Maďarská republika rad: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Související články: + Bitva o Zvolen
→‎Historie: + bitva o Zvolen
Řádek 61: Řádek 61:
| kapitola = Sokol
| kapitola = Sokol
| strany = 131
| strany = 131
}}</ref> Rozhodující v boji s maďarskými útočníky byla [[bitva o Zvolen]].
}}</ref>
Rumunská vojska následně obsadila [[Budapešť]] a [[1. srpen|1. srpna]] [[1919]] předala Maďarská republika rad vládu do rukou sociálních demokratů. Počátkem listopadu se rumunská vojska stáhla zpět na své území a [[16. listopad]]u [[1919]] vstoupil v čele národní armády do [[Budapešť|Budapešti]] bývalý admirál námořnictva [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské]] armády [[Miklós Horthy]]. Situace byla stabilizována [[1. březen|1. března]] [[1920]], kdy parlament vyhlásil [[Maďarské království]], jeho regentem se stal [[Miklós Horthy]].
Rumunská vojska následně obsadila [[Budapešť]] a [[1. srpen|1. srpna]] [[1919]] předala Maďarská republika rad vládu do rukou sociálních demokratů. Počátkem listopadu se rumunská vojska stáhla zpět na své území a [[16. listopad]]u [[1919]] vstoupil v čele národní armády do [[Budapešť|Budapešti]] bývalý admirál námořnictva [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské]] armády [[Miklós Horthy]]. Situace byla stabilizována [[1. březen|1. března]] [[1920]], kdy parlament vyhlásil [[Maďarské království]], jeho regentem se stal [[Miklós Horthy]].

Verze z 15. 6. 2015, 06:32

Šablona:Infobox zaniklý stát

Maďarská republika rad (Maďarsky: Magyarországi Tanácsköztársaság) byla dočasným státním útvarem existujícím od 21. března do 1. srpna 1919. Jednalo se o komunistický stát s diktaturou proletariátu, který vznikl z Maďarské demokratické republiky. V čele Maďarské republiky rad stál komunista Béla Kun.

Historie

Revoluční vláda znárodnila továrny, doly a banky. Konfiskovala půdu nad 57 hektarů a řídila Maďarskou Rudou armádu. Vláda rovněž prosazovala zestátnění kultury a školství, zavedla stanné právo a revoluční teror s fyzickou likvidací odpůrců (450 osob).

Nespokojeny s tímto vývojem vystoupily proti MRR státy budoucí Malé dohody a zahájily společnou intervenci (Rumunské království 16. dubna, ČSR 27. dubna). Maďarská Rudá armáda přešla dne 20. května do protiútoku a obsadila území jižního Slovenska, kde vytvořila 16. června Slovenskou republiku rad. Československé vojsko proti této ofenzívě na území ČSR zakročilo a okupované území bylo získáno zpět. Do protiofenzivy se zapojily i české spolky Sokol a DTJ. Sokolové vyslali 4 prapory a DTJ jednu rotu.[1] Rozhodující v boji s maďarskými útočníky byla bitva o Zvolen.

Rumunská vojska následně obsadila Budapešť a 1. srpna 1919 předala Maďarská republika rad vládu do rukou sociálních demokratů. Počátkem listopadu se rumunská vojska stáhla zpět na své území a 16. listopadu 1919 vstoupil v čele národní armády do Budapešti bývalý admirál námořnictva rakousko-uherské armády Miklós Horthy. Situace byla stabilizována 1. března 1920, kdy parlament vyhlásil Maďarské království, jeho regentem se stal Miklós Horthy.

Státní symboly

Komunisté odstranili veškeré tradiční státní symboly. Červeno-bílo-zelenou vlajku nahradila vlajka rudá - symbol proletářské revoluce a funkci státního znaku převzala rudá hvězda.[2]

Odkazy

Reference

  1. KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha: Olympia, 1986. Kapitola Sokol, s. 131. 
  2. Flags Of The World website - Hungary - Historical Coat of Arms

Literatura

  • TOMÁŠEK, Dušan. Nevyhlášená válka - boje o Slovensko 1918-1920. 1. vyd. Praha: Epocha, 2005. ISBN 80-86328-68-6

Související články

Externí odkazy