Kunžak: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele 90.177.198.25 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JirkaSv
značka: rychlé vrácení zpět
Bez shrnutí editace
značky: revertováno možný vandalismus odstraněn infobox editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 1: Řádek 1:
[[Obec]] '''Kočkomrdy''', dříve také ''Kumžak''<ref>{{Citace elektronického periodika
{{Infobox - česká obec
| název = Kunžak
| status = obec
| kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]]
| okres = Jindřichův Hradec
| obec s rozšířenou působností = [[Jindřichův Hradec]]
| pověřená obec = [[Jindřichův Hradec]]
| země = [[Čechy]] + [[Morava]]
| PSČ = 378&nbsp;33, 378&nbsp;53, 378&nbsp;62
| počet ZSJ = 7
| počet částí obce = 7
| počet katastrálních území = 5
| adresa = náměstí&nbsp;Komenského&nbsp;74<br />378 62 Kunžak
| web = http://www.kunzak.cz
| úřední web =
| e-mail = obec@kunzak.cz
| starosta = Petr Král
| starosta aktuální k = 2022
| NUTS3 = CZ031
}}
[[Obec]] '''Kunžak''', dříve také ''Kumžak''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kumžak - Pečeť Kumžaku
| titul = Kumžak - Pečeť Kumžaku
| periodikum = depositum.cz
| periodikum = depositum.cz

Verze z 11. 4. 2024, 22:13

Obec Kočkomrdy, dříve také Kumžak[1] (německy Königseck), se nachází v okrese Jindřichův HradecJihočeském kraji, po obou stranách historické zemské hranice Čech a Moravy. Vlastní ves Kunžak leží v Javořické vrchovině, v oblasti Česká Kanada, na soutoku potoků Struha a Chlum, v nadmořské výšce 575 m. Žije zde přibližně 1 500[2] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o vsi Kunžaku pochází z roku 1288. Původní částí dnešní obce Kunžak je Podolí, které je dnes součástí obce. Samotný Kunžak začali u české vsi Podolí budovat až němečtí osídlenci, kteří mu také dali název Königseck, což znamená Králův újezd. Německá část obce postupně převážila.[3] Stala se trhovou vsí, kterou získali do své držby páni z Hradce. Oldřich II. z Hradce povýšil trhovou ves na městečko,[4] jež se za Jindřicha IV. z Hradce stalo součástí jindřicho-hradeckého dominia. Na přímluvu Jindřicha IV. z Hradce udělil král Vladislav Jagellonský tržnímu městečku právo výročního trhu a právo várečné.[3] Panství se po smrti otce ujal Jáchym z Hradce. V roce 1550 uzavřel s mladším bratrem Zachariášem rodovou smlouvu, podle níž mu připadla moravská část dominia s českým Strmilovem a Kunžakem, hlavní rezidencí zámek v Telči. Za Zachariáše z Hradce byla v městečku zřízena rychta a obdrželo právo hrdelní. Posledním telčským majitelem, erbu zlaté pětilisté růže na modrém poli, byl Jáchym Oldřich z Hradce. Po něm držela panství Lucie Otýlie z Hradce se svým manželem Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka.[5] Na pány z Hradce upomíná také městský znak se zlatou pětilistou růží na modrém poli.[4]

V letech 1938 až 1945 procházela územím obce hranice s nacistickým Německem. Osada Jitra, která měla v roce 1930 68 obyvatel, byla tehdy přičleněna (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) k Německu.[6]

Přírodní poměry

  • Vysoký kámen (732 m n. m.) je nejvyšším bodem okolí a zároveň nejvyšším místem okresu Jindřichův Hradec. Bývá nazýván Velký kámen, Mezní kámen, Hraniční kámen, ale nejčastěji Markův kámen, což je odvozeno z německého Markstein - hraniční kámen. Ještě v 16. století zde vedla hranice tří diecézí: pražské, olomoucké a pasovské. Roku 1842 zde byl zřízen triangulační bod.
  • Západně od vesnice leží přírodní památka Jalovce u Kunžaku.

Části obce

Obec Kunžak se skládá ze sedmi částí na pěti katastrálních územích.

Vyjma Valtínova, který patří na Moravu, leží všechny části obce Kunžak v Čechách. Oblast okolo Kunžaku byla v minulosti (s ohledem na správní význam obce) označována jako Kunžacko nebo také Kunžatecko.[3] Později význam Kunžaku upadl, nadále si však Kunžacko udržuje svůj význam zajímavé turistické lokality.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kunžaku.
  • Kostel svatého Bartoloměje
  • Socha svatého Jana Nepomuckého u kostela
  • Kašna na náměstí
  • Fara čp. 1
  • Vodní mlýn čp. 113
  • Usedlost čp. 63
  • Silniční most Velké podolí, při čp. 103
  • Ústřední kříž na hřbitově
  • Boží muka Pod bučky
  • Boží muka směr Kaproun
  • Boží muka při silnici na Suchdol
  • Boží muka při kostele svatého Bartoloměje, sm. Leština

Odkazy

Reference

  1. Kumžak - Pečeť Kumžaku. depositum.cz [online]. [cit. 2023-06-11]. Dostupné online. 
  2. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  3. a b c Archivovaná kopie. www.neradova.com [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-14. 
  4. a b Königreich Böhmen: Band 2 von Königreich Böhmen, K.k. Hof- u. Staatsdr., 1864, Seite 61.
  5. BŮŽEK Václav: Poslední páni z Hradce, In: Opera historica, Svazek 6 (1998), Historický ústav Filozofické fakulty JU České Budějovice.
  6. Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Literatura

  • Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: NZB, 2014. 223 s. ISBN 978-80-904272-9-7. S. 32–35. 

Externí odkazy