Opatovice nad Labem
| Opatovice nad Labem | |
|---|---|
 Radnice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Pardubice |
| Obec s rozšířenou působností | Pardubice (správní obvod) |
| Okres | Pardubice |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°8′44″ s. š., 15°47′26″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 837 (2024)[1] |
| Rozloha | 12,01 km²[2] |
| Nadmořská výška | 225 m n. m. |
| PSČ | 533 45 |
| Počet domů | 681 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Pardubická 160 533 45 Opatovice nad Labem podatelna@opatovicenadlabem.cz |
| Starosta | Pavel Václav Kohout |
| Oficiální web: www | |
  Opatovice nad Labem | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 575429 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Opatovice nad Labem jsou obec v okrese Pardubice v Pardubickém kraji. Žije zde přibližně 2 800[1] obyvatel. Součástí obce je i vesnice Pohřebačka.
Asi 1500 metrů na jih se nalézá uhelná elektrárna Opatovice nad Labem, severně vodní elektrárna na Labi.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1073 ze zakládací listiny Opatovického kláštera a zní terras Opatouicih[4]. V té době zde zřídil jistý Mikulec Cellu. Na klášter benediktinů s kostelem sv. Vavřince ji povýšil král Vratislav II. roku 1086, nadal jej statky, mezi nimiž byla jmenována také ves Opatovice. Mniši v čele s opatem Bolebudem přišli z kláštera v Břevnově[5]. Roku 1227 se připomíná opat Conrad z Opatovic (abbas de Opatowic). Roku 1421 klášter dobyli a jeho budovy vypálili husité. Mniši uprchli do Slezska a již se nevrátili. Nadále však po opatovi zůstal místní název obce i patrocinium kostela. V 16. století patřily Opatovice s okolními vesnicemi ke zboží Pernštejnů z Pardubic.
Znak
[editovat | editovat zdroj]Ve znaku obce je rošt - symbol mučednické smrti zdejšího chrámového patrona sv. Vavřince, a berla, která byla společně s infulí (mitrou) odznakem úřadu opata zdejších benediktinů. Vlny značí řeku Labe.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- kostel sv. Vavřince ze 13. století
- Morávkův mlýn - stojí na místě Opatovického kláštera benediktinského řádu, vypáleného roku 1421 husity[6], je to chráněná oblast
- rozsáhlá archeologická naleziště po slovanských kmenech
- sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Václava
- pomník obětem I. a II. světové války v parku Karlín
- uměle vytvořený Opatovický kanál o celkové délce 32,7 km budovaný v 11. až 15. století činností benediktinů a Pernštejnů , vlévá se zpět do Labe u obce Semín
- akvadukty
Vzdělání
[editovat | editovat zdroj]- Základní škola (vyučuje se asi 350 žáků)
- Mateřská škola
- Obecní knihovna
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Při okrajích zastavěného území obce procházejí dálnice D35 a silnice I/37 (vedená jako silnice pro motorová vozidla), vzájemně propojené mimoúrovňovou křižovatkou Opatovice.
Územím obce prochází elektrizovaná železniční trať z Pardubic do Hradce Králové. Železniční stanice Opatovice nad Labem-Pohřebačka (do prosince 2014 Opatovice nad Labem) se nachází na severním okraji zastavěného území v katastrálním území Pohřebačka. Je do ní zapojena elektrizovaná vlečka elektrárny a vychází z ní též spojka do odbočky Plačice na trati z Velkého Oseka do Hradce Králové. V letech 2014-2015 proběhla modernizace a zdvojkolejnění přiléhajícího úseku trati (směr Stéblová), na kterém vznikla nová železniční zastávka Opatovice nad Labem blíže obci, a osobní vlaky přestaly v dosavadní stanici Opatovice nad Labem-Pohřebačka zastavovat. Především na požadavek obyvatel Březhradu však bylo změnou od 4. 4. 2016 obnoveno zastavování zhruba každého druhého vlaku.[7]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Jan Neplach (1322-1371) - významný opat zdejšího kláštera, kronikář a diplomat na dvoře Karla IV.
- Emanuela Nohejlová-Prátová (1900-1995) - česká historička, numismatička a vysokoškolská profesorka[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ A. Profous, Místní jména v Čechách, III, s. 280 [1]
- ↑ Josef Šrámek: Mezi normou, reformou a praxí: Proboštství benediktinských klášterů v Čechách a na Moravě ve středověku. FFUP Olomouc 2016, kap. IV.5.
- ↑ Petr Sommer-Pavel Vlček-Dušan Foltýn:Encyklopedie českých klášterů. Libri Praha 1997, s.401
- ↑ http://www.zelpage.cz/zpravy/9470 zpráva na portálu ŽelPage
- ↑ [2]
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Emanuela Nohejlová-Prátová: Letopisy kláštera opatovického. Praha 1925
- Pavel Vlček, Petr Sommer, Dušan Foltýn: Encyklopedie českých klášterů. Libri Praha 1998, ISBN 80-85983-17-6, s. 401
- Petr Borovec: Živelné pohromy v obci Opatovice nad Labem (1886-1961). In: Zprávy klubu přátel Pardubicka 38, č. 5-6, 2003, s. 173-177.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Opatovice nad Labem na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Opatovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Opatovice nad Labem v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Tepelná elektrárna (uhelná) Opatovice nad Labem
