One World Trade Center

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
One World Trade Center
View to One World Trade Center.jpg
Poloha
Stát USAUSA USA
Město New York
Ulice 285 Fulton Street
Zeměpisné souřadnice
Technické parametry
Nejvyšší bod 546.2 m
Výška střechy 417 m
Architektonická 541.3 m
Počet podlaží 104 (94 pater + 5 podzemních)
Podlahová plocha 325 279 m2
Počet výtahů 73 (71)
Základní informace
Architekt David Childs
Využití kanceláře, observatoř (restaurace)
Konstrukce sklo, ocel, vyztužený betonem
Výstavba 2006–2013
Vlastník PANYNJ
Cena 3.9–4,2 mld. USD
Výškový rekord
Nejvyšší budova na západní polokouli
Předchůdce Willis Tower
Odkazy
Oficiální web www.onewtc.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii na Commons

One World Trade Center (zkráceně 1 WTC), dříve známý jako Freedom Tower („Věž svobody“), je mrakodrap postavený v bezprostřední blízkosti místa, kde stály původní budovy Světového obchodního centra (tzv. dvojčata), které byly zničeny teroristickými útoky z 11. září 2001. Stavba byla dokončena instalací antény 10. května 2013, čímž se (k roku 2020) stává sedmou nejvyšší budovou světa a nejvyšší na západní polokouli – s architektonickou výškou 541,3 metru (1776 stop – odkaz na rok deklarace nezávislosti) a se 104 standardními podlažími (z toho 94 nadzemních pater, 5 podzemních).[1][2][3] Budova byla slavnostně otevřena 3. listopadu 2014. Navrhl ji americký architekt David Childs (*1941) ze společnosti Skidmore, Owings & Merrill. Na charakteru budovy se částečně podílel i americký architekt s polskými kořeny Daniel Libeskind (*1946).[4] Mrakodrap se stal novou dominantou New Yorku. Je součástí nového komplexu World Trade Center v newyorském Lower Manhattanu.

Koncepční vývoj budovy[editovat | editovat zdroj]

Do uzávěrky mezinárodní soutěže o koncepční řešení nového WTC, v září 2002, přišlo více než 400 projektů (údajně možná až 2000[5]). Komise složená z LDMC, PANYNJ, aj. zúžila výběr na práci sedmi velmi renomovaných architektonických kanceláří a týmů inženýrů, kteří měli ještě pár měsíců na to své projekty doladit, případně vylepšit.[5][6]

Budova (včetně celého komplexu), která se měla stát novou dominantou New Yorku (resp. Manhattanu), byla představena v prosinci 2002, jako vybraný vítězný návrh za kterým stál Daniel Libeskind a jeho studio. Nejvyšší mrakodrap nesl název „Vertical World Garden“, kvůli své horní části vyplněné stromy a další vegetací. O dlouho diskutovaném zeleném atriu v mrakodrapu usiloval Libeskind po celou dobu svých upravených návrhů, než byl z projektu této stavby nakonec vypovězen, kvůli jeho přehnaným až avantgardním vizím (prosazoval mrakodrap, který bude hlavně symbolem, nežli praktickou a komerční stavbou). Z principiálních a bezpečnostních důvodů, za přísných nároků vývojáře a realitního magnáta Larryho A. Silversteina (*1931) i newyorské policie, musela tak nejvyšší budova komplexu projít ještě mnoha změnami (ohledně designu i konstrukce), kterých se už zhostil povolaný architekt David Childs z firmy SOM, který měl, na rozdíl od Libeskinda, zkušenosti s výškovými stavbami. O konečné podobě mrakodrapu tak bylo rozhodnuto až v roce 2006 (viz koncepční vývoj budovy od prvního návrhu po konečný – 2002 až 2005, vizualizace tří komplexů).[5][6][7]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Jeden ze slavnostních ocelových sloupů vztyčený 19. prosince 2006

Slavnostní odhalení základního kamene proběhlo 4. července 2004, na den nezávislosti. Vyroben je ze žuly a váží 20 tun.[3][5][8] Až do roku 2006 byla však stavba pozastavena, kvůli mnoha táhlým sporům o finance a konečné podobě budovy (viz výše). Kompletně vyřešeny byly 26. dubna 2006 podpisem smlouvy (MDA – Master Development Agreement) a stavba oficiálně započala dne 27. dubna 2006.[8] Dohlížel na ni Steve Plate, pověřený stavbyvedoucí, který byl silně svázán s původním komplexem. Pracoval v Severní věži zničeného WTC a v osudný den (11. září 2001) se zcela náhodou opozdil na cestě do práce, díky čemuž unikl smrti.[9][10][11]

Nejprve se musel vykopat základní kámen z původní polohy, což zpozdilo výstavbu (nově odhalen byl ve stejný den 4. července 2006). V létě byly zahájeny terénní práce; vyčistilo se a upravilo podloží (základna budovy), k hlavní betonáži základových pilířů a desek došlo v průběhu července až listopadu 2006, avšak budování těchto základů probíhalo v několika fázích až do konce jara 2007.[3] Do více než 24 metrů[1] hluboké jámy bylo jen 18. listopadu 2006 nalito okolo 300 kubíků betonu, který sem průběžně dovezlo 40 betonářských vozů. Na základy však bylo zapotřebí celkem více než 6000 kubíků betonu (udává se, že bylo do základů a podzemních podlah uloženo až 11 470 m3 betonu o pevnosti 96,5 MPa).[11][12][13]

Zprvu byly vztyčeny tři slavnostní ocelové sloupy 17.– 20. prosince 2006. Jeden byl popsán tisíci ručně psaných vzkazů na památku nevinným obětem teroristických útoků z 11. září 2001, další nesl nápis Freedom Tower a samolepku vlajky USA (omylem nalepenou vzhůru nohama) a poslední nosník nesl podpisy a pozdravy dělníků ze železárny v Lynchburgu (mostárna Banker Steel Company LLC. ve Virginii, která smontovala ocelové elementy budovy a podílela se též na stavbě původních mrakodrapů Světového obchodního centra). Všechny tyto „slavnostní“ sloupy byly natřeny bíle.[14][15][16][17]

V roce 2007 byly na staveniště dopraveny dva hlavní samošplhací jeřáby Favco M760D (tzv. kangaroo cranes – v překladu: „klokaní jeřáby“) australské firmy Favelle, které montovaly i zničené Twin Towers a sloužily k transportu ocelových prvků nosné konstrukce. Uzvedly až 64 t při vyložení 10 m a při maximálním vyložení 70 m unesly 4,4 t (od srpna 2010 přibyl ještě třetí jeřáb Favco TD133 na dopravu jiných lehčích materiálů s maximální nosností 8 t při vyložení 25 m). Hodinový pronájem hlavního jeřábů stál při běžné ceně 1750 USD (v přepočtu zhruba 44 000 ).[18] Dorazilo také prvních asi 9400 tun oceli. První ocelové prvky byly instalovány 9. ledna 2007 a o měsíc později se začalo se stavbou jádra. První těžkotonážní jeřáb byl namontován 14. dubna a druhý 9. května 2007.[19]

Dne 17. května 2008 ocelová konstrukce jádra dosáhla úrovně ulice a počátkem května 2009 už dosáhla výšky 42 m. V létě 2009 dorazilo dalších 142 „míchaček“ s betonem, kterým se zalilo postupující jádro budovy. Od října 2009 začaly práce na prvních nadzemních podlažích. Samotná výstavba podzemních podlaží a mohutné podnože budovy (do 21. NP[Pozn. 1]) trvala téměř tři roky. Postup prací vypadal vždy následovně: po položení základů vztyčili montážníci „les“ armovacích výztuží a následovali je betonáři, kteří odlili podlaží a středové jádro, jež dodává budově pevnost. S rostoucí výškou stavby se stupňovala náročnost prací.[20]

Mrakodrap ve výstavbě a dva těžkotonážní jeřáby Favco M760D (18. červenec 2010, 32. podlaží)
Výstavba; viditelná konstrukce mrakodrapu (přízemí) ze dne 6. září 2010

V roce 2010 byla zahájena výstavba kancelářských prostor (od 21. NP výše). Dělníci byli schopni zkompletovat jedno podlaží týdně, v podstatě záleželo jen na okolních podmínkách. K dispozici měli bezpečnější tzv. kokonové lešení (safety cocoon – speciální samošplhací montážní manžeta), které bylo vůbec poprvé v historii města použito na výstavbu mrakodrapu (na ocelovou konstrukci). Dne 27. srpna 2010 bylo hotových více než 30. podlaží a nainstalován byl třetí jeřáb (viz Favco TD133), který sloužil především pro dostavbu jádra, tedy pro manipulaci lehčích ocelových prvků. Beton se do takto velké výšky dopravoval pomocí vysoce výkonných čerpadel. Dne 11. září téhož roku bylo hotových 38. podlaží, spotřebovalo se již více než 6000 tun oceli a takové množství betonu, který by vystačil k zalití chodníku dlouhého 160 km. Souvisle s tím byl dřík budovy postupně zahalován prosklenými panely, první z nich byly instalovány 13. listopadu 2010.[21] Na přelomu roku 2010/2011 dosáhla budova 54. podlaží. Během výstavby věže se používalo devět stavebních výtahů o rychlosti 2,7 m/s (zdola až na vrchol trvala cesta okolo tří minut). Tři dvoupatrové kabiny byly umístěny podél západního boku budovy, další tři podél východního boku a poslední tři jednoduché kabiny uvnitř jádra.[11][22][23][24][25][26]

Během let 2011 až 2013 byla budova několikrát speciálně osvětlena, například v den nezávislosti, k jubilejnímu 10. výročí od události z 11. září 2001 (obojí v barvách vlajky Spojených států), ale třeba také na počest newyorského arcibiskupa T. Dolana, jenž byl povýšen na kardinála (červeně).[27]

Na počátku roku 2012 bylo prosklenými panely obloženo už 64. pater. V březnu 2012 dosáhla stavba úrovně 94. podlaží (číslované jako „100“) a konstrukční výšky 380 metrů. Ke konci dubna už převýšila Empire State Building (381 m) a stala se nejvyšší stavbou v New Yorku (382 m).[11][28][29][26] Nad ránem 2. června vypukl menší požár na úrovni 89. podlaží. Hasiči ho po dvou hodinách zlikvidovali. Nedošlo k žádné újmě na zdraví a ani k závažnějším škodám na konstrukci.[30] O pár dní později, 14. června, poctil staveniště svou návštěvou tehdejší prezident Barack Obama a zanechal na jednom z ocelových nosníku vzkaz – větu: „We remember, we rebuild, we come back stronger!“ (v překladu: „Vzpomínáme, obnovujeme, vracíme se silnější!“). Přítomni byli také starosta Michael Bloomberg a guvernér Adrew Cuomo, kteří se na tentýž nosník podepsali. Tato traverza byla později umístěna na okraj střechy.[31] Dne 30 srpna 2012 dosáhla stavba konečné úrovně – 104. podlaží a plné výšky dříku 417 metrů.[32] V říjnu 2012 byla vystavena první těžké zkoušce, když na východní pobřeží Spojených státu dorazil hurikán Sandy (více v kapitole Mimořádné události).

Následovaly práce na stožáru. První jeho část byla na střechu mrakodrapu vyzvednuta 12. prosince 2012.[33][34] Po krátké zimní pauze se od 15. ledna 2013 začala instalovat.[35] Finální konstrukce stožáru byla nasazena 10. května 2013 a makodrap tím vzrostl do výšky 541,3 metrů [36][37][38][39] O dlouho diskutované konstrukční výšce mrakodrapu rozhodl 12. listopadu 2013 chicagský výbor CTBUH (Council on Tall Buildings and Urban Habitat), který s konečnou platností oznámil, že stožár je trvalou součástí budovy, tudíž její uznávaná (architektonická) výška je 541,3 metrů. One World Trade Center se tímto stal nejvyšší budovou na západní polokouli.[6][40][41]

Mrakodrap se stal novou dominantou New Yorku. Je součástí nového komplexu World Trade Center v newyorském Lower Manhattanu v bezprostřední blízkosti území Ground Zero, kde se nyní nachází památník, oficiálně nazvaný The National September 11 Memorial & Museum, zkráceně 9/11 Memorial. Kromě budovy One World Trade Center je zde dokončeno a používáno několik dalších mrakodrapů (některé z nich ještě nejsou dostavěné): 2 WTC, 3 WTC, 4 WTC, 5 WTC a 7 World Trade Center.

Bezpečností a technologické vybavení budovy[editovat | editovat zdroj]

Masivní ocelobetonová podnož budovy s řadou bezpečnostních prvků, na kterou navazují kancelářské prostory. Prosklené panely kanceláří jakoby splývají s oblohou

Mrakodrap One World Trade Center se stal ještě před svým dokončením nejdražší stavbou světa (vyšla odhadem na 3,9 až 4,2 mld. USD)[10][14][42], kvůli mnoha bezpečnostním opatřením.[42] Na čtvercové základně s délkou strany 61 m[13] (přesně 60,96 m, což je příčný rozměr budovy v její nadzemní části, ale lze také narazit na čísla 62,18 m nebo 62,50 m, která značí maximální vnější rozměr – tzv. fyzický obvod budovy; vzdálenost os obvodových sloupů od vnějšího povrchu oken [43][44][45]) byl postaven bezokenní základ vysoký 56,9 m (či 56,7 m[2][45]), jehož úkolem je ochránit budovu před případným bombovým útokem z úrovně ulice (tedy před podobným teroristickým útokem, jaký se udál v roce 1993 na původní komplex).[3] Podnož je vybavena železobetonovými stěnami (obvodové mají tloušťku 0,91 m, odsazené v prostoru lobby tloušťku 0,76 m) a masivní ocelovou mřížovinou, podobně jako všechna schodiště i výtahové šachty.[1] Použitý druh betonu, takzvaný zelený beton, obsahuje příměsi, které zvyšují jeho odolnost a nejspíš je i šetrnější k přírodě (snižuje emise).[1][46][42] Ocel je stejné vysoké kvality, dodala ji ocelárna ArcelorMittal z Lucemburska.[47] Aby pata budovy nevypadala tak monstrózně, je zevnitř zahalena do italského mramoru a vstupní halu (tzv. lobby) zdobí velkorozměrová umělecká díla – např. 30 metrů dlouhá nástěnná malba s názvem „ONE: Union of the Senses“, kterou vytvořil americký malíř José Parlá (*1973).[48][49] Kromě této veřejně přístupné vchodové haly vysoké 15,54 m (konstrukční výšky 18,2 m), obsahuje pouze několik skrytých podlaží o nichž toho není mnoho známo, pouze to, že se zde nacházejí „technologická“ zařízení a vybavení.[1][2] Zvenčí je pak obložená hliníkovými obklady a prizmatickým sklem – menšími panely, kterých je celkem asi 4000 ks[45][50] (dle jiných pramenů však 2000 ks[3][51][52]). Vyrobené jsou z tří vrstev skla slepených k sobě, tudíž jsou jednak bezpečné (netříštivé) a zároveň odráží světlo, čímž na sebe upoutají pozornost (některé z nich jsou klopené, aby byl zajištěn přístup vzduchu k technologickým systémům). Pod skly jsou umístěny LED diody, pomocí kterých lze podnož budovy různě osvětlovat.[13][53]

Hlavní vchod do budovy

Kancelářská patra (celkem 69. pater[3][52] nebo možná až 78. pater[54] určených k pronájmu) jsou situována až nad touto zcela nevídanou a bytelně vyhlížející podnoží. Ze stejných důvodů, kromě jiných, je budova odolnější i proti nárazu letadel (respektive proti zborcení) a neměl by se tak opakovat scénář, k jakému došlo 11. září u dvojčat – v rozsahu vstupního lobby je po obvodě budovy rozmístěno 24 mimořádně silných ocelových sloupů (navazující na temena sloupů podzemních podlaží) a budova by měla být dostatečně stabilní i při vyřazení až tří z šesti z nich na každé straně. Obvodové sloupy jsou navíc řádně ochráněny intumescentním (bobtnajícím) protipožárním nátěrem. Princip těchto nátěrů spočívá v tom, že přidaná aditiva reagují při zahřátí nad 150 °C rychlou tvorbou plynu, který vytváří velké množství drobných bublinek, takže nátěr až 50krát zvětší svůj objem a ocel obalí tlustou ochrannou pěnovou vrstvou.[13][53]

Unikátní tvar budovy, který efektně vzdoruje účinkům vzdušných proudů, díky čemuž může být celá obložená sklem (více v podkapitole Prosklený plášť)

Téměř metr silné jádro mrakodrapu (v rozsahu podnože jsou jeho stěny široké až 1,83 m a směrem k vrcholu minimálně 0,61 m) je vyrobeno z ultra-vysokopevnostního betonu – přesněji jeho vnější plášť,[Pozn. 2] oproti tomu ocelová jádra „dvojčat“ byla obalena jen tenkým sádrokartonem. Jádro má čtvercový půdorys s délkou strany 33,5 m.[1] V každém podlaží je ohybově i smykově velmi pevně provázáno se stropní konstrukcí.[1][55] Podobné náročnosti nebyla vystavena žádná jiná výšková budova té doby, je mnohem pevnější, než předepisovaly stavební normy. Jde do značné míry o pochopitelnou reakci na účinky nárazu letadel na věže z 11. září 2001. Takto „obrněný“ mrakodrap by již měl ustát jakýkoli náraz letadla, odolat výbuchu nebo seismickému zatížení odpovídajícímu síle sedmi stupňů (tj. velmi silnému zemětřesení). Jenom pro spodní stěny jádra byl použit jeden z nejpevnějších a vůči ohni nejodolnějších materiálů, zcela nový druh betonu o nosnosti 100 až 110 MPa (14 000–16 000 psi), zatímco běžný beton má nosnost asi 30 MPa. V tehdejší době se jednalo o úplně novou technologii. Vyjma této věže byl pro stavby v New Yorku použit beton o nosnosti maximálně 82,7 MPa (asi 12 000 psi), a sice pro konstrukci 7 World Trade Center.[1][43][44][46][53][55][56]

Interiér budovy; prostor observatoře

Použitá betonářská výztuž v One World Trade Center byla trojí pevnosti: 276 MPa (40 ksi), nejčastěji 414 MPa (60 ksi – v Česku odpovídá zavedené značce B420B), a 517 MPa (75 ksi). Na betonové jádro, stropy, aj. se celkově spotřebovalo více než 115 000 kubíků betonu, přesně asi 152 920 m3 betonu (dle jiných zdrojů až 200 000 kubíků), který během odlévání podléhal přísné kontrole kvality.[10][46][56][55] Inženýr Cas Bognacki (PANYNJ) pro představu dodává, že 10cm vzorek betonu určený pro tento mrakodrap teoreticky unese až 1000 průměrně vážících osob.

Po zkušenostech z 11. září je budova vybavena vnitřním požárním schodištěm určeným výhradně pro hasiče (kvůli jedinému a navíc příliš úzkému nouzovému schodišti v původních věžích byly záchranné práce mnohem komplikovanější).[3] Mnohem prostornější a bezpečnější jsou i dvě civilní nouzová schodiště; mj. je mnohem propracovanější ventilační systém s biologickými a chemickými filtry, nebo důmyslně řešené přetlakování schodišť, aby se zabránilo zadýmení v případě, že bude docházet k opakovanému otevírání dveří při evakuaci. Pro hasičské sbory byl vyčleněn i speciálně upravený nákladní výtah (provozuschopný i při požáru), pro případný rychlý transport v mimořádných událostech.[1]

Střecha budovy (viditelná koruna). Mezi technickými podlažími lze spatřit dvoupatrovou observatoř (One World Observatory)

Zdvojeny (úplně nebo alespoň částečně) jsou rozvody energií, komunikací a dat pro případ, že by teroristický útok vyřadil z provozu primární rozvody (jako se stalo ve dvojčatech poté, co letadlo narazilo do budovy a přeťalo potrubí, kvůli čemuž nebyly funkční sprinklery).[1]

V okolí budovy je také instalován systém kontroly veškerých projíždějících vozidel a video-analytické přístroje, které detekují opuštěné předměty a osoby z databází trestně stíhaných. Jedno z těchto mnoha technických zařízení měří i hodnotu radioaktivity. Bezpečnostní kamery zabírají cele okolí komplexu WTC v rozsahu 360°. V bezprostřední blízkosti budovy mají možnost pohybovat se jen vozidla se speciálním povolením.[57]

Vzduchotechnika budovy (od firmy Daikin Industries Ltd.) nepoškozuje ozonovou vrstvu a má teoreticky neomezenou trvanlivost a nízkou hlučnost. Disponuje osmi chladícími jednotkami a dvanácti vodními nádržemi. Každé podlaží je navíc vybaveno samostatným termostatem, který si nájemníci mohou libovolně nastavovat.[58]

Věž se stala novou dominantou Manhattanu i celého New Yorku

V podzemí mrakodrapu se nachází 12 kyslíko-vodíkových palivových článků vyrábějící elektřinu o výkonu téměř 5 MW (udává se 4,8 MW). Technologický princip výroby (na bázi chemické reakce) významně snižuje závislost na odběru elektřiny z městské sítě, čímž je budova do značné míry imunní vůči případným výpadkům externí dodávky elektřiny (tzv. blackoutům). Technologie, při níž jsou vedlejším produktem voda a teplo, je šetrná i k životnímu prostředí.[1][56]

LED světla na stropě každého podlaží ušetří více než 78 000 kWh (kilowatthodin) ročně, tedy tolik, kolik by stačilo k napájení rodinného domu po dobu sedmi let.[59]

Budova shromažďuje veškerou dešťovou vodu, která dopadne na její střechu, a díky vysoce účinným recirkulačním chladícím věžím je dále využita k různým účelům (např. k chlazení budovy nebo k zavlažování okolo památníku).[2][53]

Vodovodní systémy jsou navrženy tak, že se spotřebuje o 30 % méně vody, než kolik spotřebují jiné podobně velké stavby.[41][42]

Prosklený plášť[editovat | editovat zdroj]

Vzdušné proudění ve výškách přes 120 metrů běžně dosahuje rychlosti několika desítek kilometrů v hodině, které u běžných budov může vytrhnout skla z rámů, nebo může způsobit prudké otřesy. S rostoucí výškou se tento problém ještě stupňuje. Z tohoto důvodu mají starší mrakodrapy, kromě zesílené konstrukce, podstatně menší okna, ale architekti One World Trade Center se prosklených stěn vzdát nechtěli. Řešením byl specifický tvar mrakodrapu (tzv. regulace obtékání větrem). Stavba má čtvercový půdorys, ale směrem nahoru je vůči němu pootočena o 45°. Budova – ve tvaru neúplného osmiúhelníku, která na vrcholu opět vytváří čtvercový, nicméně pootočený půdorys – se s rostoucí výškou neustále mění a v každém podlaží odráží vzduch jiným způsobem. Když jsou rohy stěn propojeny liniemi, tato specifická konstrukce budovy snižuje působení vzdušných proudů a víry tak nemohou nabrat na intenzitě. Samotné jádro mrakodrapu má ale natolik naddimenzovanou konstrukční pevnost, že s ním vítr prakticky vůbec nehne. Stavba je navíc zakotvená v hloubce 24 metrů (přesně 24,7 m) a neměla by se teoreticky nikdy vyvrátit.[1][13]

Stožár[editovat | editovat zdroj]

Detailní pohled na 124 metrů dlouhý stožár, umístěný na střeše mrakodrapu

Ocelový stožár je vysoký 124 metrů (přesně 124,3 m) a jeho konstrukce je korozivzdorná. Obsahuje všesměrnou anténu a smontován je z šestnácti na sebe kladených segmentů. Vsazený je do koruny betonového jádra věže, ale kvůli bezpečnosti je navíc zafixován velmi silnými lany z kevlaru o průměru 15 cm (15,24 cm). Patu stožáru obkružuje třípodlažní prstenec průměru 40 m, který nese směrové antény a telekomunikační zařízení. Na statickém a konstrukčním provedení se podílela uznávaná německá stavební firma Schlaich Bergermann Partner (sbp gmbh).[1][2][53]

Vrchol stožáru je opatřen světelným systémem. V jeho samotném středu se nachází otáčiví maják podobný světlům, která v noci naviguji lodě při pobřeží. Nejvýkonnější zařízení svého druhu s 288 led diodami, vyšle vodorovný paprsek světla viditelný až do vzdálenosti 24 km (dle jiných zdrojů až 80 km). Na vnější straně stožáru jsou navíc umístěny stovky dalších diod. Počítačově ovládaný systém může měnit jejich barvu a vzor. O podobný světelný zdroj usilovali i architekti původních dvojčat, k jeho realizaci ale nikdy nedošlo.[2][3]

Původně měl být stožár opláštěn, obalen destičkami z odolného sklolaminátu, podobně jako zbytek budovy (viz původní koncepce modelu, porovnání s výslednou realizací). Zkoušky ve větrném tunelu však odhalily konstrukční závadu – i jen mírný vítr by špičku stožáru rozvibroval a výkyvy by dosahovaly řádově desítek centimetrů (s rostoucí rychlostí větru by se sice účinky zmírnily, ale vrátily by se pak s ještě větší silou). V dlouhodobém horizontu by to vedlo k únavě materiálu a následnému selhání. Bez tohoto zakrytí, jen ve spleti nosníku a lan, může vítr volně procházet a takový problém nenastává. K opláštění by pravděpodobně nedošlo ani v případě, že by závadu nemělo, a sice z úsporných důvodů, v reakci na tak už vysoké náklady.

12. listopadu 2014 došlo k nehodě, při kterém byli uvězněni zaměstnanci pracovní plošiny na úrovni 68.–69. patra mrakodrapu

Vlastníci a nájemci[editovat | editovat zdroj]

Budovu většinově vlastní Port Authority of New York and New Jersey (PANYNJ – veřejnoprávní společnost newyorského přístavu). Soukromá realitní společnost Durst Organization získala pětiprocentní podíl za více než stomilionovou investici do stavby.[60][61]

V září 2012 byl vyjednán nájem prostor budovy z 55 % její kapacity.[62] K listopadu 2014 byla budova obsazena již z 62,8 %.[63] Hlavními nájemníky jsou vydavatelství Condé Nast Publications a čínská průmyslová/bankovní společnost Vantone Industrial (China Center New York LLC). Observatoř, od roku 2013, provozuje americká společnost Legends Hospitality Management.

Mimořádné události[editovat | editovat zdroj]

  • 29. říjen 2012 – zatímco byl mrakodrap stále ve výstavbě, východní pobřeží Spojených státu zasáhl hurikán Sandy. Stavba byla vystavena první těžké zkoušce, navíc ve chvíli, kdy přírodnímu živlu nemohla čelit vší silou. Přesto prakticky bez problémů tuto pohromu ustála, ale staveniště v těsné blízkosti budovy bylo zaplaveno (celkem 470 000 kubíku vody). Za týden byly práce obnoveny.[42][64]
  • 12. listopad 2014 – na úrovni 68.–69. patra mrakodrapu se uvolnilo lano na pracovní plošině a ta se s dvoučlennou osádkou naklonila téměř do vertikální polohy (viz obrázek). Na záchranu uvězněných osob bylo povoláno na 100 hasičů, kteří o patro níž museli rozřezat silné tvrzené sklo diamantovou pilou. Zaměstnance z poškozené mycí plošiny pak dostali do bezpečí. K tomuto incidentu došlo pouhých devět dní poté, co byla budova slavnostně zprovozněna.[65][66]

Parametry, čísla, zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Doba výstavby: od 27. dubna 2006 (zahájení terénních prací) do 10. května 2013 (zkompletovaná hrubá stavba, včetně smontovaného stožáru). Dokončovací práce a terénní práce v okolí budovy probíhaly od podzimu 2013 do listopadu 2014. Celkem se stavbě podílelo 26 tisíc dělníků a pracovníků z různých oborů. Denně se na stavbě pohybovalo okolo 3,5 tisíce lidí
  • Slavnostní otevření budovy: 3. listopadu 2014 (během toho už ve věži pracovalo na 175 zaměstnanců vydavatelství Condé Nast, které se už od května 2011 stalo hlavním nájemcem kancelářských prostor budovy).[67]
  • Využití: kancelářská budova (třídy A) + veřejné vyhlídkové patro One World Observatory (100.–102. podlaží, v rozsahu 360°) s restaurací ONE Dine, ve výšce 386,5 metrů nad zemí.[68] Odsud lze spatřit mnoho dalších památek New Yorku, např. Sochu svobody, budovu OSN, Empire State Building a kromě architektury také Wall Street či Times Square. Za příznivého počasí je vidět až do vzdálenosti 80 km (na New Jersey či Connecticut)
  • Podzemní podlaží: v rozsahu podzemních podlaží věže je 5100 m2 maloobchodních prodejen[2]
  • Počet zaměstnanců: k roku 2018 – čtyři roky po otevření – bylo v budově pravidelně přítomno asi 8000 zaměstnanců (převážně z mediálních a technologických společností)[54]
  • Otevření observatoře: 29. května 2015.[69][70] Vstup zdarma mají přeživší zaměstnanci z původního WTC a rodiny obětí z 11. září 2001. Očekávalo se, že o tuto atrakci bude velký zájem a každoročně ji tak navštíví až 3,3 (či 3,5) milionu lidí.[71]
  • Výška po vrchol stožáru: 546,2 m[6]
  • Architektonická výška: 541,3 m/1776 stop, nejvyšší v USA (stožár je součástí konstrukce)[6]
  • Výška střechy: 417 m (srovnatelná s výškou zničené Severní věže WTC)
  • Výška a hmotnost samotného stožáru: 124 m, 399 tun (spolu s korunou asi 758 tun)
  • Nejvyšší užívané podlaží: 386,5 metrů nad zemí
  • Celková podlahová plocha: 325 279 m2 (tj. zhruba 3/4 Vatikánu)[72]
  • Nadzemní podlahová plocha: přibližně 240 000 m2 (přesně asi 241 548 m2)[46][56][73][74]
  • Konstrukce: hybridní systém; vnější ocelový rám napojený na robustní betonové jádro (tzv. „tube in tube“)[1]
  • Nosná konstrukce: železobetonové jádro s tuhou výztuží, ocelový rám, spřažené ocelobetonové stropy[1]
  • Hmotnost ocelové konstrukce: samotná ocel více než 40 000 tun, dle některých zdrojů 44 000–48 000 tun (jako šest Eiffelových věží). Včetně všech ocelových součástí cca 50 000 tun.[56]
  • Celková hmotnost věže: odhadem 310 000 tun
  • Hlavní dodavatel: americká společnost Tishman Construction (Tishman Realty & Construction Co., Inc). Není bez zajímavosti, že se tentýž dodavatel materiálně podílel i na stavbě původního WTC.[72]
  • Plášť budovy (okna): cca 92 900–93 000 m2 plochy skleněného pláště dříku budovy je obloženo více než 12 700 ks (patrně až 14 000 ks) prosklených panelů, které jsou osazeny bezpečnostním dvojitým laminovaným tvrzeným sklem (s fóliemi na bázi EVA) o tloušťce 38 mm.[1][10][56] Tato ultra čirá skla jsou odolná vůči UV záření.[1][42] Každý panel měl své speciální číslo a předem určenou polohu. Při manipulaci vážil přibližně 500 kg, takže celý skleněný plášť budovy dosahuje hmotnosti přibližně 7000 tun. Kdyby se všechna okna poskládaly do řady vedle sebe, výsledný „pás“ by měřil 48 km. Skleněná fasáda prošla přísnými zkouškami, pro které byl vytvořen věrohodný třípatrový model v měřítku 1:1 ve výzkumné laboratoři v Ontariu. Cílem zkoušek bylo prokázat odolnost fasády a skleněných tabulí na účinky přírodních živlů. Díky této prosklené konstrukci budova využije 90 % přirozeného světla a sníží tak spotřebu elektrické energie na umělé osvětlení.[42][50] Její tvar podobný krystalu účinně láme sluneční paprsky, během dne se tak honosně blyští.[1]
  • Výtahy a eskalátory: celkem 73 (či 71) výtahů v celkové hodnotě 150 mil. USD, s maximální rychlostí 10 m/s (cca 540 m/min, 36,6 km/h).[3][59] Jen pro srovnání: expresní výtahy „dvojčat“ dosahovaly rychlosti 8,1 m/s. One World Trade Center se může pyšnit nejrychlejšími výtahy na západní polokouli. Dodala je německá společnost ThyssenKrupp Elevator Technology, z nichž 64 je expresních (44 osobních, 10 nákladních, 5 služebních a 5 přímých až do vyhlídkového patra = 47 až 60 sekund jízdy).[13][75] Na výtazích se nicméně podílelo celkem osm států (kromě Německa také Brazílie, Kanada, Itálie, Jižní Korea, Velká Británe, Švýcarsko a Česká republika), jeden dodal motory, druhý kabely, třetí dveřní systémy a další testoval funkčnost a bezpečnost všech strojů.[76][77] Veškeré dřevo použité při konstrukci výtahových plošin neobsahuje žádný močovinový aldehyd. Dva výtahy fungují na bázi bezolovnaté hydraulické kapaliny. Výtahy se nacházejí v centrální struktuře jádra, což je v podstatě vertikální betonový bunkr.[1][3] V budově se nachází také 11 eskalátorů.[3]
  • Úroveň udržitelnosti: v září 2016 získala budova certifikaci LEED Gold (druhé nejlepší možné ohodnocení); konstrukce budovy je vyrobena převážně z recyklovatelného materiálu a až 80 % jeho odpadu by bylo možné znovu využít, mj. více než 95 % použité oceli. Až polovina použitého dřeva pochází z trvale udržitelných zdrojů (z neohrožených lesů a stromů).[1][55][43][42][59]
  • Název budovy: v březnu 2009 PANYNJ vydal prohlášení, že jediným oficiálním jménem budovy bude One World Trade Center (údajně z důvodu, že je takový název formálně vhodnější a přesnější), což vyvolalo jistou míru nevole. Veřejnost měla v oblibě už předtím masově užívaný název „Freedom Tower“ (v překladu „Věž svobody“), pro svou symboliku.[13]
  • Celkové stavební náklady: poslední odhady ještě před dokončením stavby hovořily o 3,9 mld. USD, pravděpodobně však celkové náklady dosáhly sumy 4,2 mld. USD (v přepočtu více než jeden bilion korun). Doposud nejdražší mrakodrap na světě, téměř třikrát dražší než Burdž Chalífa (nejvyšší na světě).[10][14][42]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Výstavba (2006– 2014)[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. NP = nadzemní podlaží (PP = podzemní podlaží)
  2. Jádro je takzvaná páteř, hlavní nosný prvek mrakodrapu táhnoucí se jeho středem od zdola až nahoru, poskytnuvší konstrukční oporu a pevnost

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t SZOLOMICKI, Jerzy; GOLASZ-SZOLOMICKA, Hanna. Technological Advances and Trends in Modern High-Rise Buildings. Buildings. 2019/9, roč. 9, čís. 9, s. 193. Dostupné online [cit. 2020-04-10]. DOI:10.3390/buildings9090193. (anglicky) 
  2. a b c d e f g WikiArquitectura [online]. [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j k One World Trade Center, New York City | 201521 | EMPORIS. www.emporis.com [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  4. Info o budově na skyscraperpage.com
  5. a b c d New York WorldTrade Center September 11,2001. www.nywtc911.com [online]. [cit. 2020-04-22]. Dostupné online. 
  6. a b c d e WTC UPDATE. NYC URBANISM [online]. [cit. 2020-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Co bude s Ground Zero? Dvojčata nahradí Věž svobody. iDNES.cz [online]. 2006-09-08 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  8. a b COOPER, Michael. Stalled Talks Are More Bad News for Pataki. The New York Times. 2006-03-16. Dostupné online [cit. 2020-04-19]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  9. Steve Plate | Construction & General Building Laborers' Local 79 [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b c d e TIME.com [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  11. a b c d One World Trade Center • World Trade Center, New York Map data © OpenStreetMap • New York Architecture Info. www.newyorkarchitecture.info [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 
  12. One World Trade Center. FRASER: POISED TO TAKE THE NATION TO A BRIGHTER DAY [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  13. a b c d e f g One World Trade Center (1 WTC), New York, USA. Verdict Designbuild [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. a b c Americká pýcha: Nová dominanta New Yorku otevřena. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2013-11-14 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. USATODAY.com - Building of N.Y. Freedom Tower begins. usatoday30.usatoday.com [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  16. CHAN, Sewell. Messages of Love and Hope on a Freedom Tower Beam. The New York Times. 2006-12-18. Dostupné online [cit. 2020-04-19]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  17. wcbstv.com - First Freedom Tower Beam Rises At Ground Zero. web.archive.org [online]. 2006-12-20 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  18. Final section of Spire Installed on One World Trade Center / Wire Rope Exchange. wireropeexchange.com [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. 
  19. The Port Authority of New York and New Jersey - Press Release. web.archive.org [online]. 2009-09-16 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  20. WTC Construction Update, May 2009 || World Trade Center. www.wtc.com [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  21. World Trade Center Tower Begins to Show Its Shimmering Face | Tribeca Trib Online. www.tribecatrib.com [online]. [cit. 2020-04-22]. Dostupné online. 
  22. World Trade Center project has begun to take shape - NJ.com. archive.vn [online]. 2012-06-29 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  23. Port Authority installs cocoon safety system around World Trade Cente…. archive.vn [online]. 2012-06-29 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  24. World Trade Center Image Gallery. old.panynj.gov [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  25. Lower Manhattan : 1 World Trade Center. web.archive.org [online]. 2011-12-16 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  26. a b TAYLOR, Alan. One World Trade Center: From Cornerstone to Skyscraper - The Atlantic. www.theatlantic.com [online]. [cit. 2020-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. "Tribute in Lights" illuminated in NYC skyline at night_XINHUANET. web.archive.org [online]. 2013-11-26 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  28. NY Daily News - We are currently unavailable in your region. www.tribpub.com [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  29. One World Trade Center On Top As Tallest Building In New York City [PHOTOS] - International Business Times. web.archive.org [online]. 2012-06-26 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  30. DER SPIEGEL | Online-Nachrichten. www.spiegel.de [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  31. STAFF, By the CNN Wire. Obama signs beam of One World Trade Center. CNN [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  32. World Trade Center Update: Prismatic Glass Facade For WTC Tower Scrapped. web.archive.org [online]. 2016-03-03 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  33. Steel spire rises atop New York's One World Trade Center. Reuters. 2012-12-12. Dostupné online [cit. 2020-04-19]. (anglicky) 
  34. PHOTOS: Raise High The One WTC Spire. HuffPost [online]. 2012-12-12 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. Media - World Trade Center - Media - Port Authority of New York & New Jersey. old.panynj.gov [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  36. CNN, By Erinn Cawthon and Dana Ford. Final pieces hoisted atop One World Trade Center. CNN [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  37. NEWS; CANADA. Spire from Quebec crowns World Trade Centre after dispute solved | National Post [online]. 2013-05-02 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. VIDEO: Jak jela špička One World Trade Center do půlkilometrové výšky. iDNES.cz [online]. 2013-05-19 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  39. V New Yorku jde do finále stavba One World Trade Center, měla by být dokončena letos. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (česky) 
  40. Willis Tower loses to One World Trade Center as nation's tallest - chicagotribune.com. web.archive.org [online]. 2013-11-12 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  41. a b Council to rule on height of 1 World Trade Center - New York News. web.archive.org [online]. 2013-11-11 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  42. a b c d e f g h i NYC's One World Trade Center Leads the Way in Green Architecture. www.thomasnet.com [online]. [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. a b c https://www.structuremag.org/wp-content/uploads/F-WTC-Nov121.pdf
  44. a b https://global.ctbuh.org/resources/papers/download/2440-the-rise-of-one-world-trade-center.pdf
  45. a b c One World Trade Center / SOM. ArchDaily [online]. 2016-09-14 [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. a b c d https://assets.master-builders-solutions.basf.com/en-gb/one%20world%20trade%20centre.pdf
  47. https://sections.arcelormittal.com/repository2/Sections/5_13_High-rise%20buildings_web.pdf (str. 71)
  48. Is José Parlá's Mural at One World Trade Center the World's Largest Welcome Mat?. artnet News [online]. 2014-11-21 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. 'ONE: Union of the Senses' Mural at One World Trade Center. HYPEBEAST [online]. [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 
  50. a b One World Trade Center is big on green design. New Atlas [online]. 2016-09-30 [cit. 2020-04-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. Commercial Observer [online]. 2014-09-05 [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. a b Office Buildings - Skyscrapers || World Trade Center. www.wtc.com [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  53. a b c d e https://faculty.arch.tamu.edu/media/cms_page_media/4433/ONE%20WORLD%20TRADE%20CENTER%20PRESENTATION.pdf
  54. a b WARREN, Katie. NYC's new One World Trade Center dominates the skyline — but I went inside and it didn't look like the bland, traditional office building I was expecting. Business Insider [online]. [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  55. a b c d Engineering One World Trade Center | WSP. www.wsp.com [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  56. a b c d e f http://www.cif.org/awards/2015/01_-_One_World_Trade_Center.pdf
  57. JESTER, Julia. Post-9/11 WTC security: Never forget, never again. www.cnbc.com [online]. 2016-09-02 [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. 
  58. One World Trade Center | Case Study | Daikin Applied. www.daikinapplied.com [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. 
  59. a b c One World Observatory – on a clear day, you can even see tomorrow. URBAN HUB. Dostupné online [cit. 2020-04-21]. (anglicky) 
  60. NOCERA, Joe. In Skyscraper at Ground Zero, Sentiment Trumped Numbers. The New York Times. 2010-09-17. Dostupné online [cit. 2020-03-22]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  61. About Us. Official World Trade Center [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. SMITH, Aaron. World Trade Center returns to the skyline with tenants. CNNMoney [online]. 2012-09-11 [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  63. CUOZZO, Steve. New York Post [online]. 2014-11-18 [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. Hurricane Sandy, explained. Environment [online]. National Geographic, 2019-02-11 [cit. 2020-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. STANGLIN, Alia E. Dastagir and Doug. 2 workers rescued from 69th-floor scaffold at One WTC. USA TODAY [online]. [cit. 2020-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. NOVEMBER 12, Ashley Csanady Updated:; 2014. Two workers rescued 68 floors up One World Trade Center | canada.com [online]. 2014-11-12 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. EDITORS, History com. One World Trade Center officially opens in New York City, on the site of the Twin Towers. HISTORY [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. One Dine Restaurant & Bar | One World Observatory | NYC. www.oneworldobservatory.com [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. One World Observatory atop new World Trade Center to open May 29. Los Angeles Times [online]. 2015-04-08 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. One World Trade Center Observatory opening to the public on May 29. ABC7 New York [online]. 2015-04-07 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. BAGLI, Charles V. 3.3 Million Were Expected at Trade Center Attraction; a Million Haven’t Shown Up. The New York Times. 2016-05-27. Dostupné online [cit. 2020-03-25]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  72. a b One World Trade Center - The Skyscraper Center. www.skyscrapercenter.com [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. 
  73. One World Trade Center: Nejvyšší mrakodrap v New Yorku, nejdražší na světě. Chci do Ameriky! [online]. 2015-08-01 [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. (česky) 
  74. Nové nejvyšší budovy New Yorku. TZB-info [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. (česky) 
  75. One World Trade Center | thyssenkrupp Elevators Escalators Moving Walks | Installation Service Modernization. www.thyssenkruppelevator.com [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  76. https://slingmax.com/pdf/wire_rope_exchange_feb_2013.pdf
  77. Technologie ve službách znovuzrození New Yorku - Stories - Transportation & Mobility | Prysmian Group. cz.prysmiangroup.com [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DUPRÉ, Judith. One World Trade Center: Biography of the Building. Little, Brown and Company. USA, 2016. 304 stran. ISBN13: 978-0316336314 (en)
  • SANBURN, Josh. America's Tower: One World Trade Center. Time. USA, 2014. 128 stran – sběratelská edice magazínu Time (en)
  • STICHWEH, Dirk. NY Skyscrapers. Prestel. USA, 2016. 192 stran. ISBN13: 978-3791382265 (en)
  • ŠRŮMA, Vlastimil. Budování, kolaps a nová výstavba komplexu WTC v New Yorku. Časopis stavebnictví. ČR, 2016. 14–36 str. (česky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]