Praha-Bubny (nádraží)
| Praha-Bubny | |
|---|---|
 Nádražní budova | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Hlavní město Praha |
| Město | Praha (část Holešovice) |
| Souřadnice | 50°6′6″ s. š., 14°26′23″ v. d. |
  Praha-Bubny Praha-Bubny, Praha | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 570366[1] |
| Tratě | Praha–Děčín, Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník |
| Nadmořská výška | 195 m n. m. |
| V provozu od | 1868 |
| Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo ESA 44[1] (DOZ z CDP Praha)[2] |
| Dopravní koleje | 13[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (3)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | terminál MHD Vltavská (300 metrů) |
| Služby ve stanici |  |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Praha-Bubny je železniční stanice v Praze-Holešovicích v oblasti bývalé vsi Bubny na adrese Bubenská 177/8b na železniční trati Praha–Kladno v úseku jejího souběhu s železniční tratí Praha–Děčín v její větvi vedoucí z Masarykova nádraží, nedaleko stanice metra C Vltavská. Součástí stanice je železniční zastávka Praha-Holešovice zastávka[1] na kralupské trati a bývalé dílny pro opravy vozidel, bývalá výtopna aj. Od července 2017 až do května 2020 během rekonstrukce Negrelliho viaduktu ve stanici nezastavovaly vlaky osobní dopravy.
V lednu 2023 byla zahájena přestavba stanice v souvislosti s modernizací úseku Praha-Bubny – Praha-Výstaviště trati na Kladno. Od 12. března je v příslušném úseku zastavena doprava a vlaky na Kladno jsou výchozí ze stanice Praha-Dejvice,[3] zatímco provoz kralupské trati byl převeden na jednokolejnou přeložku procházející po východním okraji areálu.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Severní státní dráha směrem k Podmoklům (Děčínu) byla zprovozněna již v roce 1850. Stavba nádraží však započala až v roce 1866, kdy se začala stavět spojka Buštěhradské dráhy ze stanice Praha-Dejvice, která Buštěhradskou dráhu napojila na trať tehdy již vlastněnou Společností státní dráhy, a tím umožnila jízdu vlaků přes Negrelliho viadukt na dnešní Masarykovo nádraží. Spojka byla zaústěna do bubenského nádraží a provoz zahájen 27. dubna 1868. Současná nádražní budova pochází z roku 1923.
Původně se nádraží nazývalo Bubna a roku 1911 bylo přejmenováno na Bubny horní nádraží (část Buštěhradské dráhy) a Bubny dolní nádraží (část tehdy již znovu zestátněné Severní státní dráhy). V roce 1933 byl název obou částí sjednocen na Bubny a v roce 1941 přejmenován na nynější Praha-Bubny.
V letech 1941 až 1945 odsud odcházely transporty pražských Židů, soustředěných v areálu Radiotrhu (naproti Veletržním paláci), do ghett v Lodži a Terezíně.
Modernizace
[editovat | editovat zdroj]Od ledna 2023 probíhá rekonstrukce úseku Praha-Bubny – Praha-Výstaviště včetně stanice Praha-Bubny. Stavba je součástí modernizace železnice Praha–Kladno s odbočkou na letiště Ruzyně. V rámci modernizace budou zřízena dvě vnější a jedno ostrovní nástupiště s vestibulem pod kolejištěm. Nástupiště budou umístěna blíže ke stanici metra Vltavská a stanice bude sloužit pro osobní vlaky tratě na Kladno a letiště i tratě do Kralup nad Vltavou. Zastávka Praha-Holešovice zastávka bude zrušena.[3] Tratě vycházející ze stanice mají být vedeny po estakádě a na trati do Kladna má přibýt stanice Praha-Výstaviště.[4]
Od 11. května 2023 je stanice zapojena do dálkového ovládání z CDP Praha.[2]
Depo a dílny
[editovat | editovat zdroj]
Součástí vybudovaného nádraží bylo i velké depo, rozsáhlé dílny a výtopna. Největší část železničního depa vybudovala v letech 1869–1873 společnost Severní státní dráha, které již nedostačovaly prostory u Masarykova nádraží. Prostory měly kapacitu až 140 vozů a patřila k nim lakovna a pila. V roce 1948 bylo nákladové nádraží s pilou Karl Neuber v Praze VII-Bubnech znárodněno na základě vyhlášky č. 2339/1948, o znárodnění podniků velkoobchodních v oboru obchodu s palivy, a s ním též všechny související podniky.[5] Opravny prošly v letech 1956–1958 rekonstrukcí, která umožnila úpravy většího portfolia vozů včetně elektrických jednotek, hlavně řady 451. Později se začaly dílny specializovat na opravy poštovních vozů a během roku 2000 byl provoz v dílnách ukončen úplně.[zdroj?]
Budova dílen byla výjimečná i svými rozměry 160 × 65 m. Po léta zde byly deponovány vládní salonní vozy, poté i vozy pro nostalgické vlaky. Opravy vozů se zde prováděly do května 2013, již v režii soukromé firmy.[6]
V roce 2006 byly rozsáhlé pozemky v obvodu stanice ve výběrovém řízení prodány za 1,1 miliardy korun společnosti Orco Omikron z realitní skupiny Orco Property Group, která v oblasti plánuje v horizontu deseti let vystavět obytný, zábavní a administrativní komplex.[7][nedostupný zdroj]
Projekt nové čtvrti původně počítal s výstavbou luxusních i klasických bytů, kancelářských prostor, nové školy, zdravotnického zařízení a univerzitního kampusu.[8]
Památková ochrana a snahy o záchranu dílen
[editovat | editovat zdroj]Areál nádraží, výtopen a dílen byl roku 2004 prohlášen kulturní památkou České republiky, roku 2008 však byla památková ochrana omezena pouze na objekt nádražní vodárny, která tak je chráněna dosud. Později bylo zmiňováno, že v památkové ochraně zůstaly i vnitřní sloupy budov, ale ty v seznamu nemovitých kulturních památek nejsou uvedeny.
Nadšenci pro záchranu budovy navrhovali, aby zde byla buď zachována opravna, nebo zřízena například koncertní síň či železniční muzeum.[6] Majitel a developer dosáhl zrušení památkové ochrany, získání a opakovaného prodloužení demoličního výměru a nakonec CPI Property Group podnikatele Radovana Vítka, kterou si Orco Property Group najala jako developera, budovu zbourala.
Nově nastoupivší vedení městské části Praha 7 se poslední půlrok před demolicí intenzivně snažilo o záchranu budovy, developer po stejnou dobu intenzivně připravoval demolici. Starosta Jan Čižinský tvrdil, že studie počítaly se zachováním dílen a jednatelé společnosti půl roku tajili, že připravují demolici, což označoval za podvod. Představitelé developera oponovali, že platný demoliční výměr byl řádně vydán v roce 2010 a opakovaně prodlužován, naposledy v roce 2013 s platností do konce roku 2015, z čehož musel být záměr investora zřejmý. Generální ředitel Orco Property Group Jiří Dedera uvedl, že demolice je v souladu s dlouhodobou strategií i řádně projednaným a schváleným záměrem. Starosta pohrozil, že nyní městská část bude vůči investorovi méně vstřícná, protože celé území je ve stavební uzávěře.[9] Podobně se vyjádřil i náměstek pražské primátorky Matěj Stropnický:. „Jestli si developer CPI, vlastník areálu, myslí, že nejlepší příspěvek do jednání s městem, jak z území Bubnů odstranit stavební uzávěru a umožnit jeho zástavbu, je zbourat cenné drážní dílny, je třeba říci, že tomu tak není. Naopak, tyto haly vytvářejí kouzlo místa a měly by se stát součástí budoucí zástavby“.[10] Starosta Jan Čižinský řekl, že firma CPI postupuje s neúctou k technickému historickému dědictví, a demolici přirovnal k bourání zimního stadionu na Štvanici.[10] Starosta Jan Čižinský i primátorka Prahy Adriana Krnáčová se spolu s ministrem financí a stranickým šéfem primátorky Andrejem Babišem i po zahájení demolice ještě pokoušeli vyjednat zachování alespoň části budov.[8]
Investor demolici dlouho z finančních důvodů odkládal, změna nastala s tím, když jej majetkově ovládl podnikatel Radovan Vítek.[10]
Demolice areálu dílen začala 7. září 2015 a demoliční práce měly trvat tři měsíce.[8] Mluvčí investora Jan Burian uvedl, že se památková ochrana týká pouze vnitřních sloupů, které firma zachová a předá památkářům tak, jak se s nimi před lety dohodla. Samotné budovy byly podle něj v natolik katastrofálním stavu, že by nebylo reálné je zachránit. Generální ředitel Orco Property Group Jiří Dedera však v době zahájení demolice tvrdil, že duch místa v této lokalitě nezanikne, protože významné architektonické prvky industriální výstavby budou zachovány a zakomponovány v budoucí podobě projektu.[8]
(Aleš Veselý, 2015)
nádraží Praha-Bubny
Památník ticha
[editovat | editovat zdroj]Dne 9. března 2015 byla na nádraží Praha-Bubny slavnostně odhalena rozměrná plastika s názvem „Brána nenávratna“ od sochaře Aleše Veselého v podobě dvacetimetrové koleje zdvižené k nebi (symbolizuje Jákobův žebřík). Datum odhalení této instalace je i připomínkou noci z 8. na 9. března 1944, kdy bylo zavražděno téměř 4000 vězňů takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi. Obří artefakt stojí na místě židovských transportů jako brána na cestě, kterou procházely válečné transporty k deportačním vlakům. Socha nese poselství, že nádraží poznamenané tragickými osudy pražských Židů (odtud bylo deportováno v letech 1941 až 1945 na 50 000 židovských občanů Prahy do Terezína a jiných koncentračních táborů) je připraveno k plánované přestavbě na Památník ticha jako připomínku obětí holokaustu. [11][12]
Projekt na přestavbu nádraží na Památník ticha jako vzpomínkové centrum holokaustu a moderní historie obecně získal stavební povolení i výjimku ze stavební uzávěry. Společnost „Památník Šoa Praha“ uzavřela s Českými drahami smlouvu na padesátiletý pronájem nádražní budovy. Autorkou projektu přestavby nádraží je Šárka Malá z ateliéru Romana Kouckého.
Zastávky v areálu nádraží
[editovat | editovat zdroj]Praha-Holešovice zastávka
[editovat | editovat zdroj]Železniční zastávka Praha-Holešovice zastávka leží přibližně 500 metrů severně od budovy bubenského nádraží na jeho zhlaví. Byla zřízena v roce 1890 a zastavují v ní osobní vlaky větve děčínské trati vedoucí z Masarykova nádraží, které nádražím Praha-Bubny projíždějí. Důvodem je lepší dostupnost návazné dopravy a bezpečnost cestujících, protože na nádraží v Bubnech se kolejiště děčínské trati nachází až za kolejištěm trati do Kladna, které by bylo nutné přecházet.
Praha-Bubny Vltavská
[editovat | editovat zdroj]Zastávka byla zřízena na kusé koleji roku 2017 po dobu výluky z důvodu rekonstrukce Negrelliho viaduktu. Vlaky ze směru od Kladna zde končily, ze směru od Ústí nad Labem jezdily odklonem přes nádraží Praha-Holešovice. Ze zastávky bylo možné přestoupit na tramvaje a na metro linky C ve stanici Vltavská. Po ukončení rekonstrukce viaduktu přestala být od 1. června 2020 používána a vlaky opět začaly zastavovat ve stanici Praha-Bubny.[13]
Propojení přes kolejiště
[editovat | editovat zdroj]Podle zprávy z února 2016 městská část Praha 7 chtěla na jaře 2016 jednat se SŽDC o vybudování lávky, která by spojovala Veletržní a Dělnickou ulici přes kolejiště. Mělo jít o dočasnou stavbu do doby, než bude hotová nová výstavba kolem železnice.[14]
V únoru 2024 započala výstavba 400 metrů dlouhé spojky pro pěší a cyklisty spojující Veletržní a Dělnickou ulici. Stezka má vést pod kolejištěm a v budoucnu ji mají nahradit nové ulice[15]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e Plánek stanice Praha-Bubny. Portál Provozování dráhy. Správa železnic, leden 2020.
- ↑ a b JAVŮREK, Tomáš. Novinky. Portál provozování dráhy [online]. Správa železnic, 2023-05-11 [cit. 2023-05-22]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠINDELÁŘ, Jan. V Praze začala čtyřmiliardová modernizace trati mezi Bubny a Výstavištěm. Zdopravy.cz [online]. AvizerZ, 2023-01-12 [cit. 2023-05-11]. Dostupné online.
- ↑ NEVYHOŠTĚNÝ, Jan. Obrazem: Nové nádraží Bubny už roste do výšky. Dron fotil největší pražské železniční staveniště [online]. 2024-03-24 [cit. 2024-04-07]. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška č. 2339 ze dne 23. září 1948, o znárodnění podniků velkoobchodních v oboru obchodu s palivy. Úřední list Československé republiky. I. 1948, částka 185. Dostupné také z: https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=19538&Section=1&IdPara=1&ParaC=2
- ↑ a b PEŇÁS, Jiří. Depo v Bubnech? To byl unikát. Praha přišla o unikátní industriální památku. Lidovky.cz [online]. 18. září 2015 7:00 [cit. 27. 8. 2018]. Dostupné z: https://www.lidovky.cz/depo-v-bubnech-to-byl-unikat-praha-prisla-o-unikatni-industrialni-pamatku-1l6-/design.aspx?c=A150918_085527_ln-bydleni_mpr
- ↑ Správa železniční dopravní cesty. Drážní pozemky v Praze Bubny prodány [online]. Praha: Správa železniční dopravní cesty, 14. července 2006 [cit. 2009-06-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d ČTK. Začíná demolice nádraží Bubny. Barbarství, bouří se Praha 7. In: Aktuálně.cz [online]. 7. 9. 2015 [cit. 27. 8. 2018]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/regiony/praha/zacina-demolice-nadrazi-bubny-barbarstvi-bouri-se-praha-7/r~345a29de555511e599c80025900fea04/
- ↑ Bagry rozkousávají Bubny. Podívejte se, jak vypadaly během provozu. Lidovky.cz. 9. 9. 2015 13:17 [cit. 27. 8. 2018]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/bagry-rozkousavaji-bubny-podivejte-se-jak-vypadaly-behem-provozu-1ck-/zpravy-domov.aspx?c=A150909_131852_ln_domov_ELE
- ↑ a b c Demolice na nádraží Praha-Bubny – radnice Prahy 7 mluví o barbarství. In: Česká televize [online]. 9. 9. 2015 [cit. 27. 8. 2018]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1580150-demolice-na-nadrazi-praha-bubny-radnice-prahy-7-mluvi-o-barbarstvi
- ↑ Socha Aleše Veselého avizuje vznikající Památník ticha na nádraží Bubny [online]. ČTK, 2015-03-09 [cit. 2015-03-09]. Dostupné online.
- ↑ šaf. Jákobův žebřík byl vztyčen. Na Památník ticha už teď chybí jen peníze. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2015-03-09 [cit. 2015-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Vlaky se na Negrelliho viadukt vrátí 1. června, zastávka blízko metra zmizí. In: IDnes.cz. ČTK, 27. května 2020. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online.
- ↑ LEDERER, Benedikt. Štvanice může být křižovatkou lávek. Vzniknout mohou i jinde v Holešovicích. Pražský deník.cz [online]. 4. 2. 2016 [cit. 27. 8. 2018]. Dostupné z: https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/stvanice-muze-byt-krizovatkou-lavek-vzniknout-mohou-i-jinde-v-holesovicich-20160204.html
- ↑ Praha 7: Začíná výstavba spojky Holešovic a Bubnů. Městem na kole [online]. 2024-02-19 [cit. 2024-04-07]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Železniční trať Praha–Děčín
- Železniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník
- Severní státní dráha
- Buštěhradská dráha
- Bubny
- Seznam železničních stanic v Praze
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Praha-Bubny na Wikimedia Commons - České dráhy: Praha-Bubny
- České dráhy: Praha-Bubny Vltavská
- Informace o nádraží Praha-BubnyArchivováno 4. 3. 2019 na Wayback Machine.
- Informace o Praha-Holešovice zastávkaArchivováno 17. 6. 2017 na Wayback Machine.
- Pražský deník: Nádraží Bubny – zašlá sláva zmizí pod modernou
- Vyhláška č. 2339/1948 Ú.l.I, o znárodnění podniků velkoobchodních v oboru obchodu s palivy
- Praha-Bubny na Atlas Drah
- Praha-Bubny nákladní nádraží na Atlas Drah
- Praha-Bubny St. 1 na Atlas Drah
- Praha-Bubny Vltavská na Atlas Drah
- Praha-Holešovice zastávka na Atlas Drah
