Vrba nachová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxVrba nachová
alternativní popis obrázku chybí
Vrba nachová (Salix purpurea)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď vrbovité (Salicaceae)
Rod vrba (Salix)
Binomické jméno
Salix purpurea
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrba nachová (Salix purpurea) patří do čeledi vrbovité (Salicaceae). Je středně velký opadavý keř 2-5 (-8) m vysoký, který má tenké, husté, ohebné a vzpřímené větve. S metlovitou korunu, dorůstající 3-10 m a kmínky mají až 15 cm v průměru. Dožívá se 40 let.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Borka šedá, hladká. Letorosty šedozelené, lesklé. Lýko je žluté barvy. Pupeny jsou dlouhé 2 -3 mm, květní až 7 mm dlouhé, načervenalé.

Listy střídavé, většinou vstřícné, obkopinaté, 5-8 cm dlouhé, 0,8-1,5 cm široké, v dolní části celokrajné, v horní pilovité. Svrchu jsou listy zelené, slabě lesklé, rub světlejší, matný, při vadnutí mají modročernou barvu, řapík 2-4 mm dlouhý, palisty chybí.

Vrba nachová je dvoudomý keř. Jehnědy má štíhlé, přisedlé, válcovitého tvaru, 2-3 cm dlouhé, 0,4-0,5 cm široké, vstřícné nebo mírně vyhnuté. Samčí květy mají zdánlivě 1 tyčinku, nitky tyčinek jsou pod prašníky srostlé. Vejcovitý, chlupatý semeník je u samičích květů, semeník je téměř bez čnělky, blizny krátké. Má dlouhé květní listeny tmavohnědé a chlupaté; 1 nektariová žlázka.

Plodem jsou tobolky, 4 mm dlouhá, v každé chlopni tobolky jsou 3 základy semen. Kvete v dubnu a květnu před rašením listů, plody dozrávají začátkem léta.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se v Evropě, severní Africe, chybí ve Skandinávii a v chladné severovýchodní Evropě. V Česku roste od nížin do nižších horských poloh, hojně se vyskytuje v Moravskoslezských Beskydech. Díky tomu, že má velmi hořké listy i kůru, která obsahuje až 7% salicinu, ji dobytek neokusuje a tudíž se výskyt v pastevních oblastech zvyšuje.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Roste na minerálně bohatších půdách s větším podílem skeletu. Ekologické nároky nejsou příliš vysoké, a proto je hodně rozšířená. Její výskyt je nejvíce na štercích, na bazických a silikátových podkladech. Je odolná vůči záplavám. Tvoří břehové porosty podél řek a potoků.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Jeden z hlavních důvodů pěstování vrby nachové je odedávna pro proutí. Vysazována je zejména i ke zpevňování okrajů břehů. V sadovnictví se setkáváme s několika kultivary. Používá se také pro farmaceutické účely. Již v Antice Hippokrates doporučoval šťávu z vrbové kůry k tišení porodních a revmatických bolestí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • Květena České republiky, 2. díl. Praha : Academia, 1990.  
  • KOBLÍŽEK, Jaroslav. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. [s.l.] : SURSUM, 2000.  
  • ÚRADNÍČEK, Luboš; MADĚRA, Petr a kol.. Dřeviny České republiky. Kostelec nad Černými Lesy : Lesnická práce, s.r.o., 2009.  
  • HORÁČEK, Petr. Encyklopedie listnatých stromů a keřů. Brno : Computer Press, 2007.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]