Slavonice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Slavonice
Znak města SlavoniceVlajka města Slavonice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecSlavonice
Obec s rozšířenou působnostíDačice
(správní obvod)
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°59′51″ s. š., 15°21′6″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 249 (2023)[1]
Rozloha45,81 km²[2]
Nadmořská výška512 m n. m.
Počet domů710 (2021)[3]
Počet částí obce
Počet k. ú.8
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Slavonice
Horní náměstí 525
378 81 Slavonice
sekretariat@slavonice-mesto.cz
StarostaIng. Hynek Blažek
Oficiální web: www.slavonice-mesto.cz
Slavonice
Slavonice
Další údaje
Kód obce547166
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slavonice (německy Zlabings),[4] někdy přezdívané „malá Telč“, jsou město v okrese Jindřichův Hradec, v moravské části Jihočeského kraje. Leží 11 km jihozápadně od Dačic, na česko-moravsko-dolnorakouském pomezí. Městem protéká Slavonický potok, který nedaleko Slavonic, u Stálkova, pramení. V polovině roku 2014 žilo ve Slavonicích 2 493 obyvatel.[5] Město je konečnou stanicí železniční tratě Kostelec u Jihlavy - Slavonice.

Historie

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1260. Původní strážní osada, založená asi ve 12. století na středověké zemské stezce spojující Prahu s Vídní, patřila do majetku pánů z Hradce (zlatá pětilistá růže v modrém poli). Ve 14. století se osada díky velkolepé výstavbě proměnila ve město. Součástí byla dvě náměstí (dnes pojmenovaná jako náměstí Míru a Horní náměstí), která byla obklopena středověkými měšťanskými domy. Celá výstavba byla koncipována na velice úzkých pozemcích, takže majitelé své domy a přilehlá hospodářství směřovali hlavním vchodem na náměstí a hospodářské budovy na zadní trakty svých domů. Během 16. století se významná část obyvatelstva města přiklonila k luteránské reformaci. Reformační sgrafitová výzdoba celé řady měšťanských domů tehdejšího luteránského obyvatelstva významně spoluutváří unikátní atmosféru města Slavonice.

Stará pošta, dříve přepřahací stanice poštovní cesty z Vídně do Jihlavy

Během třicetileté války bylo město vypleněno švédskými vojsky. Navíc v roce 1680-1681 postihl slavonické obyvatele mor, který pokosil velmi mnoho životů. Z těchto velkých útrap a válek se město vzpamatovalo až na přelomu 17. a 18. století. Nemělo však být všem neštěstím a katastrofám konce. Dne 27. března 1750 vzplál ve městě velký požár, který zničil velkou část obou náměstí a 44 domů spolu s městskou věží. Úpadek města, který po těchto událostech následoval ještě prohloubilo přeložení poštovní cesty z Vídně do Jihlavy přes Znojmo v roce 1760. Dům č. p.62 byl v této době přepřahací stanicí na této cestě.

7. září 1902 byla vybudována a uvedena do provozu železniční trať mezi Slavonicemi a Telčí a také budova železniční stanice ve Slavonicích. O rok později, v roce 1903 došlo k propojení Slavonic s rakouským Waidhofen an der Thaya a dále pak se stanicí Schwarzenau na císařské železnici z Vídně do Českých Budějovic.

Po rozpadu rakousko-uherské monarchie v roce 1918 a vzniku Československé republiky reagovalo město s převážně německým obyvatelstvem připojením k provincii Deutsch Südmähren se sídlem ve Znojmě. Proto musela být do města v polovině roku 1918 povolána čs. armáda aby podrobila město moci nového československého státu. V té době rozpad monarchie ale znamenal velké problémy pro místní textilní továrny, které ztratily tradiční odbytiště v bývalé monarchii a tato situace se ještě zhoršila vypuknutím celosvětové hospodářské krize na přelomu 20. a 30. let minulého století. Elektrifikace města byla dokončena připojením na síť ZME Brno v roce 1929. Podél státní hranice byla v letech 1936 až 1938 vybudována soustava pohraničních pevností, které se dochovaly dodnes a jsou zásluhou nadšenců udržovány v dobrém technickém stavu a přístupny veřejnosti. Některé z těchto pevností jsou přímo v intravilánu města. Po Mnichovské dohodě bylo město v říjnu 1938 postoupeno Německu a stalo se součástí Německé říše. Slavonice se však nestaly součástí Župy Sudety na západních hranicích země, ale byly přičleněny do říšské župy Dolní Podunají (Niederdonau) sousedního Rakouska. Hranice mezi Československem a Německou říší byly posunuty o 10 km na sever od Slavonic, se všemi důsledky, které rozpínavost německého nacismu v té době přinesla. České obyvatelstvo, až na malé výjimky, bylo odsunuto do vnitrozemí.

9. května 1945 bylo město osvobozeno vojsky Rudé armády. Na základě rozhodnutí vítězných velmocí bylo ve dvou vlnách (1945 a 1946) odsunuto veškeré německé obyvatelstvo a město bylo osídleno českým obyvatelstvem z vnitrozemí. V roce 1953 bylo město zahrnuto do tzv. hraničního pásma, což zapřičinilo značnou izolaci celého území od ostatní civilizace a velmi silně omezilo i případný cestovní ruch v této oblasti. Teprve v roce 1960 při reorganizaci okresů a krajů bylo zastavěné území města vyjmuto z hraničního pásma a mohlo začít využívat cestovního ruchu.

31. srpna 1961 byly Slavonice prohlášeny městskou památkovou rezervací.

Od správní reformy 1. července 1960 náležejí Slavonice k Jihočeskému kraji, okresu Jindřichův Hradec.

Vývoj města od roku 1945

V období let 1945 - 1989 byl ve městě vybudován vodovod, kanalizace, čistička odpadních vod, centrální kotelna, budova nové základní školy pro 650 žáků se školní jídelnou a dvěma tělocvičnami (1978), kulturní dům (1979), mateřská škola pro 120 dětí (1983), nová hasičská zbrojnice, autobusové nádraží, nový fotbalový stadion, kuželna, postaveno panelové sídliště se 126 městskými a družstevními byty a připravena nová obytná zóna pro stavbu nových individuálních a řadových rodinných domů. V této oblasti (ulice generála Svobody a Lebeděvova), převážně místní občané postavili 77 nových rodinných domů. Značnou měrou v této době přispěly ke zvýšení počtu bytových jednotek ve městě místní podniky, které postavily bytové domy s celkovou kapacitou přes 50 bytových jednotek. Na konci 50. let 20. století byly zahájeny také pravidelné a řádné opravy historického středu města, zvláště fasád domů na obou slavonických náměstích, které v té době byly ve valné většině ve vlastnictví státu. Na konci tohoto období byla také zahájena výstavba zdravotního střediska a lékárny.

Po roce 1989 byly postaveny ještě čtyři městské panelové domy s 56 bytovými jednotkami. Individuální bytová výstavba se výrazně nerozvíjela z důvodu nedostatku stavebních parcel, ale i z důvodů ekonomických. Město pokračovalo v budování nových staveb občanské vybavenosti, jako správní budova na fotbalovém stadionu a dům s pečovatelskou službou, byla dostavěna budova zdravotního střediska a lékárny. Na stadionu bylo vybudováno víceúčelové hřiště s umělým povrchem. Místní závod na zpracování dřeva postavil ekologickou spalovnu dřevního odpadu, který se před tím vyvážel téměř bez užitku na skládku. Spalovna nyní vyrábí elektrickou energii a teplo pro vlastní potřebu podniku. Každoročně stát i obec investují značné finanční prostředky na opravu a regeneraci památek. Do města byl v roce 1999 přiveden zemní plyn. Byly provedeny rekonstrukce povrchů obou slavonických náměstí, v posledních letech se také podařilo opravit část místních komunikací. Je postupně opravováno a zpřístupňováno veřejnosti městské podzemí. V roce 2012 byla dokončena rekonstrukce čističky odpadních vod v hodnotě téměř 90 milionů korun.

Škola

Jelikož jsou Slavonice blízko hranic, byla tu před 1. světovou válkou většina občanů národnosti německé. Česká škola byla založena až v roce 1919 a jejím prvním ředitelem se stal František Janda. Chodily do ní zejména děti státních zaměstnanců, kteří se do Slavonic přistěhovali po vzniku Československa. Škola stála na náměstí v novorenesanční budově původní německé školy u kostela. Dnes zde sídlí základní praktická a speciální škola.

Budova školy ve Slavonicích čp. 456


V roce 1938 přijeli do Slavonic němečtí okupanti a českou školu zrušili. Přes válku tu byla jen škola německá. Po válce nastal odsun Němců a osidlování českými obyvateli. Od září 1945 byla německá škola ve Slavonicích zcela zrušena zřízeny byly nově dvě české školy. Škola obecná se 149 dětmi v l. až. 5. postupném ročníku, umístěná v budově bývalé německé školy v čp. 39 na nám. Míru (nyní čp. 473) a škola měšťanská, organizovaná jako čtyřtřídní. 3. září 1945 začalo do měšťanské školy chodit 179 dětí a na konci školního roku v roce 1946 byl celkový počet žactva na škole 147. Všechny třídy měšťanské školy byly umístěny v 1. poschodí budovy bývalé německé školy v čp. 21 - 22, (nyní čp. 456) na náměstí Míru.[6] V roce 1953 se obě školy sloučily v jednu Osmiletou střední školu. [7] V kronice se dovídáme, že se na zdejší škole každoročně zahajoval školní rok zahajovací slavností. 

Dále se konaly oslavy na počest důležitých osobností např.: V. I. Lenina nebo K. Gottwalda. Děti také připravovaly besídky na oslavu MDŽ nebo VŘSR nebo chodily na bramborové brigády. Zajímavostí ze života školy byla účast na archeologickém průzkumu zaniklé středověké vesnice Pfaffenschlag. Na průzkumu se v 60. letech podílely děti z 9. ročníku pod vedením pana učitele Josefa Střechy.   

Základní škola Slavonice

Jak stoupal počet dětí ve slavonické škole, tak rostl i počet využívaných nemovitostí. V roce 1962 využívalo 630 žáků osm budov, z čehož ve čtyřech byly třídy a v ostatních byla jídelna, sokolovna atd. Tento stav školy vydržel až do roku 1978, kdy se škola přestěhovala do nové velké budovy mezi dnešními ulicemi Jana Žižky a Rudolecká.[8] 


Ve školním roce 2014-15 školu navštěvuje okolo 300 žáků. Škola je úplná, má devět ročníků. Je jednopatrová a nově opravená. Její celková kapacita je 450 žáků.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Slavonicích.

Vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel města Slavonice na konci uvedeného roku
Rok 1850 1869 1880 1900 1910 1921 1930 1950 1970 1982 1990 2001 2002 2003 2004 2005
Počet obyvatel 2 418 2 647 2 662 2 553 2 601 2 304 2 288 2 047 2 300 2 412 2 629 2 735 2 709 2 706 2 701 2 699
Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Počet obyvatel 2 674 2 671 2 650 2 625 2 608 2 556 2 514 2 505 ? ? ? ? ? ? ? ? ?[5]

Z údajů ve výše uvedené tabulce je zřejmé, že od roku 2001 dochází každoročně k poklesu počtu obyvatel města. Příčinu je třeba vidět v naprostém nedostatku pracovních příležitostí v místě a blízkém okolí. Mladí lidé jsou nuceni odcházet za prací do větších měst, a tak se Slavonice stávají pomalu, ale jistě, městem důchodců, bohémů a nezaměstnaných.

Místní části

Město Slavonice se skládá ze sedmi částí na osmi katastrálních územích.

Zaniklá sídla v obci

  • k. ú. Léštnice - ves zaniklá po 2. světové válce, 4 km ZJZ od Slavonic
  • Pfaffenschlag - zaniklá středověká vesnice 3 km severozápadně od Slavonic v k. ú. Slavonice

Osobnosti

Fotogalerie

  • Celkový pohled od západu
    Celkový pohled od západu
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie
    Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Dačická brána
    Dačická brána
  • Horní náměstí
    Horní náměstí
  • Náměstí Míru
    Náměstí Míru
  • Náměstí míru (Mariánský sloup)
    Náměstí míru (Mariánský sloup)
  • Renesanční dům č. 520
    Renesanční dům č. 520
  • Městská věž
    Městská věž
  • Znojemská brána
    Znojemská brána
  • Dačická brána
    Dačická brána
  • Slavonické hradby
    Slavonické hradby
  • Náměstí Míru
    Náměstí Míru
  • Základní škola ve Slavonicích - úplná devítiletá škola pro 450 žáků
    Základní škola ve Slavonicích - úplná devítiletá škola pro 450 žáků
  • Mateřská škola ve Slavonicích pro 120 dětí
    Mateřská škola ve Slavonicích pro 120 dětí
  • Slavonické podzemí
    Slavonické podzemí
  • Historické domy na Horním náměstí Slavonic
    Historické domy na Horním náměstí Slavonic

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 18. 
  5. ↑ a b Český statistický úřad. Databáze demografických údajů za obce ČR [online]. Praha: Český statistický úřad. Dostupné online. 
  6. ↑ Školní kronika Slavonice (1918) 1945-1967 http://digi.ceskearchivy.cz/cs/121418/6/3246/1129/51/0
  7. ↑ Školní kronika Slavonice (1918) 1967-1982 http://digi.ceskearchivy.cz/cs/121419/17/1563/1973/37/0
  8. ↑ Škola na Mapy .cz [online]. Dostupné online. 

Literatura

  • ČERNÝ, Jiří: Poutní místa jihozápadní Moravy. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, Pelhřimov 2005.
  • KOL.:. Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: NZB, 2014. 223 s. ISBN 978-80-904272-9-7. 
  • STEHLÍK, Michal: Slavonické dvacáté století. 1900 - 1960, Dačice 2009.
  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 706-717. 

Externí odkazy

Šablona:Město Slavonice

Města, městyse a obce okresu Jindřichův Hradec
Báňovice • Bednárec • Bednáreček • Blažejov • Bořetín • Březina • Budeč • Budíškovice • Cep • Cizkrajov • Červený Hrádek • České Velenice • Český Rudolec • Číměř • Člunek • Dačice • Dešná • Deštná • Dívčí Kopy • Dobrohošť • Dolní Pěna • Dolní Žďár • Domanín • Doňov • Drunče • Dunajovice • Dvory nad Lužnicí • Frahelž • Hadravova Rosička • Halámky • Hamr • Hatín • Heřmaneč • Horní Meziříčko • Horní Němčice • Horní Pěna • Horní Radouň • Horní Skrýchov • Horní Slatina • Hospříz • Hrachoviště • Hříšice • Chlum u Třeboně • Jarošov nad Nežárkou • Jilem • Jindřichův Hradec • Kačlehy • Kamenný Malíkov • Kardašova Řečice • Klec • Kostelní Radouň • Kostelní Vydří • Kunžak • Lásenice • Lodhéřov • Lomnice nad Lužnicí • Lužnice • Majdalena • Nová Bystřice • Nová Olešná • Nová Včelnice • Nová Ves nad Lužnicí • Novosedly nad Nežárkou • Okrouhlá Radouň • Peč • Písečné • Pístina • Plavsko • Pleše • Pluhův Žďár • Polště • Ponědraž • Ponědrážka • Popelín • Příbraz • Rapšach • Ratiboř • Rodvínov • Roseč • Rosička • Slavonice • Smržov • Staňkov • Staré Hobzí • Staré Město pod Landštejnem • Stráž nad Nežárkou • Strmilov • Stříbřec • Střížovice • Studená • Suchdol nad Lužnicí • Světce • Třebětice • Třeboň • Újezdec • Velký Ratmírov • Vícemil • Višňová • Vlčetínec • Volfířov • Vydří • Záblatí • Záhoří • Zahrádky • Žďár • Županovice
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Slavonice&oldid=13010817“