Starostové a nezávislí: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
verze 19577537 uživatele Jurkij (diskuse) zrušena
značky: revertováno možný vandalismus odstraněn infobox editace z Vizuálního editoru
m editace uživatele 89.203.235.41 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jurkij
značka: rychlé vrácení zpět
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - politická strana
'''Starostové a nezávislí''' (STAN) je české [[politické hnutí]], zaměřené především na komunální politiku na úrovni [[Obec|obcí]] a [[Kraj (územní jednotka)|krajů]]. Své zástupce má však i v [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovně]], [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu]] a [[Evropský parlament|Evropském parlamentu]]. V&nbsp;čele hnutí byl od [[duben|dna]] [[2016]] do dubna 2019 [[Petr Gazdík (politik)|Petr Gazdík]], kterého následně vystřídal poslanec a starosta [[Kolín]]a [[Vít Rakušan]].<ref>[https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/starostove-a-nezavisli-stan-petr-gazdik-vit-rakusan-snem-volba-predseda-hnuti_1904131214_och Střídání u Starostů. Ve volbě šéfa STAN zvítězil Vít Rakušan, iRozhlas, 13.4.2019]</ref>
| název = STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ
| zkratka = STAN
| kód barvy = #7ec192
| logo = STANlogoNoveWiki.png
| popisek =
| datum založení = [[19. srpen|19. srpna]] [[2004]]
| předseda = [[Vít Rakušan]]
| 1. místopředseda = [[Jan Farský]]
| ideologie = [[princip subsidiarity|subsidiarita]]/[[decentralizace]]<br />[[liberalismus]]<ref>https://www.i-star.cz/2019/01/31/stan-zaklada-vlastni-think-tank/</ref><br />[[Evropská unie|pro-evropanismus]]
| evropská strana =
| skupina EP = [[Evropská lidová strana (politická skupina)|Evropská lidová strana]]
| noviny = STANoviny
| barva = [[zelená]], [[modrá]], [[červená]], [[žlutá]]
| volební výsledek = 5,18 % ([[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017|PSP ČR 2017]])
| titul1 = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Sněmovna]]<sup>[[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017|2017]]</sup>
| mandáty1 = {{Podíl mandátů|6|200|hex=#7ec192}}
| titul2 = [[Senát Parlamentu České republiky|Senát]]
| mandáty2 = {{Podíl mandátů|24|81|hex=#7ec192}}{{#tag:ref|[[Jan Horník]] ''(zvolen 2016)'' je členem STAN. STAN dále nominoval [[Petr Holeček|Petra Holečka]] ''(2016)'', [[Zbyněk Linhart|Zbyňka Linharta]] ''(2014)'', [[Jan Sobotka (senátor)|Jana Sobotku]] ''(2018)'', [[Zdeněk Hraba|Zdeňka Hrabu]] ''(2018)'', [[Miroslav Balatka|Miroslava Balatku]] ''(2018)'', [[Hana Žáková|Hanu Žákovou]] ''(2018)'', [[Jiří Drahoš|Jiřího Drahoše]] ''(2018)'', [[Mikuláš Bek|Mikuláše Beka]] ''(2018)'' a v doplňovscích volbách [[David Smoljak|Davida Smoljaka]] ''(2019)''. S podporou STAN byli dále zvoleni: [[Jiří Růžička (pedagog)|Jiří Růžička]] ''(2016)'', [[Michael Canov]] ''(2016)'', [[Tomáš Czernin]] ''(2016)'' a [[Herbert Pavera]] ''(2018)''|group="p"}}
| titul3 = [[Evropský parlament|Evropský&nbsp;parlament]]<sup>[[Volby do Evropského parlamentu v Česku 2019|2019]]</sup>
| mandáty3 = {{Podíl mandátů|1|21|hex=#7ec192}}{{#tag:ref|[[Stanislav Polčák]] zvolený na koaliční kandidátce STAN a TOP 09.|group="p"}}
| titul4 = [[Zastupitelstvo kraje|Zastupitelstva&nbsp;krajů]]<sup>[[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2020|2020]]</sup>
| mandáty4 = {{Podíl mandátů|69|675|hex=#7ec192}}{{#tag:ref|Strana získala 40 mandátů na samostatných kandidátkách a její nominanti dalších 14 v různých koalicích.|group="p"}}
| titul5 = [[Zastupitelstvo obce|Zastupitelstva obcí]]<sup>[[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2018|2018]]</sup>
| mandáty5 = {{Podíl mandátů|3808|62121|0|0.6|0|hex=#7ec192}}
| titul6 = [[Zastupitelstvo hlavního města Prahy|Zastupitelstvo Prahy]]<sup>[[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2018|2018]]</sup>
| mandáty6 = {{Podíl mandátů|4|65|hex=#7ec192}}
| web = [http://www.starostove-nezavisli.cz www.starostove-nezavisli.cz]
| počet členů = 160 členů<br>1591 příznivců <small>(2019)</small><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Lidovcům, ČSSD i KSČM mizí členové po tisících | periodikum = Novinky.cz | datum vydání = 2019-04-11 | datum přístupu = 2019-07-25 | url = https://www.novinky.cz/domaci/501408-lidovcum-cssd-i-kscm-mizi-clenove-po-tisicich.html}}</ref>
| pozice = [[politický střed|střed]]<ref>{{cite web|title=TABLE-Czech billionaire's ANO party wins big in election|url=https://www.reuters.com/article/czech-election-results/table-czech-billionaires-ano-party-wins-big-in-election-idUSL8N1MW0GG|website=[[Reuters]]|accessdate=29 October 2017|date=21 October 2017}}</ref> až [[středopravice]]<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Czechia - Parties | url = https://europeelects.eu/czechia/ | vydavatel = Europe Elects | datum přístupu = 2020-10-20 | jazyk = anglicky}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Procházková
| jméno1 = Andrea
| titul = Loučení s pravicí?
| periodikum = Respekt.cz
| datum = 2019-02-10
| url = https://www.respekt.cz/tydenik/2019/7/louceni-s-pravici
| datum_přístupu = 2020-10-20
}}</ref>

<!-- Neznámé parametry -->| nejvíce_poslanců = 9
}}
'''Starostové a nezávislí''' (STAN) je české [[politické hnutí]], zaměřené především na komunální politiku na úrovni [[Obec|obcí]] a [[Kraj (územní jednotka)|krajů]]. Své zástupce má však i v [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovně]], [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu]] a [[Evropský parlament|Evropském parlamentu]]. V&nbsp;čele hnutí byl od [[duben|dubna]] [[2016]] do dubna 2019 [[Petr Gazdík (politik)|Petr Gazdík]], kterého následně vystřídal poslanec a starosta [[Kolín]]a [[Vít Rakušan]].<ref>[https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/starostove-a-nezavisli-stan-petr-gazdik-vit-rakusan-snem-volba-predseda-hnuti_1904131214_och Střídání u Starostů. Ve volbě šéfa STAN zvítězil Vít Rakušan, iRozhlas, 13.4.2019]</ref>


== Historie ==
== Historie ==
Hnutí vzniklo transformací v roce 2009 z hnutí Nevislí starostové pro kraj (NSK), které bylo založeno v roce 2004. Na rozdíl od NSK, které působilo především ve [[Zlínský kraj|Zlínském kraji]], hnutí Starostové a nezávislí má celostátní charakter
Hnutí vzniklo transformací v roce 2009 z hnutí Nezávislí starostové pro kraj (NSK), které bylo založeno v roce 2004. Na rozdíl od NSK, které působilo především ve [[Zlínský kraj|Zlínském kraji]], hnutí Starostové a nezávislí má celostátní charakter.


Prvním předsedou STAN byl od roku 2009 Petr Gazdík a prvnímmístopředsedou [[Stanislav Polčák]], za kterých byla uzavřena dohoda s [[TOP 09]] na všech úrovních politiky. [[Petr Gazdík (politik)|Petr Gazdík]] se stal předsedou poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů
Prvním předsedou STAN byl od roku 2009 Petr Gazdík a prvním místopředsedou [[Stanislav Polčák]], za kterých byla uzavřena dohoda s [[TOP 09]] na všech úrovních politiky. [[Petr Gazdík (politik)|Petr Gazdík]] se stal předsedou poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů.


V roce 2013 byla uzavřena nová dohoda, která fakticky omezila spolupráci obou politických uskupení pouze na parlamentní úrovni, tedy v Poslanecké sněmovně a Senátu
V roce 2013 byla uzavřena nová dohoda, která fakticky omezila spolupráci obou politických uskupení pouze na parlamentní úrovni, tedy v Poslanecké sněmovně a Senátu.


Od března 2014 se stal novým předsedou STAN liberecký hejtman 2. kolo 71,43 % hlasů) zvítězil nad [[Jaroslav Sykáček|Jaroslavem Sykáčkem]]. Dále uspěl dosavadní starosta Okrouhlé na Českolisku [[Jiří Vosecký]] (navržený [[SLK]], 1. kolo 20,14 % hlasů, 2. kolo 59,32 % hlasů, zvítězil nad [[Karel Kapoun|Karlem Kapounem]]). Oba senátoři se přidali do senátorského klubu Starostové a nezávislí
Od března 2014 se stal novým předsedou STAN liberecký hejtman [[Martin Půta]] a prvním místopředsedou Petr Gazdík. Stanislav Polčák se stal místopředsedou. Ve stejném roce STAN a TOP 09 kandidovali do Evropského parlamentu společně a získali 15,95 % hlasů, což jsou 4 mandáty. Jedním z nově zvolených [[Poslanec Evropského parlamentu|europoslanců]] byl i místopředseda hnutí Stanislav Polčák.


'''[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2016|V roce 2016]]''' postoupili do druhého kla senátních voleb
V čele hnutí stál od [[duben|dubna]] [[2016]] do dubna [[2019]] [[Petr Gazdík (politik)|Petr Gazdík]], který vedl hnutí do krajských a senátních voleb.

Od dubna 2019 stojí v čele hnutí [[Vít Rakušan]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = STAN cílí na krajské volby, chce v nich vyhrát, avizoval končící Gazdík i jeho možný nástupce Rakušan
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2786636-starostove-si-zvoli-gazdikova-nastupce-kandiduje-jen-rakusan
| periodikum = ČT24
| datum přístupu = 2019-04-13
| jazyk = cs
| jméno = Česká
| příjmení = televize
}}</ref>

V roce 2017 změnili logo a poprvé kandidují samostatně<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = STAN vede do voleb Farský, s novým logem připomínajícím Windows
| periodikum = iDNES.cz
| datum_vydání = 2017-07-27
| url = http://zpravy.idnes.cz/starostove-a-nezavisli-kampan-pro-volby-fd7-/domaci.aspx?c=A170727_101551_domaci_kop
| datum_přístupu = 2017-10-18
}}</ref>
do Poslanecké sněmovny, celostátním lídrem pro volby se stal poslanec Jan Farský. Získali 6 mandátů.

V roce 2018 hnutí STAN výrazně uspělo v komunálních (nejvíce zvolených zastupitelů mezi politickými stranami) i senátních volbách (2. místo za ODS).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = ODS a STAN triumfují ve volbách do Senátu, pro vládní strany je to fiasko
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://volby.idnes.cz/volby-do-senatu-druhe-kolo-vysledky-dbs-/volby.aspx?c=A181013_095725_volby_skr
| datum vydání = 2018-10-13
| datum přístupu = 2018-10-15
}}</ref> Po vstupu dalších senátorů se v říjnu 2018 stal senátní klub Starostové a nezávislí nejsilnějším klubem v horní komoře Parlamentu.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = televize
| jméno = Česká
| titul = Drahoš a Hilšer v Senátu posílí klub Starostů a nezávislých
| periodikum = ČT24 - Česká televize
| jazyk = cs
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2626085-zive-drahos-a-hilser-predstavuji-sve-plany-v-senatu
| datum přístupu = 2018-10-18
}}</ref>

== Program ==
K základním prioritám hnutí patří odpovědné hospodaření, kvalitní vzdělávací systém, péče o [[Životní prostředí v Česku|životní prostředí]] a zachování [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]]. Investice do vzdělání je zárukou budoucí prosperity, jež však musí být založena na zásadě šetrnosti (v nakládání s financemi, energetickými zdroji, ale i obezřetnými krajinnými zásahy).

Program se dá jinými slovy chápat tak, že hnutí podporuje [[princip subsidiarity]], chce tedy, aby o věcech s místním dopadem rozhodovaly místní [[Samospráva|samosprávy]], pokud je to efektivní. Dále se zasazuje o celkovou [[Decentralizace|decentralizaci]] moci, omezení [[byrokracie]], potírání [[korupce]] a zneužívání moci. Podporuje také [[Evropská integrace|evropskou integraci]], kvalitní vzdělávací systém a investice do vědy. V otázkách ekonomiky státu se zasazuje o tržní principy s nezbytným sociálním akcentem a nedotknutelnost [[Vlastnictví|soukromého vlastnictví]]. V neposlední řadě dbá na ochranu životního prostředí.
=== Hodnotové desatero ===
'''1. Základy Evropy a našeho státu'''

STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ (STAN) jsou politickým hnutím, které ve svých programových dokumentech vychází z kořenů judaisticko-křesťanské morálky Evropy, plně se hlásí k ideálům evropské otevřenosti, [[Humanismus|humanismu]] a mravnosti, čerpající z odkazu vzniku samostatného státu, založeného na [[Rovnost (právo)|rovnosti]] mužů, žen a příležitostí. Vyznáváme sekularizovaný stát, v němž platí [[Náboženská svoboda|svoboda vyznání]], a zároveň žádné náboženství ani církev nemá podíl na státní moci.

'''2. Svobodný člověk a svobodná společnost'''

Základní hodnotou pro nás představuje svobodný člověk a občanská společnost. Věříme proto ve společenské uspořádání, v němž veřejná moc reguluje náš každodenní život a svobodu v nezbytně nutné míře. Lidský život a svoboda jsou hodny nejvyšší ochrany. Svoboda výchovy, vzdělávání, vědy, univerzit a lidského myšlení obecně tvoří základy svobodné evropské společnosti. [[Základní lidská práva|Lidská práva]] a svobody jsou klíčovou součástí našeho ústavního pořádku.

'''3. Pevné mezinárodní ukotvení'''

Hnutí přispívá zajištění důstojného a respektovaného místa [[Česko|České republiky]] ve světě a k posilování spolupráce [[Členský stát Evropské unie|členských států]] Evropské unie. Jen pevná opora v euro-atlantické spojenectví zajistí mírovou a svobodnou budoucnost naší země. Budoucnost [[Evropa|Evropy]] se musí opírat o zodpovědnost členských států EU, jejich spolupráci a [[Solidarita|solidaritu]] a vycházet z výrazného ztotožnění občanů jednotlivých zemí se zásadními kroky Evropské unie.

'''4. Decentralizace státu a samospráva'''

Cílem činnosti hnutí STAN je vytvoření fungujícího státu, vznikajícího zezdola, jenž se opírá o rozvinutou místní a regionální samosprávu. Svoboda člověka plyne i z jeho práva podílet se na spolurozhodování v rámci [[Demokracie|demokratického]] způsobu vlády. Svobodná obec je pro nás pilíř státu, v níž se rozvíjí mezilidské vztahy, sounáležitost a ochrana tradic.

'''5. Individuální odpovědnost'''

Základní uspořádání státu má odrážet hledisko zodpovědného občana, jenž se musí o život svůj a své rodiny postarat sám. Pokud problémy, jimž čelí, však přesahují schopnosti a možnosti jeho a jeho rodiny, je povinna mu pomoci jeho obec a je-li to i nad její možnosti pak kraj (region). Teprve až v poslední řadě je povinován zakročit ve prospěch občana stát. Starostové a nezávislí proto vyznávají toto členění naší odpovědnosti za sebe sama a naše blízké:  občan/rodina l obec/kraj l stát

'''6. Právní stát a rovnost'''

Hnutí usiluje o důvěru v právní řád, zkvalitnění zákonů a vymahatelnost práva. Nelze-li právo vymoci, jsou podkopány samotné základy státu. Výkon občany svěřené státní moci je vždy podřízen principům právního státu, respektu k zákonům, kterému podléhá i stát samotný. Hnutí odmítá veškeré projevy národnostní, náboženské a [[Rasismus|rasové]] nesnášenlivosti a staví na zásadě rovných příležitostí, ale i povinností, jakož i odpovědnosti každého jednotlivce.

'''7. Ochrana vlastnictví a solidarita'''

Nedotknutelnost soukromého vlastnictví je klíčová pro fungování státu a svobodného trhu. Opíráme se o solidaritu společenství zodpovědných občanů pro zajištění důstojného života všech, zejména v tíživých životních situacích, přístupu ke vzdělání, ochraně zdraví, pomoci ve stáří.

'''8. Šetrnost'''

V přístupu ke zdrojům, ať přírodním či ekonomickým, se opíráme o zásadu šetrnosti s cílem předat budoucím generacím příznivé [[Životní prostředí v Česku|životní prostředí]]. Prosazujeme vyrovnané hospodaření s veřejnými prostředky a v oblasti administrativy potírání zbytečné [[byrokracie]].

'''9. Služba občanům'''

Hnutí pojímá výkon veřejných funkcí jako službu občanům při uplatňování demokratických pravidel vládnutí. Prosazujeme průhlednost veřejného života, informovanost občanů, potírání korupce a zneužívání moci. Na veřejné funkce budeme prosazovat sebevědomé občany, kteří dokáží převzít zodpovědnost za sebe, svou rodinu, zaměstnance či společnost.

'''10. Spojovat, ne rozdělovat'''

Je naší povinností pojmenovávat i tíživé společenské problémy bez příkras, s důvěrou v rozum a odpovědnost občanů. Náš přístup k výkonu svěřených funkcí je spojovat, ne rozdělovat. Při spolupráci s programově blízkými partnery, ale i ve sporech s protivníky vždy ctíme svobodnou politickou soutěž.

== Hlavní politická témata hnutí ==
=== Rozpočtové určení daní ===
Novela [[Zákon o rozpočtovém určení daní|zákona o rozpočtovém určení daní]] (RUD), kterou STAN prosadili v parlamentu, jinak přerozdělila sdílené daně mezi konkrétní obce a města. Díky novele obce a města získaly více peněz do svých rozpočtů. Důvodem k prosazení novely byl ten, že rozdíl v příjmech na hlavu občana menší obce ve srovnání s [[Praha|Prahou]] byl ještě v roce 2006 6,5násobný. V roce 2012 novelu schválil parlament, která začala platit od začátku roku 2013. Výsledkem bylo snížení rozdílu příjmů obcí s Prahou na 3,2 násobek, reálně pak obce a města získaly do svých rozpočtů 12 miliard korun ročně.

Díky novele si ve svém rozpočtu polepšila i Praha a získala tak přes 600 000 korun za 1 rok.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.starostove-nezavisli.cz/info-a-media/aktuality/stan-obce-a-mesta-diky-nasi-novele-ziskaly-za-lonsky-rok-miliardy-korun-navic-velka-mesta-netratila.html |datum přístupu=2015-01-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150113150731/https://www.starostove-nezavisli.cz/info-a-media/aktuality/stan-obce-a-mesta-diky-nasi-novele-ziskaly-za-lonsky-rok-miliardy-korun-navic-velka-mesta-netratila.html |datum archivace=2015-01-13 |nedostupné=ano }}</ref>

=== Domovské právo ===
Hnutí tvrdí, že o sociální podpoře pro lidi v nouzi by se nemělo rozhodovat na centrálních úřadech, ale v obci, kde daný člověk žije. Lidé v obci se lépe znají a vědí, kdo si sociální dávky zaslouží, a kdo ne.

Pokud by měl člověk podle zákona na [[Státní sociální podpora v Česku|sociální dávky]] nárok, rozhodovala by o jejich výši obec na základě znalosti jeho majetkových poměrů. Tedy nikoliv [[Správní úřad|státní úřady]], které rozhodují dnes a které sídlí daleko od místa, kde problém konkrétního člověka vznikl. Současně by také obec mohla rozhodnout, zda poskytne další pomoc nad rámec podpory státu – třeba [[sociální bydlení]]. Podle hnutí by některým lidem jistě bylo nepříjemné žádat o podporu někde, kde sousedé vědí, že dotyčný má majetku dost.

Občan by získal právo na nerušený pobyt a obec zase peníze z rozpočtu, které by jí umožnily rozvíjet potřebné životní podmínky. Týkalo by se to například míst ve školkách či domovech s pečovatelskou službou, na které by člověk v domovské obci měl právo.

Institut domovského práva vznikl v [[Rakouské císařství|rakouském císařství]] v roce 1849 a fungoval až do roku 1949. Dával lidem právo zdržovat se v domovské obci, každý musel mít jednu. Pokud člověk zchudl nebo byl ve složité situaci, musela se o něj obec postarat. Domovskou příslušnost lidé získali narozením v obci, [[Svatba|sňatkem]] či přikázáním (v případě státních zaměstnanců, duchovních a podobně). Získat [[domovské právo]] bylo také možné rozhodnutím zastupitelstva, nebo pokud zastupitelé mlčky trpěli, aby člověk v obci pobýval čtyři roky.<ref>https://www.starostove-nezavisli.cz/info-a-media/vystupy-z-medii/o-socialnich-davkach-rozhodne-obec-tam-dobre-vedi-jaky-ma-kdo-majetek.html</ref>

=== Rozhodování na nejnižší možné úrovni, pokud je to efektivní (subsidiarita) ===
Téma [[Princip subsidiarity|subsidiarity]] je pro STAN velmi důležité. Vzhledem ke členství v Evropské unii je podle hnutí nutné zachovat práva místních samospráv a nepřesouvat je na centrální úroveň, pokud je to efektivnější.

== Historie předsedů a místopředsedů ==
* Předseda:
** [[Josef Zicha]] (2005 – 2009)
** [[Petr Gazdík (politik)|Petr Gazdík]] (2009 – 2014)
** [[Martin Půta]] (2014 – 2016)
** [[Petr Gazdík (politik)|Petr Gazdík]] (2016 – 2019)
** [[Vít Rakušan]] (2019 – dosud)

* 1. místopředseda:
** [[Josef Zicha]] (2009 – 2011)
** [[Stanislav Polčák]] (2011 – 2014)
** [[Petr Gazdík (politik)|Petr Gazdík]] (2014 – 2016)
** [[Vít Rakušan]] (2016 – 2019)
** [[Jan Farský]] (2019 – dosud)

* Místopředsedové:
** [[Vladimír Kráčalík]] (2005 – 2011)
** [[Jiří Besser]] (2011 – 2014)
** [[Hana Štěpánová]] (2011 – 2014)
** [[Stanislav Polčák]] (2009 – 2011; 2014 – 2017)
** [[Jan Horník]] (2017 – 2019)
** [[Radim Sršeň]] (2014 – dosud)
** [[Věra Kovářová]] (2014 – dosud)
** [[Petr Gazdík (politik)|Petr Gazdík]] (2019 – dosud)

=== Předsednictvo ===
Na X. republikovém sněmu Starostů a nezávislých v [[Praha|Praze]] dne [[13. duben|13. dubna]] [[2019]] bylo zvoleno následující předsednictvo hnutí:<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rakušana zvolili předsedou STAN a dali mu stan
| url = https://www.novinky.cz/domaci/502451-rakusana-zvolili-predsedou-stan-a-dali-mu-stan.html
| periodikum = Novinky.cz
| datum přístupu = 2019-04-13
}}</ref>

* předseda: [[Vít Rakušan]], poslanec, zastupitel [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]], starosta města [[Kolín]]
** 1. místopředseda: [[Jan Farský]], předseda [[Poslanecký klub Starostové a nezávislí|poslaneckého klubu STAN]]
*** místopředseda: [[Radim Sršeň]], zastupitel [[Olomoucký kraj|Olomouckého kraje]], starosta obce [[Dolní Studénky]]
*** místopředsedkyně: [[Věra Kovářová]], poslankyně [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny PČR]], zastupitelka [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]]
*** místopředseda: [[Petr Gazdík (politik)|Petr Gazdík]], poslanec, radní [[Zlínský kraj|Zlínského kraje]]
**** člen: [[Věslav Michalik]], zastupitel [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]], starosta obce [[Dolní Břežany]]
**** člen: [[Stanislav Polčák]], poslanec Evropského parlamentu
**** člen: [[Zdeněk Hraba]], senátor za [[Senátní obvod č. 41 – Benešov|senátní obvod Benešov]], zastupitel [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]]
**** člen: [[Petr Hlubuček]], náměstek primátora [[Praha|Hlavního města Prahy]], starosta městské části [[Lysolaje|Praha-Lysolaje]]
**** členka: [[Michaela Matoušková]], starostka obce [[Řečany nad Labem]]
**** člen: [[Pavel Čížek]], náměstek hejtmana [[Plzeňský kraj|Plzeňského kraje]]
**** člen: [[Lukáš Vlček (politik)|Lukáš Vlček]], zastupitel [[Kraj Vysočina|Kraje Vysočina]], starosta města [[Pacov]]
**** členka: [[Jana Krutáková]], poslankyně
**** předseda [[Senátorský klub TOP 09 a Starostové|senátorského klubu]]: [[Petr Holeček]]
**** předseda [[Starostové pro Liberecký kraj|SLK]]: [[Martin Půta]]

=== Hlavní kancelář ===
* ředitelka: Veronika Vendlová (leden 2009 – březen 2014)
* ředitelka: Lucie Krejčová (srpen 2014)
* tiskový mluvčí hnutí: Karel Kreml (červenec 2014 – červen 2018)
* tiskový mluvčí hnutí: Tomáš Pergl (červen 2018)
* mediální analytik: Jan Němec (leden 2015)

=== Krajští předsedové a tajemníci při hlavní kanceláři ===
{| class="wikitable"
|+
!kraj
!předseda
!tajemník
|-
|[[Ústecký kraj]]
|[[Milan Šťovíček]]
|Radek Lekner
|-
|[[Kraj Vysočina]]
|[[Lukáš Vlček (politik)|Lukáš Vlček]]
|Pavel Hájek
|-
|[[Pardubický kraj]]
|Oldřich Koblížek
|Jana Rosenbergerová
|-
|[[Olomoucký kraj]]
|Radek Brázda
|Yveta Sommerová
|-
|[[Královéhradecký kraj]]
|[[Josef Cogan]]
|Miroslav Sazeček
|-
|[[Zlínský kraj]]
|[[Petr Gazdík (politik)|Petr Gazdík]]
|Aleš Durďák
|-
|[[Jihomoravský kraj]]
|[[Radomír Pavlíček]]
|Jakub Krainer
|-
|[[Středočeský kraj]]
|[[Věslav Michalik]]
|Eva Maříková
|-
|[[Jihočeský kraj]]
|[[Jiří Švec (politik)|Jiří Švec]]
|Michal Novák
|-
|[[Praha|Hlavní město Praha]]
|[[Petr Hlubuček]]
|Vlasta Urbánková
|-
|[[Moravskoslezský kraj]]
|[[Jan Lipner]]
|Ladislav Honusek
|-
|[[Karlovarský kraj]]
|Robert Pisár
|Jiří Duchek
|-
|[[Plzeňský kraj]]
|[[Pavel Čížek]]
|Václav Cinádr
|-
|[[Liberecký kraj]] ([[Starostové pro Liberecký kraj|SLK]])
|[[Martin Půta]]
|Kateřina Knopová
|}

== Volební výsledky ==
[[Soubor:TOP 09 - 2010.svg|náhled|Výsledky TOP 09 s podporou STAN ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010]]
[[Soubor:TOP 09 - 2013.svg|náhled|Výsledky TOP 09 s podporou STAN ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013]]
[[Soubor:STAN - 2017.svg|náhled|Výsledky STAN ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017]]

=== Volby do Poslanecké sněmovny ===
'''[[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010|V roce 2010]]''' kandidovali členové STAN, kteří dříve kandidovali ve zrušených podzimních [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2009|volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2009]] na kandidátce [[TOP 09]], na níž bylo zvoleno 9 registrovaných příznivců nebo členů hnutí za poslance v rámci TOP 09, a to [[Josef Cogan]], [[Petr Gazdík (politik)|Petr Gazdík]], [[Stanislav Polčák]], [[Václav Horáček (politik TOP 09)|Václav Horáček]], [[Jan Farský]], [[Ludmila Bubeníková]], [[Jiří Besser]], [[Alena Hanáková]] a [[Luděk Jeništa]]. Toho po zvolení do Senátu vystřídal Petr Holeček, starosta Kralup nad Vltavou. Petr Gazdík pak byl zvolen předsedou [[Poslanecký klub TOP 09 a Starostové|poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové]], který sdružoval 41 poslanců. Řady doplnil v květnu 2013 pan poslanec [[Milan Šťovíček]].

V předčasných '''[[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013|volbách v roce 2013]]''' kandidovali zástupci STAN opět na kandidátce TOP 09, která získala celkem 11,99 % platných hlasů a 26 poslaneckých mandátů. Z členů STANu získali mandát [[Petr Gazdík (politik)|Petr Gazdík]], který byl zvolen místopředsedou Poslanecké sněmovny, [[Věra Kovářová]] a [[Stanislav Polčák]]. Zvolen byl také [[Jan Farský]], člen [[Starostové pro Liberecký kraj|SLK]].

Protože byl v roce 2014 zvolen [[Stanislav Polčák]] do Evropského parlamentu, mandátu poslance národního parlamentu se vzdal, mandát poslance připadl [[Martin Plíšek|Martinu Plíškovi]] z TOP 09.

'''[[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017|V roce 2017]]''' kandidoval STAN po neúspěšném pokusu o spolupráci s [[KDU-ČSL]] poprvé jako samostatný subjekt, ovšem s podporou řady dalších subjektů, např. [[Starostové pro Liberecký kraj|SLK]], [[SNK Evropští demokraté|SNK ED]], a řady nezávislých kandidátů. STAN nakonec těsným výsledkem uspěl a překonal [[Uzavírací klauzule|uzavírací klauzuli]] se ziskem 5,18 % (262 157 hlasů). Starostové získali 6 mandátů: Jan Farský (Praha), Petr Gazdík (Zlínský kraj), [[Jana Krutáková]] (Jihomoravský kraj), Vít Rakušan a Věra Kovářová (oba Středočeský kraj), Martin Půta (Liberecký kraj). Martin Půta se 24. 11. 2017 vzdal poslaneckého mandátu a byl tak 29. 11. 2017 nahrazen Petrem Pávkem (Liberecký kraj).

{| class="wikitable" style="text-align:center; white-space:nowrap;"
! Volby
! Počet hlasů
! Změna
! Hlasy v %
! Změna
! Počet mandátů
! Změna
|-
|style="background:#f1def7"|[[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010|'''2010''']]
|colspan="6" style="background:#f1def7" align="left"|Na kandidátce [[TOP 09]] zvoleno za hnutí STAN: '''9''', z toho členů: '''3'''
|-
|style="background:#f1def7"|[[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013|'''2013''']]
|colspan="6" style="background:#f1def7" align="left"|Na kandidátce TOP 09 zvoleno členů hnutí STAN: '''3'''
|-
|[[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017|'''2017''']]
|'''262 157'''
|{{stálost}}
|'''5,18'''
|{{stálost}}
|'''6'''
|{{stálost}}
|-
|'''[[2021]]'''
| colspan="6" |Na společné kandidátce s [[Česká pirátská strana|Piráty]]. Výsledky budou ohlášeny [[9. říjen|9. října]] [[2021]].
|}

=== Volby do Senátu ===
'''[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2014|V roce 2014]]''' uspěl dosavadní starosta Krásné Lípy [[Zbyněk Linhart]] (navržený STAN, 1. kolo 33,34 % hlasů, 2. kolo 71,43 % hlasů) zvítězil nad [[Jaroslav Sykáček|Jaroslavem Sykáčkem]]. Dále uspěl dosavadní starosta Okrouhlé na Českolipsku [[Jiří Vosecký]] (navržený [[SLK]], 1. kolo 20,14 % hlasů, 2. kolo 59,32 % hlasů, zvítězil nad [[Karel Kapoun|Karlem Kapounem]]). Oba senátoři se přidali do senátorského klubu Starostové a nezávislí.

'''[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2016|V roce 2016]]''' postoupili do druhého kola senátních voleb


* 3 kandidáti STAN – [[Jan Horník]] (Karlovy Vary), [[Petr Holeček]] (Mělník) a [[Ivo Šanc]] (Kutná Hora),
* 3 kandidáti STAN – [[Jan Horník]] (Karlovy Vary), [[Petr Holeček]] (Mělník) a [[Ivo Šanc]] (Kutná Hora),
Řádek 18: Řádek 323:
Z toho ve druhém kole byli zvoleni za senátory Jan Horník (Karlovy Vary), Petr Holeček (Mělník), Michael Canov (Liberec), Tomáš Czernin (Jičín) a Jiří Růžička (Praha 6).
Z toho ve druhém kole byli zvoleni za senátory Jan Horník (Karlovy Vary), Petr Holeček (Mělník), Michael Canov (Liberec), Tomáš Czernin (Jičín) a Jiří Růžička (Praha 6).


'''[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2018|V roce 2018]]''' byl nejprve v doplňovacíh volbách v lednu zvolen v předčasných volbách na Trutnovsku za STAN Jan Sobotka.<ref>{{Citace elektronického periodika
'''[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2018|V roce 2018]]''' byl nejprve v doplňovacích volbách v lednu zvolen v předčasných volbách na Trutnovsku za STAN Jan Sobotka.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Výsledky hlasování {{!}} volby.cz
| titul = Výsledky hlasování {{!}} volby.cz
| periodikum = volby.cz
| periodikum = volby.cz
Řádek 24: Řádek 329:
| jazyk = cs
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-10-15
| datum přístupu = 2018-10-15
}}</ref> V řádných volbách bylo zvoleno 5 senátorů, které STAN nominoval: [[Miroslav Balatka]] (So
}}</ref> V řádných volbách bylo zvoleno 5 senátorů, které STAN nominoval: [[Miroslav Balatka]] (Sokolov), [[Zdeněk Hraba]] (Benešov), [[Hana Žáková]] (Třebíč), [[Mikuláš Bek]] (Brno-město) a už v 1. kole [[Jiří Drahoš]] (Praha 4). Uspěl také koaliční kandidát TOP 09 [[Herbert Pavera]] (Opava) a mandát obhájil člen senátorského klubu [[Leopold Sulovský]] (Ostrava-město) z hnutí [[Ostravak (hnutí)|Ostravak]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Volby do Senátu Parlamentu ČR {{!}} volby.cz
| periodikum = volby.cz
| url = https://volby.cz/pls/senat/se?xjazyk=CZ&xdatum=20181005
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-10-15
}}</ref>

[[Doplňovací volby do senátu 2019|V roce 2019]] byl v doplňovacích volbách zvolen do Senátu zvolen [[David Smoljak]] v obvodu [[Senátní obvod č. 24 – Praha 9|Praha 9]]. Senátorský klub Starostů a nezávislých se tak stal nejsilnější v horní komoře.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Senátorem zvolen Smoljak, STAN je díky němu v Senátu nejsilnější {{!}} ČeskéNoviny.cz
| url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/senatorem-zvolen-smoljak-stan-je-diky-nemu-v-senatu-nejsilnejsi/1744210
| periodikum = www.ceskenoviny.cz
| datum přístupu = 2019-11-05
| jazyk = cs
}}</ref>

[[Senátní volby 2020|V roce 2020]] vyhráli Starostové a nezávislí senátní volby, když získali 11 mandátů (7 nových senátorů, všichni 4 dosavadní obhájili).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Hlasy jsou sečteny. Vítězem senátních voleb je STAN - Novinky.cz
| periodikum = www.novinky.cz
| url = https://www.novinky.cz/volby/do-senatu/clanek/on-line-volby-do-senatu-skoncily-zacina-scitani-hlasu-ucast-byla-slaba-40338853
| datum přístupu = 2020-10-30
}}</ref> Po odchodu 2 senátorů zvolených za TOP 09 má [[Klub Starostové a nezávislí|senátorský klub Starostové a nezávislí]] 24 členů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Echo24
| titul = TOP 09 se odtrhla od STAN. Trik má zachovat Vystrčila v čele Senátu - Echo24.cz
| periodikum = echo24.cz
| url = https://echo24.cz/a/Seuxt/top-09-se-odtrhla-od-stan-trik-ma-zachovat-vystrcila-v-cele-senatu
| datum vydání = 2020-10-13
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-10-30
}}</ref>


=== Volby do Evropského parlamentu ===
'''[[Volby do Evropského parlamentu v Česku 2009|V roce 2009]]''' kandidovali Starostové a nezávislí spolu s '''Alternativou''', což byla koalice stran [[Aktiv nezávislých občanů|ANeO]], [[Demokracie (hnutí)|Demokracie]], [[Klub angažovaných nestraníků]], Nezávislí starostové, [[Strana práce (Česká republika)|Strana práce]], [[Strana pro otevřenou společnost]] a [[Unie svobody – Demokratická unie|US-DEU]]. Z voleb do Evropského parlamentu vyšli se ziskem 2,29 % a nezískali tak žádný mandát.
'''[[Volby do Evropského parlamentu v Česku 2009|V roce 2009]]''' kandidovali Starostové a nezávislí spolu s '''Alternativou''', což byla koalice stran [[Aktiv nezávislých občanů|ANeO]], [[Demokracie (hnutí)|Demokracie]], [[Klub angažovaných nestraníků]], Nezávislí starostové, [[Strana práce (Česká republika)|Strana práce]], [[Strana pro otevřenou společnost]] a [[Unie svobody – Demokratická unie|US-DEU]]. Z voleb do Evropského parlamentu vyšli se ziskem 2,29 % a nezískali tak žádný mandát.


Verze z 5. 3. 2021, 20:20

STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ
Logo
ZkratkaSTAN
Datum založení19. srpna 2004
PředsedaVít Rakušan
1. místopředsedaJan Farský
SídloMalostranské náměstí 266/5, Praha, 118 00, Česko
Ideologiesubsidiarita/decentralizace
liberalismus[1]
pro-evropanismus
Politická pozicestřed[2] až středopravice[3][4]
Politická skupina EPEvropská lidová strana
Stranické novinySTANoviny
Počet členů160 členů
1591 příznivců (2019)[5]
Barvyzelená, modrá, červená, žlutá
Volební výsledek5,18 % (PSP ČR 2017)
IČO26673908 (VR)
Oficiální webwww.starostove-nezavisli.cz
Zisk mandátů ve volbách
Sněmovna2017
6/200
Senát
24/81
[p 1]
Evropský parlament2019
1/21
[p 2]
Zastupitelstva krajů2020
69/675
[p 3]
Zastupitelstva obcí2018
3808/62121
Zastupitelstvo Prahy2018
4/65
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Starostové a nezávislí (STAN) je české politické hnutí, zaměřené především na komunální politiku na úrovni obcí a krajů. Své zástupce má však i v Poslanecké sněmovně, Senátu a Evropském parlamentu. V čele hnutí byl od dubna 2016 do dubna 2019 Petr Gazdík, kterého následně vystřídal poslanec a starosta Kolína Vít Rakušan.[6]

Historie

Hnutí vzniklo transformací v roce 2009 z hnutí Nezávislí starostové pro kraj (NSK), které bylo založeno v roce 2004. Na rozdíl od NSK, které působilo především ve Zlínském kraji, hnutí Starostové a nezávislí má celostátní charakter.

Prvním předsedou STAN byl od roku 2009 Petr Gazdík a prvním místopředsedou Stanislav Polčák, za kterých byla uzavřena dohoda s TOP 09 na všech úrovních politiky. Petr Gazdík se stal předsedou poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů.

V roce 2013 byla uzavřena nová dohoda, která fakticky omezila spolupráci obou politických uskupení pouze na parlamentní úrovni, tedy v Poslanecké sněmovně a Senátu.

Od března 2014 se stal novým předsedou STAN liberecký hejtman Martin Půta a prvním místopředsedou Petr Gazdík. Stanislav Polčák se stal místopředsedou. Ve stejném roce STAN a TOP 09 kandidovali do Evropského parlamentu společně a získali 15,95 % hlasů, což jsou 4 mandáty. Jedním z nově zvolených europoslanců byl i místopředseda hnutí Stanislav Polčák.

V čele hnutí stál od dubna 2016 do dubna 2019 Petr Gazdík, který vedl hnutí do krajských a senátních voleb.

Od dubna 2019 stojí v čele hnutí Vít Rakušan.[7]

V roce 2017 změnili logo a poprvé kandidují samostatně[8] do Poslanecké sněmovny, celostátním lídrem pro volby se stal poslanec Jan Farský. Získali 6 mandátů.

V roce 2018 hnutí STAN výrazně uspělo v komunálních (nejvíce zvolených zastupitelů mezi politickými stranami) i senátních volbách (2. místo za ODS).[9] Po vstupu dalších senátorů se v říjnu 2018 stal senátní klub Starostové a nezávislí nejsilnějším klubem v horní komoře Parlamentu.[10]

Program

K základním prioritám hnutí patří odpovědné hospodaření, kvalitní vzdělávací systém, péče o životní prostředí a zachování kulturního dědictví. Investice do vzdělání je zárukou budoucí prosperity, jež však musí být založena na zásadě šetrnosti (v nakládání s financemi, energetickými zdroji, ale i obezřetnými krajinnými zásahy).

Program se dá jinými slovy chápat tak, že hnutí podporuje princip subsidiarity, chce tedy, aby o věcech s místním dopadem rozhodovaly místní samosprávy, pokud je to efektivní. Dále se zasazuje o celkovou decentralizaci moci, omezení byrokracie, potírání korupce a zneužívání moci. Podporuje také evropskou integraci, kvalitní vzdělávací systém a investice do vědy. V otázkách ekonomiky státu se zasazuje o tržní principy s nezbytným sociálním akcentem a nedotknutelnost soukromého vlastnictví. V neposlední řadě dbá na ochranu životního prostředí.

Hodnotové desatero

1. Základy Evropy a našeho státu

STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ (STAN) jsou politickým hnutím, které ve svých programových dokumentech vychází z kořenů judaisticko-křesťanské morálky Evropy, plně se hlásí k ideálům evropské otevřenosti, humanismu a mravnosti, čerpající z odkazu vzniku samostatného státu, založeného na rovnosti mužů, žen a příležitostí. Vyznáváme sekularizovaný stát, v němž platí svoboda vyznání, a zároveň žádné náboženství ani církev nemá podíl na státní moci.

2. Svobodný člověk a svobodná společnost

Základní hodnotou pro nás představuje svobodný člověk a občanská společnost. Věříme proto ve společenské uspořádání, v němž veřejná moc reguluje náš každodenní život a svobodu v nezbytně nutné míře. Lidský život a svoboda jsou hodny nejvyšší ochrany. Svoboda výchovy, vzdělávání, vědy, univerzit a lidského myšlení obecně tvoří základy svobodné evropské společnosti. Lidská práva a svobody jsou klíčovou součástí našeho ústavního pořádku.

3. Pevné mezinárodní ukotvení

Hnutí přispívá zajištění důstojného a respektovaného místa České republiky ve světě a k posilování spolupráce členských států Evropské unie. Jen pevná opora v euro-atlantické spojenectví zajistí mírovou a svobodnou budoucnost naší země. Budoucnost Evropy se musí opírat o zodpovědnost členských států EU, jejich spolupráci a solidaritu a vycházet z výrazného ztotožnění občanů jednotlivých zemí se zásadními kroky Evropské unie.

4. Decentralizace státu a samospráva

Cílem činnosti hnutí STAN je vytvoření fungujícího státu, vznikajícího zezdola, jenž se opírá o rozvinutou místní a regionální samosprávu. Svoboda člověka plyne i z jeho práva podílet se na spolurozhodování v rámci demokratického způsobu vlády. Svobodná obec je pro nás pilíř státu, v níž se rozvíjí mezilidské vztahy, sounáležitost a ochrana tradic.

5. Individuální odpovědnost

Základní uspořádání státu má odrážet hledisko zodpovědného občana, jenž se musí o život svůj a své rodiny postarat sám. Pokud problémy, jimž čelí, však přesahují schopnosti a možnosti jeho a jeho rodiny, je povinna mu pomoci jeho obec a je-li to i nad její možnosti pak kraj (region). Teprve až v poslední řadě je povinován zakročit ve prospěch občana stát. Starostové a nezávislí proto vyznávají toto členění naší odpovědnosti za sebe sama a naše blízké:  občan/rodina l obec/kraj l stát

6. Právní stát a rovnost

Hnutí usiluje o důvěru v právní řád, zkvalitnění zákonů a vymahatelnost práva. Nelze-li právo vymoci, jsou podkopány samotné základy státu. Výkon občany svěřené státní moci je vždy podřízen principům právního státu, respektu k zákonům, kterému podléhá i stát samotný. Hnutí odmítá veškeré projevy národnostní, náboženské a rasové nesnášenlivosti a staví na zásadě rovných příležitostí, ale i povinností, jakož i odpovědnosti každého jednotlivce.

7. Ochrana vlastnictví a solidarita

Nedotknutelnost soukromého vlastnictví je klíčová pro fungování státu a svobodného trhu. Opíráme se o solidaritu společenství zodpovědných občanů pro zajištění důstojného života všech, zejména v tíživých životních situacích, přístupu ke vzdělání, ochraně zdraví, pomoci ve stáří.

8. Šetrnost

V přístupu ke zdrojům, ať přírodním či ekonomickým, se opíráme o zásadu šetrnosti s cílem předat budoucím generacím příznivé životní prostředí. Prosazujeme vyrovnané hospodaření s veřejnými prostředky a v oblasti administrativy potírání zbytečné byrokracie.

9. Služba občanům

Hnutí pojímá výkon veřejných funkcí jako službu občanům při uplatňování demokratických pravidel vládnutí. Prosazujeme průhlednost veřejného života, informovanost občanů, potírání korupce a zneužívání moci. Na veřejné funkce budeme prosazovat sebevědomé občany, kteří dokáží převzít zodpovědnost za sebe, svou rodinu, zaměstnance či společnost.

10. Spojovat, ne rozdělovat

Je naší povinností pojmenovávat i tíživé společenské problémy bez příkras, s důvěrou v rozum a odpovědnost občanů. Náš přístup k výkonu svěřených funkcí je spojovat, ne rozdělovat. Při spolupráci s programově blízkými partnery, ale i ve sporech s protivníky vždy ctíme svobodnou politickou soutěž.

Hlavní politická témata hnutí

Rozpočtové určení daní

Novela zákona o rozpočtovém určení daní (RUD), kterou STAN prosadili v parlamentu, jinak přerozdělila sdílené daně mezi konkrétní obce a města. Díky novele obce a města získaly více peněz do svých rozpočtů. Důvodem k prosazení novely byl ten, že rozdíl v příjmech na hlavu občana menší obce ve srovnání s Prahou byl ještě v roce 2006 6,5násobný. V roce 2012 novelu schválil parlament, která začala platit od začátku roku 2013. Výsledkem bylo snížení rozdílu příjmů obcí s Prahou na 3,2 násobek, reálně pak obce a města získaly do svých rozpočtů 12 miliard korun ročně.

Díky novele si ve svém rozpočtu polepšila i Praha a získala tak přes 600 000 korun za 1 rok.[11]

Domovské právo

Hnutí tvrdí, že o sociální podpoře pro lidi v nouzi by se nemělo rozhodovat na centrálních úřadech, ale v obci, kde daný člověk žije. Lidé v obci se lépe znají a vědí, kdo si sociální dávky zaslouží, a kdo ne.

Pokud by měl člověk podle zákona na sociální dávky nárok, rozhodovala by o jejich výši obec na základě znalosti jeho majetkových poměrů. Tedy nikoliv státní úřady, které rozhodují dnes a které sídlí daleko od místa, kde problém konkrétního člověka vznikl. Současně by také obec mohla rozhodnout, zda poskytne další pomoc nad rámec podpory státu – třeba sociální bydlení. Podle hnutí by některým lidem jistě bylo nepříjemné žádat o podporu někde, kde sousedé vědí, že dotyčný má majetku dost.

Občan by získal právo na nerušený pobyt a obec zase peníze z rozpočtu, které by jí umožnily rozvíjet potřebné životní podmínky. Týkalo by se to například míst ve školkách či domovech s pečovatelskou službou, na které by člověk v domovské obci měl právo.

Institut domovského práva vznikl v rakouském císařství v roce 1849 a fungoval až do roku 1949. Dával lidem právo zdržovat se v domovské obci, každý musel mít jednu. Pokud člověk zchudl nebo byl ve složité situaci, musela se o něj obec postarat. Domovskou příslušnost lidé získali narozením v obci, sňatkem či přikázáním (v případě státních zaměstnanců, duchovních a podobně). Získat domovské právo bylo také možné rozhodnutím zastupitelstva, nebo pokud zastupitelé mlčky trpěli, aby člověk v obci pobýval čtyři roky.[12]

Rozhodování na nejnižší možné úrovni, pokud je to efektivní (subsidiarita)

Téma subsidiarity je pro STAN velmi důležité. Vzhledem ke členství v Evropské unii je podle hnutí nutné zachovat práva místních samospráv a nepřesouvat je na centrální úroveň, pokud je to efektivnější.

Historie předsedů a místopředsedů

Předsednictvo

Na X. republikovém sněmu Starostů a nezávislých v Praze dne 13. dubna 2019 bylo zvoleno následující předsednictvo hnutí:[13]

Hlavní kancelář

  • ředitelka: Veronika Vendlová (leden 2009 – březen 2014)
  • ředitelka: Lucie Krejčová (srpen 2014)
  • tiskový mluvčí hnutí: Karel Kreml (červenec 2014 – červen 2018)
  • tiskový mluvčí hnutí: Tomáš Pergl (červen 2018)
  • mediální analytik: Jan Němec (leden 2015)

Krajští předsedové a tajemníci při hlavní kanceláři

kraj předseda tajemník
Ústecký kraj Milan Šťovíček Radek Lekner
Kraj Vysočina Lukáš Vlček Pavel Hájek
Pardubický kraj Oldřich Koblížek Jana Rosenbergerová
Olomoucký kraj Radek Brázda Yveta Sommerová
Královéhradecký kraj Josef Cogan Miroslav Sazeček
Zlínský kraj Petr Gazdík Aleš Durďák
Jihomoravský kraj Radomír Pavlíček Jakub Krainer
Středočeský kraj Věslav Michalik Eva Maříková
Jihočeský kraj Jiří Švec Michal Novák
Hlavní město Praha Petr Hlubuček Vlasta Urbánková
Moravskoslezský kraj Jan Lipner Ladislav Honusek
Karlovarský kraj Robert Pisár Jiří Duchek
Plzeňský kraj Pavel Čížek Václav Cinádr
Liberecký kraj (SLK) Martin Půta Kateřina Knopová

Volební výsledky

Výsledky TOP 09 s podporou STAN ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010
Výsledky TOP 09 s podporou STAN ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013
Výsledky STAN ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017

Volby do Poslanecké sněmovny

V roce 2010 kandidovali členové STAN, kteří dříve kandidovali ve zrušených podzimních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2009 na kandidátce TOP 09, na níž bylo zvoleno 9 registrovaných příznivců nebo členů hnutí za poslance v rámci TOP 09, a to Josef Cogan, Petr Gazdík, Stanislav Polčák, Václav Horáček, Jan Farský, Ludmila Bubeníková, Jiří Besser, Alena Hanáková a Luděk Jeništa. Toho po zvolení do Senátu vystřídal Petr Holeček, starosta Kralup nad Vltavou. Petr Gazdík pak byl zvolen předsedou poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové, který sdružoval 41 poslanců. Řady doplnil v květnu 2013 pan poslanec Milan Šťovíček.

V předčasných volbách v roce 2013 kandidovali zástupci STAN opět na kandidátce TOP 09, která získala celkem 11,99 % platných hlasů a 26 poslaneckých mandátů. Z členů STANu získali mandát Petr Gazdík, který byl zvolen místopředsedou Poslanecké sněmovny, Věra Kovářová a Stanislav Polčák. Zvolen byl také Jan Farský, člen SLK.

Protože byl v roce 2014 zvolen Stanislav Polčák do Evropského parlamentu, mandátu poslance národního parlamentu se vzdal, mandát poslance připadl Martinu Plíškovi z TOP 09.

V roce 2017 kandidoval STAN po neúspěšném pokusu o spolupráci s KDU-ČSL poprvé jako samostatný subjekt, ovšem s podporou řady dalších subjektů, např. SLK, SNK ED, a řady nezávislých kandidátů. STAN nakonec těsným výsledkem uspěl a překonal uzavírací klauzuli se ziskem 5,18 % (262 157 hlasů). Starostové získali 6 mandátů: Jan Farský (Praha), Petr Gazdík (Zlínský kraj), Jana Krutáková (Jihomoravský kraj), Vít Rakušan a Věra Kovářová (oba Středočeský kraj), Martin Půta (Liberecký kraj). Martin Půta se 24. 11. 2017 vzdal poslaneckého mandátu a byl tak 29. 11. 2017 nahrazen Petrem Pávkem (Liberecký kraj).

Volby Počet hlasů Změna Hlasy v % Změna Počet mandátů Změna
2010 Na kandidátce TOP 09 zvoleno za hnutí STAN: 9, z toho členů: 3
2013 Na kandidátce TOP 09 zvoleno členů hnutí STAN: 3
2017 262 157 ▬ 5,18 ▬ 6 ▬
2021 Na společné kandidátce s Piráty. Výsledky budou ohlášeny 9. října 2021.

Volby do Senátu

V roce 2014 uspěl dosavadní starosta Krásné Lípy Zbyněk Linhart (navržený STAN, 1. kolo 33,34 % hlasů, 2. kolo 71,43 % hlasů) zvítězil nad Jaroslavem Sykáčkem. Dále uspěl dosavadní starosta Okrouhlé na Českolipsku Jiří Vosecký (navržený SLK, 1. kolo 20,14 % hlasů, 2. kolo 59,32 % hlasů, zvítězil nad Karlem Kapounem). Oba senátoři se přidali do senátorského klubu Starostové a nezávislí.

V roce 2016 postoupili do druhého kola senátních voleb

Z toho ve druhém kole byli zvoleni za senátory Jan Horník (Karlovy Vary), Petr Holeček (Mělník), Michael Canov (Liberec), Tomáš Czernin (Jičín) a Jiří Růžička (Praha 6).

V roce 2018 byl nejprve v doplňovacích volbách v lednu zvolen v předčasných volbách na Trutnovsku za STAN Jan Sobotka.[14] V řádných volbách bylo zvoleno 5 senátorů, které STAN nominoval: Miroslav Balatka (Sokolov), Zdeněk Hraba (Benešov), Hana Žáková (Třebíč), Mikuláš Bek (Brno-město) a už v 1. kole Jiří Drahoš (Praha 4). Uspěl také koaliční kandidát TOP 09 Herbert Pavera (Opava) a mandát obhájil člen senátorského klubu Leopold Sulovský (Ostrava-město) z hnutí Ostravak.[15]

V roce 2019 byl v doplňovacích volbách zvolen do Senátu zvolen David Smoljak v obvodu Praha 9. Senátorský klub Starostů a nezávislých se tak stal nejsilnější v horní komoře.[16]

V roce 2020 vyhráli Starostové a nezávislí senátní volby, když získali 11 mandátů (7 nových senátorů, všichni 4 dosavadní obhájili).[17] Po odchodu 2 senátorů zvolených za TOP 09 má senátorský klub Starostové a nezávislí 24 členů.[18]

Volby do Evropského parlamentu

V roce 2009 kandidovali Starostové a nezávislí spolu s Alternativou, což byla koalice stran ANeO, Demokracie, Klub angažovaných nestraníků, Nezávislí starostové, Strana práce, Strana pro otevřenou společnost a US-DEU. Z voleb do Evropského parlamentu vyšli se ziskem 2,29 % a nezískali tak žádný mandát.

V roce 2014 kandidovali zástupci STAN v koalici s TOP 09 a získali 15,95 %, tedy druhý nejvyšší počet hlasů. Ze 4 zvolených europoslanců byl zástupcem STAN jediný a sice místopředseda hnutí Stanislav Polčák.

Volby do zastupitelstev krajů

V roce 2008 kandidoval předchůdce STAN s názvem Nezávislí starostové pro kraj a to pouze v některých krajích (Středočeský, Pardubický, Olomoucký). Subjekt byl úspěšný pouze ve Středočeském kraji, kde získal 4 mandáty.

V roce 2012 kandidovali zástupci STAN spolu s TOP 09 ve všech krajích. Koalice jako celek získala 6,63 % hlasů a 44 mandátů, z toho 25 mandátů získali kandidáti navržení STAN a 19 navržení TOP 09.

V roce 2016 získal STAN se svými partnerskými uskupeními 9,90 % hlasů. Kandidátky STAN a partnerů získaly v těchto krajských volbách dohromady 74 mandátů.[19]

V roce 2020 získal STAN jako samostatná strana 40 mandátů (7 v Ústeckém, 6 ve Zlínském, 5 v Jihočeském, 4 v Pardubickém a 18 ve Středočeském kraji, kde volby vyhráli), v uskupeních spolu s partnery získali dalších 53 mandátů.[20]

Volby Hlasy v % Změna Počet mandátů Změna Poznámky
2008 1,22 % ▬ 4 ▬ jako Nezávislí starostové pro kraj
2012 6,63 % ▲ 5,41 % 44 ▲ 40 spolupráce s TOP 09
2016 9,90 % ▲ 3,27 % 74 ▲ 30 spolupráce s dalšími subjekty

Volby do zastupitelstev obcí

V roce 2010 kandidovali zástupci STAN společně se zástupci TOP 09, VPM, HOPB, NK, Sdružení S.cz, SLK a rovněž SZ a US-DEU. Tyto strany, hnutí a sdružení společně získaly celkem 2483 mandátů z toho STAN samostatně 1240 a 1243 v rámci spolupráce.[21]

V roce 2014 získali STAN celkem 3073 mandátů (Starostové a nezávislí 1324 mandátů; Sdružení STAN + nezávislí kandidáti 1749 mandátů), tedy více než v při posledních volbách, a obsadili tak třetí příčku v pořadí stran ve volbách.[22] Největší úspěchy měli ve Zlíně (32 % hlasů) a v Kolíně (64 % hlasů). Poprvé se dostali i do zastupitelstva hlavního města Prahy se dvěma kandidáty: Janou Plamínkovou a Milošem Růžičkou, kteří kandidovali jako součást trojkoalice STAN, Zelených a KDU-ČSL.

V roce 2018 získal STAN celkem 3808 mandátů (Starostové a nezávislí 1584 mandátů; Sdružení STAN + nezávislí kandidáti 2224 mandátů), opět více než při posledních komunálních volbách, a nejvíce mandátů mezi politickými stranami a hnutími.[23]

Poslanecký a senátorský klub

Poslanecký klub Starostové a nezávislí

Vedení poslaneckého klubu

Další členové poslaneckého klubu

Senátorský klub Starostové a nezávislí

Vedení senátorského klubu

Další členové senátorského klubu

Počtem 19 členů se senátorský klub Starostů a nezávislých stal v dubnu 2019 nejpočetnějším klubem v horní parlamentní komoře.[25]

Vládní angažmá

Starostové a nezávislí se účastnili vlády Petra Nečase v letech 2010–2013. Poslanec Jiří Besser se v červenci 2010 stal ministrem kultury České republiky ve vládě Petra Nečase, když jej do této funkce nominovala TOP 09, které podle koaliční dohody toto křeslo patřilo. V této funkci ho v prosinci 2011 nahradila poslankyně Alena Hanáková, která tento post zastávala až do července 2013.

Rada hl. m. Prahy

Rada hlavního města Prahy, do které byli 15. listopadu 2018 zvoleni čtyři zástupci za Spojené síly pro Prahu (koalice STAN a TOP 09), čelí podezření z falšování výsledku tajného hlasování o rekonstrukci Libeňského mostu za půl miliardy korun, jež proběhlo na zasedání rady 29. dubna 2019. Podle předsedkyně klubu ODS Alexandry Udženije „Celá situace vypadá jako úmyslné falšování zápisu z úředního jednání.“ Podle Novinek.cz „Jak kdo hlasoval, je velmi důležité pro případné budoucí možné policejní stíhání... Pokud totiž nebude zřejmé, kdo přesně se hlasování zdržel, není možné ani zjistit, kdo byl pro, a policie nebude moci hnát případně radní k odpovědnosti za jejich rozhodnutí.“[26]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Jan Horník (zvolen 2016) je členem STAN. STAN dále nominoval Petra Holečka (2016), Zbyňka Linharta (2014), Jana Sobotku (2018), Zdeňka Hrabu (2018), Miroslava Balatku (2018), Hanu Žákovou (2018), Jiřího Drahoše (2018), Mikuláše Beka (2018) a v doplňovscích volbách Davida Smoljaka (2019). S podporou STAN byli dále zvoleni: Jiří Růžička (2016), Michael Canov (2016), Tomáš Czernin (2016) a Herbert Pavera (2018)
  2. ↑ Stanislav Polčák zvolený na koaliční kandidátce STAN a TOP 09.
  3. ↑ Strana získala 40 mandátů na samostatných kandidátkách a její nominanti dalších 14 v různých koalicích.

Reference

  1. ↑ https://www.i-star.cz/2019/01/31/stan-zaklada-vlastni-think-tank/
  2. ↑ TABLE-Czech billionaire's ANO party wins big in election [online]. 21 October 2017 [cit. 2017-10-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ Czechia - Parties [online]. Europe Elects [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ PROCHÁZKOVÁ, Andrea. Loučení s pravicí?. Respekt.cz [online]. 2019-02-10 [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. 
  5. ↑ Lidovcům, ČSSD i KSČM mizí členové po tisících. Novinky.cz [online]. 2019-04-11 [cit. 2019-07-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ Střídání u Starostů. Ve volbě šéfa STAN zvítězil Vít Rakušan, iRozhlas, 13.4.2019
  7. ↑ TELEVIZE, Česká. STAN cílí na krajské volby, chce v nich vyhrát, avizoval končící Gazdík i jeho možný nástupce Rakušan. ČT24 [online]. [cit. 2019-04-13]. Dostupné online. 
  8. ↑ STAN vede do voleb Farský, s novým logem připomínajícím Windows. iDNES.cz [online]. 2017-07-27 [cit. 2017-10-18]. Dostupné online. 
  9. ↑ ODS a STAN triumfují ve volbách do Senátu, pro vládní strany je to fiasko. iDNES.cz [online]. 2018-10-13 [cit. 2018-10-15]. Dostupné online. 
  10. ↑ TELEVIZE, Česká. Drahoš a Hilšer v Senátu posílí klub Starostů a nezávislých. ČT24 - Česká televize. Dostupné online [cit. 2018-10-18]. 
  11. ↑ Archivovaná kopie. www.starostove-nezavisli.cz [online]. [cit. 2015-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-13. 
  12. ↑ https://www.starostove-nezavisli.cz/info-a-media/vystupy-z-medii/o-socialnich-davkach-rozhodne-obec-tam-dobre-vedi-jaky-ma-kdo-majetek.html
  13. ↑ Rakušana zvolili předsedou STAN a dali mu stan. Novinky.cz [online]. [cit. 2019-04-13]. Dostupné online. 
  14. ↑ Výsledky hlasování | volby.cz. volby.cz [online]. [cit. 2018-10-15]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR | volby.cz. volby.cz [online]. [cit. 2018-10-15]. Dostupné online. 
  16. ↑ Senátorem zvolen Smoljak, STAN je díky němu v Senátu nejsilnější | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. 
  17. ↑ Hlasy jsou sečteny. Vítězem senátních voleb je STAN - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2020-10-30]. Dostupné online. 
  18. ↑ ECHO24. TOP 09 se odtrhla od STAN. Trik má zachovat Vystrčila v čele Senátu - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2020-10-13 [cit. 2020-10-30]. Dostupné online. 
  19. ↑ https://www.starostove-nezavisli.cz/volby/vysledky-voleb
  20. ↑ Volby 2020 - Krajské a senátní volby 2020. iDNES.cz [online]. [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. 
  21. ↑ Z toho ve spolupráci s jinými subjekty: Sdružení "STAN", NK: 1 096, Sdružení SZ, US-DEU, "STAN", TOP 09, NK: 3, Sdružení TOP 09, "STAN", NK: 5, Sdružení TOP 09, "STAN", NK: 15, Sdružení S.cz, "STAN", NK: 15, Koalice "STAN" a TOP 09: 24, Koalice VPM a "STAN": 11, Starostové pro Liberecký kraj: 74 Zdroj: https://volby.cz/pls/kv2010/kv1211?xjazyk=CZ&xid=0&xv=1&xdz=7&xnumnuts=0&xstat=1&xvyber=1
  22. ↑ Novinky.cz. Volby do zastupitelstev obcí 2014 [online]. novinky.cz, 2014 [cit. 2015-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-02. 
  23. ↑ Komunální volby 2018 - Výsledky, kandidáti, zpravodajství - iDNES.cz. iDNES.cz [online]. [cit. 2018-10-15]. Dostupné online. 
  24. ↑ Novým senátorem za Prahu 9 je David Smoljak, STAN bude mít největší klub, iDNES, 13.4.2019
  25. ↑ Senátorem zvolen Smoljak, STAN je díky němu v Senátu nejsilnější, České noviny 13.4.2019
  26. ↑ Strach opět zvítězil? Vedení Prahy podezřelé z falšování. Novinky [online]. 31. května 2019. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Politické strany a hnutí v České republice
Poslanecká sněmovna (200)
(2021)
Senát (81)
(2018, 2020, 2022)
  • ODS a TOP 09 (36, z toho 17 ODS, 4 TOP 09, 1 ProMOST a 14 bezpartijních – 5 za ODS, 2 za TOP 09, 1 za Svobodní, 1 za SEN 21, 1 za T2020, 1 za STAN a 2 nezávislí)
  • Starostové a nezávislí (18, z toho 4 STAN, 2 SLK, 1 Ostravak, 1 MHS a 10 bezpartijních – 9 za STAN a 1 za SLK)
  • KDU-ČSL a nezávislí (12, z toho 8 KDU-ČSL, 1 SproK za KDU-ČSL a 3 bezpartijní za KDU-ČSL)
  • ANO a SOCDEM (6 z toho 2 ANO, 1 SOCDEM a 3 bezpartijní za ANO)
  • SEN 21 a Piráti (6 z toho 1 SEN 21, 1 Piráti a 4 bezpartijní; 2 za SEN 21, 1 za Piráty a 1 za HDK)
  • nezařazení (3 bezpartijní – 1 za NEZ a 2 nezávislí)
    		•
    Evropský parlament (21)
    (2019)
  • ANO (5) v Renew
  • ODS (4) v ECR
  • Piráti (3) v Greens/EFA
  • KDU-ČSL (2), TOP 09 (2) a STAN (1) v EPP
  • SPD (2) v ID
  • KSČM (1) v GUE-NGL
  • 1 bezpartijní za ANO v S & D
    		•
    Neparlamentní
    Seznam neparlamentních politických stran a hnutí není úplný.
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Starostové_a_nezávislí&oldid=19577544“