Přeskočit na obsah

Ondřejov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci v okrese Praha-východ. Další významy jsou uvedeny na stránce Ondřejov (rozcestník).
Ondřejov
Fara na návsi
Fara na návsi
Znak obce OndřejovVlajka obce Ondřejov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŘíčany
Obec s rozšířenou působnostíŘíčany
(správní obvod)
OkresPraha-východ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°54′17″ s. š., 14°47′3″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 863 (2024)[1]
Rozloha18,15 km²[2]
Nadmořská výška467 m n. m.
PSČ251 65 až 251 66
Počet domů677 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduChoceradská 62
251 65 Ondřejov
ou@obecondrejov.cz
StarostaMgr. Vladimír Zámyslický
Oficiální web: www.obecondrejov.cz
Ondřejov na mapě
Ondřejov
Ondřejov
Další údaje
Kód obce538582
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ondřejov (německy Ondrejov) je obec a bývalý městys v okrese Praha-východ, Středočeský kraj. Rozkládá se asi patnáct kilometrů jihovýchodně od města Říčany, asi 35 km jihovýchodně od Prahy, na jižních svazích hory Pecný (546 m n. m.). Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel. Součástí obce jsou i vesnice Turkovice a Třemblat. Je známý zejména svou hvězdárnou – pracovištěm Astronomického ústavu AV ČR. Historické jádro obce je od roku 2003 městskou památkovou zónou.[4]

Název

[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen ze jména jejího zakladatele, kterým byl Ondřej z Dubé. V historických pramenech se od 14. do 16. století název objevuje v různých tvarech: Ondrzieyow, Ondrzeyow, Ondrzegiow a Wondrzeyow.[5]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Název obce snad připomíná pány z Dubé, z rozrodu Benešoviců, zakladatele a majitele hradu Dubá (dnes zřícenina Stará Dubá), kteří často užívali jméno Ondřej a obec možná založili.[6] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, farní kostel je však již z první čtvrtiny 14. století.[7] V raném novověku se v okolí dolovala stříbrná ruda. Z řemesel vynikalo kamnářství a hrnčířství.[8] V roce 1850 zde žilo 817 obyvatel ve 164 domech, roku 1900 974 obyvatel ve 169 domech a roku 1970 973 obyvatel ve 248 domech.[9]

V letech 1898 až 1906 postavil průmyslník Josef Jan Frič na vrchu Mandě hvězdárnu, kterou roku 1928 věnoval Univerzitě Karlově; dnes ji provozuje Astronomický ústav Akademie věd České republiky. V roce 1892 vystavěl v městečku prof. J. Ježek z Prahy Kneippovnu. Pro svoji polohu se stalo vyhledávaným letoviskem.[8]

Od roku 1958 se v bývalé družstevní záložně „kampelička“ vyráběly populární elektrické pánve „remosky“.

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Říčany[10]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Říčany[10]
  • 1868 země česká, politický okres Český Brod, soudní okres Říčany[10]
  • 1898 země česká, politický okres Žižkov, soudní okres Říčany[11]
  • 1921 země česká, politický okres Žižkov sídlo Říčany, soudní okres Říčany[12]
  • 1925 země česká, politický i soudní okres Říčany[13]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Říčany[14]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Říčany[15]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Říčany[16]
  • 1949 Pražský kraj, okres Říčany[17]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[18]

Rok 1932

[editovat | editovat zdroj]

V městysi Ondřejov (přísl. Hlaváčov, 731 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katolický kostel, Státní hvězdárna) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, autodoprava, biograf Sokol, cihelna, čalouník, galanterie, 2 holiči, 5 hostinců, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, surové kůže, mlýn, 3 obuvníci, 2 pekaři, pila, 2 řezníci, 2 sedláři, sklenář, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Ondřejov, 3 trafiky, 3 truhláři, zámečník, zubní ateliér.[19]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Hvězdárna

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Ondřejovská hvězdárna.

Hvězdárna Astronomického ústavu AV ČR na vrchu Mandě nad obcí (Mandina hůra – pojmenovaná po Magdaleně z Vartemberka, manželce Jana ml. z Valdštejna, od roku 1554 majitele hrádeckého panství k němuž Ondřejov náležel společně s vrchem Žalov, jak jej pojmenoval po smrti bratra Jana, roku 1898, zakladatel hvězdárny Josef Frič). Secesní budovy a kopule původní hvězdárny navrhoval Josef Fanta.[20] Rozsáhlý areál hvězdárny je upraven jako park s vzácnými stromy a řadou moderních plastik. Severněji v „Kubětinách“ je kopule s dvoumetrovým zrcadlovým dalekohledem, největším v ČR, instalovaným roku 1967; po roce 1990 byl dalekohled modernizován.[20]

  • Hvězdárna, pracovna (J. Fanta, 1905)
    Hvězdárna, pracovna (J. Fanta, 1905)
  • Západní kopule (J. Fanta)
    Západní kopule (J. Fanta)
  • Západní kopule od náhrobku paní Fričové
    Západní kopule od náhrobku paní Fričové
  • Detail mříže v záp. kopuli
    Detail mříže v záp. kopuli

Kostel svatého Šimona a Judy

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Kostel svatého Šimona a Judy (Ondřejov).

Jednolodní kostel s renesanční věží byl několikrát přestavěn, naposledy 1773 (z té doby je také část vnitřního zařízení) a 1876 zvýšena věž. Obvykle je uváděn románský původ kostela. Výsledky záchranného archeologického výzkum v průběhu oprav budovy roce 2009 však přinesly nové poznatky, které posouvají vznik kostela pravděpodobně až do první čtvrtiny 14. století.[7] Dle posledního měření v lednu 2020 měří kostelní věž 30 m včetně kříže (kříž 1,5 m).

Památné stromy

[editovat | editovat zdroj]

V Ondřejově jsou prohlášeny dvě skupiny památných stromů: Dvojice lip malolistých roste uprostřed obce u kostela (49°54′16″ s. š., 14°46′57″ v. d.), další pár lip (původně čtveřice) téhož druhu pak stál na západním okraji obce, u křížku při silnici do Turkovic (49°54′22″ s. š., 14°46′19″ v. d.). V roce 2016 zůstává jen jedna, druhá proschlá byla z bezpečnostních důvodů odstraněna.

Socha svatého Ondřeje

[editovat | editovat zdroj]

Socha svatého Ondřeje, kopie barokní sochy (kolem 1740) od Bedřicha Stefana.

Pomníček

[editovat | editovat zdroj]

Pomníček akademickému pluku pražských studentů, kteří v roce 1800 táhli proti Napoleonovi, dal postavit roku 1843 místní farář Václav Horáček na vrchu Mandě, později Žalově.

Fara

[editovat | editovat zdroj]

Fara je pozdně barokní patrová stavba z roku 1778 s mansardovou střechou.

Vila „Leonora“

[editovat | editovat zdroj]

Vilu „Leonora“ na úpatí Mandy si dala postavit Eleonora Ehrenbergová, významná operní zpěvačka (například „Mařenka“ při premiéře Smetanovy Prodané nevěsty), která zde také roku 1912 zemřela.

Pomník padlým v první světové válce

[editovat | editovat zdroj]

Na náměstí je pomník padlým v první světové válce odhalený v roce 1928 k 10. výročí ČSR. Na pomníku jsou letopočty MCMXVIII a MCMXXVIII a nápis PADLI ABY OŽILA VLAST a vložena deska obětí druhé světové války. Autorem návrhu pomníku je architekt Otto Rothmayer, jehož učitelem byl Josip Plečnik, architekt úprav Pražského hradu.

  • Fara (1778)
    Fara (1778)
  • Domy na náměstí
    Domy na náměstí
  • Vila Leonora (kolem 1875)
    Vila Leonora (kolem 1875)
  • Pomníček z roku 1843
    Pomníček z roku 1843
  • Otto Rothmayer: Pomník padlým (1928)
    Otto Rothmayer: Pomník padlým (1928)

Části obce

[editovat | editovat zdroj]
  • Ondřejov
  • Třemblat – 3 km na severozápad od centra Ondřejova
  • Turkovice – 2 km na západ od centra Ondřejova

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Katastrem obce prochází dálnice D1, nejbližší sjezd jsou Mirošovice. Dále tudy vedou silnice II. třídy II/113 v úseku Český Brod – Mukařov – Chocerady, a dva úseky silnice II/335 Mnichovice – Sázava. Silnice III. třídy:[21]

  • III/1081 Turkovice – Lensedly
  • III/1085 Ondřejov – Kostelní Střimelice
  • III/11319 Mnichovice – Třemblat
  • III/11320 Třemblat – Zvánovice
  • III/3353 z Hrusic
  • III/6031 Senohraby – Turkovice – Ondřejov

Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Senohraby ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 221 z Prahy do Benešova. Na lokální trati "Posázavského Pacifiku" č. 212 pak v podobné vzdálenosti zastávky Hvězdonice a Chocerady.

Příměstské autobusové linky projíždějící v březnu 2011 obcí vedly do těchto cílů: Chocerady, Kaliště, Praha, Říčany, Strančice, Stříbrná Skalice (dopravce Veolia Transport Praha, s. r. o.).

Církevní správa

[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2009 existovala samostatná Římskokatolická farnost Ondřejov. V rámci procesu slučování farností v pražské arcidiecézi došlo k 1. červenci 2009 ke sloučení ondřejovské, choceradské a mnichovické farnosti a vznikla nástupnická organizace Římskokatolická farnost Mnichovice. Zajímavostí je, že zatímco místní část Ondřejov patří do této farnosti, zbývající dvě části obce – Třemblat a Turkovice – spadají administrativně pod Římskokatolickou farnost Hrusice.

Pravidelné bohoslužby se v kostele sv. Šimona a Judy v Ondřejově konají v Neděli v 8:00, mši slouží Dst. P. Michal Vaněček. Každý pátek od 21:00 probíhá v kostele setkávání mužů – otců rodin a v neděli v 18:30 potom modlitba sv. růžence.

Spolky a organizace

[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší organizací dosud působící je sbor dobrovolných hasičů. Další jsou Sokol a fotbalový oddíl, obec baráčníků. Do novější doby spadají např. Posázavský klub historických vozidel, který obvykle dvakrát do roka pořádá otevřené závody historických vozidel, např. Ondřejovská osmička v září[22], Kruh přátel hudby, sdružení Setkání a Vrstevnice. Živými společenstvími jsou i myslivci, chovatelé a rybáři, kteří pečují o Seradovský rybník.

Sportovně kulturní centrum (bývalý kulturní dům) nabízí řadu kroužků a kurzů sportovních, tanečních, hudebních, zdravotních, výtvarných a jazykových[23], v tělocvičně SKC se pořádají sportovní i kulturní vystoupení.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Ondřejov - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-07-11]. Dostupné online. 
  5. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Ondřejov, s. 275. 
  6. ↑ Ondřejov - Ondřejov - Oficiální stránky obce Ondřejov. www.obecondrejov.cz [online]. [cit. 2021-07-11]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Kostel sv. Šimona a Judy, Ondřejov. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-07-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Ottův slovník naučný
  9. ↑ Retrospektivní lexikon obcí ČSSR
  10. ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  11. ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 141/1898
  12. ↑ Nařízení vlády č. 414/1921 Sb.
  13. ↑ Vládní nařízení č. 311/1924 Sb.
  14. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  15. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  16. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  17. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  18. ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  19. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 958. (česky a německy)
  20. ↑ a b Astronomický ústav AV ČR - Prohlídky a pozorování. www.asu.cas.cz [online]. [cit. 2021-07-11]. Dostupné online. 
  21. ↑ Webová mapová aplikace "Silniční a dálniční síť ČR". www.rsd.cz [online]. [cit. 2014-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-23. 
  22. ↑ Posázavský Klub Historických Vozidel | Posázavský Klub Historických Vozidel. www.pkhv.cz [online]. [cit. 2018-10-13]. Dostupné online. 
  23. ↑ Sportovně kulturní centrum v Ondřejově. www.skcvondrejove.cz [online]. SK Centrum Ondřejov [cit. 2018-10-13]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ottův slovník naučný, díl 18, str. 773
  • Retrospektivní lexikon obcí ČSSR, Praha 1978, díl I.1., str. 164
  • Umělecké památky Čech, Praha 1978, díl 2. str. 530
  • P. Hadrava (vyd.): Ondřejovská hvězdárna 1898–1998. Praha 1998. ISBN 80-902487-1-3

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Části obce Ondřejov
Části obce
Města, městyse a obce okresu Praha-východ
Babice • Bašť • Borek • Bořanovice • Brandýs nad Labem-Stará Boleslav • Brázdim • Březí • Čelákovice • Černé Voděrady • Čestlice • Dobročovice • Dobřejovice • Doubek • Dřevčice • Dřísy • Herink • Hlavenec • Horoušany • Hovorčovice • Hrusice • Husinec • Jenštejn • Jevany • Jirny • Kaliště • Kamenice • Káraný • Klecany • Klíčany • Klokočná • Konětopy • Konojedy • Kostelec nad Černými lesy • Kostelec u Křížků • Kostelní Hlavno • Kozojedy • Křenek • Křenice • Křížkový Újezdec • Kunice • Květnice • Lázně Toušeň • Lhota • Líbeznice • Louňovice • Máslovice • Měšice • Mirošovice • Mnichovice • Modletice • Mochov • Mratín • Mukařov • Nehvizdy • Nová Ves • Nový Vestec • Nučice • Nupaky • Odolena Voda • Oleška • Ondřejov • Oplany • Panenské Břežany • Pětihosty • Petříkov • Podolanka • Polerady • Popovičky • Prusice • Předboj • Přezletice • Radějovice • Radonice • Říčany • Sedlec • Senohraby • Sibřina • Sluhy • Sluštice • Strančice • Struhařov • Stříbrná Skalice • Sudovo Hlavno • Sulice • Svémyslice • Světice • Svojetice • Šestajovice • Škvorec • Štíhlice • Tehov • Tehovec • Úvaly • Veleň • Veliká Ves • Velké Popovice • Větrušice • Vlkančice • Vodochody • Všestary • Vyšehořovice • Výžerky • Vyžlovka • Zápy • Záryby • Zdiby • Zeleneč • Zlatá • Zlonín • Zvánovice
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ondřejov&oldid=23875759“