Skřivany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci na Bydžovsku. O části obce Přišimasy pojednává článek Skřivany (Přišimasy).
Skřivany
Zámek Skřivany
Zámek Skřivany
Znak obce SkřivanyVlajka obce Skřivany
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNový Bydžov
Obec s rozšířenou působnostíNový Bydžov
(správní obvod)
OkresHradec Králové
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 179 (2023)[1]
Rozloha6,51 km²[2]
Katastrální územíSkřivany
Nadmořská výška238 m n. m.
PSČ503 52
Počet domů310 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Skřivany
ul. Dr. Vojtěcha 199
503 52 Skřivany
skrivany@skrivany.cz
StarostkaKarolína Hálová, DiS.
Oficiální web: skrivany.cz
Skřivany
Skřivany
Další údaje
Kód obce570834
Kód části obce148962
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skřivany (německy Skriwan) jsou obec, ležící na řece Cidlině tři kilometry severně od města Nový Bydžovokrese Hradec Králové. Sídlem prochází železniční trať 040 Chlumec nad Cidlinou – Trutnov a silnice II/327. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

O prehistorickém osídlení této lokality svědčí řada nálezů po lovcích mamutů – z doby ledové. V okolí se našly keramické střepy, nástroje a dřevěné uhlí z mladší doby kamenné, odkryté přímo na území obce, stejně jako čtyři kostry tzv. „skrčenců“ ze starší doby bronzové. Jedna z koster je dnes vystavena v Muzeu v Novém Bydžově. O výzkum se zasloužil Albín Stocký.

Skřivany patří mezi nejstarší obce raného středověku v Královéhradeckém kraji. Původ jejich jména lze klást do 11. až 12. století. Přesné stáří je dosud předmětem sporu historiků. Datování vychází ze zápisu v Kosmově kronice z roku 1110, která hovoří o osadě u „mostů křivců“ (ad pontes criuci). Historikové se přou, zda pozdější vladykové ze Křivan přijali jméno podle Kosmova označení zdejších šikmo položených mostů přes řeku Cidlinu, nebo zda naopak až oni dali jméno zdejší osadě. Kosmas tedy slouží jako časový údaj před založením (ante quem) nebo po založení (post quem).

První majitelé panství jsou v písemných pramenech doloženi poměrně pozdě, od roku 1360 to byl Vznata ze Skřivan a po něm roku 1395 Chod ze Skřivan. Poslední Apollon ze Skřivan je doložen roku 1437. V 16. století se v držení obce vystřídali Pernštejnové, Václav Sokol z Leskovce a Erazim Sommerfeld. K renesanční etapě dějin patří výstavba tvrze, připomínané ovšem teprve roku 1628. Krátce do roku 1634 držel statek Albrecht z Valdštejna a po něm jeden z jeho vrahů John Gordon. Roku 1654 se na panství vracejí Sommerfeldové. Po nich se střídají majitelé až do roku 1805, kdy skřivanský statek koupil pražský měšťan Ignác Müller. Sňatkem jeho dcery přešel statek na Ledvinku z Adlerfelsu. Majiteli a provozovateli cukrovaru se koncem 19. století stali severočesko-němečtí podnikatelé Liebigové. Před první pozemkovou reformou vlastnila statek a cukrovar Pražská úvěrní banka.[4]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Vesnice stojí ve Východolabské tabuli. Východně od ní protéká řeka Cidlina, jejíž tok a přilehlé pozemky jsou zde součástí přírodní památky Javorka a Cidlina – Sběř.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svaté Anny (Sv. rodiny) – barokní jednolodní stavba s oratoří, postaven roku 1720 D. Morazzim, v západním průčelí nika se sochou Anděla Strážce; uvnitř dřevěné sochy světců z dílny F. M. Brokoffa (sv. Petr) a J. Rychtery (sv. Pavel); klasicistní náhrobek od J. Rychtery z roku 1822;
  • Zvonice za kostelem, dřevěná
  • Skřivanský zámek stojí na místě renesanční tvrze, sídla někdejších majitelů panství, továrníka Maxmiliána Ledvinky z Adlerfelsu; dvoupatrová stavba s hranolovou věží na východní straně z poloviny 19. století, ve stylu anglické tudorovské novogotiky ji projektoval architekt Josef Niklas, uvnitř jsou kazetové stropy J. Žabky podle návrhu arch. Sacherse. Hospodářské budovy ze 30. let 19. století. Dnes objekt slouží jako sociální ústav pro mentálně postižené dívky.
  • Cukrovar – Světový věhlas získal skřivanský cukrovar, přeměněný postupně na moderní rafinerii, jež před druhou světovou válkou zaměstnávala kolem 1 200 lidí a jejíž proslulé homole se vyvážely do téměř padesáti zemí světa. V roce 1977 však byla skřivanská výroba cukru zrušena a v areálu bývalého cukrovaru se nyní vyrábějí víčka na konzervy.
  • Chalupa (dříve hospodářské stavení) u zámku

Rodáci a osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI., Východní Čechy, Praha 1989

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Umělecké památky Čech, díl III. (P-Š). Academia Praha 1980, strana 328.
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI., Východní Čechy, editor Tomáš Šimek. Svoboda Praha 1989

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]