Rokycany – vojenské cvičiště
 Přírodní rezervace Vojenské cvičiště | |
|---|---|
 Krajina obory | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 15. dubna 2005 |
| Vyhlásil | Vláda ČR |
| Nadm. výška | 380–420 m n. m. |
| Rozloha | 66,25 ha |
| Správa | AOPK ČR |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Okres | Rokycany |
| Umístění | Rokycany, Kamenný Újezd |
| Souřadnice | 49°43′12,99″ s. š., 13°34′53,1″ v. d. |
  Přírodní rezervace Vojenské cvičiště | |
| Další informace | |
| Kód | 2740 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rokycany – vojenské cvičiště je evropsky významná lokalita přibližně dva kilometry jihozápadně od města Rokycany v Plzeňském kraji. Celková rozloha území činí 66,2522 ha.[1] Veřejně přístupná pěšina rozděluje pastvinu na dvě části, návštěvníci mohou využít vyhlídkovou lávku.
Oblast leží na jižním okraji města Rokycany v bývalém vojenském prostoru, konkrétně v části vojenského cvičiště, který byl ve 20. století využíván Armádou ČR jako chemické cvičiště a depozit.[2]
V roce 2005 bylo území bývalého vojenského cvičiště vyhlášeno za evropsky významnou lokalitu v rámci soustavy chráněných území NATURA 2000.[3][1] Důvodem zařazení této lokality do seznamu je zachování mokřadů s populací chráněné kuňky žlutobřiché.[1]
Na území nalezneme i jiné významné chráněné druhy jako kosatec sibiřský nebo modráska bahenního.[4] Součástí jsou i zubři evropští, exmoorští koně a jeleni evropští, kteří byli dovezeni, aby svým spásáním a pohybem zamezovali zarůstání území.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Evropsky významná lokalita se rozkládá v bývalém vojenském prostoru, který byl až do konce 20. století využíván Armádou ČR. Jednalo se o kasárny, které se nacházely na jižní hranici města Rokycany, a k nim jihozápadně přiléhající depozit a vojenské a chemické cvičiště.[2]
V listopadu 1997 vzniklo na místě kasáren Muzeum na demarkační linii založené Nadací pozemního vojska AČR. [6]
Oblast původně chemického cvičiště získávalo město Rokycany postupně. V roce 2005 Ministerstvo obrany navrhlo městu Rokycany bezúplatný převod Depozitu formou darovací smlouvy.[7] V lednu 2006 došlo k finálnímu odsouhlasení vlády k převodu území Depozitu do vlastnictví města Rokycany.[8] V srpnu 2005 městská rada odsouhlasila odkoupení státních pozemků za Depozitem, tedy území vojenského cvičiště. [2]
V průběhu roku 2004 byla část území zařazena do seznamu chráněných území NATURA 2000 jako evropsky významná lokalita.[1] Město v červnu odmítlo souhlas s územním vymezením chráněného území, ovšem Ministerstvo životního prostředí 25. srpna rozhodlo, že oblast zůstává v seznamu evropsky významných lokalit. V roce 2005 se území stalo evropsky významnou lokalitou soustavy Natura 2000.[3] Dne 27. března 2008 byla městu zaslána plzeňským krajským úřadem vyhláška, díky které lze evropsky významnou lokalitu prohlásit za chráněnou.[1] [9]V rámci bývalého vojenského prostoru evropsky významná lokalita zahrnovala dlouhý pás od jižního okraje bývalých nových kasáren až k okraji polesí Kotel. Oblast nezahrnovala areál bývalého Depozitu a chemického cvičiště.[2]
V roce 2018 odkoupil od města větší část území (cca. 52 hektarů) nynější majitel Robert Beneš. Pastevní rezervaci založil v roce 2019 a rozdělil ji na dvě části o velikosti 36 a 16 hektarů.[2] Části jsou od sebe rozdělené oplocením a pěšinou pro veřejnost, přičemž je spojuje lávka s vyhlídkovým místem. Pro přípravu místa na vytvoření vhodného prostředí bylo nutné území zbavit odpadu, který se zde nacházel díky dřívějším černým skládkám a větrem zavanutého odpadu z nedaleké skládky v Němčičkách.[10] Do větší části oploceného území byli za pomoci neziskové organizace Česká krajina dovezeni exmoorští koně a zubři evropští, kteří jsou přínosem pro spásání vegetace.[11][12]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Území se rozprostírá na úbočí vrchu Kotel v nadmořské výšce 380 - 420 metrů.[1] Na západní straně tvoří hranici se skládkou Němčičky Rakovský potok. Jihovýchodní hranice sahá až k lesu v blízkosti vrchu Kotel.[13]
Lokalita se rozkládá v katastrálním území obcí Kamenný Újezd u Rokycan a Rokycany. Území bylo v roce 2005 zařazeno do soustavy evropsky chráněných lokalit NATURA 2000.[3]
Geologie
[editovat | editovat zdroj]Území spadá do středočeské oblasti bohemikum a moldanubikum. Tyto dvě jednotky rozděluje zlomová prohlubeň (křemenný val). Bohemikum je tvořeno nemetamorfovanými horninami a slabě metamorfovanými sledy sedimentárních hornin staršího paleozoika v oblasti Barrandienu. Moldanubikum je složeno ze silně metamorfovaných hornin prekambria a paleozoika.
Geologické složení Rokycanské pahorkatiny tvoří kvartérní sedimenty - jílovité břidlice, písky a hlíny.[13][14]
Geomorfologie
[editovat | editovat zdroj]Území je dle geomorfologické členění součástí Hercynského systému, subsystému Hercynské pohoří, subprovincie Podberounské, oblasti Plzeňská pahorkatina, celku Švihovská vrchovina, podcelku Rokycanská pahorkatina a okrsku Rokycanská kotlina.[13][15]
Reliéf Rokycanské pahorkatiny tvoří mírně skloněný terén k severu, bez větších nerovností s drobnými depresemi po činnosti armády. Bývalé vlhké louky, dříve využívané jako vojenské cvičiště, jsou značně pozměněny. Hloubením zákopů zde vzniklo mnoho malých i větších tůní.
Střední nadmořská výška se pohybuje okolo 420 metrů a nejvyšší bod Kotel dosahuje nadmořské výšky 575 metrů. Celková rozloha Rokycanské pahorkatiny činí 12 924 ha.[13] [14]
Půdy
[editovat | editovat zdroj]Vyskytují se zde zeminy s vysokým obsahem jílu.[13] Zemina obsahuje jílovité (prachovité) břidlice s četnými vložkami metabazaltů a silicitů („buližníků”).[14] Svrchní půdní horizont byl částečně přeměněn vlivem lidské činnosti.[13]
Hydrosféra
[editovat | editovat zdroj]Rakovský potok, který tvoří na západní straně hranici mezi pastvinou a skládkou, pramení v okolí vesnice Raková a vede severozápadním směrem po úbočí vrchu Kotel, přes Rokycany, na jejichž konci se stává levostranným přítokem řeky Klabavy. [16]
Podnebí
[editovat | editovat zdroj]Poloha lokality z hlediska klasifikace spadá do klimatické oblasti MT10 (mírně teplá 10). [1] Jedná se o klimatickou jednotku v mírně teplé oblasti, která se vyznačuje střídáním čtyř ročních období. Léto je dlouhé, teplé, mírně suché, přechodná období podzim a jaro jsou mírně teplá a krátká. Zima je charakterizována jako velmi suchá, mírně teplá s krátkým trváním sněhové pokrývky. [17]
Flóra
[editovat | editovat zdroj]Velkou část území tvoří bezlesí. Severní polovina je tvořena vlhkými loukami s travnatým porostem, kde se hojně vyskytuje kosatec sibiřský (Iris sibirica). V této části je poměrně pomalá sukcese způsobena zarůstáním křovinatými vrbami.[13]
Vedle dříve zmíněného kosatce sibiřského (Iris sibirica), který je zařazen do červeného seznamu IUCN[18], se v oblasti vyskytují druhy též v seznamu zahrnuty [19] jako žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), bradáček vejčitý (Listera ovata), upolín nejvyšší (Trollius altissimus) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), který je chráněn i zákonem jako ohrožený druh. Zákonem chráněný druh, jež je zde také zastoupen, je prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Dále zde můžeme najít běžněji vyskytující se druhy: ocún jesenní (Colchicum autumnale) a krvavec toten (Sanguisorba officinalis). [4]
Dřevinná vegetace v jižní části území je zde smíšená. Zástupci jehličnatých dřevin jsou smrk ztepilý (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris). Listnaté dřeviny jsou zastoupeny topolem osikou (Populus tremula), břízou bělokorou (Betula pendula) a vrbou jívou (Salix caprea). [13][14] Díky těmto dřevinám dochází k poměrně rychlé sukcesi. [13]
Fauna
[editovat | editovat zdroj]
V jižní části se nachází plocha poměrně narušená lidskou činností s velkým množstvím tůněk, kde žije populace kuňky žlutobřiché (Bombina variegata).[13]
Mimo výše zmíněnou kuňku žlutobřichou (Bombina variegata), která je předmětem ochrany území rezervace, se na území vyskytují: čolek obecný (Lissotriton vulgaris), skokan štíhlý (Rana dalmatina), ropucha obecná (Bufo bufo), užovka obojková (Natrix natrix), slepýš křehký (Anguis fragilis) a ještěrka obecná (Lacerta agilis Linnaeus).[1] [13]Díky nedalekému Rakovskému potoku, tvořící západní hranici, v lokalitě narazíme i na raka kamenáče (Austropotamobius torrentium).[13] [20] Z motýlů zde najdeme okáče lučního (Maniola jurtina) či modráska bahenního (Phengaris nausithous), který je vázán na výskyt krvavce totenu (Sanguisorba officinalis). [4]
Do rezervace (obory) byly dovozeny druhy: zubr evropský (Bison bonasus)[21], exmoorský pony (Equus ferus f. caballus)[11] a jelen evropský (Cervus elaphus).[4]
Ochrana přírody
[editovat | editovat zdroj]
V dubnu 2005 bylo území oficiálně vyhlášeno jako území soustavy evropsky významných lokalit NATURA 2000. Předmětem ochrany se stala kuňka žlutobřichá (Bombina variegata).[1] Kuňka žije v zatopených příkopech, kalužích a tůňkách, které vznikly v lokalitě díky armádní činnosti. V kategorii zákonné ochrany je zařazena jako silně ohrožený druh a je součástí červeného seznamu IUCN. Většinu roku tráví ve vodě, kde se páří a následně naklade vajíčka. Kuňka je velmi náchylná na znečištění vodního prostředí. Na území evropsky významné lokality je znečištění tůněk pravidelně kontrolováno. Při větším znečištění vlivem okolního prostředí jsou v blízkosti vybudovány nové tůňky, do kterých populace kuňky přirozeně migruje.[22]
Počátek založení a budování pastviny Přírodní rezervace Vojenské cvičiště se datuje od roku 2019, kdy její části od Ministerstva obrany a od města Rokycany odkoupil a spojil nynější majitel Robert Beneš.[2]
Do oploceného území Přírodní rezervace Vojenské cvičiště byli díky neziskové organizaci Česká krajina dovezeni exmoorští pony a zubři evropští.[5][11][12] Jedna ze samic zubra evropského přivedla v červnu 2023 na svět mládě samce.[23]
Projekt návratu divokých koní a zubrů do české přírody připravila obecně prospěšná společnost Česká krajina ve spolupráci s Biologickým centrem Akademie věd ČR, Jihočeskou univerzitou, Karlovou univerzitou a Ústavem biologie obratlovců Akademie věd.[24]
Cílem je vypuštění velkých spásačů, díky kterým dochází k potlačení invazivních druhů bylinné a dřevinné části vegetace, která se na území rezervace šíří. Konkrétně spásají invazivní a konkurenčně silné druhy bylin a dřevin, například konkurenčně schopný ostružiník maliník (Rubus idaeus), hloh obecný (Crataegus laevigata) nebo agresivní druh trávy třtinu křovištní (Calamagrostis epigejos), které do oblasti expandovaly a postupně vytlačovaly kvetoucí byliny, na jejichž výskyt jsou vázány další druhy fauny vyskytující se v oblasti. [25] Zároveň docházelo k zarůstání vhodného biotopu pro předmět ochrany. Zubr evropský je předmětem mezinárodní ochrany, je zařazen v Červeném seznamu IUCN.[26] Zubr evropský i exmoorský pony mají velký význam pro fungující evropský ekosystém. Vymírání řady ohrožených druhů závislých na přirozených loukách a pastvinách je stále častěji vysvětlováno jako důsledek absence velkých kopytníků. Proto jsou tyto druhy v evropských ekosystémech častěji považovány za nezbytný prostředek k ochraně mnoha ohrožených druhů.[5]
Jako přirození spásači byli do rezervace přivezeni i zástupci jelena evropského. [4]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]
Do oblasti evropsky významné lokality je možné se dostat po silnici č. 183 vedoucí jižně z města Rokycany, odbočkou na na sběrný dvůr Rumpold, kde lze zaparkovat vozidlo. Pěšky ze zastávky Rokycany předměstí, po ulici Veselská směrem k vrchu Kotel. Odbočením na druhé odbočce vpravo lze pokračovat po žluté turistické trase po severním úbočí vrchu Kotel až na veřejnou pěšinu vedoucí po obvodu celé pastevní rezervace . Celková pěší vzdálenost ze stanice Rokycany předměstí - pěšina činí 2,9 km.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Jelen evropský -
Exmoorský pony -
Zubr evropský -
Exmoorský pony - tři hřebci -
Pastva v oboře -
Listnatý les -
Úprava vegetace
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i Rokycany – vojenské cvičiště [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Rokycany-Jižní předměstí 14 - Bývalé vojenské areály pod Kotlem. encyklopedierokycan.wz.cz [online]. Encyklopedie Rokycan [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c 132/2005 Sb.. www.psp.cz [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Dříve vojenské území, dnes chránění jeleni a zubři. Taková je rezervace na Rokycansku [online]. CNN Prima NEWS [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c Klíčové druhy. Česká krajina [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
- ↑ O vojenském muzeu na demarkační linii [online]. Muzeum Rokycany [cit. 2023-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Usnesení z jednání zastupitelstva města konaného dne : 22.8.2006 [online]. Město Rokycany [cit. 2023-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Usnesení z jednání zastupitelstva města konaného dne : 1.11.2005 [online]. Město Rokycany [cit. 2023-11-08]. Dostupné online.
- ↑ 81/2008 Sb. Sdělení Ministerstva životního prostředí o evropsky významných lokalitách, které byly zařazeny do evropského seznamu [online]. Zákony pro lidi [cit. 2023-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Zajímavosti z regionů. www.ceskatelevize.cz [online]. Česká televize [cit. 2023-11-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c DOSTÁL, Dalibor. Se záchranou divokých koní pomáhá nová rezervace u Rokycan i dvě východočeské lokality [online]. Česká krajina, 2019-10-23 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
- ↑ a b DOSTÁL, Dalibor. Zítřejší převoz zubřího samce Tábora završí založení nového stáda zubrů v rezervaci u Rokycan [online]. Česká krajina, 2020-05-19 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l CZ0323167. natura2000.eea.europa.eu [online]. natura2000.eea.europa.eu [cit. 2023-11-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Oblastní plán rozvoje lesů: Přírodní lesní oblast 6 – Západočeská pahorkatina [online]. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Plzeň [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Zpráva o životním prostředí v Plzeňském kraji [online]. Ministerstvo životního prostředí [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2023-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Územní studie krajiny Jihočeského kraje [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Červený seznam ohrožených druhů České republiky - Cévnaté rostliny [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12.
- ↑ 395/1992 Sb. VYHLÁŠKA ministerstva životního prostředí České republiky [online]. [cit. 2023-11-08]. Dostupné online.
- ↑ BÍLÁ, Valentýna. Kvůli zavlečeným střevním červům uhynuli v rezervaci čtyři z pěti zubrů. iDNES.cz [online]. 2021-05-17 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
- ↑ DOSTÁL, Dalibor. Býk Tábor dnes založil novou zubří dynastii. V rezervaci u Rokycan se připojil k samicím odchovaným u Milovic. Česká krajina [online]. 2020-05-20 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Bombina variegata – AOPK ČR. portal.nature.cz [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
- ↑ DOSTÁL, Dalibor. Zubřímu stádu v nové rezervaci u Rokycan se narodilo první mládě. Česká krajina [online]. 2020-06-01 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Projekty. Česká krajina [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
- ↑ O milovickou krajinu se starají velcí spásači [online]. [cit. 2023-12-05]. Dostupné online.
- ↑ Zubr evropský (Bison bonasus). Česká krajina [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rokycany – vojenské cvičiště na Wikimedia Commons