Willis Tower

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Willis Tower
America's tallest building, the Sears Tower, Chicago, Illinois LCCN2011630449.tif
Poloha
Stát USAUSA USA
Město Chicago
Ulice 233 South Wacker Drive
Zeměpisné souřadnice
Technické parametry
Nejvyšší bod 527 m
Výška střechy 442 m
Architektonická 442 m
Počet podlaží 110 + 3 podzemní (108 nadzemních pater)
Podlahová plocha 416 000 m2
Počet výtahů 104
Základní informace
Architekt Bruce Graham, F. R. Khan, John Zils (SOM)
Styl internacionální
Využití kanceláře, observatoř, obchody, veřejné služby, zdravotnictví
Konstrukce ocel, hliník, sklo
Výstavba 1970–1973
Vlastník Sears, Roebuck and Company (1973–1994), Willis Group (…), Blackstone Group (2015–dosud)
Cena 150–175 mil. USD
Výškový rekord
nejvyšší budova světa (1973–1998)
nejvyšší budova v USA (1973–2013)
nejvyšší budova v Chicagu (1973–dosud)
Předchůdce Světové obchodní centrum
Nástupce Petronas Twin Towers (1998); One World Trade Center (2013)
Odkazy
Oficiální web www.willistower.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii na Commons

Willis Tower (do roku 2009 Sears Tower) je 442 metrů vysoký mrakodrap v Chicagu v Illinois postavený v roce 1973.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1984 byla SOM pověřena generální opravou mnoha nižších úrovní věže, jehož součástí bylo přidání klenutého atria podél ulice Wacker Drive

Mrakodrap byl postaven v letech 19701974, přičemž svého vrcholu dosáhl již 3. května 1973, pro firmu Sears, Roebuck and Company podle návrhu firmy Skidmore, Owings and Merrill (SOM). Společnost Sears, zaměřená na spotřební zboží, chtěla mít všechny své ústřední zaměstnance pod jednou střechou. Poslední ocelový nosník, který byl do konstrukce zabudován, je popsaný více než desetitisící podpisy dělníků i zaměstnanců firmy, kteří chtěli mít svá jména na nejvyšší budově světa.[1][2][3][4]

Od svého dokončení, kdy výškou překonal věže Světového obchodního centra, až do roku 1998 byl nejvyšší budovou planety (téměř 25 let); v roce 1998 jej předčil mrakodrap Petronas Twin Towers. Celých téměř 41 let byl nejvyšší obytnou stavbou na západní polokouli, než jej v roce 2013 pokořil mrakodrap One World Trade Center v New Yorku (nutno podotknout, že jen díky svému stožáru – po střechu je budova vysoká jen 417 m). Post obecně „nejvyšší umělé struktury“ ztratil po pouhých třech letech, kvůli televizní věži CN Tower postavené v roce 1976 v Torontu.[1][2][3][4]

Mrakodrap byl koncipován v kontextu „války o výšku“, kterou spolu vedly především New York a Chicago (tehdy se nepředpokládalo, že by nejvyšší stavby mohly existovat jinde, než v USA). Byl postaven jako jakási pomsta New Yorku za „dvojčata“, aby znovu potvrdil převahu Chicaga, města výroby nad městem financí. Od roku 2013 „opět vede“ New York, který postavil nejdražší mrakodrap na světě – One World Trade Center, jenž svou architektonickou výškou překonal Willis Tower. „Doma“ však stále drží prvenství, od roku 1973 do roku 2020 to je 47 let. Je dominantním prvkem i symbolem celého města a funguje jako vizuální orientační bod. Stavba podobná modernímu asymetrickému zikkuratu je o 95,09 m vyšší než 875 North Michigan Avenue (známý jako John Hancock Center) a o 92,96 m vyšší než Aon Center.[1][2][3][4]

Po teroristických útocích z 11. září[editovat | editovat zdroj]

Po útocích z 11. září 2001 prošla budova významnou bezpečnostní inovací. Kvůli strachu z terorismu se řada lidí vyhýbala nejvyšším patrům mrakodrapu ještě tři roky od události. Spekuluje se, že teroristé plánovali letadlem zasáhnout i tento mrakodrap. Nakonec se tak nestalo pravděpodobně proto, že měli stanovených už několik cílů (Twin Towers, Pentagon a nejspíš Bílý dům nebo Kapitol) a obávali se možných komplikací.[5]

V reakci na to, co se přihodilo mrakodrapům v New Yorku, byla budova vybavena rentgenovými rámy s detektory kovů a instalováno bylo více než 135 bezpečnostních kamer (uvnitř i zvenčí). Všudypřítomná je bezpečnostní služba – security, schopná ihned zasáhnout. V nejnižších podlažích, u celkem 18 překladových ramp, se pečlivě přebírá a kontroluje veškerý materiál, který do budovy přichází. Za den se odbaví 150 až 175 nákladních vozů. Na přítomnost výbušnin upozorní speciálně vycvičení psi, kteří dokážou rozpoznat řadu výbušných látek. Na vše dohlíží kontrolní středisko, odkud lze dálkově ovládat všechna zařízení a nachází se neznámo kde uvnitř mrakodrapu.[6]

Vlastníci a nájemci[editovat | editovat zdroj]

Po 18 letech, v roce 1994, Sears svou budovu prodala společnosti AEW Capital Management, LP (kterou financovala MetLife), a roku 1995 všechny své zaměstnance vystěhovala, avšak práva na pojmenování budovy vlastnila až do roku 2003.[7] V roce 1997 převzala pomyslnou štafetu společnost TrizecHahn Corporation (dnes Trizec Properties, Inc.), tehdejší vlastník CN Tower.[8] V roce 2003 se stala novým vlastníkem americká společnost MetLife, ale ta už na počátku roku 2004 Sears Tower prodala skupině newyorských investorů (Joseph Chetri, Joseph Moinian, Lloyd Goldman, Joseph Cayre, Jeffrey Feil a firmě American Landmark Properties Ltd.) za ohlášených 840 milionů dolarů, zatímco původní cena budovy byla 150–175 milionů dolarů.[9] Dalším majitelem se stala londýnská pojišťovací společnost Willis Group (Willis Group Holdings plc.), dnes Willis Towers Watson. Ta využila nabyté jmenovací právo, když si pronajala tři podlaží a více než 13 000 m2 prostoru, a 16. července 2009 přejmenovala mrakodrap na Willis Tower. Veřejnost z toho nebyla zrovna dvakrát nadšená. Za 36 let si už na věhlasnou Sears Tower zvykla.

V roce 2015, v ceně 1,3 mld. USD, budovu koupila akciová společnost Blackstone (The Blackstone Group Inc.) a správa náleží obchodní společnost EQ Office. V roce 2017 oznámily, že investují 500 miliónů dolarů na různé opravy a zdokonalení. Současně s tím by měl vzniknout šestipodlažní komplex namísto volně průchodného náměstí.[3][10] Noví vlastníci mohou pojmenovat budovu nejdříve v roce 2024, kdy vyprší jmenovací právo předchozí společnosti.[3][11]

Od roku 2018 je největším nájemcem letecká společnost United Airlines (United Airlines, Inc.), která se přestěhovala ze svého sídla v budově 77 West Wacker Drive.[3][11]

Mimořádné události[editovat | editovat zdroj]

  • 20. srpen 1999 – francouzský horolezec Alain Robert vyšplhal po budově až na střechu, aniž by byl jištěný. Výstup mu trval něco málo přes hodinu. Nejprve se ho bezpečnostní služba snažila zastavit mycí plošinou, která mu měla zatarasit cestu, ale Robert se ji jednoduše vyhnul a pokračoval dál. Na střeše na něho čekala policie, která ho následně zatkla. Byl předvolán k soudu, nakonec však odešel jen s pokutou ve výši asi 2000 dolarů. Dostal přezdívku „Spider-man“.[2][12]

Architekti[editovat | editovat zdroj]

Socha (reliéf) na počest F. R. Khana

Hlavními konstruktéry stavby byli americký architekt Bruce Graham (1925–2010) a stavební inženýři Fazlur Rahman Khan (1929–1982) a John Zils, všichni pocházející z ateliéru SOM (mj. autoři John Hancock Center). Na Khanovu počest, za jeho přínos v oboru stavebního inženýrství, vznikla socha z nerez oceli a bronzu od umělce Carlose Marinase, která je umístěna v hale budovy.[13] Inovativní design, v té době zcela nový, byl inspirací pro mnoho dalších staveb. Na jeho základě vyrostla i nejvyšší budova na světě – Burdž Chalífa.[6][14][15][16][17]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Mrakodrap je držitelem certifikace LEED Platinum (nejlepší možné), kterou mu udělila nezisková organizace US Green Building Council (USGBC) hodnotivší ekologické řešení staveb; instalací nového osvětlení se snížila roční spotřeba elektřiny o 34 %, v roce 2007 byl zahájen recyklační program (ročně to dělá až 445 tun papíru, čímž se ušetří asi 3500 stromů, nebo až 16 tun elektroniky). K čištění interiéru a úklidu se používají ekologické prostředky (žádné tvrdé chemikálie). Nájemníci jezdící v hybridních vozech mají levnější parkovné, nebo si lze zapůjčit kolo a ušetřit tak ovzduší od smogu. To je jen hrstka důvodů, proč je hrdým nositelem této „pečetě“.[1][2][3][4][6][18]

Parametry, čísla, zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Mrakodrap je po střechu vysoký 442 metrů (přesně 441,96 m nebo 442,14 m), což je uznaná tzv. architektonická výška. Se západní anténou sahá do výše 527 metrů. Budova má vlastní směrovací číslo 60606. Podlahová plocha budovy je 416 000 m2 (jako 78 hřišť na americký fotbal, nebo přibližně 57 hřišť na mezinárodní fotbal[pozn. 1]), z toho 353,961 m2 je určeno k pronájmu. Pracuje v ní přibližně 10–15 000 zaměstnanců z více než 100 různých podniků a dalších 25–50 000 lidí ji denně navštíví. Disponuje prodejnami, veřejnými službami i zdravotnickým zázemím. Nachází se v ní celkem devět jídelen (k roku 2004) a během 30 let kuchyně vydaly více než osm miliónů jídel.[1][2][3][4]

Willis Tower, nepřehlédnutelná dominanta Chicaga

Willis Tower má 108. poschodí (teoreticky 110. podlaží, kvůli dvoupodlažní konstrukci na střeše mezi anténami kde parkuje čistící plošina, a k tomu ještě 3. podzemní podlaží). Nejvyšší užívané 108patro se nachází ve výšce 436 metrů. Pro přepravu je zde k dispozici celkem 104 fungujících výtahů (více v podkapitole Výtahy), 14 eskalátorů nebo 2232 (či 2332) schodů. Fasádu tvoří kombinace eloxovaného hliníku a prosklených panelů – dohromady více než 16 000 (přesně asi 16 100) bronzově tónovaných oken. Osmkrát ročně je čistí 6 automatických okenních robotů (plošin); dva jsou na úrovni 50. patra, dva na úrovni 66., jeden na úrovni 90. a poslední je umístěn na střeše budovy. Mrakodrap váží celkem 222 500 tun, na stavbu bylo spotřebováno přibližně 69–76 000 tun oceli. Výstavba vyšla na tehdejších 150–175 milionů dolarů (stála by v přepočtu asi 860 milionů dolarů, kdyby se uskutečnila v roce 2020). Málokdo však ví, že Willis Tower původně neměla být nejvyšší budovou světa (tou mimochodem byla od roku 1973 do roku 1998, tedy téměř 25 let), jeden z prvotních návrhů byla totiž nevelká bloková budova, které se přezdívalo „the pig“(„prase“).[1][2][3][4][6]

K roku 2004 mrakodrap pojmul 69 000 km telefonních kabelů, 40 000 km potrubí (8x šíře celého USA), asi 943 či 992 toalet, 796 umýváren, nebo 20 000 sprchových hlavic. Měsíčně „spolkne“ přes 20 000 dolarů za vodu a zhruba 360 miliónů litrů vody spotřebuje za jeden rok, avšak spousta vody putuje do titanových nádrží, které pomáhají udržovat přijatelnou teplotu uvnitř mrakodrapu. Jeho elektroinstalace by stačila k napájení města velkého téměř jako Česká Lípa (cca 35 000 obyvatel). Úklidové čety, které se přes noc starají o pořádek a čistotu v budově, měsíčně spotřebují přes 86 000 pytlů na odpadky, 400 nástavců na mopy a více než 1800 litrů čistících prostředků.[6]

V současném žebříčku[editovat | editovat zdroj]

Dnes (k dubnu 2020) je stále nejvyšším mrakodrapem v Chicagu, třetím nejvyšším mrakodrapem Spojených států amerických, po One World Trade Center a Central Park Tower, a 21. nejvyšším na světě (na základě architektonické výšky, ke které se jeho anténní soustava nezapočítává – s ní sahá do výše až 527 metrů)

Konstrukce a vybavení[editovat | editovat zdroj]

Modře – délka strany čtvercového půdorysu; černě – tři tubusy (uskupeny v konfiguraci 3 x 3) o rozměru 23 x 23 m; červeně - technická podlaží a konkrétní patra; zeleně – prosklené kukaně vysunuté z fasády ve výšce 413 m nad zemí (observatoř); žlutě - výška po střechu (architektonická výška); oranžově – výška budovy po vrchol západní antény

Budovu tvoří soubor devíti autonomních tubusů o rozměrech základny 23 x 23 m (dle různých zdrojů přesně 22,86 m nebo 23,01 m), po jejichž obvodu jsou rozmístěny sloupy. Tubusy jsou uskupeny v konfiguraci 3 x 3 (po třech řadách po třech) a tvoří čtvercovou základnu s délkou strany 69 m. Dosahují různých výšek a tvoří tak vertikální členění budovy, které přímo závisí na konstrukčním řešení, jenž se zdá být ideální pro vzájemnou součinnost konstrukčních prvků při absorbování jak vertikálního zatížení, tak horizontálních sil vytvářených větrem. Jedná se o tzv. strukturální systém – zjednodušeně; dva čtvercové hranoly sahají do 50. patra, dva do 66. patra, tři do 90. patra a poslední dva dosahují vrcholu budovy (nad tuto úroveň vystupují dvě antény). Architektonické vyznění je tedy dáno konstrukčním uspořádáním, které je zvenčí patrné. Horizontální černé pásy obslužných podlaží značí rozložení objemu (tzv. větrací rolety). Vkládané jsou vždy po 99,97 metrech, tj. patro 29.–32., 64.–65., 88.–89. a 104.–108.. Čtyři nejvyšší podlaží obsahují ventilační systémy (obrovské chladiče). Skelet budovy se skládá výhradně z ocele. Willis Tower je tak nejvyšší obytnou stavbou tohoto typu, moderní mrakodrapy kombinují ocel a beton.[1][2][3][4][6][14][16][17][19]

Fasáda mrakodrapu. Nahoře jsou vidět čtyři prosklené kukaně

Mrakodrap nestojí rovně (svisle). Kvůli excentrickému zatížení je tlak na sloupy na západní straně větší než tlak na východní sloupy, a budova se tak naklání o 15 cm na západ. Nejenže se naklání, ona se také kymácí. Je ovšem navržena tak, aby se mohla vychýlit téměř o jeden metr (asi o 90 cm). Zcela běžně se vychyluje 20 cm od osy, kvůli silným bouřím, které sem několikrát ročně dorazí od Michiganského jezera (vítr o rychlosti až 80 km/h). Účinky pociťují hlavně nájemníci v nejvyšších patrech mrakodrapu, v jejichž kancelářích se hýbou i židle. Pohyb budovy může být při silných větrech slyšet a zní podobně, jako vrzání lodní paluby.[1][2][3][4][6][16][19]

Budova je vybavena samočinným hasicím zařízením, ačkoli to tehdejší předpisy nevyžadovaly. Celkem se jedná o 40 000 sprinklerů za cenu čtyři miliony dolarů. Vzduchotechnické potrubí pod podlahami zahrnuje rezervní kapacity pro uložení nových technologií. K izolaci nebyl použit azbest, ačkoli byl v 70. letech běžný, jenže dnes by musel být z budovy odstraněn kvůli vedlejším karcinogenním účinkům (podobně, jako k tomu mělo dojít u „dvojčat“ Světového obchodního centra), což by akorát znamenalo vysoké náklady. Tomu se tedy Willis Tower prozíravě vyhnula.[1][2][3][4][20][21]

V podzemí[editovat | editovat zdroj]

Pod budovou jsou umístěny dva velké záložní 16válcové diesel-generátory o výkonu 2100 kilowattů, které by byly použity v případě výpadku proudu k napájení požárního a život ochraňujícího zařízení. Bez externí dodávky elektřiny by mohla vydržet až čtyři dny. V suterénu se nachází také zimotvorné zařízení, které zajišťuje klimatizaci budovy. V jednom podlaží má až 63 300 kilowattů chladicího výkonu, potřeba však není nikdy více než polovina. Tyto kolosy a další rozvody v podzemí budovy jsou zářným příkladem filozofie, s níž byla stavba projektována – čím více, tím lépe. Svědčí to o prozíravosti stavitelů, protože tato a další opatření už dokázala ušetřit miliony dolarů a s postupem času se vyplácí i další modernizace a inovace.[6][16]

Výtahy[editovat | editovat zdroj]

Výtahy Willis Tower jsou jedny z nejrychlejších na světě, urazí dvě patra za sekundu – na vyhlídkovou terasu za 45–70 sekund v rychlosti až 500 m/min (cca 28 km/h). V budově se nachází celkem 104 výtahů (z toho 6 nákladních). V kabině se lidé během jízdy baví krátkou videoprojekcí (jeden klip cestou nahoru, druhý cestou dolu). Dva bezesporu nejvytíženější výtahy jezdí bez zastávky přímo do 103. patra (observatoř). Za 30 let služby urazily dohromady více než 3 miliony km. Občas se nějaký výtah porouchá, asi 10krát do měsíce, a pasažéři se zaseknou v patře. Osvobozeni jsou obvykle do 15 minut. Pokud vane vítr o rychlosti 90–95 km/h, což se stává asi 3krát do roka, z bezpečnostních důvodů jsou výtahy mimo provoz.[1][2][3][4][6][19]

Observatoř[editovat | editovat zdroj]

Vyhlídková terasa SkyDeck Chicago se nachází na 103. podlaží, ve výšce téměř 413 metrů (přesně 412,69 m) nad zemí. Jedná se o nejvyšší vyhlídkové patro na západní polokouli (k roku 2020; doposud vyšší měla jen Jižní vež Světového obchodního centra, která se chlubila otevřenou střešní terasou ve výšce 420 metrů). Během pěkného letního dne ji navštíví až 8000 lidí, za rok průměrně 1,3–1,6 milionu lidí. Může z ní být vidět až do vzdálenosti 64–80 km. Spatřit lze stadion Soldier Field, mrakodrap John Hancock Center, jezero Michigan a za jasného dne až čtyři různé státy: Illinois, Indianu, Wisconsin a za jezerem stát Michigan. V červnu 2009 byly otevřeny čtyři prosklené kukaně (skyledge), vysunuté zhruba 1,3 metru ven z fasády a poskytující nevšední zážitek z výšky. Vyrobené jsou z bezpečnostního třívrstvého skla.[22][23]

Anténní soustava[editovat | editovat zdroj]

Ze střechy nejvyššího chicagského mrakodrapu se zvedají dvě obrovské antény (označované jako východní a západní), které byly nainstalovány v roce 1982. Přenášejí signál více než 30 televizních a rozhlasových stanic. Jejich podpůrný systém prochází budovou dolů až do stého patra. Jsou navrženy tak, aby přečkaly vítr o rychlosti 240 km/h, tedy hurikán čtvrté kategorie. Pilotům letadel dávají o své pozici vědět světelnou signalizací, blikáním v intervalu 40krát za minutu, které je viditelné z velké vzdálenosti. Na podzim 1995 byl zahájen program sezónního osvětlení, střecha mrakodrapu tak na sebe upoutává pozornost při různých svátcích nebo vnitrostátních událostech, podobně jako Empire State Building. Dne 8. března 2000 byly na střechu nově připojeny čtyři kombinované antény, aby vyhověly rostoucím požadavkům digitalizace (HDTV – televizní přenos ve vysokém rozlišení). Západní byla 5. června 2000 vyvýšena o sedm metrů, kvůli modifikaci televizní stanice NBC. Spolu se západní anténou budova sahá do výšky až 527 metrů (přesně 527,2 m nebo 527,3 m). Ta se ale k architektonické výšce, která je v rámci předhánění budov rozhodující, nezapočítává, protože byla instalována mnohem později, než probíhala výstavba samotného mrakodrapu.[1][2][3][4][6]

Další fotodokumentace[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Hrací obdélníková plocha pro mezinárodní fotbalová utkání má rozměry 100–110 × 64–75 m. Vezmeme-li v úvahu přibližné střední hodnoty 105 × 70 m, rovná se to 7350 m2

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k Willis Tower - The Skyscraper Center. www.skyscrapercenter.com [online]. [cit. 2020-04-02]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j k l Willis Tower, Chicago | 117064 | EMPORIS. www.emporis.com [online]. [cit. 2020-04-02]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j k l m n History & Facts - Willis Tower. www.willistower.com [online]. [cit. 2020-04-02]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h i j k https://searstower.org/home.html
  5. https://www.americanlandmark.com/americanlandmark/assets/File/Willis_Tower_Case_Study.pdf
  6. a b c d e f g h i j https://theskydeck.com/wp-content/uploads/2019/03/The-Hows-Whats-and-Wows-of-Willis-Tower-A-Guide-For-Teachers.pdf
  7. Why was the Sears Tower made. www.whycenter.com [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  8. Sears Tower: Headlines. web.archive.org [online]. 2001-12-14 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  9. MetLife to Complete Sale of Chicago's Sears Tower. - Chicago Tribune (Chicago, IL) | HighBeam Research. web.archive.org [online]. 2012-10-26 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  10. SPIELMAN, Fran. Willis Tower in line for a $500 million facelift. Chicago Sun-Times [online]. 2017-01-31 [cit. 2020-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. a b Morgan Stanley moving second office to Willis Tower. Crain's Chicago Business [online]. 2018-04-16 [cit. 2020-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. CNN - 'Spiderman' scales Sears Tower in Chicago - August 20, 1999. edition.cnn.com [online]. [cit. 2020-04-04]. Dostupné online. 
  13. History / Past Presidents / Khan Sculpture | SEAOI. www.seaoi.org [online]. [cit. 2020-04-06]. Dostupné online. 
  14. a b Willis Tower | Height & Facts. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Willis Tower (formerly Sears Tower) – Structural Engineering. SOM [online]. [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. a b c d Sears Tower - Fazlur Khan - Structural Artist of Urban Building Forms. khan.princeton.edu [online]. [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  17. a b Technology that Changed Chicago: Fazlur Khan and Tubular Designs for Skyscrapers. www.chipublib.org [online]. [cit. 2020-04-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Chicago from Street to Sky - Willis Tower. www.willistower.com [online]. [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  19. a b c http://faculty.arch.tamu.edu/anichols/courses/applied-architectural-structures/projects-631/Files/WILLIS%20TOWERpresentation.pdf
  20. Willis Tower & Skydeck | Chicago Attractions | Big Bus Tours. www.bigbustours.com [online]. [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. The roller-coaster story behind Willis Tower's billion-dollar payday. Crain's Chicago Business [online]. 2015-03-21 [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Sears Tower unveils 103rd floor glass balconies - USATODAY.com. usatoday30.usatoday.com [online]. [cit. 2020-04-02]. Dostupné online. 
  23. www.SOM.com | The Ledge at Skydeck Chicago. web.archive.org [online]. 2011-06-08 [cit. 2020-04-02]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PRIDMORE, Jay. Tower: A Building Book from the Chicago Architecture Foundation. Pomegranate Communications. USA, 2001. 64 stran. ISBN 978-0764920219 (en)
  • RENDEL, P. Val. Sears in Chicago: A Century of Memories. The History Press. USA, 2019. 176 stran. ISBN 978-1467139946 (en)
  • TERRANOVA, Antonino: Mrakodrapy, Slovart, Praha 2004, ISBN 80-7209-611-7 (česky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]