Přeskočit na obsah

Schwerin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Schwerin (rozcestník).
Schwerin
Schwerin – znak
znak
Schwerin – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice53°37′44″ s. š., 11°24′54″ v. d.
Nadmořská výška52 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměMeklenbursko-Přední Pomořansko
Schwerin
Schwerin
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha130,5 km²
Počet obyvatel98 596 (2022)[1]
Hustota zalidnění755,4 obyv./km²
Světové dědictví UNESCO
Název lokalitysoubor schwerinské rezidence
Typkulturní dědictví
Kritériumiv
Odkaz1705 (anglicky)
Zařazení2024 (neznámé zasedání)
Správa
StarostaRico Badenschier (od 2016)
Vznik1161
Oficiální webwww.schwerin.de
Telefonní předvolba0385
PSČ19053, 19055, 19057, 19059, 19061 a 19063
Označení vozidelSN
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Schwerin (starší český název Zvěřín) je město v severním Německu a hlavní, ne však největší město spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko. Město má přibližně 99 tisíc[1] obyvatel.

Schwerin je obklopen jezery Meklenburské jezerní plošiny. Největší z okolních jezer, Zvěřínské jezero (Schweriner See), zabírá plochu 60 km².

Městskou pamětihodností je zámek, který se nachází na ostrově ve Zvěřínském jezeře. Historické centrum města včetně zámku, parků, náměstí atd. je od roku 2024 součástí světového dědictví UNESCO.[2] Území pod ochranou UNESCO je 174 hektarů.

Geografie

[editovat | editovat zdroj]

Sousední obce: Leezen, Raben Steinfeld, Plate, Lübesse, Holthusen, Pampow, Klein Rogahn, Wittenförden, Brüsewitz, Pingelshagen, Klein Trebbow, Seehof a Lübstorf.

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Jindřich Lev na 1. městské pečeti (1255)

Lokalitu známou archeologickými nálezy z počátku letopočtu osídlili kolem roku 700 Slované a pojmenovali ji Zverin podle zdejší zvěře. Latinská forma tohoto názvu byla Suerin a z ní vzniklo německé Schwerin.

První písemná zmínka o sídle je v kronice Dětmara z Merseburku z roku 1018, kdy se na zdejším hradišti opevnil lutický kníže Mečislav před vlastním lidem, který jej obviňoval z porážky v bitvě s Poláky roku 1017. Město roku 1164 založil saský a meklenburský kníže Jindřich Lev z rodu Welfů. Roku 1228 byla ustavena první městská rada. Zdejší dóm byl od 13. století proslulým poutním cílem, kam věřící putovali uctít kapky Kristovy krve v jaspisu. Dómská kapitula byla povýšena na arcibiskupskou. Roku 1340 byly vystavěny městské hradby. Od roku 1358 je město součástí Meklenbursko-zvěřínského vévodství. Bylo také součástí Svaté říše římské, v letech 1351-1378 patřilo pod vládu císaře Karla IV., který ovlivňoval volbu zdejších arcibiskupů. Stal se jím například Albrecht Aleš ze Šternberka.

Knížecí zámek se stal v době renesance centrem vzdělanosti, naproti němu byla roku 1536 založena knížecí škola Fredericianum, jejíž budova později shořela, stejně jako dóm, který byl dostavěn v 19. století.

Mezi léty 1560-1700 město neblaze proslulo 103 čarodějnickými procesy, při kterých bylo upáleno 45 žen a další vězněny a mučeny. Za tyto tragédie se městská správa roku 2016 všem pronásledovaným omluvila a na budovu radnice instalovala pamětní desku. Roku 1819 byla vystavěna židovská synagoga, zbořená při Křišťálové noci roku 1938.

V letech 1918-1934 byl Schwerin hlavním městem svobodného státu Meklenbursko-Zvěřín, 1934-1952 hlavní město Meklenburska, po zrušení spolkových zemí v bývalé NDR roku 1952 krajské město. Od roku 1990 je hlavním městem spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • knížecí zámek a zámecký park s kašnou a pomníkem knížete Fridricha Franze II.
  • Dóm - cihlová stavba, obnovená v novogotickém slohu
  • Nová radnice
  • Arsenal - kasárna
  • židovský hřbitov
  • Divadlo
  • Muzeum
  • zoologická zahrada

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Centrum starého města s dómem
    Centrum starého města s dómem
  • Zámek Schwerin
    Zámek Schwerin
  • Zámek Schwerin
    Zámek Schwerin
  • Zámecká zahrada
    Zámecká zahrada
  • Krocení koně, na mostě
    Krocení koně, na mostě
  • Bohyně vítězství v zámecké zahradě
    Bohyně vítězství v zámecké zahradě
  • Hérakles v boji s býkem
    Hérakles v boji s býkem
  • David s hlavou Goliášovou
    David s hlavou Goliášovou
  • Socha u zámku
    Socha u zámku
  • Novogotická radnice
    Novogotická radnice
  • Arsenal u Pavího rybníka
    Arsenal u Pavího rybníka
  • Středověká hradební zeď
    Středověká hradební zeď
  • Pomník Fridricha Franze II. před zámkem
    Pomník Fridricha Franze II. před zámkem

Významní rodáci

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].
  2. ↑ Schwerin Residence Ensemble [online]. UNESCO [cit. 2024-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Německo – Deutschland – (D)
Spolkové země Německa a jejich hlavní města
Městské a zemské okresy Meklenburska-Předního Pomořanska
Městské okresy
Zemské okresy
Německé památky na seznamu světového dědictví UNESCO
katedrála Panny Marie v Cáchách • katedrála Panny Marie a sv. Štěpána ve Špýru • Würzburská rezidence • poutní kostel ve Wies • zámky Augustusburg a Falkenlust v Brühlu • Hildesheim – katedrála sv. Marie a kostel svatého Michaela archanděla • římské stavební památky, katedrála sv. Petra a kostel Panny Marie v Trevíru • hranice římského imperia (Hornogermánský a raetský limes) • hanzovní město Lübeck • paláce a parky v Postupimi a Berlíně • opatství Lorsch • doly v Rammelsbergu, město Goslar, vodohospodářský systém Horního Harze • klášter Maulbronn • Bamberg • Quedlinburg – kostel, zámek a staré město • železárny ve Völklingenu • Messelský důl • Bauhaus a jeho stavby ve Výmaru, Desavě a Bernau bei Berlin • katedrála sv. Petra v Kolíně nad Rýnem • Lutherovy památníky v Eislebenu a Wittenbergu • klasický Výmar • Berlín – muzejní ostrov • hrad Wartburg • Desavsko-wörlitzská zahradní říše • klášter a ostrov Reichenau • uhelný důl Zollverein v Essenu • historická centra měst Stralsund a Wismar • Údolí horního Středního Rýnu • park Muskau / park Muzakowski • Brémy – radnice a socha Rolanda na Marktplatz • Řezno – staré město a městský dvůr • sídliště berlínské moderny • Waddenské moře • prehistorická kůlová obydlí v Alpách • původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy • budova továrny Fagus v Alfeldu • markraběcí operní dům v Bayreuthu • horský park Wilhelmshöhe • klášter Corvey • Hamburg – Speicherstadt a čtvrť Kontorhausviertel • stavby architekta Le Corbusiera • jeskyně a umění z doby ledové v pohoří Švábská Alba • katedrála v Naumburgu • archeologický hraniční komplex Hedeby a Danevirke • hornický region Erzgebirge/Krušnohoří • vodohospodářský systém Augsburgu • slavná lázeňská města Evropy • Mathildenhöhe v Darmstadtu • ŠUM, židovské památky měst Špýr, Worms a Mohuč • hranice římského imperia (Dolnogermánský limes) • hranice římského imperia (Dunajský limes) • židovské středověké dědictví Erfurtu • Sídla založená moravskými bratry - Herrnhut • Komplex Zvěřínské rezidence
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Schwerin&oldid=24170766“