Přeskočit na obsah

Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeho knížecí Milost
Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka O.S.B.
1. královéhradecký biskup
15. pražský arcibiskup
Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka
Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka
Církevřímskokatolická
PředchůdceJan Vilém Libštejnský z Kolovrat
NástupceJan Bedřich z Valdštejna
ZnakZnak
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • Opat benediktinského kláštera u sv. Mikuláše na Starém městě pražském (1649–?)
  • Opat benediktinského kláštera ve sv. Janu pod Skalou (1655–?)
  • 1. biskup královéhradecký (1659–1668)
  • 15. arcibiskup pražský (1669–1675)
Osobní údaje
Datum narození19. září 1618
Místo narozeníRajhrad
Moravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
Datum úmrtí29. dubna 1675 (ve věku 56 let)
Místo úmrtíPraha
České královstvíČeské království České království
Místo pohřbeníkostel svatého Vojtěcha (Broumov)
srdce: Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha
Národnostčeská
Vyznánířímskokatolické
RodičeVáclav Sobek (otec)
Povolání
Církevní heraldika
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní (biskup)
Alma materUniverzita Olomouc
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka, též Matouš Zoubek O.S.B. (19. září 1618 Rajhrad[1]29. dubna 1675 Praha) byl benediktinský mnich a opat u sv. Mikuláše na Starém Městě pražském a ve sv. Janu pod Skalou. První biskup královéhradecký (1659–1668) a arcibiskup pražský (1668–1675).

Stručný životopis

[editovat | editovat zdroj]

Matouš Ferdinand Sobek se narodil v domě čp. 7 v městečku Rajhrad v rodině Václava Sobka (též Zoubka), vrchnostenského purkrabího, a jeho ženy Salomeny. Měl tři sourozence: starší sestru Anežku (* 1613), která vstoupila do cisterciáckého opatství v Předklášteří u Tišnova, a dva mladší bratry: Bohuslava (* 1621) a Benedikta Ferdinanda (* 1625).

Díky studijním předpokladům po absolvování rajhradské klášterní školy pod vedením samotného probošta Daniela Benedikta Kornelia Kavky O.S.B. směl ve studiu pokračovat na broumovském gymnáziu, kde se také stal novicem a roku 1638 vstoupil do řádu. Následně studoval filozofii a teologii na olomoucké univerzitě.

Kněžské svěcení přijal roku 1639 v Olomouci) působil, dříve než se stal převorem kláštera v Broumově a později v rodném Rajhradě, v duchovní správě v Broumově a v nedaleké Polici nad Metují. - Od roku 1649 pobýval v Praze, kde se stal opatem benediktinské komunity u sv. Mikuláše na Starém Městě pražském a od roku 1652 zároveň opatem benediktinské komunity u sv. Jana pod Skalou, kde společně s císařem Ferdinandem III., Ferdinandem IV., broumovským opatem Augustinem Seifertem a převorem Tomášem Sartoriem slavnostně položili základní kámen k novému klášteru[2], jehož stavbu broumovští v letech 1654–1663 uskutečnili. Díky této aktivitě a sepsání životopisu sv. poustevníka Ivana, který věnoval roku 1656 u příležitosti korunovace novému českému králi Leopoldovi I., byl Sobek téhož roku povýšen do šlechtického stavu s predikátem „z Bílenberka“.

Biskupem nové diecéze v Hradci Králové

[editovat | editovat zdroj]

Po založení královéhradeckého biskupství se stal Sobek jeho prvním biskupem: papež Alexandr VII. potvrdil jeho jmenování 10. listopadu 1664, a tak jej mohl pražský arcibiskup Arnošt Vojtěch kardinál Harrach dne 15. března 1665 v pražské katedrále vysvětit na biskupa.

Pražským arcibiskupem

[editovat | editovat zdroj]

Po smrti Arnošta Vojtěcha kardinála Harracha a jeho nástupce Jana Viléma Libštejnského z Kolovrat, který se ani nestačil ujmout funkce, byl císařem Leopoldem I. jmenován pražským arcibiskupem. Pallium převzal dne 28. dubna 1669 z rukou olomouckého biskupa Karla z Lichtenštejna-Kastelkornu v poutním kostele v Tuřanech u Brna a 4. května se ujal svého úřadu v Praze. Jako pražský arcibiskup pokračoval v konsolidaci hospodaření a správy arcidiecéze, na podnět Bohuslava Balbína vymohl pro pražské arcibiskupy knížecí titul. Došlo k reformě liturgie, opravě katedrály (stavba kaple sv. Vojtěcha), založení Dědictví svatováclavského a znovuzískání příbramského arcibiskupského zámku. Díky šlechtickým dárcům byly založeny františkánský klášter v Hájku u Hostivic a klášter v Havlíčkově Brodě. Arcibiskup se snažil o založení plzeňského biskupství, ale tento záměr neprosadil kvůli odporu místních samospráv, které se obávaly omezení svých pravomocí.

Pohřeb a hrob

[editovat | editovat zdroj]

Zemřel 29. dubna 1675 v Praze. Na základě jeho přání bylo jeho mumifikované tělo (bez srdce, které bylo uloženo před oltářem ve Svatováclavské kapli pražské katedrály, a ostatních orgánů, které byly uloženy v kryptě opatského chrámu sv. Mikuláše na Starém Městě pražském v blízkosti těla jeho matky Salomeny) převezeno do opatského kostela sv. Vojtěcha v Broumově, pro nějž získal roku 1651 vzácnou kopii Turínského plátna.

Jeho kosterní pozůstatky byly objeveny v roce 1994 při uspořádání kosterních ostatků v kryptě pod kapitulní síní, které sem byly přeneseny v roce 1940 z krypty pod kaplí Judy Tadeáše. Tehdy byly přeneseny a za přítomnosti pražského arcibiskupa Miloslava kardinála Vlka a královéhradeckého biskupa Karla Otčenáška uloženy do nového sarkofágu, krytého původním barokním kenotafem v severní boční kapli sv. Rodiny opatského kostela sv. Vojtěcha.

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Rajhrad
  2. Jsou vyobrazeni na olejomalbě Založení kláštera od J. Bachmanna z roku 1690

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kettner Jiří, Dějiny pražské arcidiecéze v datech, Praha, Zvon 1993, ISBN 80-7113-079-6, s. 224–225.
  • Uhl Karel, Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka, in: Bárta, Josef (red.), Tuřany ve Svornosti, Tuřany, Katolická vzdělávací beseda Svornost 1948, 44-49.
  • Macková, Marie: První královéhradecký biskup. In: Rekatolizace v českých zemích. Sborník příspěvků z konference v Jičíně, konané 10. září 1993. Jičín, Městský úřad 1995, s. 95–100.
  • Kokošková, Zdeňka : Pokusy o zřízení biskupství v západních Čechách v rámci rekatolizačních snah v 17. století. In: Z archivních depozitářů. Praha, Státní ústřední archiv 1998, s. 46–56.
  • Jarešová, Anna : Zpráva o nálezu cínové schránky ze svatováclavské kaple chrámu sv. Víta na Pražském hradě. In: Studies in Postmediaeval Archaeology. = Postmedievální archeologie. [Sv.] 1. Praha, Archeologický ústav AV ČR 1990, s. 263–268

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]