Shanghai Tower
| Shanghai Tower | |
|---|---|
 Shanghai Tower (nejvyšší budova) | |
| Účel stavby | |
parkoviště, obchody, kanceláře, hotel, observatoř | |
| Základní informace | |
| Sloh | postmoderní architektura |
| Architekt | Gensler |
| Výstavba | 2008 – 2015 |
| Stavitel | Shanghai Construction Group |
| Pojmenováno po | Šanghaj |
| Technické parametry | |
| Výška střechy | 632 m |
| Počet podlaží | 128 |
| Podlahová plocha | 380 000 m² |
| Výškový rekord | |
| Nejvyšší budova Číny | |
| 2015–současnost | |
| Poloha | |
| Adresa | Šanghaj,  Čína |
| Souřadnice | 31°14′7,8″ s. š., 121°30′3,6″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Web | shanghaitower.com.cn |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Shanghai Tower česky Šanghajská věž (čínsky v českém přepisu Šang-chaj Čung-sin Ta-ša, znaky 上海中心大厦) je mrakodrap na poloostrově Lu-ťia-cuej v Pchu-tungu v Šanghaji. Byl navržen americkou firmou Gensler a je vlastněn čínským státem,[1] cena je odhadována na více než 2,4 miliardy dolarů.[2] Tato budova je vysoká 632 metrů a má 128 pater, je v ní plocha 380 000 m2. Je využívána pro kanceláře, maloobchodníky a volnočasové aktivity. Stavba této budovy začala v prosinci 2008, svého vrcholu dosáhla 3. srpna 2013, vnějšek budovy byl dokončen v létě 2015.[3]
K roku 2021 je to 2. nejvyšší budova světa a nejvyšší stavba v Číně. Vyhlídková plošina umístěná 561 m nad terénem je k roku 2021 nejvyšší veřejně přístupnou vyhlídkou z budovy na světě.
Snaha o udržitelnost[editovat | editovat zdroj]
Na Šanghajské věži se nachází několik prvků, které se snaží minimalizovat vliv stavby na životní prostředí. V roce 2013 ji mluvčí architektonické firmy Gensler označil jako nejekologičtější super vysoký mrakodrap své doby.
Jedním z těchto prvků je dvojvrstvá izolační fasáda, díky které není v budově v létě horko a v zimě naopak budovu hřeje. Dešťová voda která napadne na vršek budovy se dostává do podzemních nádrží pod budovou, kde se připraví na použití v mrakodrapu. I když většinu energie v budově má zajišťovat městská elektrická síť, u vrcholu budovy jsou otvory ve fasádě ve kterých jsou větrné turbíny s vertikální osou otáčení, které produkují přibližně 350 000 kWh za rok, fungují tedy jako doplňkový zdroj energie budovy.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Následující tabulka zobrazuje přibližné využití pater budovy:
| Patra | Využití |
|---|---|
| 128 | Technické zázemí |
| 124–127 | Komunikace |
| 121–123 | Observatoř |
| 111–120 | Kanceláře |
| 84–110 | Hotel |
| 101 | Hotelová hala |
| 81–83 | Technické zázemí |
| 61–80 | Kanceláře |
| 60 | Hala pro kanceláře |
| 58–59 | Technické zázemí |
| 35–57 | Kanceláře |
| 34 | Hala pro kanceláře |
| 31–33 | Technické zázemí |
| 8–30 | Kanceláře |
| 6–7 | Technické zázemí |
| B2–5 | Obchody k pronájmu |
| B5–B3 | Parkoviště |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Shanghai Tower na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shanghai Tower na anglické Wikipedii.
- ↑ Signs in the sky. Economist [online]. 2014-01 [cit. 2017-09]. Dostupné online.
- ↑ Šanghajská věž dosáhla výškou až na světové stříbro. ČT24. Dostupné online [cit. 2017-09-30].
- ↑ Shanghai Tower nears completion. Los Angles Times [online]. [cit. 2017-09]. Dostupné online.
