Neprobylice
| Neprobylice | |
|---|---|
 Zvonice v Neprobylicích | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Slaný |
| Obec s rozšířenou působností | Slaný (správní obvod) |
| Okres | Kladno |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°15′51″ s. š., 14°1′40″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 169 (2024)[1] |
| Rozloha | 3,44 km²[2] |
| Katastrální území | Neprobylice u Kutrovic |
| Nadmořská výška | 251 m n. m. |
| PSČ | 273 75 |
| Počet domů | 60 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Neprobylice 4 273 75 Třebíz obec@neprobylice.cz |
| Starosta | Jiří Louda |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Neprobylice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 571521 |
| Kód části obce | 78042 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Neprobylice se nachází 5,5 km severozápadně od Slaného v okrese Kladno, kraj Středočeský. Žije zde 169[1] obyvatel. Vsí protéká Pozdeňský potok, který se v této dolní části nazývá Bakovský.
Název
Název vesnice je odvozen z příjmení Neprobyl ve významu ves lidí Neprobylových. Příjmení vzniklo ze zastaralého slovesa probyti (prospět). V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: de Neprobylicz (1316), Neprobilicz (1352–1405), de Neprobelicz (1372), de Neprobilicz (1381), in Neprobiliczych (1398), Neprobylicích (1448) a na Neprobilicích (1603).[4]
Historie
Archeologické vykopávky doložily osídlení již v pravěku. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1316 ve spojení se jménem šlechtice Michala z Neprobylic. Později bylo panství rozděleno na dvě části. V horní části se byla ve 14. století založena tvrz Hrádek, která stojí dodnes. V dolní části vybudovali vladykové z Hřivic Dolní tvrz. Tato tvrz však později pustla a beze stopy zanikla.[5] O sloučení panství se zasloužil rytíř Václav starší Pětipeský z Chýš a Egerberka, který odkoupil v roce 1572 obě části Neprobylic. Pětipeští byli aktivními účastníky stavovského povstání v roce 1618, proto byl jejich majetek po Bílé hoře zkonfiskován. Neprobylice připadly Jaroslavu Bořitovi z Martinic na Smečně, který byl před tím jedním z defenestrovaných královských místodržících.[6] Neprobylice se tak staly součástí smečensko-martinického a později clam-martinického panství. Až do konce feudalismu zůstaly Neprobylice v držení rodu Martiniců.
Od roku 1850 byly Neprobylice obcí na okrese Slaný, v letech 1961 až 1979 osadou patřící ke Kutrovicím, v letech 1980 až 1990 částí obce Kvílice a od roku 1990 samostatnou obcí na okrese Kladno. V roce 2006 zde žilo 134 obyvatel, v roce 2010 byl počet obyvatel 125, v roce 2015 byl počet obyvatel 160.
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[7]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[7]
- 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[7]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[8]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[9]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[10]
- 1949 Pražský kraj, okres Slaný[11]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[12]
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Ducha. Původní starodávný kostel, který stál uprostřed vsi poblíž tvrzi Hrádek byl v roce 1741 rozbořen pro starobu a vlhkost. Zůstala po něm zvonice na návsi. Na jeho místě leží v trávě asi půl metru veliký kříž. V roce byl kostel znovu vystaven na jižní straně Neprobylic, původně v barokním stylu. V 19. století byl upraven, dnes je zchátralý.
- Zvonice na návsi, dřevěná na zděné podezdívce, replika z roku 1896 nahradila původní zchátralou stavbu z druhé poloviny 15. století, pozůstalou při starém kostele, zbořeném roku 1741. Trojice zvonů je původní. Největší zvon Václav odlil zvonař Brikcí z Cimperka roku 1595 na náklad Václava a Isoldy Pětipeských z Chyš, prostřední zvon Jindřich zhotovil mistr Bartoloměj Berounský roku 1510, nejmenší zvon Marie není datován (15. století?) a jeho tvůrce zůstává neznámý. V podezdívce zabudována dvojice renesančních náhrobníků někdejších majitelů vsi, pánů Pětipeských z Chýš a Egerberka z let 1602 a 1604. Zvonice podobného typu se dochovaly ještě v Kvílicích a Rakovníku.
- Zbytky tvrze Hrádek ze 14. století, přestavěné za Pětipeských z Chýš a Egerberka v renesančním stylu[13]
Doprava
- Silniční doprava – Okolo zastavěné části obce vede silnice I/7 Praha – Chomutov v úseku Slaný – Louny.
- Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území města nejsou. Nejblíže obci je železniční zastávka Královice u Zlonic (jen pro osobní dopravu) ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 110 z Kralup nad Vltavou a Slaného do Loun. Ve vzdálenosti 7 km jsou železniční stanice Slaný a Zlonice (pro veškerou dopravu) ležící na stejné trati.
- Autobusová doprava – V obci zastavovaly v prosinci 2015 ve všedních dnech autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Bílichov, Kalivody, Klobuky, Líský, Milý, Mšec, Panenský Týnec, Pozdeň, Praha, Slaný a Srbeč. O víkendech veřejná autobusová doprava nejezdí.
Občanská vybavenost a aktivity
V obci je obchod se smíšeným zbožím, divadelní ochotnický spolek Nevolník[14] a střední škola Euroinstitut. Neprobylice leží na trase koňské stezky vybudované pro jezdeckou turistiku. Neprobylická zvonice je turisticky navštěvovanou pamětihodností.
Fotografie
-
Náhrobník z roku 1602 -
Horní tvrz neboli Hrádek v Neprobylicích ze 14. století
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Neprobylice, s. 207–208.
- ↑ http://www.neprobylice.cz/
- ↑ Archivovaná kopie. www.aristokracie.cz [online]. [cit. 2010-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-07.
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 342–343.
- ↑ nevolnik.club – Ochotnický spolek Nevolník z. s. [online]. [cit. 2023-04-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Neprobylice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Neprobylice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Neprobylice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
