Přeskočit na obsah

Pozemní síly Armády České republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pozemní síly Armády České republiky
Znak Pozemních sil AČR
Znak Pozemních sil AČR
ZeměČeskoČesko Česko
Vznik1. ledna 1993
Druh vojskapozemní
Funkcezajištění obrany České republiky a plnění mezinárodních závazků
Velikost11 842 vojáků (plán 2025)[1]
PosádkaVelitelství pozemních sil, Žižkova kasárna, Olomouc
Velitelégenmjr. Josef Trojánek
Nadřazené jednotkyGenerální štáb AČR
Účast
VálkyVálka proti terorismu

Pozemní síly Armády České republiky (PozS AČR) představují pozemní vojsko české armády, jehož základem jsou dvě mechanizované brigády.[2] 7. mechanizovaná brigáda „těžkého typu“ je vyzbrojena pásovými bojovými vozidly (tanky a bojovými vozidly pěchoty), zatímco „střední“ 4. brigáda rychlého nasazení provozuje především kolové obrněné transportéry. Třetím manévrovým prvkem je budovaný 43. výsadkový pluk.[3] Bojové jednotky doplňují jednotky bojové podpory a zabezpečení.

Pozemní síly byly od roku 2003 spolu s letectvem začleněny do Společných sil AČR. V roce 2013 došlo k obnovení samostatných velitelství pozemních a vzdušných sil.[4] Velitelem pozemních sil je od 1. ledna 2025 generálmajor Josef Trojánek, který nahradil dosavadního velitele Romana Náhončíka.[5][6]

Mezi hlavní úkoly pozemních sil patří vedení obranné a útočné bojové činnosti, ochrana komunikací, objektů a prostorů, udržování klidu a pořádku, ochrana civilního obyvatelstva při mírových a jiných operacích mimo území státu, posílení ochrany státní hranice, plnění úkolů ve prospěch Policie ČR a reakce na krizové situace v národním a aliančním rozsahu. Pozemní síly vysílají úkolová uskupení do mezinárodních operací NATO, EU nebo OSN.[7][8]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Československá armáda.

Z československé armády, jejíž výzbroj byla rozdělena v poměru 2:1 mezi Česko a Slovensko, vznikly 1. ledna 1993 dvě samostatné ozbrojené složky – Armáda České republiky (AČR) a Armáda Slovenské republiky.

Výsadkáři na Doupově, 90. léta

V roce 1994 došlo k reorganizaci mechanizovaných, motorizovaných a tankových divizí na celkem sedm mechanizovaných brigád. 1. armádní sbor tvořily 1., 2., 3. a 5. mechanizovaná brigáda, 2. armádnímu sboru byly podřízeny 6., 7. a 8. mechanizovaná brigáda. Dalším nově vzniklým útvarem byla 4. brigáda rychlého nasazení v Havlíčkově Brodě podléhající přímo generálnímu štábu, která byla stavěná jako výsadková jednotka sil rychlé reakce, přestože letectvo v době jejího vzniku nedisponovalo potřebnými přepravními kapacitami.[9]

BPzV Svatava, bojové průzkumné vozidlo na bázi BVP-1 (z výzbroje AČR vyřazeny v prosinci 2009)[10]

Brigády byly koncipovány jako vševojskové, disponující různými druhy vojsk. Například 7. mechanizovaná brigáda s velitelstvím v Kroměříži měla k 1. lednu 1995 dva mechanizované prapory (71. a 73.), každý se dvěma mechanizovanými rotami (BVP-1), dvěma tankovými rotami (T-54) a dalšími jednotkami, dvě výcviková střediska (72. a 74.), 76. dělostřelecký oddíl (18 ShKH vz. 77), 7. protitankový prapor (BRDM-2/9P133), 7. protiletadlový oddíl (16 30mm PLdvK vz. 53/59, 48 Strela-2M, 1 radar P-15, 1 P-19), rotu chemické ochrany, průzkumný prapor, prapor zabezpečení, spojovací prapor a zdravotnický oddíl.[9]

V průběhu roku 1997 byly zrušeny 1., 3., 5., 6. a 8. mechanizovaná brigáda, v roce 2004 zanikla i 2. mechanizovaná brigáda. Koncem roku 2004 zůstaly Armádě České republiky z původních osmi brigád dvě, 4. brigáda rychlého nasazení a 7. mechanizovaná brigáda, které již nebyly vševojskové a byly tvořeny jen třemi prapory. Od 1. ledna 2005 se AČR stala zcela profesionální ozbrojenou silou, tj. bez vojáků základní služby.[9]

Pozemní síly AČR byly od 1. prosince 2003 společně se vzdušnými silami součástí Společných sil AČR. K 1. červenci 2013 došlo na základě závěrů Bílé knihy o obraně k obnovení samostatného Velitelství pozemních sil a Velitelství vzdušných sil. Společné síly, resp. jejich velitelství, byly zrušeny 31. října 2013. Změny organizační struktury byly vyvolány snahou o úsporu zdrojů.[4] 1. července 2013 přešly Pozemní síly Armády České republiky na novou organizační strukturu v rámci reformy ozbrojených sil,[11] která k 1. prosinci 2013 transformovala několik brigád druhů vojsk na pluky. Tyto změny byly reakcí na redukci rozpočtu obrany. Z hlediska systému velení měla tato změna vést k úspoře počtů především v kategorii vyšších důstojníků.[12]

Obojživelné transportéry PTS-10, povodně v roce 1997

Domácí nasazení

[editovat | editovat zdroj]

Kromě obrany území je jedním z úkolů AČR a pozemních sil spolupráce v rámci Integrovaného záchranného systému. Při povodních v letech 1997, 2002, 2009, 2010, 2013 a 2024 se příslušníci pozemních sil podíleli na záchraně lidských životů a majetku i při následné likvidaci škod způsobených povodněmi.[7] Vojáci jsou také nasazováni k ostraze hranic či vybraných objektů při různých mimořádných událostech.

Čeští vojáci na misi KFOR v Kosovu

Zahraniční nasazení

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Zahraniční mise českého letectva.

Česká republika je (mimo jiné) členem Organizace spojených národů, Severoatlantické aliance, Evropské unie a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Na základě smluvních závazků k těmto mezinárodním organizacím, případně na bázi bilaterálních dohod, se čeští vojáci účastní zahraničních operací. Jednalo se například o mise ve státech bývalé Jugoslávie – IFOR, SFOR či KFOR, nasazení ve válce v Iráku a Afghánistánu, misi EUTM v Mali, účast v mírových silách OSN nebo vysílání vojenských pozorovatelů.

Technika a výzbroj

[editovat | editovat zdroj]
Příslušníci AZ 72. mechanizovaného praporu s CZ 805 a RPG-7
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam výzbroje Armády České republiky.

Pozemní síly AČR jsou vyzbrojeny několika typy pěchotních zbraní domácí i zahraniční výroby. Starší modely, které byly zavedeny do výzbroje československé armády, jsou postupně vyřazovány. Například samopaly vz. 58 byly u bojových jednotek nahrazeny útočnými puškami CZ 805 BREN, resp. jejich druhou generací BREN 2, odstřelovací pušky Dragunov jsou nahrazovány zbraněmi CZ BREN 2 PPS (puška pro přesnou střelbu), kulomety UK vz. 59 novými FN MINIMI ráže 7,62 x 51 mm NATO a pistole vz. 82 zbraněmi CZ 75 SP-01 Phantom a následně CZ P-10C.[13][14] Ve výzbroji pěších či mechanizovaných jednotek se stále nacházejí i zbraně sovětské či ruské výroby, jako pancéřovky RPG-7, automatické granátomety AGS-17 nebo protitankové řízené střely 9K113 Konkurs.

Obrněná vozidla jsou dílem československé výroby podle sovětského vzoru – tanky T-72, bojová vozidla pěchoty BVP-2 či speciální vozidla na podvozku OT-90 a BVP-1, dílem západního původu – v Česku se licenčně vyráběly např. rakouské Pandury. Nákladní automobily jsou převážně od společnosti Tatra, osobní terénní vozidla jsou hlavně typu Toyota Hilux, postupně nahrazující dříve používané typy UAZ-469 a Land Rover Defender .[15]

Druhy vojsk

[editovat | editovat zdroj]

Pozemní síly Armády České republiky se dělí na útvary několika druhů vojsk a služeb. Koncepce výstavby Armády České republiky 2030 uváděla vojsko mechanizované, výsadkové, ženijní a chemické, dále dělostřelectvo, logistiku a zpravodajské zabezpečení;[16] u pozemních sil působí též spojovací vojsko,[17] vojenští zdravotníci a další.

Vševojskové útvary AČR byly od roku 2003 nahrazeny útvary odbornými, což bylo odůvodněno potřebou efektivnějšího výcviku jednotlivých druhů vojsk. Pro národní a mezinárodní cvičení či bojové nasazení jsou sestavovány modulární jednotky, tzv. úkolová uskupení – brigádní (BÚU), praporní a rotní. BÚU jsou vytvářena na základě 4. brigády rychlého nasazení nebo 7. mechanizované brigády a doplněna o jednotky dalších druhů vojsk a služeb.[18]

Mechanizované vojsko

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článcích Tank a Mechanizovaná pěchota.

Mechanizované vojsko se vyznačuje vysokou mobilitou, účinnou palebnou silou a odolností, což mu umožňuje působit proti obrněným cílům ve dne i v noci v širokém spektru operací. Podle „Koncepce výstavby Armády České republiky 2030“ (KVAČR 2030) bude schopné zasazovat úkolové uskupení do velikosti brigádního úkolového uskupení.[16]

7. mechanizovaná brigáda je určena k nasazení do operací kolektivní obrany v souladu s požadavky obranného plánování NATO. Tvoří ji 71., 72. a 74. mechanizovaný prapor[19] s bojovými vozidly pěchoty BVP-2 a 73. tankový prapor s hlavními bojovými tanky T-72M4 CZ a Leopard 2A4.[20]

4. brigáda rychlého nasazení je podle KVAČR 2030 budována s výhledem přechodu na brigádu středního typu.[16] Po vyčlenění a rozšíření 43. výsadkového praporu na pluk je brigádě podřízen 41. a 42. mechanizovaný prapor s KBVP Pandur II a 44. lehký motorizovaný prapor, který je vybaven především LOV Iveco.[21]

Výsadkové vojsko

[editovat | editovat zdroj]

Výsadkové vojsko je schopné zasazovat osoby, techniku a materiál vzdušným výsadkem a vysílat výsadková úkolová uskupení. Od října 2020 je tvořeno výsadkovým plukem.[16]

43. výsadkový pluk je určen k provádění vzdušně-výsadkových i aeromobilních operací (tj. zasazení vrtulníky). Jednotka působí jako národní síla okamžité reakce a nadále splňuje závazek České republiky vůči NATO na bojovou připravenost lehkého výsadkového praporu (Airborne Light Infantry Battalion).[22]

Dělostřelectvo

[editovat | editovat zdroj]

Dělostřelectvo je hlavním druhem palebné podpory, kterou poskytuje převážně ostatním druhům vojsk, resp. úkolovým uskupením pozemních sil. Disponuje samohybnými dělostřeleckými a minometnými zbraňovými systémy a prostředky dělostřeleckého průzkumu ke zjišťování cílů a hodnocení výsledků palby.[16]

13. dělostřelecký pluk je tvořen 131. a 132. dělostřeleckým oddílem, které jsou vyzbrojeny 152mm samohybnými kanónovými houfnicemi vz. 77 DANA, průzkumnými systémy LOS a LOV-Pz, baterií STAR[pozn. 1] s dělostřeleckými radiolokátory Arthur a průzkumnými a pozorovacími komplety Sněžka, a dalšími jednotkami.[23] V červnu 2020 se začalo vyjednávat o nákupu 52 francouzských houfnic CAESAR 8x8, které mají ve výzbroji nahradit houfnice DANA.[24] Dne 30. září 2021 byla podepsána smlouva na pořízení 52 ks kompletů CAESAR 8×8CZ s termínem dodání 2024-2026,[25] která byla dodatkem ze dne 14. prosince 2022 rozšířena o dalších 10 kusů.[26] S postupným přezbrojením pluku na nové houfnice se počítá nejdříve od roku 2026.[27]

Minometné baterie 41., 42., 71., 72. a 74. mechanizovaného praporu jsou vyzbrojeny 120mm taženými minomety vz. 82 PRAM-L, u 72. mpr i 120mm samohybnými minomety vz. 85 PRAM-S.[28][29] Minometná baterie 44. lehkého motorizovaného praporu[30] a středisko zbraní 43. výsadkového pluku je vyzbrojeno 81mm minomety Expal MX2-KM. 43. výsadkový pluk u čet zbraní v rámci jednotlivých komand disponuje také 60mm minomety ANTOS-LR.[31]

Ženijní vojsko

[editovat | editovat zdroj]

Ženijní vojsko přispívá k zajištění pohybu a ochrany vlastních jednotek, omezení pohybu protivníka a zajištění všeobecné ženijní podpory organickými ženijními jednotkami a úkolovými uskupeními. Ženisté disponují prostředky a materiálem k úpravě a údržbě cest a letišť, zřizování průchodů v zátarasech, likvidaci improvizovaných výbušných zařízení, překonávání vodních překážek, zřizování výbušných a nevýbušných zátarasů, budování ochranných staveb, těžbě a úpravě vody a záchranným pracím.[16] Ženijní vojsko podporuje IZS za účelem plnění humanitárních úkolů civilní ochrany.[32]

15. ženijní pluk sestává ze tří ženijních praporů (151., 152. a 153.), centra technické a informační podpory, prvku posádkové podpory, provozní čety a velení a štábu.[32]

Ženijními jednotkami disponují také jednotlivé prapory 4. brigády rychlého nasazení, 7. mechanizované brigády[18] a 43. výsadkový pluk.

Chemické vojsko

[editovat | editovat zdroj]

Chemické vojsko poskytuje ochranu proti ZHN (zbraním hromadného ničení), chemické zabezpečení vojsk, bojovou podporu jednotek úkolových uskupení a pravidelný příspěvek do mnohonárodního úkolového uskupení Sil rychlé reakce NATO. Monitorovací činnost v návaznosti na armádní radiační monitorovací síť je v rámci civilně­‑vojenské spolupráce koordinována se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost.[16]

31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany zabezpečuje radiační, chemický a biologický průzkum, odběr vzorků a laboratorní analýzu, varování o napadení ZHN a úniku jiných toxických látek. Provádí dekontaminaci osob, techniky, materiálu, terénu, terénních objektů. Zabezpečuje základní zdravotnické a lékařské ošetření osob zasažených ZHN.[33] Podřízenými jednotkami jsou 311. a 312. prapor radiační, chemické, biologické ochrany a 314. centrum výstrahy zbraní hromadného ničení.

Jednotkami radiačního a chemického průzkumu v síle družstva disponují také jednotlivé prapory 4. brigády rychlého nasazení, 7. mechanizované brigády a 43. výsadkový pluk.[34][35]

Logistika

[editovat | editovat zdroj]

Logistika poskytuje logistické zabezpečení v celém spektru činností AČR a ministerstva obrany (MO). Podle úrovně operačního použití se logistika člení na 1. až 4. úroveň.[36]

  • 1. úroveň: u pozemních sil organické jednotky logistiky působící ve prospěch praporů a oddílů
  • 2. úroveň: u pozemních sil prapory logistiky zabezpečující brigádní úkolová uskupení
  • 3. úroveň: prapor podpory nasaditelných sil
  • 4. úroveň: zabezpečována z území ČR sekcí logistiky MO s využitím stacionárních zařízení a schopností národního hospodářství

14. pluk logistické podpory je určen k provádění přípravy, plánování, řízení a organizaci logistického zabezpečení pozemních sil při jejich rozvinutí a plnění úkolů mimo území republiky. Pluk logisticky zabezpečuje operace do velikosti brigádního úkolového uskupení bez potřeby mobilizace zdrojů a záloh. Kromě velitelské roty se skládá z 141. a 143. zásobovacího praporu a 142. praporu oprav.[37]

Zpravodajské zabezpečení

[editovat | editovat zdroj]

Zpravodajské zabezpečení AČR zahrnuje schopnosti v oblastech zpravodajství, průzkumu, elektronického boje (EB), geografického a hydrometeorologického zabezpečení. Síly a prostředky zpravodajského zabezpečení jsou vyčleňovány do úkolových uskupení pro podporu rozhodovacího procesu velitelů.

Zpravodajství provádí vyhodnocování vstupních dat od senzorů s využitím databázových souborů propojených s aliančními partnery. Průzkum poskytuje data a informace o cílech. Pro podporu taktické a operační úrovně velení a řízení se používají bezpilotní prostředky.

Síly a prostředky EB jsou rozvíjeny k vedení nepřetržitého skrytého rádiového a radiotechnického průzkumu, zjišťování všech druhů radiolokátorů, identifikačních prostředků a navigačních zařízení,[38] elektronické ochraně vlastních vojsk, rušení protivníka, monitorování elektronické situace, zjišťování příznaků možného ohrožení, vytváření obrazu o situaci ve vzdušném prostoru a vedení databáze cílů.[39]

53. pluk průzkumu a elektronického boje se skládá z hlavních organizačních celků, kam patří velení a štáb pluku, Centrum Intelligence Surveillance and Reconnaissance (ISR) a jednotlivé prapory – 102. průzkumný prapor, 532. prapor elektronického boje a 533. prapor bezpilotních systémů.[39]

Spojovací vojsko

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Vojenská radiostanice.

Spojovací vojsko zajišťuje u jednotek pozemních sil komunikaci (radiokomunikaci) na všech velitelských stupních. Zabezpečuje provoz, diagnostiku, opravy a instalaci radiových, radarových, telekomunikačních, informačních a počítačových systémů, internetu, lokálních sítí, hlasové a datové komunikace. V podmínkách elektronické války a kybernetických hrozeb se zabývá také rušením a zachycováním komunikace.[17]

Spojovací vojsko organizuje Agentura komunikačních a informačních systémů, nadřízeným orgánem je Sekce komunikačních a informačních systémů Ministerstva obrany,[17] spadající pod zástupce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky - náčelníka štábu.[40]

Struktura

[editovat | editovat zdroj]

Velitelství pozemních sil

[editovat | editovat zdroj]

Taktickou úroveň velení a řízení zajišťuje Velitelství pozemních sil, které plánuje, řídí a organizuje přípravu sil a prostředků.[41] Struktura pozemních sil zahrnuje bojové síly, síly bojové podpory a síly bojového zabezpečení.[42]

U příležitosti oslav 105. výročí vzniku samostatného Československa propůjčil prezident Petr Pavel Velitelství pozemních sil čestný název „Armádního generála Vojtěcha Borise Luži“.[43]

Bojové síly

[editovat | editovat zdroj]
Technika 7. mechanizované brigády

Síly bojové podpory

[editovat | editovat zdroj]
Baterie samohybných houfnic DANA 13. dělostřeleckého pluku

Síly bojového zabezpečení

[editovat | editovat zdroj]
Tatra 815-2 Multilift Mk.IV

Organizace a výzbroj malých jednotek

[editovat | editovat zdroj]

Výzbroj družstva

[editovat | editovat zdroj]
Voják vyzbrojený útočnou puškou CZ 805 s podvěsným granátometem CZ 805 G1

Standardní útočnou puškou vojáků Pozemních sil Armády České republiky je CZ BREN 2 (5,56 × 45 mm NATO), nahrazující předchozí generaci CZ 805 BREN (5,56 × 45 mm NATO), kterou dostávají příslušníci aktivní zálohy místo samopalů vzor 58 (7,62 × 39 mm). Záložní služební zbraní vojáků jsou pistole CZ 75 SP-01 Phantom, nahrazované zbraněmi CZ P-10C (obě 9 × 19 mm Parabellum).

Odstřelovači na úrovni družstev, neboli přesní střelci, byli před zavedením pušek pro přesnou střelbu CZ BREN 2 PPS (7,62 × 51 mm NATO) vyzbrojeni puškami SVD (7,62 × 54 mm R). Kulometníci dostali místo univerzálních kulometů vzor 59 (7,62 × 54 mm R) lehké kulomety FN Minimi 7.62 (7.62×51mm NATO).

Protitankovou ochranu zajišťují kromě protitankových řízených střel na bojových vozidlech pěchoty reaktivní protitankové granátomety (pancéřovky) RPG-7, kterými jsou vyzbrojeni pancéřovníci, případně jednorázově použitelné RPG-75.

Mechanizované jednotky

[editovat | editovat zdroj]
Tank T-72M4 CZ a četa BVP-2 na cvičení ve vojenském újezdu Libavá
Velitel družstva ve věži BVP-2 komunikuje se sesednutým rojem
Pěší přesun mechanizovaného družstva; vpravo pancéřovník s RPG-7

Organizace mechanizovaných jednotek 7. mechanizované brigády „těžkého typu“ vychází (s menšími úpravami) ze sovětské, v níž 3 bojová vozidla pěchoty (BVP) tvořila četu a tři čety rotu, která měla celkem 10 BVP (1 pro velitele roty). Podle zdroje z roku 2019 AČR chystá kromě pořízení nových pásových bojových vozidel pěchoty také přechod na „západní“, tzv. „čtyřkovou“ organizaci se 4 BVP na četu – velitel čety má nově disponovat vlastním BVP.[44]

Mechanizovanou četu, která má „tabulkově“ 31 vojáků a 3 bojová vozidla pěchoty BVP-2, tvoří:

  • velitel čety,
  • zástupce velitele čety,
  • 2 specialisté ISR,[pozn. 3]
  • 3× mechanizované družstvo po 9 vojácích a 1 BVP-2.[44]

Mechanizované družstvo je nejmenší taktická jednotka, která plní bojové úkoly zpravidla v sestavě čety, výjimečně i samostatně. Skládá se z roje (výsadku) a osádky bojového vozidla pěchoty.[45]

Mechanizované družstvo BVP-2 (dle různých zdrojů)
Rovenský (2008)[46]Holenda (~2013)[45]Grohmann (2019)[44]
velitel družstvavelitel družstvavelitel družstva
střelec-operátorstřelec-operátorstřelec-operátor
starší řidičřidičstarší řidič
velitel rojevelitel rojevelitel roje
kulometníkstřelec z kulometustarší střelec
pancéřovníkstřelec z ruční protitankové zbraněpancéřovník
pomocník pancéřovníkastřelec z útočné puškypomocník pancéřovníka
střelecstřelec z útočné puškystřelec
odstřelovačstřelec z odstřelovací puškystarší střelec

Odstřelovač mechanizovaného družstva, poskytující přímou palebnou podporu družstvu (na rozdíl od odstřelovače – příslušníka skupiny odstřelovačů či speciálních sil, uplatňujícího speciální taktiky a postupy), byl vyzbrojený odstřelovací puškou Dragunov (SVD). V novější terminologii se jedná o střelce s puškou pro přesnou střelbu, konkrétně CZ BREN 2 PPS. Armáda České republiky používá termín „starší střelec“ jak pro vojáka vyzbrojeného PPS,[47] tak i kulometem Minimi.[48]

Pancéřovník je kromě útočné pušky BREN 2 vyzbrojen jednou pancéřovkou typu RPG-7, nebo RPG-75.[48] Vybraní střelci používají jako doplněk ke standardní výzbroji podvěsný granátomet CZ 805 G1. Jedná se o schopnost zasáhnout cíle nedosažitelné přímou střelbou, nikoliv o samostatnou pozici v družstvu.[49]

Tým odstřelovačů 4. brn s puškami Desert Tech HTI

Každý z praporů 4. brigády rychlého nasazení disponuje skupinou odstřelovačů, která obvykle působí ve tříčlenných týmech tvořených dvěma střelci a pozorovatelem.[50] Tyto jednotky působí i u 7. mechanizované brigády. Skupina odstřelovačů velitelské roty 71. mechanizovaného praporu se skládá ze tří odstřelovacích týmů.[51] V jejich výzbroji se nacházejí odstřelovací pušky, například Sako TRG-22 ráže 7,62 mm nebo Desert Tech HTI ráže 12,7 mm. Hlavním úkolem týmů odstřelovačů je spíše pozorování, střelba se vede na vzdálenost 800 až 1000 metrů na prioritní cíle v podobě vozidel, spojovacích uzlů nebo radarů.[50]

Voják 41. mechanizovaného praporu a Pandur II na cvičení Saber Junction 2014
Kulometník s FN MINIMI opouští KBVP Pandur II

Taktika mechanizovaných útvarů 4. brigády rychlého nasazení „středního typu“ vyzbrojených kolovými bojovými vozidly pěchoty (KBVP) Pandur II spočívá podle plukovníka Jiřího Líbala, bývalého velitele 41. mechanizovaného praporu, ve vedení útoku pěchotou, kterou na dálku podporují KBVP disponující kvalitními pozorovacími přístroji a přesnou výzbrojí s velkou palebnou silou a dostřelem. Průchodnost terénem je u kolových vozidel nižší než už pásových BVP.[52]

Mechanizovaný prapor s KBVP Pandur II má 3 mechanizované roty, které se dále člení na 3 čety po 4 družstvech.[53]

Mechanizované družstvo
KBVP Pandur II[45]		Ilustrační snímek vojáků družstva
velitel osádky
střelec-operátor
řidič
velitel družstva
střelec z kulometu (kulometník)
střelec z ruční protitankové zbraně (pancéřovník)
střelec z útočné pušky
střelec z útočné pušky
střelec z odstřelovací pušky (SVD, na snímku);
po přezbrojení na BREN 2 PPS
starší (přesný) střelec[47]

Lehká motorizovaná pěchota

[editovat | editovat zdroj]

Pěchota 44. lehkého motorizovaného praporu je převážena lehkými obrněnými vozidly LOV Iveco. Základní samostatnou manévrovou jednotkou je četa 20 vojáků se 4 vozidly LOV 50B, která se dělí na dvě družstva.[54] Stejným způsobem byl organizován 74. lehký motorizovaný prapor před svou transformací na 74. mechanizovaný prapor.

LOV 50B pojme 5 vojáků
LOV 50BLOV 50B
  • velitel družstva
  • střelec-operátor
  • řidič
  • kulometník
  • střelec
  • velitel čety
  • střelec-operátor
  • řidič
  • přesný střelec
  • střelec
LOV 50BLOV 50B
  • velitel družstva
  • střelec-operátor
  • řidič
  • kulometník
  • střelec
  • zástupce velitele čety
  • střelec-operátor
  • řidič
  • přesný střelec
  • střelec

Výsadkové jednotky

[editovat | editovat zdroj]
Výsadkové družstvo 43. výsadkového praporu, existujícího v letech 1994–2020
Cvičení Rhodope 23. Výsadkové družstvo 43. výsadkového pluku s útočnými puškami CZ BREN 2, kulometem FN MINIMI a pancéřovkou RPG-75.

Před vznikem 43. výsadkového pluku byl 43. výsadkový prapor členěn na výsadkové roty, u pluku rozšířené na zesílené roty, tzv. komanda.

Výsadkovou četu 43. výsadkového praporu tvořila tři družstva a „tým Carl Gustav“ (obsluha bezzákluzové protitankové zbraně).

Výsadkové družstvo převážené vozidlem Land Rover Defender 130 Kajman se skládalo ze 6 vojáků.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ z angl. Surveillance, Target Acquisition and Reconnaissance – sledování, zjišťování cílů a průzkum
  2. ↑ Na snímku přepravník pobřežního dílu (Tatra 815) s připojeným přívěsem SP-5 na vlečný motorový člun MO-634.
  3. ↑ z angl. Intelligence, Surveillance and Reconnaissance – zpravodajství, sledování a průzkum

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Obrana České republiky v číslech 2025 [online]. Ilustrace Štěpán Mareš. Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2024 [cit. 2025-01-18]. S. 16. Dostupné online.
  2. ↑ Dlouhodobý výhled pro obranu 2030. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2015. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-25. ISBN 978-80-7278-666-4. Kapitola POZEMNÍ SÍLY, s. 13. Archivováno 25. 12. 2016 na Wayback Machine.
  3. ↑ ‚Nejtěžší klacek‘ budeme mít vybavený do roku 2025, řekl o přezbrojení 7. mechanizované brigády Kopecký. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-06-22 [cit. 2020-06-14]. Dostupné online.
  4. 1 2 FEDORKOVÁ, Jolana. V Olomouci se s vojáky rozloučil velitel vzdušných sil [online]. www.acr.army.cz, 2013-05-06 [cit. 2013-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-16.
  5. ↑ ZILVAR, Jan; PIVOŇKA, Michal. Novým velitelem Pozemních sil Armády České republiky je generál Trojánek. www.czdefence.cz [online]. 2024-12-05 [cit. 2024-12-05]. Dostupné online.
  6. ↑ ČAPEK, Karel. Velení pozemních sil přebírá brigádní generál Josef Trojánek. acr.mo.gov.cz [online]. [cit. 2024-12-08]. Dostupné online.
  7. 1 2 FEDORKOVÁ, Jolana. Pozemní síly [online]. www.acr.army.cz, rev. 2013-05-08 [cit. 2013-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22.
  8. ↑ Velitelství pozemních sil [online]. acr.army.cz, rev. 2015-11-04 [cit. 2015-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
  9. 1 2 3 PIVOŇKA, Michal. Vývoj schopností a organizační struktury 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády. Czech Army & Defence Magazine [online]. CZDEFENCE.cz, 2024-07-25 [cit. 2025-12-09]. Dostupné online.
  10. ↑ SMÍŠEK, Martin. Konec bez fanfár [online]. valka.cz [cit. 2025-12-27]. Původní zdroj: Šulc, J. (referát komunikační a organizační, Generální štáb AČR): Sdělení Tiskové a informační služby MO ČR, 15.7.2011. Dostupné online.
  11. ↑ RŮŽIČKOVÁ, Jana. Generál Pavel provedl „první výkop“ v nové organizační struktuře armády [online]. www.acr.army.cz, 2013-07-01 [cit. 2013-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03.
  12. ↑ Představujeme novou organizační strukturu Armády ČR. ATM. Roč. 45, čís. 12/2013, s. 2. ISSN 1802-4823.
  13. ↑ Zbraně a prostředky [online]. www.acr.army.cz [cit. 2013-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-10.
  14. ↑ GROHMANN, Jan. MINIMI - nový standardní kulomet pro Armádu České republiky. Armádní noviny [online]. 2012-01-15 [cit. 2013-05-30]. Dostupné online.
  15. ↑ VOSKA, Michal. Nová technika pro 21. století: Armáda slavnostně převzala první automobily Toyota Hilux. mocr.army.cz [online]. Ministerstvo obrany ČR, 10.8.2021 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online.
  16. 1 2 3 4 5 6 7 Koncepce výstavby Armády České republiky 2030. Redakce Milena Krejsová. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2019. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-13. Kapitola Pozemní síly, s. 17. Archivováno 13. 7. 2020 na Wayback Machine.
  17. 1 2 3 Kdo jsme [online]. spojar.mo.gov.cz [cit. 2026-01-07]. Dostupné online.
  18. 1 2 ROLENEC, Ota. Použití ženijních jednotek v soudobých operacích při podpoře pohybu brigádního úkolového uskupení [online]. Univerzita obrany [cit. 2020-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-14.
  19. ↑ Určení 74. mechanizovaného praporu [online]. 74mpr.army.cz [cit. 2020-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-14.
  20. ↑ BERÁNEK, Jan. Na Ukrajinu zamířily poslední československé tanky. U útvarů už je jen několik Leopardů, na desítky dalších se čeká. HN.cz [online]. Hospodářské noviny, 2025-04-08 [cit. 2025-12-13]. Dostupné online.
  21. ↑ PIVOŇKA, Michal. Josef Trojánek: Tah na bránu charakterizuje 4. brigádu rychlého nasazení asi nejlépe. CZDEFENCE.cz [online]. 2020-06-18 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online.
  22. ↑ PIVOŇKA, Michal. Ivo Zelinka: Pro rozvoj AČR bylo dlouhodobé nasazení v Afghánistánu naprosto určující. CZDEFENCE.cz [online]. 2020-06-01 [cit. 2020-06-10]. Dostupné online.
  23. ↑ 13. dělostřelecký pluk „JASELSKÝ“ [online]. 13dp.army.cz [cit. 2020-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-14.
  24. ↑ GROHMANN, Jan. Houfnice CAESAR pro Armádu České republiky [online]. Armádní noviny [cit. 2020-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-28.
  25. ↑ DUCHOSLAV, Jiří. Smlouva - Nákup francouzských děl CAESAR pro AČR [online]. Ministerstvo obrany, 2021-10-13 [cit. 2022-12-16]. Dostupné online.
  26. ↑ Ministerstvo obrany navýšilo objednávku na děla CAESAR [online]. Army.cz, 2022-12-16 [cit. 2022-12-16]. Dostupné online.
  27. ↑ KUGLER, Gabriela. Dělostřelci slaví 20 let existence, modernizací projdou jako jedni z prvních. acr.army.cz [online]. 2023-09-11 [cit. 2023-09-11]. Dostupné online.
  28. ↑ Útvary brigády [online]. 7mb.army.cz [cit. 2020-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-23.
  29. ↑ | 41mpr.army.cz. 41mpr.army.cz [online]. [cit. 2023-09-11]. Dostupné online.
  30. ↑ 44. lehký motorizovaný prapor | motorizovaná rota AZ a minometná četa AZ. www.az44lmopr.cz [online]. Ministerstvo obrany ČR [cit. 2023-12-27]. Dostupné online.
  31. ↑ Výzbroj - 43. výsadkový pluk. 43vysadkovypluk.cz [online]. [cit. 2023-09-11]. Dostupné online.
  32. 1 2 O nás – 15. ženijní pluk Generála Karla Husárka [online]. zenijnipluk.army.cz [cit. 2020-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-14.
  33. ↑ O nás 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany [online]. 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany [cit. 2020-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-14.
  34. ↑ Velitelská rota | 42mpr.army.cz. 42mpr.army.cz [online]. Ministerstvo obrany ČR [cit. 2023-12-28]. Dostupné online.
  35. ↑ Organizační struktura 44. lehkého motorizovaného praporu.. 44lmopr.army.cz [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online.
  36. ↑ KVAČR 2030, str. 22
  37. ↑ 14. pluk logistické podpory [online]. 14plogp.army.cz [cit. 2020-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-14.
  38. ↑ KVAČR 2030, str. 21
  39. 1 2 O nás - organizační struktura 53. pPzEB [online]. 53. pluk průzkumu a elektronického boje [cit. 2020-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-14.
  40. ↑ Zástupce náčelníka Generálního štábu - náčelník štábu [online]. acr.mo.gov.cz, rev. 2025-02-12 [cit. 2026-01-07]. Dostupné online.
  41. ↑ DVOŘÁKOVÁ, Magdalena. Velitelství pozemních sil se stěhuje z Prahy do Olomouce [online]. army.cz, 2020-05-28 [cit. 2020-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-05.
  42. ↑ VELITELSTVÍ POZEMNÍCH SIL AČR [online]. acr.army.cz, rev. 2020-05-28 [cit. 2020-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-14.
  43. ↑ 105 let od vzniku Československa si na Vítkově připomněli politici, armáda i veřejnost [online]. mo.gov.cz, 2023-10-28 [cit. 2025-09-26]. Dostupné online.
  44. 1 2 3 GROHMANN, Jan. Armáda ČR hledá nové BVP: Velikost výsadku. Armádní noviny [online]. 2019-05-15 [cit. 2020-06-11]. Dostupné online.
  45. 1 2 3 HOLENDA, Bohumil. Charakteristika mechanizovaného družstva [online]. Univerzita obrany [cit. 2020-06-13]. Datum vydání neuvedeno. Projekt CZ.1.07/2.2.00/28.0326 byl realizován od 26. června 2013 do 30. září 2015. Dostupné online.
  46. ↑ ROVENSKÝ, Dušan. Palebný tým – základní organizační prvek pěších družstev moderních armád. Vojenské rozhledy. 2008, roč. XVII. (XLIX.), čís. 4, s. 123–136. ISSN 1210-3292.
  47. 1 2 DOSOUDIL, Petr. Materiální zdroje mobilizace AČR na počátku 21. století. Vojenské rozhledy [online]. Univerzita obrany [cit. 2026-01-26]. Roč. 2022, čís. 1. Dostupné online. ISSN 2336-2995.
  48. 1 2 Vybavení AZ [online]. 42. mechanizovaný prapor „Svatováclavský“ [cit. 2026-01-26]. Dostupné online.
  49. ↑ 7. mechanizovaná brigáda Hranice, 2026-01-29 [cit. 2026-02-01]. Dostupné online.
  50. 1 2 Jan Zilvar; Michal Pivoňka. 4. brigáda rychlého nasazení: Tam, kde jiní nestačí aneb vize moderního válčení. CZDEFENCE.cz [online]. 2024-07-15 [cit. 2026-01-30]. Dostupné online.
  51. ↑ Organizační struktura [online]. 71mpr.mo.gov.cz [cit. 2026-01-30]. Dostupné online.
  52. ↑ VAŇOUREK, Martin. Tam, kde jiní nestačí : 4. brigáda rychlého nasazení „Obrany národa“. Brno: CPress, 2020. ISBN 978-80-264-3188-6. Kapitola 41. mechanizovaný prapor, s. 70–71.
  53. ↑ Mechanizované roty [online]. 42. mechanizovaný prapor „Svatováclavský“ [cit. 2026-01-28]. Dostupné online.
  54. ↑ ZETOCHA, Karel. Bojové použití lehké pěchoty: taktika s LOV Iveco. S. 85–106. Vojenské rozhledy [online]. Univerzita obrany, 2018 [cit. 2020-06-03]. Čís. 1, s. 85–106. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-03. ISSN 2336-2995.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Koncepce výstavby Armády České republiky 2030. Odpovědný redaktor Milena Krejsová. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2019. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-13.  Archivováno 13. 7. 2020 na Wayback Machine.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pozemní_síly_Armády_České_republiky&oldid=25643972“