Chráněná krajinná oblast Moravský kras: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
dle drusopu
m Robot: oprava parametru infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 8: Řádek 8:
| zeměpisná šířka = 49.3439500
| zeměpisná šířka = 49.3439500
| zeměpisná délka = 16.7133117
| zeměpisná délka = 16.7133117
| rozloha = 91
| rozloha = 91&nbsp;km<sup>2</sup>
| datum vyhlášení = 4. července 1956
| datum vyhlášení = 4. července 1956
| správa = Svitavská&nbsp;29, 678&nbsp;01 [[Blansko]]
| správa = Svitavská&nbsp;29, 678&nbsp;01 [[Blansko]]
Řádek 29: Řádek 29:
| datum aktualizace =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2016-7-12
| datum přístupu = 2016-7-12
| vydavatel = Ekolist.cz
| vydavatel = Ekolist.cz
| místo =
| místo =
| jazyk =
| jazyk =

Verze z 20. 5. 2019, 17:41

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Moravský kras
IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast)
Punkevní jeskyně
Základní informace
Vyhlášení4. července 1956
Rozloha91 km2
SprávaSvitavská 29, 678 01 Blansko
Poloha
StátČeskoČesko Česko
KrajJihomoravský kraj
Souřadnice
Geodata (OSM)OSM, WMF
Moravský kras
Moravský kras
Další informace
Kód72
Webwww.moravskykras.ochranaprirody.cz
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o Moravském krasu jako o chráněné krajinné oblasti. O oblasti v Jihomoravském kraji pojednává článek Moravský kras.

Chráněná krajinná oblast Moravský kras pokrývá nejcennější části Moravského krasu a byla vyhlášena v roce 1956. Celková výměra CHKO je 91 km². Je tvořena vápenci středního devonu až spodního karbonu táhnoucí se v severojižním směru mezi SloupemBrnem na vzdálenost 25 km. Pro tento krajinný celek jsou typické krasové plošiny se závrty, hluboké žleby se soutěskami, ponoryvývěry vodních toků, propasti a množství jeskyní.

V roce 2004 byl na seznam mokřadů chráněných Ramsarskou úmluvou zapsán podzemní tok Punkvy (1571 ha).

V Moravském krasu jsou pestře zastoupena i vzácná rostlinná a živočišná společenstva a mnohé jeskyně jsou důležitými archeologickými lokalitami.

V roce 2016 bylo na území CHKO pozorováno úspěšné zahnízdění a vyvedení mláďat sokola stěhovavého. Tento druh se tak do lokality navrátil po 50 letech.[1]

Z 27 druhů netopýrů žijících na území ČR byl u 24 potvrzen výskyt na území CHKO Moravský kras.[2]

Reference

  1. Do Moravského krasu se po 50 letech vrátil sokol stěhovavý [online]. Ekolist.cz [cit. 2016-07-12]. Dostupné online. 
  2. S.R.O, VIZUS CZ. Fauna. AOPK ČR [online]. [cit. 2019-01-15]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy