One World Trade Center

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
One World Trade Center
South Manhatten from Staten Island Ferry 2 (New York) (43429220040).jpg
Účel stavby

kanceláře, observatoř (restaurace)

Základní informace
Slohpostmoderní architektura
ArchitektDavid Childs
Výstavba2006–2013
Cena3.9–4,2 mld. USD
Materiálysklo, ocel, vyztužený betonem
StavitelTishman Realty & Construction
Současný majitelPANYNJ
Technické parametry
Nejvyšší bod546.2 m
Výška střechy417 m
Architektonická541.3 m
Počet podlaží104 (reálných 94 pater + 5 podzemních) z toho 28 mechanických
Podlahová plocha287 999 m2
(325,279 m2)
Počet výtahů73 (71)
Výškový rekord
Nejvyšší budova na západní polokouli
PředchůdceWillis Tower
Poloha
AdresaNew York, USAUSA USA
Ulice285 Fulton Street
Souřadnice
Další informace
Webwww.onewtc.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

One World Trade Center (zkráceně One WTC, případně WTC 1 nebo 1 WTC), v překladu Obchodní centrum jednoho světa, dříve známý jako Freedom Tower (Věž svobody), je mrakodrap postavený v bezprostřední blízkosti místa, kde stály původní budovy Světového obchodního centra (tzv. dvojčata), které byly zničeny teroristickými útoky z 11. září 2001. Stavba byla dokončena instalací stožáru 10. května 2013, čímž se (k roku 2020) stává sedmou nejvyšší budovou světa a nejvyšší na západní polokouli – s architektonickou výškou 541,3 metru (1776 stop – odkaz na rok deklarace nezávislosti) a se 104 standardními podlažími (z toho reálných 94 nadzemních pater, 5 podzemních).[1][2][3] Budova byla slavnostně otevřena 3. listopadu 2014. Navrhl ji americký architekt David Childs (*1941) ze společnosti Skidmore, Owings & Merrill. Na charakteru budovy se částečně podílel i americký architekt s polskými kořeny Daniel Libeskind (*1946).[4]

Mrakodrap se stal novou architektonickou dominantou, který znovu opanuje panorama New Yorku. Je součástí nového komplexu World Trade Center v newyorském Lower Manhattanu. One WTC obsahuje pokročilé bezpečnostní systémy, které nejen splňují, ale i překonávají závazné požadavky města New York (obzvláště po 11. září), čímž se stal vzorem při tvorbě norem pro nové výškové budovy. Stavba je vyprojektována tak, aby výrazně usnadnila reakci na mimořádné události – používá moderní komunikační systémy a pro hasiče jsou speciálně vyhrazené schodiště i výtah. Architekti Obchodního centra se snažili využít šetrné – často úplně nové – technologie, aby snížili dopad na životní prostředí.

Původní komplex WTC (1971–2001)[editovat | editovat zdroj]

Panorama tehdejšího Dolního Manhattanu, kterému dominovaly dvojčata

Výstavba Světového obchodního centra, jehož ústředním bodem byly dvojčata (dominantní věže WTC 1 a WTC 2), byla koncipována jako projekt obnovy města, který si kladl za cíl oživit Dolní Manhattan (Lower Manhattan) a vybudovat soustředěné sídlo, které by systematicky podporovalo zahraniční obchod USA. Veřejnoprávní společnost newyorského přístavu PANYNJ, která měla projekt na starost, svěřila své plány tehdy ještě málo známému architektonickému studiu Yamasaki Assoc., jehož hlavním představitelem byl americký architekt japonského původu Minoru Yamasaki. Po téměř stovce návrhů se Yamasaki rozhodl pro dvě skoro identické dominantní věže. Ty byly z jedné strany veřejnosti přijímány, ale nemalá druhá část veřejnosti stejně jako řada vlivných developerů, architektů, historiků nebo publicistů čnící dvojici masivních obrovských hranolů striktně odmítala, ať už kvůli svému vlivu, architektonickému vyznění nebo z hlediska bezpečnosti. PANYNJ však dokázal svůj návrh WTC uhájit před všemi útoky a Yamasakiho ve všem podporoval. Přesto se tento „souboj“ táhl i dlouho poté, co byly věže postaveny. Určitou dobu trvalo, než se staly neodmyslitelnou ikonou, na kterou byli hrdí nejen obyvatelé New Yorku, ale vůbec celé Spojené státy.[5][6]

Plán původního komplexu

Výstavba celého komplexu probíhala v letech 1966 až 1987. Poté, co byl v 80. letech postaven téměř 190 metrů vysoký mrakodrap se 47 patry označený jako WTC 7, skládal se komplex z celkem sedmi budov. Byl to jeden velký distrikt – v podstatě lichoběžník o ploše 64 750 m2 (cca 270 x 300 m), který nabízel 1 240 000 m2 kancelářské plochy. Nejznámějšími a svými rozměry nepřehlédnutelnými se staly 110patrové Twin Towers (WTC 1 – severní věž a WTC 2 – jižní věž), které byly postaveny mezi prvními (jejich výstavba probíhala v letech 1968 až 1971). Twin Towers byly první svého druhu (resp. první takto vysoké budovy), na které byla použita tubusová konstrukce – konstrukční systém, v kterém vnější stěny působí jako tenká skořápka (více zde). Poprvé v Americe byl k analýze aeroelastického chování konstrukčního systému a tlaků na opláštění využit speciální větrný tunel. Nakonec, kvůli průkopnické technologii, byly použity tři různé aerodynamické tunely ve třech různých laboratořích. K tomu musely být vytvořeny věrohodné zmenšeniny (modely) mrakodrapů a jejich blízkého okolí (okolních budov a jejich přesného uspořádaní). Na základě těchto studií byli inženýři schopni analyzovat a předvídat ustálenost i kolísavost tlaků větru na fasádu (stabilní či dynamické chování vysoké budovy ve větrném počasí) a kvantifikovat růst větru v ulicích v bezprostřední blízkosti dvojčat. Výsledné zjištění napomohlo mj. ke správné (resp. k nejlepší možné) orientaci jader – u WTC 1 delší stranou od západu na východ, u WTC 2 směrem od severu na jih).[5][6]

Mrakodrapy s viditelnou orientací jader (střední modro-bílé segmenty) a simulace vletu letadel při teroristických útocích z 11. září 2001

Severní věž byla 417 metrů vysoká, jižní 415 metrů, a obě měly čtvercový půdorys s délkou strany 63,3 metry se zkosenými hranami pod úhlem 45°. Každá z věží vážila přibližně 450 000 až 500 000 t (dále se obecně udává, že okolo 200 000 t měl samotný ocelový skelet), ale podrobný rozbor „reálné“ hmotnosti věže WTC 1 naznačuje, že mohla mít maximální provozní hmotnost mezi 280 000 až 300 000 t. Užitná plocha podlaží v obou budovách byla 3 700 m2 (díky jejich konstantnímu tvaru stejná po celé výšce), celkově tedy nabízely 350 000 m2 kancelářských prostor. Vrchní části obou věží byly dodatečně zpevněné, protože se počítalo s využitím jejich střešních ploch. Na střechu severní věže byl namontován 110 metrů dlouhý telekomunikační stožár s všesměrnou anténou, s nímž sahala do výšky 527 metrů. Panovaly totiž obavy, že vysoké struktury budov zasáhnou do signálů stanic přenášených z Empire State Building. Architekt Minoru Yamasaki se urputně stavěl proti instalaci stožáru a tvrdil, že by mohl narušit symetrii věží a tím i siluetu centra Manhattanu. Jeho prosby sice nebyly vyslyšeny, ale různé soudní spory projekt deset let zdržely, takže k instalaci došlo až v letech 1978–1979 a k prvnímu vysílání v červnu 1980. Na střechu jižní věže byla umístěna veřejnosti přístupná pozorovací plošina s jejíž konstrukcí dosáhla celkové výšky 420 metrů.[5][6][7][8]

Tehdy se WTC 1 (417 m) stala nejvyšší budovou na světě, když překonala výšku Empire State Building (381 m). Z tohoto „trůnu“ byla nicméně velmi brzy sesazena, když ji svými 442 metry zastínil mrakodrap Sears Tower (dnes Willis Tower) postavený v roce 1973 v Chicagu. Stále však disponovala, stejně jako jižní věž, nejvyšším počtem podlaží. O tento již pomyslný primát byly připraveny v roce 2010 (až za téměř 40 let) po výstavbě nejvyššího mrakodrapu světa.

Zpočátku komplex a zejména dvojice věží nedokázala přilákat očekávanou klientelu. V prvních letech se klíčovými nájemníky Světového obchodního centra staly různé vládní úřady a organizace. Teprve až v 90. letech byla dvojčata solidně obsazena a svoje kanceláře v nich mělo přes 500 organizací.

Dvojice věží coby pýcha Ameriky se stala natolik symbolickou stavbou, že přilákala pozornost teroristů. Prvnímu teroristickému útoku čelily v roce 1993, při kterém došlo k odpálení asi 680 kilogramové nálože v dodávce, kterou teroristé zaparkovali v garážích pod severní věží (viz bombový útok na Světové obchodní centrum 1993). Cílem tohoto útoku bylo, aby se severní věž zhroutila na stranu a při vlastním pádu smetla sousední jižní věž. K něčemu takovému však nedošlo. Výbuch, ač způsobil 30metrovou trhlinu, statiku budovy vážněji nenarušil. O osm let později došlo k dalšímu teroristickému útoku s použitím civilních letadel, jehož rozsah byl natolik enormní, že vedl ke kolapsu budov a k úplnému zničení komplexu WTC (viz teroristické útoky 11. září 2001).

Koncepční vývoj nové budovy[editovat | editovat zdroj]

Do uzávěrky mezinárodní soutěže o koncepční řešení nového WTC, v září 2002, přišlo více než 400 projektů (údajně možná až 2000[9]). Komise složená z LDMC, PANYNJ, aj. zúžila výběr na práci sedmi velmi renomovaných architektonických kanceláří a týmů inženýrů, kteří měli ještě pár měsíců na to své projekty doladit, případně vylepšit.[9][10]

Budova (včetně celého komplexu), která se měla stát novou dominantou New Yorku (resp. Manhattanu), byla představena v prosinci 2002, jako vybraný vítězný návrh za kterým stál Daniel Libeskind a jeho studio. Nejvyšší mrakodrap nesl název „Vertical World Garden“, kvůli své horní části vyplněné stromy a další vegetací. O dlouho diskutovaném zeleném atriu v mrakodrapu usiloval Libeskind po celou dobu svých upravených návrhů, než byl z projektu této stavby nakonec vypovězen, kvůli jeho přehnaným až avantgardním vizím (prosazoval mrakodrap, který bude hlavně symbolem, nežli praktickou a komerční stavbou). Z principiálních a bezpečnostních důvodů, za přísných nároků developera a realitního magnáta Larryho A. Silversteina (*1931) i newyorské policie, musela tak nejvyšší budova komplexu projít ještě mnoha změnami (ohledně designu i konstrukce), kterých se už zhostil povolaný architekt David Childs z firmy SOM, který měl, na rozdíl od Libeskinda, zkušenosti s výškovými stavbami. O konečné podobě mrakodrapu tak bylo rozhodnuto až v roce 2006 (viz koncepční vývoj budovy od prvního návrhu po konečný – 2002 až 2005, vizualizace tří komplexů).[9][10][11]

Stavba One WTC (2004–2013)[editovat | editovat zdroj]

Jeden ze slavnostních ocelových sloupů vztyčený 19. prosince 2006

Slavnostní odhalení základního kamene proběhlo 4. července 2004, na den nezávislosti. Vyroben je ze žuly a váží 20 tun.[3][9][12] Až do roku 2006 byla však stavba pozastavena, kvůli mnoha táhlým sporům o finance a konečné podobě budovy (viz výše). Kompletně vyřešeny byly 26. dubna 2006 podpisem smlouvy (MDA – Master Development Agreement) a stavba oficiálně započala dne 27. dubna 2006.[12] Dohlížel na ni Steve Plate, pověřený stavbyvedoucí, který byl silně svázán s původním komplexem. Pracoval v Severní věži zničeného WTC a v osudný den (11. září 2001) se zcela náhodou opozdil na cestě do práce, díky čemuž unikl smrti.[13][14][15]

Nejprve se musel vykopat základní kámen z původní polohy, což zpozdilo výstavbu (nově odhalen byl ve stejný den 4. července 2006). V létě byly zahájeny terénní práce; vyčistilo se a upravilo podloží (základna budovy), k hlavní betonáži základových pilířů a desek došlo v průběhu července až listopadu 2006, avšak budování těchto základů probíhalo v několika fázích až do konce jara 2007.[3] Do více než 24 metrů[1] hluboké jámy bylo jen 18. listopadu 2006 nalito okolo 300 kubíků betonu, který sem průběžně dovezlo 40 betonářských vozů. Na základy však bylo zapotřebí celkem více než 6000 kubíků betonu (udává se, že bylo do základů a podzemních podlah uloženo až 11 470 m3 betonu o pevnosti 96,5 MPa).[15][16][17]

Zprvu byly vztyčeny tři slavnostní ocelové sloupy 17.– 20. prosince 2006. Jeden byl popsán tisíci ručně psaných vzkazů na památku nevinným obětem teroristických útoků z 11. září 2001, další nesl nápis Freedom Tower a samolepku vlajky USA (omylem nalepenou vzhůru nohama) a poslední nosník nesl podpisy a pozdravy dělníků ze železárny v Lynchburgu (mostárna Banker Steel Company LLC. ve Virginii, která smontovala ocelové elementy budovy a podílela se též na stavbě původních mrakodrapů Světového obchodního centra). Všechny tyto „slavnostní“ sloupy byly natřeny bíle.[18][19][20][21]

V roce 2007 byly na staveniště dopraveny dva hlavní samošplhací jeřáby Favco M760D (tzv. kangaroo cranes – v překladu: „klokaní jeřáby“) australské firmy Favelle, které montovaly i zničené Twin Towers a sloužily k transportu ocelových prvků nosné konstrukce. Uzvedly až 64 t při vyložení 10 m a při maximálním vyložení 70 m unesly 4,4 t (od srpna 2010 přibyl ještě třetí jeřáb Favco TD133 na dopravu jiných lehčích materiálů s maximální nosností 8 t při vyložení 25 m). Hodinový pronájem hlavního jeřábů stál při běžné ceně 1750 USD (v přepočtu zhruba 44 000 ).[22] Dorazilo také prvních asi 9400 tun oceli. První ocelové prvky byly instalovány 9. ledna 2007 a o měsíc později se začalo se stavbou jádra. První těžkotonážní jeřáb byl namontován 14. dubna a druhý 9. května 2007.[23]

Dne 17. května 2008 ocelová konstrukce jádra dosáhla úrovně ulice a počátkem května 2009 už dosáhla výšky 42 m. V létě 2009 dorazilo dalších 142 „míchaček“ s betonem, kterým se zalilo postupující jádro budovy. Od října 2009 začaly práce na prvních nadzemních podlažích. Samotná výstavba podzemních podlaží a mohutné podnože budovy (do 21. NP[Pozn. 1]) trvala téměř tři roky. Postup prací vypadal vždy následovně: po položení základů vztyčili montážníci „les“ armovacích výztuží a následovali je betonáři, kteří odlili podlaží a středové jádro, jež dodává budově pevnost. S rostoucí výškou stavby se stupňovala náročnost prací.[24]

Mrakodrap ve výstavbě a dva těžkotonážní jeřáby Favco M760D (18. červenec 2010, 32. podlaží)
Výstavba; viditelná konstrukce mrakodrapu (přízemí) ze dne 6. září 2010

V roce 2010 byla zahájena výstavba kancelářských prostor (od 21. NP výše). Dělníci byli schopni zkompletovat jedno podlaží týdně, v podstatě záleželo jen na okolních podmínkách. K dispozici měli bezpečnější tzv. kokonové lešení (safety cocoon – speciální samošplhací montážní manžeta), které bylo vůbec poprvé v historii města použito na výstavbu mrakodrapu (na ocelovou konstrukci). Dne 27. srpna 2010 bylo hotových více než 30. podlaží a nainstalován byl třetí jeřáb (viz Favco TD133), který sloužil především pro dostavbu jádra, tedy pro manipulaci lehčích ocelových prvků. Beton se do takto velké výšky dopravoval pomocí vysoce výkonných čerpadel. Dne 11. září téhož roku bylo hotových 38. podlaží, spotřebovalo se již více než 6000 tun oceli a takové množství betonu, který by vystačil k zalití chodníku dlouhého 160 km. Souvisle s tím byl dřík budovy postupně zahalován prosklenými panely, první z nich byly instalovány 13. listopadu 2010.[25] Na přelomu roku 2010/2011 dosáhla budova 54. podlaží. Během výstavby věže se používalo devět stavebních výtahů o rychlosti 2,7 m/s (zdola až na vrchol trvala cesta okolo tří minut). Tři dvoupatrové kabiny byly umístěny podél západního boku budovy, další tři podél východního boku a poslední tři jednoduché kabiny uvnitř jádra.[15][26][27][28][29][30]

Během let 2011 až 2013 byla budova několikrát speciálně osvětlena, například na den nezávislosti, k jubilejnímu 10. výročí od události z 11. září 2001 (obojí v barvách vlajky Spojených států), ale třeba také na počest newyorského arcibiskupa T. Dolana, jenž byl povýšen na kardinála (červeně).[17][31]

Na počátku roku 2012 bylo prosklenými panely obloženo už 64. pater. V březnu 2012 dosáhla stavba úrovně 94. podlaží (číslované jako „100“) a konstrukční výšky 380 metrů. Ke konci dubna už převýšila Empire State Building (381 m) a stala se nejvyšší stavbou v New Yorku (382 m).[15][32][33][30] Nad ránem 2. června vypukl menší požár na úrovni 89. podlaží. Hasiči ho po dvou hodinách zlikvidovali. Nedošlo k žádné újmě na zdraví a ani k závažnějším škodám na konstrukci.[34] O pár dní později, 14. června, poctil staveniště svou návštěvou tehdejší prezident Barack Obama a zanechal na jednom z ocelových nosníku vzkaz – větu: „We remember, we rebuild, we come back stronger!“ (v překladu: „Vzpomínáme, obnovujeme, vracíme se silnější!“). Přítomni byli také starosta Michael Bloomberg a guvernér Adrew Cuomo, kteří se na tentýž nosník podepsali. Tato traverza byla později umístěna na okraj střechy.[35] Dne 30 srpna 2012 dosáhla stavba konečné úrovně – 104. podlaží a plné výšky dříku 417 metrů.[36] V říjnu 2012 byla vystavena první těžké zkoušce, když na východní pobřeží Spojených státu dorazil hurikán Sandy (více v kapitole Mimořádné události).

Pozice mrakodrapu One World Trade Center (červeně) a další objekty v lokalitě

Následovaly práce na stožáru. První jeho část byla na střechu mrakodrapu vyzvednuta 12. prosince 2012.[37][38] Po krátké zimní pauze se od 15. ledna 2013 začala instalovat.[39] Finální konstrukce stožáru byla nasazena 10. května 2013 a makodrap tím vzrostl do výšky 541,3 metrů [40][41][42][43] O dlouho diskutované konstrukční výšce mrakodrapu rozhodl 12. listopadu 2013 chicagský výbor CTBUH (Council on Tall Buildings and Urban Habitat), který s konečnou platností oznámil, že stožár je trvalou součástí budovy, tudíž její uznávaná (architektonická) výška je 541,3 metrů.

One World Trade Center se tímto stal nejvyšší budovou na západní polokouli.[10][44][45][46] Jde navíc o druhou nejvyšší uměle vytvořenou volně stojící strukturu (stavbu), po CN Tower v Torontu, která je přibližně o 12,2 m vyšší. Plánovaný Chicagský mrakodrap Chicagská věž (angl. Chicago Spire) s navrženou výškou 610 metrů, by výšku One World Trade Center pokořil, ale jeho výstavba byla v roce 2009 kvůli finančním potížím zrušena. V celosvětovém měřítku budova překonala výšku do té doby nejvyššího kancelářského mrakodrapu Tchaj-pej 101 (509 m), a k roku 2021 je sedmou nejvyšší budovou na světě po mrakodrapech Burdž Chalifa (828 m), Shanghai Tower (632 m), Abrádž Al-Bajt (601 m), Ping An International Finance Centre (599 m), Goldin Finance 117 (596 m) a Lotte World Tower (555 m).

Mrakodrap se stal novou dominantou New Yorku. Je součástí nového komplexu World Trade Center v newyorském Lower Manhattanu v bezprostřední blízkosti území Ground Zero, kde se nyní nachází památník, oficiálně nazvaný The National September 11 Memorial & Museum, zkráceně 9/11 Memorial. Kromě budovy One World Trade Center je zde dokončeno a využíváno několik dalších mrakodrapů (některé z nich ještě nejsou dostavěné): 2 WTC, 3 WTC, 4 WTC, 5 WTC a 7 World Trade Center.

Pohled na Dolní Manhattan při západu slunce směrem od Jersey City (New Jersey). One World Trade Center se stal nejvyšším mrakodrapem na západní polokouli a novou dominantou New Yorku

Konstrukce, bezpečností a technologické vybavení budovy[editovat | editovat zdroj]

Masivní ocelobetonová podnož budovy s řadou bezpečnostních prvků, na kterou navazují kancelářské prostory. Prosklené panely kanceláří jakoby splývají s oblohou

Mrakodrap One World Trade Center se stal ještě před svým dokončením nejdražší stavbou světa (vyšla odhadem na 3,9 až 4,2 mld. USD)[14][18][47], kvůli mnoha bezpečnostním opatřením.[47] Přestože náklady byly velmi vysoké, výstavba trvala více než 10 let (prakticky od roku 2006 do roku 2014). Při návrhu One World Trade Center se rýsovaly úvahy o bezpečnosti, ale stejně tak i přesvědčení, že stavba by měla být rovněž příjemným místem; „Nikdo by nechtěl pracovat v budově, která by vypadala jako nedobytná pevnost.“, píše v článku na stránkách architectmagazine.com G. F. Shapiro. Byla to obrovská výzva pro řadu inženýrů, architektů, výrobců a dodavatelů, která se setkala s úspěchem. Mnoho implementovaných inovativních aspektů bylo začleněno do stavebního zákoníku pro výškové budovy – díky této stavbě budou mrakodrapy v New Yorku bezpečnější, než kdy dříve.[48]

Než v roce 2010 souhlasil s pronájmem třiadvaceti podlaží mediální gigant Condé Nast, majitel (dědic) Samuel Irving Newhouse mladší se nejdříve potřeboval přesvědčit o bezpečnosti budovy. Zaměstnanci architektonické kanceláře SOM informovali vedoucí pracovníky společnosti nejen o elegantním designu, ale také o robustním základu a bytelné struktuře budovy. Na přímou otázku S. I. Newhouse: „Budou moji zaměstnanci v bezpečí?“, mu tehdejší výkonný ředitel PANYNJ Christopher O. Ward odpověděl, že tato budova je bezpečnější, než jakákoli jiná.[48]

Mrakodrap má ocelovou kostru s betonovými podlahami a betonovým jádrem. Stojí na masivním železobetonovém základu (podnož) a plášť (dřík) tvoří skleněné panely osazené tvrzeným bezpečnostním sklem.

Podnož budovy[editovat | editovat zdroj]

Na čtvercové základně s délkou strany 61 m[49] (přesně 60,96 m, což je příčný rozměr budovy v její nadzemní části, ale lze také narazit na čísla 62,18 m nebo 62,50 m, která značí maximální vnější rozměr – tzv. fyzický obvod budovy; vzdálenost os obvodových sloupů od vnějšího povrchu oken [50][51][52]) byl postaven bezokenní základ vysoký 56,7 m[2][52][17] (též se udává 56,9 m), jehož úkolem je ochránit budovu před případným bombovým útokem z úrovně ulice (tedy před podobným teroristickým útokem, jaký se udál v roce 1993 na původní komplex).[3] Podnož je vybavena železobetonovými stěnami (obvodové mají tloušťku 0,91 m, odsazené v prostoru lobby tloušťku 0,76 m – tyto dvě stěny chrání hlavní dva vstupy od severu a jihu) a masivní ocelovou mřížovinou, podobně jako všechna schodiště i výtahové šachty.[1] Použitý druh betonu, takzvaný zelený beton, obsahuje příměsi, které zvyšují jeho odolnost a pravděpodobně je i šetrnější k přírodě (snižuje emise).[1][53][47] Ocel je stejné vysoké kvality, dodala ji ocelárna ArcelorMittal z Lucemburska.[54] Aby pata budovy nevypadala tak monstrózně, je zevnitř zahalena do italského kararského mramoru a vstupní halu (tzv. lobby) zdobí velkorozměrová umělecká díla – např. 27,5 metrů dlouhá nástěnná malba s názvem „ONE: Union of the Senses“, kterou vytvořil americký malíř José Parlá (*1973).[17][55][56] Kromě této veřejně přístupné vchodové haly vysoké 15,24 m (konstrukční výšky 18,2 m, přičemž obecně se udává 20 m), obsahuje pouze několik skrytých podlaží – fyzických patrně 9. – různé konstrukční výšky (nejčastěji 8,59 m), o nichž toho není mnoho známo, pouze to, že se zde nacházejí „technologická“ zařízení a vybavení (viz Rozvržení budovy).[1][2] Zvenčí je pak obložená hliníkovými obklady a prizmatickým sklem – menšími panely, kterých je celkem více než 4 000 ks (jednotlivě)[52][17][57] Lze se setkat se zdroji, které uvádí číslo 2 000 ks, v tomto případě mají na mysli celá křídla tvořená dvěma panely, nikoliv jednotlivé panely samotné.[3][58][59] Každý měří na výšku něco přes 4 metry.[17] Vyrobené jsou z tří vrstev skla slepených k sobě, tudíž jsou jednak bezpečné (netříštivé) a zároveň odráží světlo, čímž na sebe upoutají pozornost. Některé panely jsou klopené a dvojice takových panelů – křídla – často pak tvoří tvar podobný písmenu „V“, čímž je zajištěn přístup vzduchu k technologickým systémům. Pod skly jsou umístěny LED diody, pomocí kterých lze podnož budovy různě osvětlovat.[17][60]

Konstrukce podnože nad vstupním lobby obsahuje tzv. deformační zóny (mřížovina tvořená z velmi duktilní oceli), jejichž smysl spočívá v tom, že při případném výbuchu pohltí maximum energie – exploze zdeformuje tuto část (nezlomí ji nebo neroztříští) a jen minimálně poškodí důležitou nosnou kostru budovy.[61]

Hlavní vchod do budovy

Dřík budovy[editovat | editovat zdroj]

Nad zcela nevídanou a bytelně vyhlížející podnoží jsou situována prosklená zejména kancelářská patra (celkem pravděpodobně 71 pater[17][Pozn. 2] určených k pronájmu, tedy prostor o výměře cca 240 000 m2), která začínají 20. patrem (21. NP) a zpočátku končí na 63. podlaží, na 64. podlaží se nachází tzv. sky lobby (přechodové mezipodlaží, skrze které lidé mohou přecházet z expresního výtahu na místní výtah, který zastavuje v každém patře budovy od tohoto podlaží výše), a nad tímto podlažím pokračují další kancelářské prostory až do 90. podlaží (do výšky 344,7 m, dle jiných zdrojů 341,3 m).[3][17][Pozn. 3] Podlaží 91.–99. (viz zřetelné krajní čtyři a prostředních pět svislých průchozích otvorů ve čtyřech sloupcích na každé širší straně budovy – „žaluzie“) a 103.–104. jsou buď technická podlaží veřejnosti nepřístupná, nebo podlaží fyzicky neexistující (viz Rozvržení budovy).

Na podlažích 100.–102. se nachází veřejné prostory One World Observatory s hlavní vyhlídkou Main Observatory v rozsahu 360 °, Sky Portal tvořený 14 HD obrazovkami umístěnými na podlaze pod nohama návštěvníků a přenášející živé záběry z ulice, řada expozic jako Voices, See Forever Theater nebo interaktivní tabule City Pulse (kruh tvořený 10 HD obrazovkami s informacemi o budovách a jiných zajímavostech města, přednášející ji ovládá gesty[62]) a restaurace ONE Dine. V roce 2014 činilo vstupné 26 USD pro děti od 6 do 12 let (děti do 5 let zdarma), 32 USD pro osoby ve věku od 13 do 64 let, 30 USD pro seniory od 65 let výše. Bezplatné vstupné je nabídnuto např. rodinám obětí z 11. září. Mimořádnou slevu mají aktivní i vysloužilí členové americké armády.[63][Pozn. 4]

Podlahy mají prostorovou velikost od 4 506 m2 do 2 861 m2, směrem nahoru k vrcholu mrakodrapu se v důsledku zmenšující se konstrukce prostory zužují.[17]

Vrchol budovy[editovat | editovat zdroj]

Popis mrakodrapu

Střecha, respektive vrchol budovy, je ukončený a zvýrazněný téměř dva metry (1,8 m) širokým parapetem z nerez oceli ve výšce 417 metrů nad zemí (odkaz na Severní věž původního WTC, která se tyčila do stejné výšky).[17] Samotná deska střechy se nachází několik metrů pod hranou vrcholu. Na pomyslném 110. patře (skutečně označeném číslem 110, opět se symbolickým odkazem na původní věže WTC, které obě měly 110 pater), se nachází kolejiště pro čisticí plošinu. Nad tím je umístěn třípodlažní prstenec nesoucí směrové antény a telekomunikační zařízení, a ze samotného středu se tyčí stožár do výše 124 metrů (ve skutečnosti měří 134,5 m, ale jeho 10,2 metrů dlouhá část je schovaná za prosklenou stěnou budovy a pata ukotvená na střešní desce mezi chladícími věžemi ve výšce 406,8 m). Na jeho vrcholu se nachází kuželovitý světelný systém (maják), díky čemuž má mrakodrap celkovou výšku 546,2 metry, ale rozměry této světle šedé konstrukce nejsou započteny k architektonické výšce, kterou je výška 541,3 m. Více viz Stožár.[17]

Nosný systém[editovat | editovat zdroj]

Budova má velmi robustní a redundantní nosný systém. Skládá se z vnější masivní obálky (propojené obvodové sloupy) a z velmi tuhé a únosné vnitřní obálky (tubusem tvořeným železobetonovým jádrem). Přenos sil mezi tubusy zajišťují vodorovné nosné konstrukce, které jsou rovněž velmi tuhé, a další nosné prvky (např. stropy).[17][61]

Obvodové sloupy[editovat | editovat zdroj]

Ze stejných důvodů, jak byla navržena a postavena masivní podnož budovy, je mrakodrap odolnější i proti nárazu letadel (respektive proti zborcení) a neměl by se tak opakovat scénář k jakému došlo 11. září u dvojčat. V rozsahu vstupního lobby je po obvodě budovy rozmístěno 24 mimořádně silných ocelových sloupů (navazující na temena sloupů podzemních podlaží) a budova by měla být dostatečně stabilní i při vyřazení až tří z šesti z nich na každé straně. Obvodové sloupy jsou navíc řádně ochráněny intumescentním (bobtnajícím) protipožárním nátěrem Pyro Pro tloušťky 4 mm. Princip těchto nátěrů spočívá v tom, že přidaná aditiva reagují při zahřátí nad 150 °C rychlou tvorbou plynu, který vytváří velké množství drobných bublinek, takže nátěr až 50krát zvětší svůj objem a ocel obalí tlustou ochrannou pěnovou vrstvou.[17][60][61]

Unikátní tvar budovy, který efektně vzdoruje účinkům vzdušných proudů, díky čemuž může být celá obložená sklem (více v podkapitole Prosklený plášť)

Jádro[editovat | editovat zdroj]

Téměř metr silné jádro mrakodrapu (v rozsahu podnože jsou jeho stěny široké až 1,83 m a směrem k vrcholu minimálně 0,61 m) je vyrobeno z ultra-vysokopevnostního betonu – přesněji jeho vnější plášť,[Pozn. 5] oproti tomu ocelová jádra „dvojčat“ byla obalena jen tenkým sádrokartonem. Jádro má čtvercový půdorys s délkou strany 33,5 m.[1] V každém podlaží je ohybově i smykově velmi pevně provázáno se stropní konstrukcí.[1][64] Podobné náročnosti nebyla vystavena žádná jiná výšková budova té doby, je mnohem pevnější, než předepisovaly stavební normy (ani již ty upravené po 11. září). V případě věže One WTC byla zvážena její symbolika, tudíž bylo nejen přihlédnuto ke všem platným normám, ale byla ještě „vylepšena“ v mnohém navíc. Jde do značné míry o pochopitelnou reakci na účinky nárazu letadel na věže z 11. září 2001. Takto „obrněný“ mrakodrap by již měl ustát jakýkoli náraz letadla, odolat výbuchu nebo seismickému zatížení odpovídajícímu síle sedmi stupňů (tj. velmi silnému zemětřesení). Jenom pro spodní stěny jádra byl použit jeden z nejpevnějších a vůči ohni nejodolnějších materiálů, zcela nový druh betonu o nosnosti 100 až 110 MPa (14 000–16 000 psi), zatímco běžný beton má nosnost asi 30 MPa. V tehdejší době se jednalo o úplně novou technologii. Vyjma této věže byl pro stavby v New Yorku použit beton o nosnosti maximálně 82,7 MPa (asi 12 000 psi), a sice pro konstrukci 7 World Trade Center.[1][50][51][53][60][64][65]

Beton, betonářská výztuž[editovat | editovat zdroj]

Použitá betonářská výztuž v One World Trade Center byla trojí pevnosti: 276 MPa (40 ksi), nejčastěji 414 MPa (60 ksi – v Česku odpovídá zavedené značce B420B), a 517 MPa (75 ksi). Na betonové jádro, stropy, aj. se celkově spotřebovalo více než 115 000 kubíků betonu, přesně asi 152 920 m3 betonu (dle jiných zdrojů až 200 000 kubíků), který během odlévání podléhal přísné kontrole kvality.[14][53][65][64] Inženýr Cas Bognacki (PANYNJ) pro představu dodává, že 10cm vzorek betonu určený pro tento mrakodrap teoreticky unese až 1000 průměrně vážících osob.

Další bezpečností a technologické prvky[editovat | editovat zdroj]

Po zkušenostech z 11. září je budova One WTC vybavena vnitřním požárním schodištěm šířky 1,22 m určeným výhradně pro hasiče (běžně je nepřístupné). Kvůli příliš úzkým nouzovým schodištím v původních věžích (jednoho šířky 1,42 m a dvou šířky 1,12 m, všechny veřejně přístupné) byly záchranné práce mnohem komplikovanější. Po útocích z 11. září se ukázalo, že podoba schodišť a samotný počet únikových cest (celkem tři) byly s ohledem na kvantitu osob pravidelně se nacházejících v každé z věží (zhruba 20–25 000 lidí) naprosto nedostačující (nepočítalo se s kumulací lidí po výšce). Pokud by k útoku došlo o něco později (např. v odpoledních hodinách) a byly by věže plně obsazené, zahynulo by patrně až 14 tisíc lidí, protože by se do kolapsu budov zkrátka nestihli evakuovat (tvořily by se extrémně dlouhé fronty). Výpočty naznačují, že evakuace tolika osob by trvala více než tři hodiny, přičemž TT se zřítily za méně než dvě hodiny. Za určité štěstí lze tedy považovat to, že v okamžicích nárazu (v 8:46 a 9:03 hodin místního času) se v každé věži nacházelo přibližně „jen“ 8 500 lidí a tak drtivá většina z nich (nacházejících se zejména pod místy nárazu – celkem 88 % lidí) stihli budovy opustit.[3][17][61]

Mnohem prostornější a bezpečnější jsou i dvě civilní nouzová schodiště šířky 1,83 m. Dohromady jsou tedy k dispozici tři (respektive hlavně dvě) únikové cesty, podobně jako v původních Twin Towers, ale s tím rozdílem, že v One WTC pracuje nebo se zde pohybuje maximálně asi 8–10 000 lidí, zatímco v každé z věží se pravidelně nacházelo zhruba 20–25 000 osob. Mnohem propracovanější je ventilační systém s biologickými a chemickými filtry, nebo důmyslně řešené přetlakování schodišť, aby se zabránilo zadýmení v případě, že by docházelo k opakovanému otevírání dveří při evakuaci. Kromě toho jsou schodiště opatřeny fotoluminiscenčními značkami a výstupní schodiště sekundárním zdrojem energie pro osvětlení. Na každém podlaží se navíc nachází chráněný (ohnivzdorný) evakuační prostor – jeden velký nebo dva menší v závislosti na podlaží.[1][17][48][61]

Pro hasičské sbory byl vyčleněn i speciálně upravený nákladní výtah (provozuschopný i při požáru), pro případný rychlý transport v mimořádných událostech.[1][17][48]

Obvodové sloupy jsou opatřeny intumescentním protipožárním nátěrem tloušťky 4 mm a stropní nosníky jsou opatřeny protipožárním nástřikem tloušťky 50–55 mm.[61]

Aby se případný oheň nešířil skrze jednotlivá podlaží jsou stěny pláště (u oken) opatřeny nehořlavou těsnící bariérou, tzv. obvodovým protipožárním systémem.[48][66]

Střecha budovy (viditelný prstenec). Mezi technickými podlažími lze spatřit dvoupatrovou observatoř (One World Observatory)

Zdvojeny (úplně nebo alespoň částečně) jsou rozvody energií, komunikací a dat pro případ, že by teroristický útok vyřadil z provozu primární rozvody (jako se stalo ve dvojčatech poté, co nárazem do budov letadla přeťala potrubí, kvůli čemuž nebyly funkční sprinklery).[1]

V okolí budovy je také instalován systém kontroly veškerých projíždějících vozidel a video-analytické přístroje, které detekují opuštěné předměty a osoby z databází trestně stíhaných. Jedno z těchto mnoha technických zařízení měří i hodnotu radioaktivity. Bezpečnostní kamery zabírají cele okolí komplexu WTC v rozsahu 360°. V bezprostřední blízkosti budovy mají možnost pohybovat se jen vozidla se speciálním povolením.[17][48][67]

Vzduchotechnika budovy (od firmy Daikin Industries Ltd.) nepoškozuje ozonovou vrstvu a má teoreticky neomezenou trvanlivost a nízkou hlučnost. Disponuje osmi chladícími jednotkami a dvanácti vodními nádržemi. Každé podlaží je navíc vybaveno samostatným termostatem, který si nájemníci mohou libovolně nastavovat.[17][68]

Věž se stala novou dominantou Manhattanu i celého New Yorku

V podzemí mrakodrapu se nachází 12 kyslíko-vodíkových palivových článků vyrábějící elektřinu o výkonu téměř 5 MW (udává se 4,8 MW). Technologický princip výroby na bázi chemické reakce významně snižuje závislost na odběru elektřiny z městské sítě, čímž je budova do značné míry imunní vůči případným výpadkům externí dodávky elektřiny (tzv. blackoutům). Technologie, při níž jsou vedlejším produktem voda a teplo, je šetrná i k životnímu prostředí.[1][65]

LED světla na stropě každého podlaží ušetří více než 78 000 kWh (kilowatthodin) ročně, tedy tolik, kolik by stačilo k napájení rodinného domu po dobu sedmi let.[17][69]

Budova shromažďuje veškerou dešťovou vodu, která dopadne na její střechu, a díky vysoce účinným recirkulačním chladícím věžím je dále využita k různým účelům (např. k chlazení budovy nebo k zavlažování okolo památníku).[2][60]

Vodovodní systémy jsou navrženy tak, že se spotřebuje o 30 % méně vody, než kolik spotřebují jiné podobně velké stavby.[45][47]

Výtahy a eskalátory[editovat | editovat zdroj]

V budově se nachází celkem 73 (či 71) výtahů o celkové hodnotě 150 mil. USD, s maximální rychlostí 10 m/s (cca 540 m/min, 36,6 km/h).[3][69] Jen pro srovnání: expresní výtahy „dvojčat“ dosahovaly rychlosti 8,1 m/s. One World Trade Center se může pyšnit nejrychlejšími výtahy na západní polokouli. Dodala je německá společnost ThyssenKrupp Elevator Technology, z nichž 64 je expresních (44 osobních, 10 nákladních, 5 služebních a 5 přímých až do vyhlídkového patra = 47 až 60 sekund jízdy).[17][70] Na výtazích se nicméně podílelo celkem osm států (kromě Německa také Brazílie, Kanada, Itálie, Jižní Korea, Velká Británie, Švýcarsko a Česká republika), jeden dodal motory, druhý kabely, třetí dveřní systémy a další testoval funkčnost a bezpečnost všech strojů.[71][72] Veškeré dřevo použité při konstrukci výtahových plošin neobsahuje žádný močovinový aldehyd. Dva výtahy fungují na bázi bezolovnaté hydraulické kapaliny. Výtahy se nacházejí v centrální struktuře jádra, což je v podstatě vertikální betonový bunkr.[1][3] Pět expresních výtahů je pro návštěvníky zajímavých svou videoprojekcí (tzv. SkyPod Elevator). Kabina těchto výtahů je vybavena třemi stěnami s LED televizory od podlahy až ke stropu, a zatímco se cestující přepravují do 100.–102. patra, spustí se časosběrná animace o růstu a měnícím se panorama New Yorku (respektive Lower Manhattanu) zhruba od počátku roku 1600 do současnosti (souběžně s tím, jak výtah zdolává jednotlivá podlaží). Cestou zpět běží další videoprojekce, a sice pohled zvenčí na exteriér věže a celého komplexu.[63][73][74]

V budově je také k dispozici 11 (dle některých zdrojů 12) eskalátorů.[3]

Prosklený plášť[editovat | editovat zdroj]

Vzdušné proudění ve výškách přes 120 metrů běžně dosahuje rychlosti několika desítek kilometrů v hodině, které u běžných budov může vytrhnout skla z rámů, nebo může způsobit prudké otřesy. S rostoucí výškou se tento problém ještě stupňuje. Z tohoto důvodu mají starší mrakodrapy, kromě zesílené konstrukce, podstatně menší okna, ale architekti One World Trade Center se prosklených stěn (oken od podlahy až ke stropu) vzdát nechtěli. Řešením byl specifický tvar mrakodrapu (tzv. regulace obtékání větrem). Stavba má čtvercový půdorys, ale směrem nahoru je vůči němu pootočena o 45°. Budova – ve tvaru neúplného osmiúhelníku, která na vrcholu opět vytváří čtvercový, nicméně pootočený půdorys – se s rostoucí výškou neustále mění a v každém podlaží odráží vzduch jiným způsobem. Když jsou rohy stěn propojeny liniemi, tato specifická konstrukce budovy snižuje působení vzdušných proudů a víry tak nemohou nabrat na intenzitě. Samotné jádro mrakodrapu má ale natolik naddimenzovanou konstrukční pevnost, že s ním vítr prakticky vůbec nehne. Stavba je navíc zakotvená v hloubce 24 metrů (přesně 24,7 m) a neměla by se teoreticky nikdy vyvrátit.[1][3][17]

Asi 92 900–93 000 m2 plochy skleněného pláště dříku budovy je obloženo více než 12 700 ks (patrně až 14 000 ks) prosklených panelů, které jsou osazeny bezpečnostním dvojitým laminovaným tvrzeným sklem (s fóliemi na bázi EVA) o tloušťce 38 mm.[1][14][65] Tato ultra čirá skla jsou odolná vůči UV záření a zároveň poskytují dostatek přírodního světla.[1][47] Okna jsou pevně zakotvená a nelze je otevřít. Každý panel měl své speciální číslo a předem určenou polohu. Při manipulaci vážil přibližně 500 kg, takže celý skleněný plášť budovy dosahuje hmotnosti přibližně 7000 tun. Kdyby se všechna okna poskládaly do řady vedle sebe, výsledný „pás“ by měřil 48 km. Skleněná fasáda prošla přísnými zkouškami, pro které byl vytvořen věrohodný třípatrový model v měřítku 1:1 ve výzkumné laboratoři v Ontariu. Cílem zkoušek bylo prokázat odolnost fasády a skleněných tabulí na účinky přírodních živlů. Díky této prosklené konstrukci (oknům od podlahy až ke stropu) budova využije 90 % přirozeného světla a sníží tak spotřebu elektrické energie na umělé osvětlení.[47][57] Její tvar podobný krystalu účinně láme sluneční paprsky, během dne se tak honosně blyští.[1]

Stožár[editovat | editovat zdroj]

Detailní pohled na 124 metrů dlouhý stožár, umístěný na střeše mrakodrapu

Ocelový stožár je vysoký 124 metrů (přesně 124,3 m nebo 124,4 m) a váží 798 tun.[17][75] Ve skutečnosti měří 134,5 m, ale jeho 10,2 metrů dlouhá část je skryta za prosklenou stěnou budovy a pata ukotvená na střešní desce (ve výšce 406,8 m) mezi chladícími věžemi. Konstrukce stožáru je korozivzdorná. Kromě symbolického významu má samozřejmě i praktickou funkci, obsahuje všesměrnou anténu a smontován je z šestnácti na sebe kladených segmentů. Vsazený je do koruny betonového jádra věže, ale kvůli bezpečnosti je navíc zafixován velmi silnými lany z kevlaru (konkrétně z aramidu, plastu lehčího a zároveň silnějšího než ocel[17]) o průměru 15 cm (15,24 cm), díky čemuž dochází k žádnému nebo minimálnímu ruchu signálu (pro město New York je kvalitní vysílací infrastruktura zásadní). Patu stožáru obkružuje třípodlažní prstenec průměru 40 m a hmotnosti 727 tun, který nese směrové antény a telekomunikační zařízení.[75] Na statickém a konstrukčním provedení se podílela uznávaná německá stavební firma Schlaich Bergermann Partner (sbp gmbh).[1][2][60]

Vrchol stožáru je opatřen světelným systémem. V jeho samotném středu se nachází rotující maják poháněný motorem. Je podobný světlům, která v noci naviguji lodě při pobřeží. Nejvýkonnější zařízení svého druhu s 264[17] (dle jiných zdrojů až 288) LED diodami o průměru 0,9 m a výkonu 50 W[17], vyšle vodorovný paprsek světla viditelný až do vzdálenosti 24 km (dle jiných zdrojů až 80 km). Pokud vane silný vítr (např. při vichřici) chod majáku se automaticky zpomalí, nebo se zcela zastaví, aby se nepoškodil motor.[17] O podobný světelný zdroj usilovali i architekti původních dvojčat, ale k jeho realizaci nikdy nedošlo. Na vnější straně stožáru jsou navíc umístěny stovky dalších diod. Počítačově ovládaný systém může měnit jejich barvu a vzor.[2][3]

Původně měl být stožár opláštěn, obalen destičkami z odolného sklolaminátu, podobně jako zbytek budovy (viz původní koncepce modelu, porovnání s výslednou realizací). Zkoušky ve větrném tunelu však odhalily konstrukční závadu – i jen mírný vítr by špičku stožáru rozvibroval a výkyvy by dosahovaly řádově desítek centimetrů (s rostoucí rychlostí větru by se sice účinky zmírnily, ale vrátily by se pak s ještě větší silou). V dlouhodobém horizontu by to vedlo k únavě materiálu a následnému selhání. Bez tohoto zakrytí, jen ve spleti nosníku a lan, může vítr volně procházet a takový problém nenastává. K opláštění by pravděpodobně nedošlo ani v případě, že by závadu nemělo, a sice z úsporných důvodů, v reakci na tak už vysoké náklady.

V porovnání s TT a příčiny jejich zhroucení[editovat | editovat zdroj]

Twin Towers (dvojčata) z původního komplexu WTC

Konstrukce Twin Towers (TT) byla jako taková prakticky velmi odolná (v celku kompaktní). Byla navržena tak, aby odolala hurikánu o rychlosti 240 km/h, nebo kolizi civilního proudového letadla podobného tomu, které do věží v osudný dne narazilo (B707 ku B767 200R). V úvahu však padaly takové scénáře, že pokud by k něčemu takovému došlo, letadlo by bylo zbloudilé (nikdo neočekával úmyslný atak), letělo by tedy nižší rychlostí a neobsahovalo by již tak velké množství paliva (třeba stroj ztracený v mlze jako např. bombardér B-25, který narazil do Empire State Building[Pozn. 6]). Náraz do jedné ze čtyř stěn věží, načež by došlo k zpřetrhání sloupů, budovy měly vcelku bez problému ustát. Zbylé tři stěny ještě měly budovy udržet, ale nemohly komplexně vzdorovat něčemu tak mimořádnému (viz teroristické útoky 11. září 2001), s čímž architekti či inženýři nemohli počítat a ani nepočítali (resp. žádné standardní normy).[61][76][77][78][79]

TT se skládaly z ocelového rámového jádra (nezpevněného betonem na rozdíl od One WTC, na což je potřeba brát zřetel), ocelového pláště (tuhých stěnových rámů) a z prefabrikovaných spřažených stropů (nosníků). Obvodem (63 x 63 m) se táhla hustá spleť 236 „pseudo“ sloupů (4 x 59), které vytvářely tzv. tubus.[Pozn. 7] Samotné jádro se skládalo ze 47 masivních ocelových sloupů po celé výšce budovy, přičemž v dolní části (od podzemních podlah do prvních nadzemních pater) mělo 78 sloupů. Od 66. patra výše byly sloupy jádra zúžené. Skládaly se ze svařených krabicových profilů ve spodních patrech a válcovaných širokých přírubových profilů v horních patrech. Obalené bylo pouze sádrokartonem (příčky s několika vrstvami sádry, aby do určité míry odolaly požáru – udává se, že byly zkonstruovány na 120minutovou odolnost). Vodorovné konstrukce byly prefabrikované („roštové“ segmenty pokládané na sraz a na ně položená spřahující deska z lehkého betonu pevnosti 21 MPa), aby se snadněji a rychleji montovaly. Jejich nevýhodou bylo, že nezajišťovaly dostatečnou tuhost v příčném směru a synergii vnější obálky s jádrem budovy (byly relativně měkké). Mezi pláštěm a jádrem vznikl poměrně široký volný prostor, kterým nevedly žádné opěrné sloupy. Vnější obálka byla s pevným jádrem coby vnitřní obálkou spojena pouze podlahovou/stropní konstrukcí. Z praktického hlediska se jednalo o velmi vhodné řešení, které jednak dopřálo více prostoru a jednak umožnilo libovolně přestavovat kancelářská podlaží dle potřeb nájemníků (nepřekážely žádné sloupy, tzv. „open space“).[61][76][77][80]

Náraz letadla do jižní věže Světového obchodního centra. V popředí již zasažená severní věž
Půdorysné schéma věží: v samotném středu se nachází jádro (47 sloupů), následuje volný prostor (bez opěrných sloupů) a celé to uzavírá ocelová obálka tvořená hustou sítí „pseudo“ sloupů (rámových sestav – tzv. Vierendeelův nosník)

Nebylo však dostatečné v mimořádné situaci, kdy po nárazech letadel (nutno dodat úmyslných ve vysoké rychlosti) a jejich následném vznícení (dohromady coby silné dynamické vzruchy) došlo k znatelnému poškození na konstrukci a zejména k selhání (resp. k vyřazení) všech ochranných protipožárních opatření – prvků a mechanizmů, které nebyly zdvojené nebo ztrojené (tzn. zálohované), jako jsou nyní v One WTC, a kvůli čemuž se rozšířil požár, načež došlo k dalšímu výraznému až kritickému oslabení nosného systému budov (k vážnému strukturálnímu poškození) a následnému kolapsu[Pozn. 8], tj. zhroutily se v důsledku zcela mimořádných faktorů. Letecké palivo bylo pouze zdrojem vznícení a brzy shořelo (jako ohromná zápalka), ale vysoce hořlavé materiály obvyklého kancelářského vybavení oheň rozpoutaly. Otázkou je, zda a nakolik by pomohla protipožární ochrana, zejména ta pasivní ve formě azbestocementových a hlavně vermikulitových nástřiků, která byla nárazem a především následným výbuchem prakticky zničena, neboť byla považována za nedostatečnou (nerovnoměrné vrstvy – v některých místech příliš slabé). V době, kdy byla aplikována na konstrukci, nebyla k dispozici žádná výkonnostní kritéria týkající se tloušťky aplikace, přilnavosti, pevnosti v tlaku nebo hustoty. Předpokládá se, že tyto faktory sehrály svou roli při ohřevu konstrukční oceli a jejím následném selhání. Destruktivním vletem ve vysoké rychlosti (v prvním případě okolo 790 km/h, v druhém 800–950 km/h) letadla zpřetrhala také různé komunikace (potrubí), čímž vyřadila z provozu sprinklery.[61][76][77][81][82][83][Pozn. 9]

Jelikož budovy nebyly podporovány žádnými dalšími středovými sloupy a ani masivními obvodovými sloupy, jako např. těmi v One WTC, zřítily se mrakodrapy a jejich jednotlivá patra na sebe (směrem dovnitř, resp. symetricky svisle dolů, neboť k jinému zříceni – k jiné podobě zhroucení – nedostaly žádné dostatečně velké příčné silové impulzy, zkrátka nebyly žádným dalším činitelem ovlivněny) s přispěním tíhy horních segmentů nad úrovněmi zásahů.[Pozn. 10] Je to jeden z důvodů, kvůli kterému se jižní věž (WTC 2) zřítila jako první, protože byla zasažena na nižších podlažích, ačkoliv čelila útoku jako druhá v pořadí (tzn. větší tíha – větší část budovy – nad nárazem, která působila na oslabený skelet v místech nárazu). V momentu pádu horního segmentu budovy vzdorující strop ve WTC 2 čelil tlaku 30krát většímu, než jaký byl schopen unést. Blok horních pater prorazil jako padající kovadlina oslabený strop kritického podlaží a zvyšující se rychlostí, téměř totožnou s rychlostí volného pádu, prorážel další stropy níže, v pádu do sebe tyto stropy přibíral a tím zvyšoval svoji hybnost. Pádem stropních desek byla nepodepřená délka jádra již tak dlouhá, že i tento mimořádně tuhý prvek, který má za úkol budovu maximálně zpevnit (sám o sobě je obecně velmi kompaktní), se začal společně s celou budovou bortit. V případě severní věže (WTC 1) kombinace několika faktorů způsobila, že vydržela stát déle. Např. byla letadlem zasažena ve vyšších patrech, takže gravitační zátěž – hmotnost úseku budovy nad nárazem – byla menší, a samotná rychlost letadla byla nižší (790 ku patrně až 950 km/h), čímž došlo k menšímu poškození nárazem.[61][76][77][80]

Ač se nemusí zdát, dvojčata nepředstavitelnému ataku mechanicky odolala a vydržela více, než by teoreticky měla – v poměru k mimořádné události a nastalým situacím. Poskytla dostatek času pro evakuaci, díky čemuž se zachránilo více než 85 % lidí nacházejících se v inkriminované době ve věžích (15 400 osob se zachránilo, 2100 civilistů zahynulo).[61][76][77]

Rozvržení budovy[editovat | editovat zdroj]

Logo

Počet fyzických podlaží budovy:

  • podzemních = 4 + 1 mezanin
  • nadzemních = 85 + 4 mezaniny
Výškové pásmo Podlaží Počet podlaží Funkce
Podzemí budovy –4, –4M, –3, –2 a –1 5 Garáže a technologie, vstup do sítě podchodů pod komplexem WTC
Podnož budovy 1 1 Veřejná vstupní hala (lobby)
Podnož budovy 2, 3, 3M, 4, 4M, 5, 5M, 6 a 6M 9 Technologie a bezpečnostní technologie
Podnož budovy 7 až 19 – (12) Podlaží fyzicky neexistují
Dřík budovy 20 až 63 44 Kanceláře
Dřík budovy 64 1 Sky lobby
Dřík budovy 65 až 90 26 Kanceláře, telekomunikace
Dřík budovy 91 až 93 3 Technická podlaží
Dřík budovy 94 až 99 – (5) Podlaží fyzicky neexistují
Dřík budovy 100 až 102 3 Observatoř, společenské prostory
Dřík budovy 103 a 104 2 Technická podlaží (nejvyšší oficiálně číslovaná podlaží)
Dřík budovy 105 1 Střecha a služební ochoz
Vrchol budovy 106 1 Ochoz kolem chladicích zařízení
Vrchol budovy 107 až 109 3 Telekomunikační prstenec
Vrchol budovy 110 1 Stožár (symbolické podlaží)

Vlastníci a nájemci[editovat | editovat zdroj]

Budovu většinově vlastní Port Authority of New York and New Jersey (PANYNJ – veřejnoprávní společnost newyorského přístavu). Soukromá realitní společnost Durst Organization získala pětiprocentní podíl za více než stomilionovou investici do stavby.[84][85]

V září 2012 byl vyjednán nájem prostor budovy z 55 % její kapacity.[86] K listopadu 2014 byla budova obsazena již z 62,8 %.[87] V únoru 2020 byla uzavřena nová nájemní smlouva s mediálním gigantem MDC Partners (podlaží 63. až 69.), čímž se mrakodrap stal z 93 % obsazeným.[88] Hlavními nájemníky jsou vydavatelství Condé Nast Publications a čínská průmyslová/bankovní společnost Vantone Industrial (China Center New York LLC). Observatoř provozuje americká společnost Legends Hospitality Management od roku 2013.[89]

Mimořádné události[editovat | editovat zdroj]

12. listopadu 2014 došlo k nehodě, při kterém byli uvězněni zaměstnanci pracovní plošiny na úrovni 68.–69. patra mrakodrapu
  • 29. říjen 2012 (hurikán) – zatímco byl mrakodrap stále ve výstavbě, východní pobřeží Spojených státu zasáhl hurikán Sandy. Stavba byla vystavena první těžké zkoušce, navíc ve chvíli, kdy přírodnímu živlu nemohla čelit vší silou. Přesto prakticky bez problémů tuto pohromu ustála, ale staveniště v těsné blízkosti budovy bylo zaplaveno (celkem 470 000 kubíku vody). Za týden byly práce obnoveny.[47][90]
  • 16. březen 2014 (neoprávněné vniknutí) – tehdy 16letý americký horolezec a kaskadér Justin Casquejo zhruba ve čtyři ráno místního času neoprávněně vstoupil do areálu ještě rozestavěného mrakodrapu, pravděpodobně dvoumetrovou dírou v plotě. Podle mediálních zdrojů se údajně převlékl a předstíral, že je stavební dělník, čímž přesvědčil i obsluhu výtahu, která ho odvezla do 88. patra. Poté mladík prošel kolem spící ochranky a po schodišti se dostal do 104. patra, odkud po žebříku vyšplhal na střechu budovy až ke stožáru. Na těchto místech se volně pohyboval více než hodinu a pořídil během toho několik snímků, než si podezřelé osoby všiml stavební inspektor, který zalarmoval policii. Krátce poté byl Casquejo dopaden a zatčen, a za svůj hazardní čin odsouzen k 23 dnům veřejných prospěšných prací. Nepozorný strážný, který pravděpodobně usnul, byl okamžité propuštěn, a obsluha výtahu vyměněna.[91][92][93]
  • 12. listopad 2014 (nehoda) – na úrovni 68.–69. patra mrakodrapu se uvolnilo lano na pracovní plošině a ta se s dvoučlennou osádkou naklonila téměř do vertikální polohy (viz obrázek). Na záchranu uvězněných osob bylo povoláno na 100 hasičů, kteří o patro níž museli rozřezat silné tvrzené sklo diamantovou pilou. Zaměstnance z poškozené mycí plošiny pak dostali do bezpečí. K tomuto incidentu došlo pouhých devět dní poté, co byla budova slavnostně zprovozněna.[94][95][96]

Parametry, čísla, zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Doba výstavby: od 27. dubna 2006 (zahájení terénních prací) do 10. května 2013 (zkompletovaná hrubá stavba, včetně smontovaného stožáru). Dokončovací práce a terénní práce v okolí budovy probíhaly od podzimu 2013 do listopadu 2014. Celkem se stavbě podílelo 26 tisíc dělníků a pracovníků z různých oborů. Denně se na stavbě pohybovalo okolo 3,5 tisíce lidí
  • Slavnostní otevření budovy: 3. listopadu 2014 (během toho už ve věži pracovalo na 175 zaměstnanců vydavatelství Condé Nast, které se už od května 2011 stalo hlavním nájemcem kancelářských prostor budovy).[97]
  • Využití: kancelářská budova (třídy A)[48], celkem 71 kancelářských pater.[17][Pozn. 2] V budově se také nachází veřejné vyhlídkové patro One World Observatory (100.–102. podlaží, v rozsahu 360°) s restaurací ONE Dine, ve výšce 386,5 metrů nad zemí.[98] Odsud lze spatřit mnoho dalších památek New Yorku, např. Sochu svobody, budovu OSN, Empire State Building a kromě architektury také Wall Street či Times Square. Za příznivého počasí je vidět až do vzdálenosti 80 km (na New Jersey či Connecticut)
  • Podzemní podlaží: v rozsahu podzemních podlaží věže je 5100 m2 maloobchodních prodejen[2]
  • Počet zaměstnanců: k roku 2018 – čtyři roky po otevření – bylo v budově pravidelně přítomno asi 8000 zaměstnanců (převážně z mediálních a technologických společností)[99]
  • Observatoř: otevřena 29. května 2015.[100][101] Vstup zdarma mají přeživší zaměstnanci z původního WTC a rodiny obětí z 11. září 2001. Očekávalo se, že o tuto atrakci bude velký zájem a každoročně ji tak navštíví až 3,3 (či 3,5) milionu lidí.[102] Od svého otevření do 22. října 2020 observatoř navštívilo 10,7 milionů lidí, píše na svých stránkách ABC7, což je 2,14 milionu lidí ročně. Nutnou podotknout, že byla kvůli koronavirové pandemii uzavřena od 13. března 2020 do 14. listopadu 2020, a i po znovuotevření fungovala v omezeném provozu o maximální možné kapacitě 25 %.[103]
  • Výška po vrchol stožáru: 546,2 m[10]
  • Architektonická výška: 541,3 m/1776 stop, nejvyšší v USA (stožár je součástí konstrukce)[10]
  • Výška střechy: 417 m (srovnatelná s výškou zničené Severní věže WTC)
  • Délka a hmotnost samotného stožáru: 124 m (celkem 134,5 m – viz Stožár) a 798 tun, samotný třípodlažní prstenec má hmotnost 727 tun. Dohromady 1 525 tun.[75]
  • Nejvyšší užívané podlaží: 386,5 metrů nad zemí
  • Celková podlahová plocha: 287 999 m2[17], dle jiných zdrojů až 325,279 m2 (tj. zhruba 3/4 Vatikánu)[60][104][105]
  • Nadzemní podlahová plocha: přibližně 240 000 m2 (přesně asi 241 548 m2)[53][65][106][107]
  • Konstrukce: hybridní systém; vnější ocelový rám napojený na robustní betonové jádro (tzv. „tube in tube“): tzn. dva tubusy v sobě – únosnost (svislou i příčnou) a tuhost budovy (především příčnou) zajišťují dva ohybově a smykově tuhé „tubusy“. Prakticky jsou to sdružené patrové rámy.[1]
  • Nosná konstrukce: železobetonové jádro s tuhou výztuží, ocelový rám, spřažené ocelobetonové stropy[1]
  • Hmotnost ocelové konstrukce: samotná ocel více než 40 000 tun, dle některých zdrojů 44 000–48 000 tun (jako šest Eiffelových věží). Včetně všech ocelových součástí cca 50 000 tun.[65]
  • Celková hmotnost věže: odhadem 310 000 tun
  • Hlavní dodavatel: americká společnost Tishman Construction (Tishman Realty & Construction Co., Inc). Není bez zajímavosti, že se tentýž dodavatel materiálně podílel i na stavbě původního WTC.[108]
  • Plášť budovy (okna): cca 92 900–93 000 m2 plochy skleněného pláště dříku budovy je obloženo více než 12 700 ks (patrně až 14 000 ks) prosklených panelů
  • Výtahy a eskalátory: celkem 73 (či 71) výtahů v celkové hodnotě 150 mil. USD, s maximální rychlostí 10 m/s (cca 540 m/min, 36,6 km/h).[3][69] V budově se také nachází 11 (či 12) eskalátorů.[3]
  • Úroveň udržitelnosti: v září 2016 získala budova certifikaci LEED Gold, druhé nejlepší možné ohodnocení, které uděluje americká rada pro „zelené budovy“ U.S. Green Building Council (USGBC); konstrukce budovy je vyrobena převážně z recyklovatelného materiálu a až 80 % jeho odpadu by bylo možné znovu využít, mj. více než 95 % použité oceli. Až polovina použitého dřeva pochází z trvale udržitelných zdrojů (z neohrožených lesů a stromů).[1][64][50][47][69]
  • Název budovy: v březnu 2009 PANYNJ vydal prohlášení, že jediným oficiálním jménem budovy bude One World Trade Center (údajně z důvodu, že je takový název formálně vhodnější a přesnější), což vyvolalo jistou míru nevole. Veřejnost měla v oblibě už předtím masově užívaný název „Freedom Tower“ (v překladu „Věž svobody“), pro svou symboliku.[17][109]
  • Celkové stavební náklady: poslední odhady ještě před dokončením stavby hovořily o 3,9 mld. USD, pravděpodobně však celkové náklady dosáhly sumy 4,2 mld. USD (tj. v přepočtu 90 623 400 000 CZK k datu 15. 1. 2021[110]). Doposud nejdražší mrakodrap na světě, téměř třikrát dražší než Burdž Chalífa (nejvyšší na světě).[14][18][47]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Výstavba (2006– 2014)[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. NP = nadzemní podlaží (PP = podzemní podlaží)
  2. a b Též se uvádí 68 pater, 69 pater (zdroj a zdroj) nebo až 78 pater (zdroj) určených k pronájmu, přičemž má dohromady patrně 86 použitelných nadzemních podlaží z celkových 94 po celé výšce budovy (od země)
  3. Mezi základnou a prosklenými kancelářemi však bylo při číslování vynecháno devět pater, takže kancelářské prostory jsou ve skutečnosti rozprostřeny do 81. patra.
  4. Mezi technickými podlažími a observatoří také nedošlo k očíslování pater.
  5. Jádro je takzvaná páteř, hlavní nosný prvek mrakodrapu táhnoucí se jeho středem od zdola až nahoru, poskytnuvší konstrukční oporu a pevnost
  6. Mrakodrap Empire State Budiling odolal nárazu bombardéru prakticky bez problémů, přestože jeho výstavba probíhala už v letech 1930 až 1931. Oproti TT má úplně odlišnou konstrukci (leč nákladnou a velmi těžkou) – středem až k plášti a po celé šířce i délce (celoplošně) je vyztužen „lesem“ mohutných nosných sloupů (tj. žádný velký meziprostor tzv. „open space“, jako byl u TT mezi pláštěm a jádrem spojen pouze podlahovou/stropní konstrukcí)
  7. Vnější plášť se skládal z tzv. Vierendeelových nosníků, v principu se nejednalo o sloupy
  8. Následkem požáru přitáhly prohýbající se podlahy obvodové sloupy k sobě, což vedlo k jejich vnitřnímu vyklenutí a následnému selhání (v případě WTC 1 na jižní straně, u WTC 2 na na východní straně), načež se obě budovy zhroutily.
  9. Lze předvídat, že úplná shoda na jakémkoli podrobném vysvětlení konečných příčin a mechanismů, kvůli kterým došlo ke zhroucení konstrukcí, je téměř nemožná vzhledem k obrovské mezeře v klíčových údajích (například povaha požárů, rozsah poškození požární ochrany, přenos tepla na konstrukční prvky a povaha a rozsah strukturálních škod). Existuje však jakýsi konsenzus, že požáry, které v budovách vypukly, sehrály při jejich kolapsu velkou roli.
  10. Obě vrchní části věží se následkem nerovnoměrných deformací a vyboulených obvodových sloupů v zasažených podlažích nejprve naklonily, ale poté, co selhaly sloupy v kritických podlažích, padaly již svisle dolů. Často nepochopený jev ze strany široké veřejnosti, kvůli čemuž vznikaly a stále vznikají různé konspirační teorie.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u SZOLOMICKI, Jerzy; GOLASZ-SZOLOMICKA, Hanna. Technological Advances and Trends in Modern High-Rise Buildings. Buildings. 2019/9, roč. 9, čís. 9, s. 193. Dostupné online [cit. 2020-04-10]. DOI:10.3390/buildings9090193. (anglicky) 
  2. a b c d e f g WikiArquitectura [online]. [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j k l m n One World Trade Center, New York City | 201521 | EMPORIS. www.emporis.com [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  4. Info o budově na skyscraperpage.com
  5. a b c Giants: The Twin Towers and the Twentieth Century. The Skyscraper Museum [online]. [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c WTC: MONUMENT. The Skyscraper Museum [online]. [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Mass of the World Trade Center - The Physics Factbook. hypertextbook.com [online]. [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. 
  8. URICH, Gregory H. "Analysis of Mass and Potential Energy in the World Trade Center Twin Towers.".[online]. [cit. 2021-04-29]. Dostupné online (anglicky)
  9. a b c d New York WorldTrade Center September 11,2001. www.nywtc911.com [online]. [cit. 2020-04-22]. Dostupné online. 
  10. a b c d e WTC UPDATE. NYC URBANISM [online]. [cit. 2020-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Co bude s Ground Zero? Dvojčata nahradí Věž svobody. iDNES.cz [online]. 2006-09-08 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  12. a b COOPER, Michael. Stalled Talks Are More Bad News for Pataki. The New York Times. 2006-03-16. Dostupné online [cit. 2020-04-19]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  13. Steve Plate | Construction & General Building Laborers' Local 79 [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. a b c d e TIME.com [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  15. a b c d One World Trade Center • World Trade Center, New York Map data © OpenStreetMap • New York Architecture Info. www.newyorkarchitecture.info [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 
  16. One World Trade Center. FRASER: POISED TO TAKE THE NATION TO A BRIGHTER DAY [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  17. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad DUPRÉ, Judith. One World Trade Center: Biography of the Building. New York: Little, Brown, 2016. 304 s. ISBN 978-0-316-35359-5. (anglicky) 
  18. a b c Americká pýcha: Nová dominanta New Yorku otevřena. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2013-11-14 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. USATODAY.com - Building of N.Y. Freedom Tower begins. usatoday30.usatoday.com [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  20. CHAN, Sewell. Messages of Love and Hope on a Freedom Tower Beam. The New York Times. 2006-12-18. Dostupné online [cit. 2020-04-19]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  21. wcbstv.com - First Freedom Tower Beam Rises At Ground Zero. web.archive.org [online]. 2006-12-20 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  22. Final section of Spire Installed on One World Trade Center / Wire Rope Exchange. wireropeexchange.com [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. 
  23. The Port Authority of New York and New Jersey - Press Release. web.archive.org [online]. 2009-09-16 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  24. WTC Construction Update, May 2009 || World Trade Center. www.wtc.com [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  25. World Trade Center Tower Begins to Show Its Shimmering Face | Tribeca Trib Online. www.tribecatrib.com [online]. [cit. 2020-04-22]. Dostupné online. 
  26. World Trade Center project has begun to take shape - NJ.com. archive.vn [online]. 2012-06-29 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  27. Port Authority installs cocoon safety system around World Trade Cente…. archive.vn [online]. 2012-06-29 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  28. World Trade Center Image Gallery. old.panynj.gov [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  29. Lower Manhattan : 1 World Trade Center. web.archive.org [online]. 2011-12-16 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  30. a b TAYLOR, Alan. One World Trade Center: From Cornerstone to Skyscraper - The Atlantic. www.theatlantic.com [online]. [cit. 2020-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. "Tribute in Lights" illuminated in NYC skyline at night_XINHUANET. web.archive.org [online]. 2013-11-26 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  32. NY Daily News - We are currently unavailable in your region. www.tribpub.com [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  33. One World Trade Center On Top As Tallest Building In New York City [PHOTOS] - International Business Times. web.archive.org [online]. 2012-06-26 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  34. DER SPIEGEL | Online-Nachrichten. www.spiegel.de [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  35. STAFF, By the CNN Wire. Obama signs beam of One World Trade Center. CNN [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  36. World Trade Center Update: Prismatic Glass Facade For WTC Tower Scrapped. web.archive.org [online]. 2016-03-03 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  37. Steel spire rises atop New York's One World Trade Center. Reuters. 2012-12-12. Dostupné online [cit. 2020-04-19]. (anglicky) 
  38. PHOTOS: Raise High The One WTC Spire. HuffPost [online]. 2012-12-12 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. Media - World Trade Center - Media - Port Authority of New York & New Jersey. old.panynj.gov [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  40. CNN, By Erinn Cawthon and Dana Ford. Final pieces hoisted atop One World Trade Center. CNN [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  41. NEWS; CANADA. Spire from Quebec crowns World Trade Centre after dispute solved | National Post [online]. 2013-05-02 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. VIDEO: Jak jela špička One World Trade Center do půlkilometrové výšky. iDNES.cz [online]. 2013-05-19 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  43. V New Yorku jde do finále stavba One World Trade Center, měla by být dokončena letos. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (česky) 
  44. Willis Tower loses to One World Trade Center as nation's tallest - chicagotribune.com. web.archive.org [online]. 2013-11-12 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  45. a b Council to rule on height of 1 World Trade Center - New York News. web.archive.org [online]. 2013-11-11 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  46. One World Trade Center Continued Coverage as Decision Is Reached. www.ctbuh.org [online]. [cit. 2021-03-01]. Dostupné online. 
  47. a b c d e f g h i NYC's One World Trade Center Leads the Way in Green Architecture. www.thomasnet.com [online]. [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. a b c d e f g SHAPIRO, Gideon Fink. Rebuilding Confidence: The Design, Safety, and Security of One World Trade Center. www.architectmagazine.com [online]. ARCHITECT [cit. 2021-03-03]. Dostupné online. 
  49. One World Trade Center Facts and Information – The Tower Info. thetowerinfo.com [online]. [cit. 2021-03-03]. Dostupné online. 
  50. a b c https://www.structuremag.org/wp-content/uploads/F-WTC-Nov121.pdf
  51. a b https://global.ctbuh.org/resources/papers/download/2440-the-rise-of-one-world-trade-center.pdf
  52. a b c One World Trade Center / SOM. ArchDaily [online]. 2016-09-14 [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. a b c d Archivovaná kopie. assets.master-builders-solutions.basf.com [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-11. 
  54. https://sections.arcelormittal.com/repository2/Sections/5_13_High-rise%20buildings_web.pdf (str. 71)
  55. Is José Parlá's Mural at One World Trade Center the World's Largest Welcome Mat?. artnet News [online]. 2014-11-21 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. 'ONE: Union of the Senses' Mural at One World Trade Center. HYPEBEAST [online]. [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 
  57. a b One World Trade Center is big on green design. New Atlas [online]. 2016-09-30 [cit. 2020-04-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. Commercial Observer [online]. 2014-09-05 [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. Office Buildings - Skyscrapers || World Trade Center. www.wtc.com [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  60. a b c d e f https://faculty.arch.tamu.edu/media/cms_page_media/4433/ONE%20WORLD%20TRADE%20CENTER%20PRESENTATION.pdf
  61. a b c d e f g h i j k ŠRŮMA, Vlastimil. Budování, kolaps a nová výstavba komplexu WTC v New Yorku. Časopis stavebnictví. ČR, 2016. 14–36 str. (česky)
  62. Take an interactive, guided tour of New York City with One World Observatory's City Pulse - YouTube
  63. a b CHUNG, Jen. One World Trade Center Observatory Sets Admission At $32. Gothamist [online]. 2014-10-28 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  64. a b c d Engineering One World Trade Center | WSP. www.wsp.com [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  65. a b c d e f Archivovaná kopie. www.cif.org [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-28. 
  66. When Life Safety Matters Most. Owens Corning® Insulation [online]. [cit. 2021-03-03]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  67. JESTER, Julia. Post-9/11 WTC security: Never forget, never again. www.cnbc.com [online]. 2016-09-02 [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. 
  68. One World Trade Center | Case Study | Daikin Applied. www.daikinapplied.com [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-11-05. 
  69. a b c d One World Observatory – on a clear day, you can even see tomorrow. URBAN HUB. Dostupné online [cit. 2020-04-21]. (anglicky) 
  70. One World Trade Center | thyssenkrupp Elevators Escalators Moving Walks | Installation Service Modernization. www.thyssenkruppelevator.com [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  71. https://slingmax.com/pdf/wire_rope_exchange_feb_2013.pdf
  72. Technologie ve službách znovuzrození New Yorku - Stories - Transportation & Mobility | Prysmian Group. cz.prysmiangroup.com [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. One World Observatory SkyPod Elevators - YouTube
  74. One World Observatory at World Trade Center - Elevator Ride - YouTube
  75. a b c The Port Authority of NY & NJ (twitter.com/_WTCOfficial)
  76. a b c d e OMIKA, Yukihiro; FUKUZAWA, Eiji; KOSHIKA, Norihide. Structural Responses of World Trade Center under Aircraft Attacks. Journal of Structural Engineering. 2005-01-01, roč. 131, čís. 1, s. 6–15. Dostupné online [cit. 2021-04-22]. ISSN 0733-9445. DOI:10.1061/(ASCE)0733-9445(2005)131:1(6). (EN) 
  77. a b c d e HAMBURGER, R.; BAKER, W.; BARNETT, J.; MARRION, Ch.; MILKE, J.; NELSON, H. WTC 1 and WTC 2. FEMA (chapter 2); World Trade Center building perfomance study. Dostupné online. [cit. 2021-04-22] (anglicky)
  78. SACKS, R.; PARTOUCHE, R. Empire State Building Project: Archetype of “Mass Construction”. Journal of Construction Engineering and Management. 2010-06-01, roč. 136, čís. 6, s. 702–710. Dostupné online [cit. 2021-04-28]. ISSN 0733-9364. DOI:10.1061/(ASCE)CO.1943-7862.0000162. (EN) 
  79. Twin Towers Engineered To Withstand Jet Collision | The Seattle Times. archive.seattletimes.com [online]. 1993-02-27 [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  80. a b USMANI, A. S. Stability of the World Trade Center Twin Towers Structural Frame in Multiple Floor Fires. Journal of Engineering Mechanics. 2005-06-01, roč. 131, čís. 6, s. 654–657. Dostupné online [cit. 2021-04-24]. ISSN 0733-9399. DOI:10.1061/(ASCE)0733-9399(2005)131:6(654). (EN) 
  81. LANGER, Arthur M.; MORSE, Roger G. The World Trade Center Catastrophe: Was the Type of Spray Fire Proofing a Factor in the Collapse of the Twin Towers?. Indoor and Built Environment. 2001, roč. 10, čís. 6, s. 350–360. Dostupné online [cit. 2021-04-24]. ISSN 1420-326X. DOI:10.1159/000057554. (english) 
  82. ABBOUD, Najib; LEVY, Matthys; TENNANT, Darren. Anatomy of a Disaster: A Structural Investigation of the World Trade Center Collapses. ascelibrary.org. 2012-04-26, s. 360–370. Dostupné online [cit. 2021-04-26]. DOI:10.1061/40692(241)36. (EN) 
  83. KODUR, V. "Role of fire resistance issues in the collapse of the Twin Towers." Proceedings of the CIB-CTBUH International Conference on Tall Buildings. Vol. 8. 2003. Dostupné online [cit. 2021-04-28]. (anglicky)
  84. NOCERA, Joe. In Skyscraper at Ground Zero, Sentiment Trumped Numbers. The New York Times. 2010-09-17. Dostupné online [cit. 2020-03-22]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  85. About Us. Official World Trade Center [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. SMITH, Aaron. World Trade Center returns to the skyline with tenants. CNNMoney [online]. 2012-09-11 [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  87. CUOZZO, Steve. New York Post [online]. 2014-11-18 [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  88. CUOZZO, Steve. MDC Partners deal makes One World Trade Center 93 percent leased [online]. New York Post, 2020-02-27 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. Legends chosen to develop and operate One World Observatory. www.legends.net [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. Hurricane Sandy, explained. Environment [online]. National Geographic, 2019-02-11 [cit. 2020-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  91. PEYSER, Andrea. Trespassers at 1 WTC are a wakeup call [online]. New York Post, 2014-04-04 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  92. BOYETTE, Chris. New Jersey teen sneaks to top of 1 World Trade Center, police say. www.cnn.com [online]. CNN [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  93. MESSING, Philip; ROSARIO, Frank; GOLDING, Bruce. Teen sneaks past guard to reach WTC spire [online]. New York Post, 2014-03-20 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  94. STANGLIN, Alia E. Dastagir and Doug. 2 workers rescued from 69th-floor scaffold at One WTC. USA TODAY [online]. [cit. 2020-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  95. NOVEMBER 12, Ashley Csanady Updated:; 2014. Two workers rescued 68 floors up One World Trade Center | canada.com [online]. 2014-11-12 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  96. See Window Washers' Dramatic Rescue at One World Trade Center - YouTube
  97. EDITORS, History com. One World Trade Center officially opens in New York City, on the site of the Twin Towers. HISTORY [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  98. One Dine Restaurant & Bar | One World Observatory | NYC. www.oneworldobservatory.com [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  99. WARREN, Katie. NYC's new One World Trade Center dominates the skyline — but I went inside and it didn't look like the bland, traditional office building I was expecting. Business Insider [online]. [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  100. One World Observatory atop new World Trade Center to open May 29. Los Angeles Times [online]. 2015-04-08 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  101. One World Trade Center Observatory opening to the public on May 29. ABC7 New York [online]. 2015-04-07 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  102. BAGLI, Charles V. 3.3 Million Were Expected at Trade Center Attraction; a Million Haven’t Shown Up. The New York Times. 2016-05-27. Dostupné online [cit. 2020-03-25]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  103. NEWS, Eyewitness. Reopen NYC: One World Observatory announces reopening date. ABC7 New York [online]. 2020-10-21 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  104. JOSEPH F., Paris. State of Readiness: Operational Excellence as Precursor to Becoming a High-Performance Organization. [s.l.]: Greenleaf Book Group, 2017. 324 s. ISBN 978-1-62634-312-2. (anglicky) 
  105. 1 World Trade Center | TRD Research. therealdeal.com [online]. [cit. 2021-03-01]. Dostupné online. 
  106. One World Trade Center: Nejvyšší mrakodrap v New Yorku, nejdražší na světě. Chci do Ameriky! [online]. 2015-08-01 [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. (česky) 
  107. Nové nejvyšší budovy New Yorku. TZB-info [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. (česky) 
  108. One World Trade Center - The Skyscraper Center. www.skyscrapercenter.com [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. 
  109. Freedom Tower, USA: A Building as a Symbol for Freedom. www.dsiamerica.com [online]. [cit. 2021-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  110. KURZY.CZ. USD, americký dolar - převod měn na CZK, českou korunu | Kurzy.cz. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DUPRÉ, Judith. One World Trade Center: Biography of the Building. Little, Brown and Company. USA, 2016. 304 stran. ISBN13: 978-0316336314 (en)
  • SANBURN, Josh. America's Tower: One World Trade Center. Time. USA, 2014. 128 stran – sběratelská edice magazínu Time (en)
  • STICHWEH, Dirk. NY Skyscrapers. Prestel. USA, 2016. 192 stran. ISBN13: 978-3791382265 (en)
  • ŠRŮMA, Vlastimil. Budování, kolaps a nová výstavba komplexu WTC v New Yorku. Časopis stavebnictví. ČR, 2016. 14–36 str. (česky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]