Atlantský oceán: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značky: možný vandalismus školní IP editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značky: možný vandalismus školní IP editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Oceány}} |
takže vítáme vás u oceanu {{Oceány}} |
||
[[Soubor:Atlantik-mapa.png|náhled|Atlantský oceán bez [[Arktida|Arktických]] a [[Antarktida|Antarktických]] oblastí]] |
[[Soubor:Atlantik-mapa.png|náhled|Atlantský oceán bez [[Arktida|Arktických]] a [[Antarktida|Antarktických]] oblastí]] |
||
'''Atlantský oceán''', jednoslovně |
'''Atlantský oceán''', jednoslovně degeš je nej doporučuji, je vodní plocha mezi [[Afrika|Afrikou]], [[Evropa|Evropou]] a [[Amerika|Amerikou]]. Na jihu sahá až po [[Antarktida|Antarktidu]] (např. podle [[National Geographic Society|Národní zeměpisné společnosti]]) nebo (podle [[Mezinárodní hydrografická organizace|Mezinárodní hydrografické organizace]]) pouze k jižní 60. rovnoběžce, kde hraničí s [[Jižní oceán|Jižním oceánem]]. Je druhým největším z pěti světových [[oceán]]ů. |
||
Jeho celková rozloha zaujímá přibližně pětinu zemského povrchu, což včetně okrajových moří činí cca 106,5 mil. km<sup>2</sup> a 82,4 mil. km<sup>2</sup> bez okrajových moří<ref name="Britannica">[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/424285/ocean Ocean]. ''Encyclopædia Britannica''</ref> (resp. 76,8 mil. km<sup>2</sup> při uznání Jižního oceánu). Do Atlantiku přitéká voda z asi čtyřikrát většího území, než je tomu u [[Tichý oceán|Tichého]] nebo [[Indický oceán|Indického oceánu]]. Objem Atlantiku je i s objemem přilehlých moří 354,7 mil. km<sup>3</sup>, resp. 323,6 mil. km<sup>3</sup> bez nich. Délka jeho pobřeží je uváděna 111 866 km. Šířka ve směru východ–západ se pohybuje od 2848 km mezi [[Brazílie|Brazílií]] a [[Libérie|Libérií]] do 4830 km mezi [[Spojené státy americké|Spojenými státy]] a severní [[Afrika|Afrikou]]. Nejhlubší místo v Atlantském oceánu je [[prohlubeň Milwaukee]] v [[Portorický příkop|Portorickém příkopu]] v hloubce 8648 metrů pod hladinou oceánu. Průměrná hloubka dosahuje 3332 m, resp. 3926 m bez moří. |
Jeho celková rozloha zaujímá přibližně pětinu zemského povrchu, což včetně okrajových moří činí cca 106,5 mil. km<sup>2</sup> a 82,4 mil. km<sup>2</sup> bez okrajových moří<ref name="Britannica">[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/424285/ocean Ocean]. ''Encyclopædia Britannica''</ref> (resp. 76,8 mil. km<sup>2</sup> při uznání Jižního oceánu). Do Atlantiku přitéká voda z asi čtyřikrát většího území, než je tomu u [[Tichý oceán|Tichého]] nebo [[Indický oceán|Indického oceánu]]. Objem Atlantiku je i s objemem přilehlých moří 354,7 mil. km<sup>3</sup>, resp. 323,6 mil. km<sup>3</sup> bez nich. Délka jeho pobřeží je uváděna 111 866 km. Šířka ve směru východ–západ se pohybuje od 2848 km mezi [[Brazílie|Brazílií]] a [[Libérie|Libérií]] do 4830 km mezi [[Spojené státy americké|Spojenými státy]] a severní [[Afrika|Afrikou]]. Nejhlubší místo v Atlantském oceánu je [[prohlubeň Milwaukee]] v [[Portorický příkop|Portorickém příkopu]] v hloubce 8648 metrů pod hladinou oceánu. Průměrná hloubka dosahuje 3332 m, resp. 3926 m bez moří. |
Verze z 17. 4. 2018, 12:33
takže vítáme vás u oceanu
Atlantský oceán, jednoslovně degeš je nej doporučuji, je vodní plocha mezi Afrikou, Evropou a Amerikou. Na jihu sahá až po Antarktidu (např. podle Národní zeměpisné společnosti) nebo (podle Mezinárodní hydrografické organizace) pouze k jižní 60. rovnoběžce, kde hraničí s Jižním oceánem. Je druhým největším z pěti světových oceánů.
Jeho celková rozloha zaujímá přibližně pětinu zemského povrchu, což včetně okrajových moří činí cca 106,5 mil. km2 a 82,4 mil. km2 bez okrajových moří[1] (resp. 76,8 mil. km2 při uznání Jižního oceánu). Do Atlantiku přitéká voda z asi čtyřikrát většího území, než je tomu u Tichého nebo Indického oceánu. Objem Atlantiku je i s objemem přilehlých moří 354,7 mil. km3, resp. 323,6 mil. km3 bez nich. Délka jeho pobřeží je uváděna 111 866 km. Šířka ve směru východ–západ se pohybuje od 2848 km mezi Brazílií a Libérií do 4830 km mezi Spojenými státy a severní Afrikou. Nejhlubší místo v Atlantském oceánu je prohlubeň Milwaukee v Portorickém příkopu v hloubce 8648 metrů pod hladinou oceánu. Průměrná hloubka dosahuje 3332 m, resp. 3926 m bez moří.
Středem Atlantského oceánu se táhne největší podmořský horský hřeben – Středoatlantský hřbet. Táhne se ve tvaru písmene S od Islandu až k 58° jižní šířky v délce asi 11 300 km.
Ostrovy Atlantského oceánu jsou pevninského původu. Tyto ostrovy leží blízko pevniny, od které se oddělily – např. Grónsko, Velká Británie, Irsko, Kuba atd. Na stycích litosférických desek se vytvořily stovky sopečných ostrovů, např. Malé Antily, Azory, Kanárské ostrovy, Madeira a Kapverdy.
Na březích severního Atlantiku leží většina nejvyspělejších zemí světa. Atlantský oceán je tak protkán sítí celosvětově nejpoužívanějších mořských tras mezi východní a západní polokoulí. Nacházejí se zde významné světové oblasti rybolovu a těží se ropa a zemní plyn v Karibském moři, Mexickém zálivu a v Severním moři.
Geografie
Vnitřní a okrajová moře
- Grónské moře
- Irmingerovo moře
- Labradorské moře
- Sargasové moře
- Karibské moře (včetně Yukatánského moře)
- Mexický záliv
- Norské moře
- Severní moře
- Baltské moře
- Irské moře
- Lamanšský průliv
- Středozemní moře
- Weddellovo moře
- moře krále Haakona VII.
Ostrovy
Více o ostrovech a souostroví.
Původ názvu
Název „Atlantský oceán“ pochází z řecké mytologie. Podle ní byl Atlas obr, který podpíral nebeskou klenbu. Řecké jméno Atlantis thallasa znamená Atlantovo moře.
Historie
Od 8. století pronikali na oceán přes Island, Grónsko až do Ameriky severští Vikingové. V 15. století se zde podél západních břehů Afriky plavili portugalští mořeplavci Bartolomeo Diaz a Vasco da Gama. Roku 1492 španělská výprava pod vedením Itala ve španělských službách Kryštofa Kolumba (Cristoforo Colombo) dosáhla plavbou přes Atlantský oceán Bahamských ostrovů.
Okrajové části
- Sargasové moře
- Guinejský záliv
- Středozemní moře
- Karibské moře
- Mexický záliv
- Baltské moře
- Severní moře
Reference
Literatura
- CRUMMENERL, Rainer. Moře a oceány. Plzeň: Fraus, ©2006. Edice Co-jak-proč, sv. 20. ISBN 80-7238-477-5.
- JANSKÝ, Bohumír. Geografie moří a oceánů. Praha: Karolinum, 1992. ISBN 80-7066-678-1.
- Moře a oceány. [Švýcarsko]: Atlas, ©2007. ISBN 978-2-8302-2297-5.
- Světový oceán, Evropa : pro základní školy včetně škol s výukou podle vzdělávacího programu Obecná škola. Naps. prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Praha: SPL – Práce, 1999. ISBN 80-86287-09-2.
Externí odkazy
- Galerie Atlantský oceán na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Atlantský oceán na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Atlantský oceán ve Wikislovníku
1100–750 | miliony let zpět | 600–550 | 200 | 0 | ||||||||||||||||||||
Světadíly: | ↗ | Arábie | ||||||||||||||||||||||
↗ | Madagaskar | |||||||||||||||||||||||
↗ | Indie | |||||||||||||||||||||||
↗ | Kongo | ↓ | ↗ | Afrika | → | Afrika | ||||||||||||||||||
↗ | Patagonie | ↓ | ↗ | Sibiř | ↓ | ↗ | Atlantika | → | Jižní Amerika | |||||||||||||||
Atlantika | ↘ | ↗ | Západní Arábie | ↓ | ↗ | Baltika | ↘ | ↗ | Austrálie | |||||||||||||||
Ur | → | Rodinie | → | Východní Gondwana | → | Protogondwana | → | Pannotie | → | Laurentie | → | Euramerika (Laurussie) | → | Pangea | → | Gondwana | → | Antarktida | → | Antarktida | ||||
Arktida | → | Nena | ↗ | ↘ | Západní Gondwana | → | Protolaurasie | ↗ | ↘ | Gondwana | ↗ | ↘ | Laurasie | → | Laurentie | → | Severní Amerika | |||||||
Baltika | ↗ | ↘ | Baltika | ↗ | ↓ | Avalonie | ↘ | Eurasie | ||||||||||||||||
↘ | Laurentie | ↗ | ↓ | Severní Čína | ||||||||||||||||||||
↘ | Sibiř | ↗ | ↓ | Jižní Čína | ||||||||||||||||||||
Oceány: | Mirovia | Prototethys, Paleotethys | Panthalassa | ↘ | Tethys |