Vrba dvoubarvá
 Vrba dvoubarvá | |
|---|---|
.JPG) Vrba dvoubarvá (Salix bicolor) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | malpígiotvaré (Malpighiales) |
| Čeleď | vrbovité (Salicaceae) |
| Rod | vrba (Salix) |
| Binomické jméno | |
| Salix bicolor Ehrh. ex Willd., 1796 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vrba dvoubarvá (Salix bicolor) je keřovitý, vzácný druh rodu vrba ve které zařazován do podrodu Vetrix. V Česku vyrůstá pouze na jediném místě.
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]
Roste v horách jihozápadní a středozápadní Evropy (Pyreneje, Francouzské středohoří, Alpy, Vogézy, Harz, Krkonoše, Karpaty). Je vlhkomilná a chladnomilná, má ráda propustné půdy, osvětlená stanoviště, snese však i částečný polostín. Vyhovuje jí subalpínské až alpínské pásmo, kde roste v karových stržích, dolinách, prameništích, křovinách kolem bystřin, v blízkosti ples, především na kyselých půdních podkladech.
V České republice roste jen na jediném místě, v Krkonoších pod Studniční horou. Své jméno dostala podle výrazného rozdílu ve zbarvení horní a spodní strany listů.[1][2][3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Nízký až středně vysoký pravidelný, dosti hustý keř polokulovitého až kulovitého habitu, dorůstající do výšky 1,5 m, výjimečně i výše. Kmínky s hladkou, hnědozelenou kůrou dosahují tloušťky až 5 cm. Čerstvé letorosty jsou žlutohnědé barvy se zelenavým nebo oranžovým nádechem, později jsou šedohnědé. Krátké vejčité pupeny délky 2,5 až 3 mm jsou žlutavé nebo oranžové. Listy s řapíky dlouhými od 3 do 4 mm jsou většinou holé, jejich drobné polosrdčité palisty brzy opadávají. Listové čepele eliptického nebo vejčitého tvaru bývají dlouhé 3,5 až 5 cm a široké 1,5 až 2,5 cm. Na bázi jsou klínovité a na vrcholu tupě zašpičatělé, často s ohnutou špičkou, obvykle celokrajné nebo jen řídce zubaté. Lícní stranu mají výrazně tmavě zelenou, lesklou a lysou, na rubové jsou pokryty hustým nasivělým voskovým povlakem a někdy jsou i jemně chlupaté, na podzim zežloutnou.
Jsou to rostliny dvoudomé s jednopohlavnými, redukovanými květy sestavenými do květenství jehněda na krátké vzpřímené stopce. Ve špičatějších samčích, dlouhých až 2,5 cm, mají květy jen dvě tyčinky s nitkami na bázi srostlými, částečně chlupatými, nesoucí načervenalé, později světle žluté kulovité prašníky. Na bázi samčích květů jsou nektaria. Samičí cylindrické jehnědy, dlouhé až 4 cm, obsahují květy s hustě chlupatým, téměř přisedlým, vejčitě kuželovitým semeníkem s čnělkou o délce do 1 mm, která nese ven zakřivenou, hluboce rozeklanou dvoulaločnou bliznu. Hnědožluté květní listeny jsou eliptického tvaru a mají dlouhé chlupy. Vrba dvoubarvá kvete hlavně v druhé polovině května. Opylována je hmyzem. Plodem jsou tobolky s chlopněmi. Vrba dvoubarvá má schopnost zakořenit i z dřevnatých řízků. Dožívá se 20 až 30 let.[1][2][4][5]
Hybridizace
[editovat | editovat zdroj]Stejně jako ostatní druhy i vrba dvoubarvá se snadno kříží s jinými příbuznými druhy. Ve střední Evropě jsou známi její kříženci s vrbou jívou (Salix caprea), vrbou plazivou (Salix repens) a vrbou slezskou (Salix silesiaca). V České republice je věrohodně popsán pouze jeden hybrid Salix × paxii, který vznikl zkřížením s vrbou slezskou. V současnosti se však v ČR pravděpodobně nevyskytuje.[1][3]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Vrba dvoubarvá je součást skupiny vrby bobkolisté (Salix phylicifolia agg.) která roste od Islandu po celé severní Eurasii a na jihu v Karpatech a na Balkánském poloostrově. Jednou z jejich blízkých příbuzných je v Pyrenejích rostoucí Salix basaltica, kterou někteří autoři považují za identickou s vrbou dvoubarvou. Mezi další příbuzné patří alpská vrba Hegetschweilerova (Salix hegetschweileri) a Salix hibernica ze Severního Irska.[1]
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]V České republice roste v jediném areálu ve Sněhovém žlabu v Úpské jámě v Krkonoších, celkem asi 50 jedinců z nichž většina dosahuje maximální výšky 50 cm. Jediná rostlina zůstala z uměle vysazené populace v roce 1983 pod Dolním Úpským vodopádem. Všechny původní rostliny, rostoucí na dvou místech od sebe vzdálených cca 15 m nevykazují žádnou genetickou variabilitu. Je to důsledek toho, že z tamní populace zcela vymizely samčí rostliny a prakticky nedochází k opylení květů a vytvoření semen. (Nejbližší populace v Harzu shodně nemá samčí rostliny a ve Vogézách se vyskytují také jen na jediném místě.)
Počet exemplářů postupně ubývá, jsou poškozovány okusem jelení zvěře i sněhovými lavinami a prudce tekoucí vodou, jen některým se daří regenerovat. Vrba dvoubarvá byla v roce 1992 zařazena vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb. do kategorie kriticky ohrožené druhy, stejně tak jako „Černým a červeným seznamem cévnatých rostlin ČR“ v roce 2000.[1][6][7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e NÝVLTOVÁ, Veronika. DP: Charakteristika skupiny vrby bobkolisté s důrazem na vrbu dvoubarvou [online]. Univerzita Palackého, PřF, Katedra botaniky, Olomouc [cit. 2011-12-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Dendrologie.cz: Salix bicolor [online]. P. Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2011-12-15]. Dostupné online.
- ↑ a b VAŠUT, Radim J. Salix – vrba [online]. Katedra botaniky, PřF University Palackého, Olomouc, rev. 2006 [cit. 2011-12-15]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ AtlasRostlin.cz: Vrba dvoubarvá [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2011-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Salix bicolor [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2011-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí [cit. 2011-12-15]. Dostupné online.
- ↑ PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001 [cit. 2011-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-16. ISBN 80-86064-52-2.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu vrba dvoubarvá na Wikimedia Commons 
Taxon Salix bicolor ve Wikidruzích
