix × bifida Wulfen | Salix × parviflora Host |
| Salix × blanda Andersson | Salix × paxii Wołoszczak |
| Salix × capnoides Kerner | Salix × plicata Fries |
| Salix × capreola J. Kerner | Salix × pontederana Willd. |
| Salix × dasyclados Wimmer | Salix × reichardtii Kerner |
| Salix × dichroa Döll | Salix × rubens Schrank |
| Salix × doniana Sm. | Salix × rubra Huds. |
| Salix × ehrhartiana Sm. | Salix × sepulcralis Simonk. |
| Salix × friesiana N. J. Anderson | Salix × siegertii N. J. Anderson |
| Salix × fruticosa Döll | Salix × smithiana Willd. |
| Salix × chlorophana N. J. Anderson | Salix × subaurita N. J. Anderson |
| Salix × incubacea L. | Salix × subcaprea N. J. Anderson |
| Salix × meyeriana Rostk. | Salix × subcinerea N. J. Anderson |
| Salix × mollissima Ehrh. | Salix × undulata Ehrh. |
| Salix × multinervis Döll | Salix × wimmeriana Gr. et Godr. |
| Salix × nepetifolia J. Presl et C. Presl |
Ohrožení
Příloha č. II „Vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. Seznam zvláště chráněných druhů rostlin“ stanovila:
- Kriticky ohroženým druhem jsou: vrba borůvkovitá, vrba bylinná, vrba černající, vrba dvoubarvá, vrba laponská
- Silně ohroženým druhem je: vrba velkolistá
- Ohroženým druhem je: vrba plazivá
V roce 2000 „Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky“ vyhlásil, že:
- Kriticky ohroženým druhem jsou vrba borůvkovitá, vrba bylinná, vrba černající, vrba dvoubarvá, vrba laponská krkonošská, vrba plazivá a vrba velkolistá.
- Silně ohroženým druhem jsouv vrba laponská pravá, vrba šedá a vrba šípová.
- Ohroženým druhem jsou vrba lýkovcová a vrba rozmarýnolistá. [7][10][11]
Několik druhů vrby
-
Vrba polární -
Vrba ušatá -
Vrba křehká -
Vrba babylónská
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d ŠEVČÍK, Jan. DP: Vrba bylinná v České republice ... [online]. Univerzita Palackého, PřF, Katedra ekol. a živ. prostředí, Olomouc, rev. 07.05.2010 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c NÝVLTOVÁ, Veronika. DP: Charakteristika skupiny vrby bobkolisté s důrazem na vrbu dvoubarvou [online]. Univerzita Palackého, PřF, Katedra botaniky, Olomouc, rev. 12.08.2010 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c BRANDOVÁ, Blanka. DP: Hybridizace horských druhů vrb na příkladu vrby hrotolisté ... [online]. Univerzita Palackého, PřF, Katedra botaniky, Olomouc, rev. 07.05.2010 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Dendrologie.cz: Vrba [online]. P. Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Dendrologie.cz: Vrba [online]. Petr Kadlík, Příroda.cz, internetový magazín, rev. 31.12.2006 [cit. 2010-11-30]. [www.priroda.cz/lexikon.php?detail=548 Dostupné online].
- ↑ VÁŇA, Josef. Léčivé stromy a keře – Vrba [online]. Eminent, Kosmas, internetové knihkupectví, Praha 2, 2006 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. ISBN 80-7281-268-8.
- ↑ a b c KLEČKOVÁ, Lucie. DP: Vrba šedá v Moravskoslezských Beskydech ... [online]. Univerzita Palackého, PřF, Katedra botaniky, Olomouc, rev. 12.08.2010 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online.
- ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Jan et all. Seznam druhů rostlin v ČR [online]. Botanický ústav AV ČR, Průhonice, rev. 23.01.2011. Dostupné online.
- ↑ VAŠUT, Radim Jan. Salix – vrba [online]. Univerzita Palackého, PřF, Katedra botaniky, Olomouc, rev. 2006 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2010-11-30]. Dostupné online.
- ↑ PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR= cs, 2001 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. ISBN 80-86064-52-2.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu vrba na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo vrba ve Wikislovníku
Taxon Salix ve Wikidruzích- (anglicky) Flora of North America: Salix
