Trnovany (železniční zastávka)
| Trnovany | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Česko |
| Město | Žatec |
| Souřadnice | 50°19′9,21″ s. š., 13°35′49,86″ v. d. |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 532879[1] |
| Trať | Lužná u Rakovníka – Chomutov |
| Nadmořská výška | 200[1] m n. m. |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (2)[1] |
| Kód památky | 107101 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Trnovany jsou železniční zastávka a nákladiště[2] na rozhraní katastrálních území Trnovany u Žatce a Bezděkov u Žatce v okrese Louny. Leží v km 98,015 neelektrizované jednokolejné železniční tratě Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov.[1] Výpravní budova a budova překladiště byly v roce 2023 Ministerstvem kultury České republiky prohlášeny kulturní památkou České republiky.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Železniční zastávka Trnovany byla postavena a uvedena do provozu na pražsko-lánské koněspřežce, která byla přestavěna a uvedena do provozu na úseku Buštěhradské dráhy (BEB) ze Stochova do Chomutova 4. února 1871 (pro nákladní dopravu už 20. listopadu 1870).[4] Původní název stanice Trnovan byl v období 1938–1945 pozměněn na Trnowan. Po válce stanice nesla název Trnovany u Žatce a od roku 1961 Trnovany. Od roku 2007 zastávka není pravidelně obsluhována osobními vlaky.[1]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Areál železniční zastávky leží na rozhraní katastrálního území Bezděkov a Trnovany. Součástí původní železniční zastávky byla výpravní budova, překladiště, strážní domek č. 48, stavědlo 1, stavědlo 2, v km 98,142 bylo staniční skladiště zboží a surovin s nakládkovou a vykládkovou rampou, na severní straně stanice byla točna pro otáčení vozidel a další doplňkové stavby. Postupně bylo redukováno kolejiště.[5]
V roce 2011 se ještě jednalo o stanici se třemii dopravními kolejemi a jednou kusou manipulační kolejí. Dopravní koleje byly vybaveny úrovňovými sypanými nástupišti. Staniční zabezpečovací zařízení bylo elektromechanické.[6]
Výpravní budova[editovat | editovat zdroj]
Výpravní budova 3. třídy je postavena v neoklasicistním stylu podle typizovaného plánu BEB, kterou navrhl Ing. arch. Josef Chvála, hlavní inženýr pozemních staveb BEB. Podle stejného typizovaného plánu byly postaveny výpravní budovy ve stanicích Sádek u Žatce, Vojkovice nad Ohří, Chodově (později zvýšena), Stochově (přestavěna). Původní výpravní budovy III. třídy v Ostrově nad Ohří, Klášterci nad Ohří, Kynšperku nad Ohří a v Novém Sedle byly zbourány a nahrazeny novými stavbami podle projektu inženýra Antonína Königa.[4][7][8]
Typová výpravní budova má dvoupodlažní střední rizalitovou část se sedlovou střechou na čtvercovém půdorysu obrácenou štítovým průčelím do kolejiště se čtyřmi osami v lizénových rámech. V trojúhelníkovém štítu uprostřed je jedno sdružené obdélné okno. Třetí osa v přízemí je vstup do budovy s půlkruhovým záklenkem. Po stranách byla přistavěna půlpatrová křídla se třemi osami. Okna v přízemí mají půlkruhová zakončení. V patře střední části a půlpatrových křídlech jsou obdélná okna v profilovaných šambránách (ve střední části s nadokenní římsou). V pravém křídle jsou v druhé a třetí ose jsou vstupy s půlkruhovým zakončením. Štítové strany křídel mají v přízemí zaslepená okna lemovaná pilastry vybíhajících ze soklu. Na hlavice pilastrů nasedají profilované arkády. Ve štítech je jedno obdélné okno s jednoduchou profilovanou šambránou a s nadokenní a parapetní římsou. V severním štítu je okno zaslepené.[5]
Překladiště[editovat | editovat zdroj]
Budova překladiště byla postavena na půdorysu obdélníku se sedlovou střechou krytou plechem. Okapová část rovnoběžná s kolejištěm má pět os v lizénových rámech. V první, třetí a páté ose jsou vysoké profilované okenní otvory. V druhé a čtvrté ose jsou vstupní otvory. Všechny otvory ukončuje štukový segmentový záklenek. Okapová část otevřená k obslužné ulici má pět vstupních otvorů. První, třetí a pátý otvor je zaslepený. Severní štítová strana má dva zaslepená okna se segmentovým zakončením a nad nimi kruhové okno. Jižní štítová strana má dva vstupy. Krov je hambalkový s ležatou stolicí.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e Trnovany (zast+nákl). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Staniční řád železniční stanice Měcholupy. Ústí nad Labem: Správa železnic, 2023.
- ↑ Areál železniční stanice - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online.
- ↑ a b KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraži. 2: Severní státní dráha, Brnénsko-Rosická dráha, Buštěhradská dráha. 1. vyd. Litoměřice: Čada, 2005. 306 s. ISBN 978-80-86765-02-0. S. 202, 203, 226 a 227.
- ↑ a b c TREJBALOVÁ, Eva. Rozhodnutí o prohlášení za KP. iispp.npu.cz [online]. Ministerstvo kultury České republiky, 2023-10-02 [cit. 2024-04-06]. Dostupné online.
- ↑ GAHAI, Lukáš. Optimalizace traťového úseku Kladno – Rakovník, Lužná u Rakovníka - Žatec [online]. Pardubice: 2011 [cit. 2024-04-10]. S. 25. Diplomová práce. Dostupné online.
- ↑ Nově zapsané kulturní památky v Ústeckém kraji za druhou polovinu roku 2023. www.npu.cz [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online.
- ↑ VALCHÁŘOVA, Vladislava; BERAN, Lukas; ZIKMUND, Jan. Industriální topografie: prumyslová architektura a techniké stavby. Příprava vydání Vladislava Valchářová. Praha: CVUT 368 s. ISBN 978-80-01-04833-7. Kapitola Železniční stanice Trnovany, s. 262.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Trnovany na Wikimedia Commons
