Přeskočit na obsah

Izraelsko-palestinské střety (květen 2021)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Izraelsko-palestinské střety
konflikt: Izraelsko-palestinský konflikt
Policisté v Lodu, dne 11. května 2021
Policisté v Lodu, dne 11. května 2021
Trvání6. května 2021 – 21. května 2021
(15 dnů)
MístoIzrael, Palestina
Souřadnice31° s. š., 35° v. d.
PříčinyRozhodnutí izraelského Nejvyššího soudu o vystěhování Palestinců ze čtvrti Šejch Džarach
VýsledekDohodnuté příměří, Izrael i palestinské odbojové organizace si nárokují vítězství
Strany
IzraelIzrael Izrael
• Izraelské vojenské letectvo
• Izraelské pozemní síly
• Šin Bet 		Palestina Pásmo Gazy
• Hamás Hamás
• Palestinský islámský džihád

palestinští protestující
Izraelští Arabové

podpora:
TureckoTurecko Turecko[1][2]
KatarKatar Katar[1]

Velitelé
Izrael Benjamin Netanjahu
Izrael Benny Ganc
Izrael Aviv Kochavi
Izrael Amikam Norkin
Izrael Eli Sharvit 		Hamás Ismáíl Haníja
Hamás Saleh al-Arouri
Abd Al Aziz Awda
Ziyad al-Nakhalah
Ztráty
11 mrtvých
564 zraněných 		V pásmu Gazy:
139 mrtvých
1 000+ zraněných
V Izraeli a východním Jeruzalémě:
6 mrtvých
300 zraněných protestujících
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Izraelsko-palestinské střety, izraelskou stranou nazývané Obránce zdí (angl. Guardian of the Walls)[3], palestinskou stranou nazývané Meč Jeruzaléma (angl. Sword of Jerusalem) je série vzájemných ozbrojených úderů vedených mezi IOS a palestinskými odbojovými organizacemi (především Hamásem a Palestinským islámským džihádem) v Pásmu Gazy a na území Izraele.[4]

Pozadí konfliktu

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Izraelsko-palestinský konflikt.

Konflikt mezi Izraelem a Palestinou (potažmo celým arabským světem) je jednou z nejproblematičtějších událostí 20. a 21. století. Začal přibližně ke konci 19. století, kdy v tzv. alijích začalo docházet k přílivu židovských imigrantů na území Palestiny, v jehož důsledku docházelo k arabským nepokojům. Od vyhlášení nazávislosti Izraele v květnu 1948 došlo k mnoha válkám (mj. první arabsko-izraelské, sinajské, šestidenní nebo jomkipurské).

Časová osa

[editovat | editovat zdroj]

Čtvrtek 6. května – neděle 9. května

[editovat | editovat zdroj]

Došlo ke střetům mezi palestinskými demonstranty a izraelskou policií kvůli plánovanému rozhodnutí Nejvyššího soudu Izraele ohledně vystěhování několika palestinských rodin z Šejch Džarach, čtvrti východního Jeruzaléma. Při protestech bylo zatčeno nejméně 7 lidí.[5] V pátek došlo ke střetům mezi palestinskými protestujícími a izraelskou policií před mešitou al-Aksá. Podle palestinských zdrojů bylo zraněno 136 lidí, z toho 83 vyžadovalo hospitalizaci.[6] V noci na neděli došlo před al-Aksá k dalšímu střetu, kde utrpělo zranění nejméně 80 lidí, z toho několik dětí.[7]

Pondělí 10. května

[editovat | editovat zdroj]

Střety pokračovaly v noci na pondělí a v pondělí ráno u al-Aksá. Izraelská policie zakázala Židům vstupovat do komplexu na Chrámové hoře z důvodů obav vypuknutí dalších střetů.[8] Palestinská skupina Hamás v reakci na nepokoje na Chrámové hoře, kde bylo zraněno 300 Palestinců, zaútočila raketami na Izrael,[9] ten v odvetě zaútočil na Pásmo Gazy, kde zemřelo 20 lidí včetně několika dětí.[9] Souběžně s tím zaútočila raketami skupina Palestinský islámský džihád na jihoizraelské město Sderot.[9] Izraelský ministr obrany Benny Ganc vyhlásil pohotovost na území ve vzdálenosti do 70 kilometrů od Pásma Gazy, na jihu země uzavřel školy a ve středním Izraeli měla být v provozu pouze pracoviště a školy, které mají k dispozici kryty.[9]

Auto a autobus zničené raketami v Cholonu v Izraeli

Úterý 11. května

[editovat | editovat zdroj]

V noci na úterý izraelská armáda v odpovědi na útoky z Pásma Gazy zasáhla 130 cílů a zabila 15 radikálních Palestinců.[10] Mezi nimi se nacházeli i dva nejvýznamnější představitelé Islámského džihádu, Samah Abed al-Mamlouk, který měl na starosti raketový arzenál organizace a Hassan Abu al-Ata, zástupce velitele brigády Islámského džihádu v Gaze.[11] Podle agentury DPA bylo od pondělí na Izrael vypáleno přes 200 raket, z nichž více než 90 procent sestřelil izraelský systém protivzdušné obrany Železná kopule. Podle agentury až třetina raket dopadla na zem ještě v Pásmu Gazy, což možná mělo za následky oběti na životech Palestinců.[10] Ve městě Lod zemřeli 2 lidé poté, co jejich vůz zasáhla raketa, dvě ženy zemřely v Aškelonu a jedna osoba v Rišon le-Cijonu.[12] V Lodu byly podle izraelských médií zapáleny tři synagogy.[12]

Ve svých prohlášeních jak Hamás, tak i Izrael odmítly nabídku Egypta na zprostředkování příměří.[11]

Středa 12. května

[editovat | editovat zdroj]

Ve středu ráno se pod palbou 110 raket ocitl opět Tel Aviv, dalších 100 jich mířilo směrem na město Beer Ševa. Od pondělí bylo na Izrael vypáleno více než 850 raket, dalších 200 jich nepřekonalo hranici pásma Gazy.[12] Izrael ohlásil šestou oběť, jedna osoba zemřela když kolonu aut zasáhla protitanková řízená střela Kornet.[12]

Během společné operace IOS a Šin Bet byli při bombových útocích izraelského letectva v Gaze a Chán Junis zabiti Bassem Issa, velitel jednotek Hamásu v Gaze, Jamaa Tahla, šéf projektu výstavby kybernetických sítí, Gamal Zabda, vedoucí oddělení vývoje v oblasti raketové techniky Hamásu a Chazem Chatib, vedoucího technického oddělení Hamásu. Zabito bylo rovněž dalších 13 činitelů Hamásu podílejících se na velení a činnosti této organizace, například Zaher a-Šahri, vedoucí výzkumu a vývoje či Hassan Aki a Kamal Krike, příslušníci speciálních jednotek Hamásu. Leteckým útokem byla zničena čtrnáctipodlažní budova v Gaze, kde podle IOS sídlilo vojenské zpravodajství Hamásu.[11]

Hnutí Hamás prostřednictvím ruského ministerstva zahraničí poslalo návrh na vzájemný klid zbraní, izraelský premiér Benjamin Netanjahu návrh odmítl.[13]

Čtvrtek 13. května

[editovat | editovat zdroj]
Izraelská F-16 se chystá k náletu na Gazu

V noci na čtvrtek zachvátily mnohá smíšená izraelská města nepokoje, policie zatkla nejméně 374 lidí, bylo zraněno 36 policistů.[14] IOS oznámily, že společně se Šin Bet pokračují ve společné operaci cílící na významné představitele Hamásu a objektů spojených s činností této organizace. Při bombových útocích izraelského letectva byly zničeny budovy, ve kterých se nacházela sídla centrální banky a velitelství vnitřní bezpečnosti. Napadeny byly i skupiny příslušníků Hamásu připravujících odpálení protitankových řízených střel. Cílem izraelského útoku se stal také dům Iyada Tayiba, vrchního velitele vojenského křídla Hamásu.[11] Hamás začal odpalovat rakety na Ramonovo mezinárodní letiště v jižním Izraeli, kam byly odkloněny lety původně směřující na mezinárodní letiště Ben Guriona nacházející se v blízkosti těžce ostřelovaného Tel Avivu.[14] Večer byly na Izrael vypáleny tři rakety z jižního Libanonu,[15][16] dopadly do Středozemního moře.[17] Kolem půlnoci IOS sdělily prostřednictvím twitterovém účtu, že se do bojů zapojila i pěchota. V průběhu noci též na Twitteru informovala velvyslankyně USA při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová že izraelsko-palestinský vojenský střet bude v neděli řešit Rada bezpečnosti.[18] Izrael oznámil, že u hranic s Pásmem Gazy byly shromážděny pozemní jednotky a téměř deset tisíc vojáků v záloze. Některá média tento čin zhodnotila jako předzvěst možné pozemní operace.[19]

Pátek 14. května

[editovat | editovat zdroj]

V noci na pátek Izrael zesílil útoky na Hamás.[19] Izraelské letectvo pokračuje v bombardování, zejména odpalovacích zařízení raket v Gaze a podzemních tunelů. Podle agentury Reuters nedošlo k zahájení pozemní invaze, útokem pozemních sil je zde míněna dělostřelba z izraelského území.[20] Izraelská armáda večer oznámila, že na Izrael byly vypáleny tři rakety ze Sýrie – jedna spadla ještě v Sýrii, další dvě dopadly do neobydlených oblastí v severním Izraeli.[21]

Zničená budova al-Jalaa, v níž měly své kanceláře AP či Al-Džazíra

Sobota 15. května

[editovat | editovat zdroj]

V sobotu odpoledne Izrael srovnal se zemí výškovou budovu v Gaze, kde měla kanceláře agentura AP a katarská televize Al-Džazíra.[22][23] Izrael ale předem varoval, že plánuje na budovu zaútočit, takže objekt byl předem evakuován a útok si nevyžádal žádnou oběť.[24] Podle izraelské armády byla budova využívána i vojenským křídlem Hamásu.[25] Pokračovalo ostřelování měst Tel Aviv nebo Ramat Ganu, kde zemřel jeden muž.[26] Desítky palestinských bojovníků a operativců Hamásu zemřely při izraelských útocích na síť podzemních tunelů.[26] Při izraelském leteckém útoku proti palestinskému uprchlickému táboru poblíž Gazy zahynulo podle palestinských zdravotníků deset lidí.[27] Velení IOS také oznámilo, že byl sestřelen ozbrojený dron vyslaný z Pásma Gazy na izraelské území.[28]

Neděle 16. května

[editovat | editovat zdroj]

Brzy ráno bombardovalo izraelské letectvo dům vůdce Hamásu Jahyi Sinwára. Ten nebyl během náletu zraněn. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví bylo během dne v Pásmu Gazy při izraelských náletech zabito 43 Palestinců (z toho 8 dětí), 50 lidí bylo zraněno. Podle mluvčího IOS bylo do nedělního rána na izraelské území z Pásma Gazy vystřeleno 120 raket, z nichž 11 spadlo v Pásmu Gazy. Izrael navíc zveřejnil fotografie, které údajně ukazují, že Hamás a Islámský džihád umisťují odpalovací zařízení raket a vchody do tunelů v blízkosti nemocnic a škol.[29]

Pondělí 17. května

[editovat | editovat zdroj]

Podle vyjádření mluvčího IOS provedlo izraelské letectvo brzo ráno rozsáhlý útok proti 35 cílům. Při tomto útoku bylo mimo jiné zničeno 15 km tunelů (přezdívaných metro) patřící Hamásu a napadeny byly domy 9 vysoce postavených velitelů Hamásu. Na území Izraele dopadlo několik raket, z nichž jedna zasáhla dům v Ašdodu, zraněno bylo několik lidí.[30] Při společné operaci se Šin Bet odpoledne byl při leteckém útoku v Pásmu Gazy zabit vysoký velitel Islámského džihádu Husám abú Harbíd. Velel jednotkám Islámského džihádu na severu Pásma Gazy od roku 2019.[31] Při dalších izraelských útocích bylo zničeno sídlo podnikatele Abeda al-Aziz al-Haldiho, pod sídlem se podle IOS skrýval vchod do tunelu.[32]

Podle tvrzení médií bylo sdělení mluvčího IOS ze čtvrtka 13. května, že izraelská armáda zahajuje pozemní operaci v Pásmu Gazy záměrnou dezinformací. Cílem bylo donutit palestinské ozbrojence, aby se uchýlili do tunelů. Na ty potom zaútočily izraelské bombardéry. Z vojenského hlediska se podle tisku jedná o výbornou lest, ale na druhou stranu tak velení izraelské armády významně podkopalo důvěryhodnost mluvčího IOS.[33][34]

Úterý 18. května

[editovat | editovat zdroj]

V noci na úterý bylo z území Libanonu vypáleno na Izrael šest raket, na jeho území ale nedoletěla žádná, všechny spadly ještě před hranicemi. Izrael na útok reagoval odpálením raket na místa odpalu.[17] Prozatímní jednotky OSN v Libanonu uvedly, že společně s libanonskými ozbrojenými silami zvýšily bezpečnostní kontroly na jihu země.[17] Brzo ráno izraelská vojenská letadla zaútočila na rychlé čluny, které měly být použity proti lodím izraelského vojenského námořnictva. Během dne zahynuli při výbuchu palestinské rakety na jihu Izraele dva thajští pracovníci.[35]

Středa 19. května

[editovat | editovat zdroj]

Z jižního Libanonu byly během dne proti Izraeli vystřeleny 4 rakety. Jedna byla zneškodněna protiraketovou palbou, dvě spadly do moře a jedna dopadla na otevřené prostranství. Jako odvetu ostřelovaly IOS dělostřeleckou a tankovou palbou předpokládaná odpaliště raket v Libanonu. Podle IOS jsou za palbu z Libanonu odpovědné palestinské skupiny, nikoliv Hizballáh.[36] Raketová palby byla z Pásma Gazy vedena během noci proti izraelským základnám vojenského letectva Chacor, Chacerim, Nevatim, Tel Nof, Palmachim a Ramon. Žádná raketa ale základny nezasáhla a bojové letouny startovaly a přistávaly bez omezení. V průběhu dne byly z Pásma Gazy vystřeleny rakety proti městům ve středním a jižním Izraeli. Rakety zasáhly budovy či prostranství v Ašdodu a Beršebě, většina raket byla sestřelena protiraketovým systémem Železný dóm. Tři minometné granáty dopadly v prostoru křižovatky Kerem Šalom, kde se pohyboval humanitární konvoj z Jordánska vezoucí zdravotnický materiál do Gazy. Během noci na středu útočilo izraelské letectvo na tunely provozované palestinskými skupinami a zasáhlo i továrnu na výrobu zbraní patřící Islámskému džihádu. Společně se Šin bet provedlo letectvo operaci, při níž zasáhlo byt, ve kterém sídlilo kybernetické ústředí Hamásu.[37] Další izraelský útok směřoval proti rezidencím vysokých představitelů Hamásu. IOS se dlouhodobě snaží o likvidaci šéfa ozbrojeného křídla Hamásu Muhammada Dífa.[38]

Během dne se objevily nepotvrzené zprávy, že obě strany s pomocí prostředníků jednají o příměří. Izraelský představitel jakákoliv jednání o příměří popřel, Hamás sdělil, že jakékoliv příměří musí předcházet splnění jeho požadavků.[39] Izraelský premiér Netanjahu prohlásil, že Izrael vyvíjí maximální úsilí pro to, aby příměří s Hamásem trvalo co nejdelší dobu. Palestinský prezident Abbás obvinil Izrael z organizovaného válečného terorismu a válečných zločinů v Gaze.[40]

Čtvrtek 20. května

[editovat | editovat zdroj]

Podle vyjádření IOS útočilo izraelské letectvo od brzkých ranních hodin na sklady zbraní v sídlech vysokých představitelů Hamásu. Cíly útoků se staly tunely používané palestinským bojovníky. Během dne podniklo letectvo další útoky proti odpalovacím zařízením pro rakety a odpalištím minometných granátů v Bejt Hanoun, Chan Junis a Jabalii. Jeden z útoků byl veden proti velitelskému stanovišti Hamásu. Protitankovou střelou z Gazy byl zasažen prázdný izraelský vojenský autobus.[41]

Pátek 21. května

[editovat | editovat zdroj]

Poté, co obě strany, Izrael a palestinské ozbrojené skupiny souhlasily, došlo k vzájemnému a bezpodmínečnému ukončení nepřátelských akcí a od 2:00 místního času (1:00 SELČ) začalo platit příměří.[42] Jednání o příměří mezi bojujícími stranami probíhala již několik dní.[43] Na vyjednávání se podíleli zástupci Egypta, USA, zapojeno bylo i Jordánsko, Katar a další klíčoví partneři v mezinárodním společenství.[44] Generální tajemník OSN António Guterres ukončení bojů uvítal, nicméně kritizoval jak IOS, tak Hamás za útoky proti civilním cílům a obě strany obvinil z válečných zločinů.[45] I přes příměří se ale na pahorku Chrámové hory v odpoledních hodinách střetli Palestinci s izraelskou policií.[46]

Výsledek

[editovat | editovat zdroj]

Obě strany, jak Hamás s Islámským džihádem, tak Izrael si připisují vítězství. Izraelský ministr obrany Benny Gantz uvedl, že ofenziva v Gaze přinesla bezprecedentní vojenské zisky. V Gaze tisíce lidí oslavovali palestinské vítězství, nicméně Ezzat al-Rešiq, jeden z představitelů Hamásu prohlásil, že naše prsty jsou stále na spoušti. Izrael také popřel tvrzení představitelů Hamásu, že jednou z podmínek pro uzavření příměří je izraelské stažení se od Šejch Džarad a mešity Al-Aksá.[47]

Ztráty

[editovat | editovat zdroj]

Podle palestinského ministerstva zdravotnictví bylo při izraelských útocích zabito 232 Palestinců, včetně 62 dětí, více než 1 900 palestinských obyvatel bylo zraněno. Podle Izraele při bombardování zahynulo nejméně 160 palestinských bojovníků (palestinské odbojové organizace počet svých padlých bojovníků nezveřejňují). Podle izraelské vlády v Izraeli zahynulo při palestinském raketovém ostřelování 11 civilních osob, z toho 2 děti a 3 cizinci a 1 izraelský voják. Stovky lidí byly ošetřeny.[48]

Výzbroj bojujících stran

[editovat | editovat zdroj]

K útokům proti izraelskému území používají palestinské ozbrojené skupiny především neřízené rakety země - země, v menší míře potom PŘTS Kornet a minomety. Používají i drony, v jednom případě byl zaznamenán i přelet ozbrojeného dronu z Gazy na izraelské území. Využívány jsou i tunely vedoucí na izraelské území.[49]

Rakety země - země Palestinci získávají z menší části pašováním, zejména z egyptského území a z větší části vlastní výrobou přímo v Pásmu Gazy. Významnou úlohu přitom sehrává zejména Írán dodávkami know-how. Hamás disponuje raketami R-160 Chajbar a raketami A-120 Raíd Attar (dolet 120 km), íránskými raketami Fadžr 5 a jejich palestinskou variantou M-75 (dolet 50 km) či Sejil 55 (dolet 55 km). Dále potom raketami Fadžr-3 s doletem 40 km či Grad s dostřelem převážně jen 20 km. Používané jsou dosud i rakety Kássam, které původně byly trubkami naplněnými palivem a třaskavinou, ale ve 3. generaci mají dostřel až 25 km. Hamás disponuje ale i raketami M-302 s dosahem až 200 km.[50] Podle izraelských tajných služeb disponuje Hamás asi 5000 až 6000 raketami s dostřelem 50 km. Dle těchto složek je zásoba natolik velká, že umožňuje Hamásu vést palbu na izraelské území po významnou dobu.[49]

Další z palestinských účastníků, Islámský džihád disponuje raketami Burak-100 s dostřelem 100 km a Burak-70 s dostřelem 70 km. Podle vlastního vyjádření disponuje i raketami Burak-120 s doletem 120 km. Celkové množství raket Islámského džihádu je odhadováno na 8000.[50]

Proti palestinským raketám používá Izrael protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome). Osazený je antiraketami Tamir. Účinný je proti raketám s krátkým doletem Kássam či minometným granátům. Proti raketám s delším doletem (70–300 km) používá Izrael systém nazývaný Davidův prak (David's sling) osazený dvoustupňovými raketami Stunner. Jednou z možností bylo i používání vyvíjeného laserového děla Nebeský strážce (Sky Guard), jeho vývoj byl ale zastaven kvůli malé mobilitě a nízkému dosahu. Všechny používané systémy mají ale své limity, a proto Izrael kombinuje použití protiraketových systémů s leteckými údery proti odpalovacím zařízením, výrobnám raket a velitelským stanovištím.[50] Další teoretickou možností je pozemní operace, která by Palestince donutila stáhnout se zpět mimo efektivní vzdálenost dostřelu. Palestinci ale nedisponují strategickou hloubkou území, což Izraeli poskytuje taktickou výhodu a možnost odpalovací zařízení ničit. Nevýhodou této taktiky i pro Izrael jsou ale oboustranně vysoké lidské ztráty, což se ukázalo zejména při izraelském vpádu do Gazy v roce 2014.[49]

Reakce

[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní organizace

[editovat | editovat zdroj]
  • Evropská unieEvropská unie Evropská unie vyzvala obě strany k deeskalaci napětí a uvedla, že „násilí a podněcování jsou nepřijatelné a pachatelé na všech stranách musí být odpovědní“.[51] Dne 18. května vyzvali ministři zahraičních věcí všech členských zemí EU, s výjimkou Maďarska, k okamžitému zastavení bojů.[52][53]

Státy

[editovat | editovat zdroj]
  • BahrajnBahrajn Bahrajn: Bahrajnští představitelé ostře odsoudili akce u mešity Al-Aksá a možné vystěhování obyvatel ze čtvrti Šejch Džarach a vyzvali Izrael, aby „zastavil tyto odmítnuté provokace proti obyvatelům Jeruzaléma a usiloval o to, aby jeho síly v tomto svatém měsíci nezaútočily na věřící“.[56]
  • ČeskoČesko Česko: Premiér Andrej Babiš na sociální síti Twitter vyjádřil podporu Izraeli.[57] Podporu Izraeli vyjádřil i prezident Miloš Zeman,[58] který na znamení solidarity s Izraelem nařídil vyvěsit izraelskou vlajku na prvním nádvoří Pražského hradu.[59] Volební koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) vyzvala v otevřeném dopise pražského primátora Zdeňka Hřiba, aby nechal vyvěsit izraelskou vlajku na budově pražského magistrátu.[60] Ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek vyzval k zastavení raketových útoků z Gazy na Izrael,[61] následně 20. května odletí do Izraele na osobní pozvání ministra zahraničí Gabiho Aškenaziho.[62][63]
  • EgyptEgypt Egypt: Egyptské ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že „Izrael musí zastavit všechna opatření, která porušují posvátnost mešity Al-Aksá“ a že potenciální vystěhování je porušením mezinárodního práva.[64] Ministr zahraničních věcí Sameh Shoukry na krizovém setkání Ligy arabských národů oznámil, že Egypt nabídl Izraeli, že může fungovat jako prostředník při řešení konfliktu, nedostal ale žádnou odpověď.[65]
  • FrancieFrancie Francie: Mluvčí Ministerstva zahraničních věcí vyzvala všechny zúčastněné, aby projevili maximální zdrženlivost a zdrželi se jakékoliv provokace, aby co nejdříve mohlo dojít k příměří.[66]
  • KanadaKanada Kanada: Kanadský ministr zahraničních věcí Marc Garneau vyzval k „okamžitému snížení napětí a aby se všechny strany vyhnuly jednostranným krokům“. Rovněž vyjádřil znepokojení nad tím, že „nedávná rozhodnutí o vysídlení, demolici a vystěhování v Šejch Džarach by negativně ovlivnila živobytí a podkopaly vyhlídky na řešení situace mezi oběma státy“.[67]
  • NěmeckoNěmecko Německo: Německý ministr zahraničních věcí Heiko Maas řekl novinářům v Bruselu, že „pouze můžeme vyzvat obě strany k tomu, aby deeskalovaly tuto skutečně výbušnou situaci“.[66]
  • PákistánPákistán Pákistán: Poslanec Mulan Abdul Akbár Čitrálí v plamenném projevu v národním shromáždění vyzval vládu k jadernému útoku na židovský stát, a žádal ji o vyhlášení džihádu Izraeli.[68]
  • TureckoTurecko Turecko: Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan ve svém projevu v Ankaře odsoudil Izrael a nazval ho „zločinným teroristickým státem“ a vyzval k reakci OSN, aby okamžitě zastavila pronásledování Palestinců ze strany Izraele.[51]
  • USAUSA USA: Tisková mluvčí Bílého domu Jen Psakiová odsoudila raketové útoky na Izrael a dodala podporu prezidenta Joea Bidena pro legitimní právo Izraele bránit sebe a svůj lid“. Personál Bílého domu byl v kontaktu s izraelskými i palestinskými představiteli s cílem uklidnit situaci v regionu.[69] Americký ministr zahraničí Antony Blinken prohlásil, že je nezbytně nutné, aby všechny strany podnikly kroky k deeskalaci napětí a uklidnění situace. Vyjádřil hluboké znepokojení nad raketovými útoky na Izrael a vyzval k jejich okamžitému zastavení.[70] Socialističtí senátoři Bernie Sanders a Elizabeth Warrenová spolu s členkou Sněmovny reprezentantů Alexandrie Ocasio-Cortezové vydali prohlášení, ve kterém odsuzují izraelské snahy o vystěhování Palestinců.[64]

Protesty

[editovat | editovat zdroj]

V mnoha městech po celém světě se konaly demonstrace na podporu jak Izraele, tak Palestiny. Protesty se konaly například v Londýně,[72] Ammánu,[73] Istanbulu,[74] Washingtonu, D. C.,[75] Paříži,[76] Kapském Městě,[77] Chicagu,[78] Berlíně,[79] Nairobi,[80] New Yorku,[81] Montrealu,[82] Bruselu,[83] Madridu,[84] Bruselu[85] či Dublinu.[86]

Dne 14. května před Izraelským velvyslanectvím v Praze sešly desítky lidí na podporu Palestiny. V blízkosti se shromáždili také podporovatelé Izraele.[87]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2021 Israel–Palestine crisis na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Hamás a jeho sponzoři a dodavatelé zbraní. Novinky.cz [online]. Borgis, 18. května 2021. Dostupné online. 
  2. ↑ Turecko slibuje podporu Palestincům, izraelská armáda likviduje „metro Hamásu“. Hospodářské noviny [online]. 17. května 2021. Dostupné online. 
  3. ↑ Gaza Flare-up: IDF Kills Top Islamic Jihad Leader as Biden Says Working Toward Obtaining Ceasefire [online]. Haaretz Daily Newspaper Ltd [cit. 2021-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Hamás míří na klíčovou infrastrukturu včetně jaderného reaktoru. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-05-12 [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ Palestinians, Israeli settlers scuffle in east Jerusalem. AP News [online]. 2021-05-07 [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ AKRAM, Fares; VAHDAT, Amir. Palestinians, Israel police clash at Al-Aqsa mosque; 53 hurt. AP News [online]. 2021-05-07 [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ V Jeruzalémě znovu propukly střety, nejméně 80 raněných. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-05-09 [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ Další potyčky s Palestinci v Jeruzalémě, policisté nasadili vodní dělo. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-05-10 [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d Izrael zaútočil na palestinské Pásmo Gazy. Umíraly i děti. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-05-10 [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Další násilí v Pásmu Gazy. Izrael zasáhl 130 cílů, 15 Palestinců zemřelo. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-05-11 [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c d IDF strikes four anti-tank missile cells in Gaza as rockets pound Tel Aviv. The Jerusalem Post [online]. 2021-05-13 [cit. 2021-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ a b c d e Izraelce zabila protitanková střela vypálená z Gazy, na Izrael mířilo přes tisíc raket. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-05-12 [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. 
  13. ↑ Netanjahu odmítl nabídku Hamásu na příměří, píše izraelský deník. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-05-13 [cit. 2021-05-14]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Hamás útočí na mezinárodní letiště, chce přerušit leteckou dopravu nad Izraelem. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-05-13 [cit. 2021-05-13]. Dostupné online. 
  15. ↑ Izrael pod palbou i z druhé strany. Na sever země dopadly rakety z Libanonu. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-05-13 [cit. 2021-05-14]. Dostupné online. 
  16. ↑ Izraelské jednotky se připravují u Gazy, pokračuje palba i násilí mezi Židy a Araby v ulicích. ČT24 [online]. [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b c ŠVAMBERK, Alex. Intenzivní nálety na Gazu pokračují, vzniká humanitární krize. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-05-18 [cit. 2021-05-18]. Dostupné online. 
  18. ↑ Naše pozemní síly se chystají na útok v Gaze, potvrdila izraelská armáda. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-05-13 [cit. 2021-05-14]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b Izrael zesílil odvetné útoky na Gazu. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-05-14 [cit. 2021-05-14]. Dostupné online. 
  20. ↑ Útok na Pásmo Gazy sílí. Izrael napadl podzemní „město“ Hamásu [online]. Seznam Zprávy [cit. 2021-05-14]. Dostupné online. 
  21. ↑ Ze Sýrie byly na Izrael odpáleny tři rakety, dopadly do neobydlené oblasti. Lidovky.cz [online]. 2021-05-14 [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. 
  22. ↑ Hamás v noci pálil na města židovského státu, izraelská armáda srovnala se zemí kanceláře AP. ČT24 [online]. [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. 
  23. ↑ Israeli strike destroys Gaza building with AP, other media. AP NEWS [online]. 2021-05-15 [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. 
  24. ↑ Nálet zničil v Gaze výškovou budovu využívanou Hamásem i agenturou AP a al-Džazírou. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-05-15 [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. 
  25. ↑ FIŠER, Miloslav. Děsivé záběry: Izraelské rakety srovnaly výškovou budovu se zemí. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-05-15 [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. 
  26. ↑ a b Další oběť v Izraeli, Hamás pálí rakety takřka nepřetržitě. Novinky.cz [online]. 2021-05-15 [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. 
  27. ↑ Israel-Gaza conflict rages as US envoy visits [online]. BBC [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Rocket barrages from Gaza continue to slam into Israel Sunday [online]. Jpost Inc. [cit. 2021-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ Israel-Palestinian conflict marks its deadliest day as scenes of horror unfold in Gaza [online]. CNN [cit. 2021-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ Israel launches new strikes on Gaza as calls for ceasefire grow [online]. BBC [cit. 2021-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ Senior PIJ commander killed in IAF airstrike Monday afternoon [online]. Jpost Inc. [cit. 2021-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ IDF says it destroyed Gaza mansion hiding tunnel entrance [online]. THE TIMES OF ISRAEL [cit. 2021-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ Izrael zesílil bombardování Gazy, v ostřelování pokračuje i Hamás [online]. Česká televize [cit. 2021-05-17]. Dostupné online. 
  34. ↑ Po náletu na Gazu se zřítilo sídlo novinářů, Izrael zahraniční média využil [online]. MAFRA a.s. [cit. 2012-12-06]. Dostupné online. 
  35. ↑ Izrael pokračuje v bombardování Gazy. Prezident USA vyzývá ke klidu zbraní [online]. MAFRA a.s. [cit. 2021-05-19]. Dostupné online. 
  36. ↑ Rockets fired into northern Israel from Lebanon amid fighting in Gaza [online]. Jpost Inc. [cit. 2021-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ Fresh Hamas rocket barrage pounds southern Israel, home in Ashdod struck [online]. Jpost Inc. [cit. 2021-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ Pokusy o zabití šéfa ozbrojené větve Hamásu [online]. MAFRA a.s. [cit. 2021-05-19]. Dostupné online. 
  39. ↑ Reports of a truce quickly denied [online]. BBC [cit. 2021-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ What's happened so far today [online]. BBC [cit. 2021-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ Operace Guardian of the Walls [online]. IDF [cit. 2012-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ Boje mezi Izraelem a Hamásem utichly. V ulicích Gazy se oslavovalo příměří. ČT24 [online]. [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. 
  43. ↑ Israel-Hamas truce takes hold after 11 days of fighting. Reuters [online]. 2021-05-20 [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. 
  44. ↑ Izrael schválil „vzájemný a bezpodmínečný“ klid zbraní, příměří bude monitorovat Egypt. Deník N [online]. 2021-05-20 [cit. 2021-05-22]. Dostupné online. 
  45. ↑ Israel announces unconditional ceasefire with Hamas, ending Gaza combat [online]. Jpost Inc. [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ Příměří v ohrožení? Chrámová hora hlásí střety mezi Palestinci a policií. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-05-21 [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. 
  47. ↑ Israeli-Palestinian ceasefire comes into effect [online]. BBC [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ Israel-Hamas truce takes hold after 11 days of fighting [online]. Reuters [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ a b c MARCUS, Jonathan. Israel-Gaza violence: The strength and limitations of Hamas' arsenal. BBC [online]. 2021-05-13 [cit. 2021-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ a b c ŠVAMBERK, Alex. Čím pálí Palestinci a jak se jim Izrael brání. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-05-12 [cit. 2021-05-16]. Dostupné online. 
  51. ↑ a b HOLMES, Oliver. Scores injured in fresh night of Jerusalem clashes. The Guardian [online]. 2021-05-09 [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ Ministři EU vyzvali k příměří mezi Izraelem a Hamásem, až na Maďarsko. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-05-18]. Dostupné online. 
  53. ↑ Okamžitě zastavte boje, vzkázala EU do Izraele a Gazy. Maďarsko mírové prohlášení ale odmítlo. Lidovky.cz [online]. 2021-05-18 [cit. 2021-05-18]. Dostupné online. 
  54. ↑ Jerusalem: Many injured on second night of clashes. BBC [online]. 2021-05-09 [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ Arab League condemns Israeli air strikes on Gaza. Al-Džazíra [online]. 2021-05-11 [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ UAE, Bahrain pan Israel’s ‘storming’ of Al-Aqsa, amid international condemnation. The Times of Israel [online]. 2021-05-08 [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ Andrej Babiš. We stand with Israel 🇨🇿 🇮🇱. Twitter [online]. 2021-05-12. Dostupné online. 
  58. ↑ Prezident republiky zaslal telegram izraelskému prezidentovi. Pražský Hrad [online]. 2021-05-12 [cit. 2021-05-13]. Dostupné online. 
  59. ↑ Na podporu Izraele vyvěsil vlajku Hrad, vláda i ministerstvo zahraničí. iDNES.cz [online]. 14. května 2021. Dostupné online. 
  60. ↑ Nad Hradem vlaje izraelská vlajka. Kulhánek odsoudil „barbarský útok”. Novinky.cz [online]. Borgis, 14. května 2021. Dostupné online. 
  61. ↑ Na Izrael zamířilo už 600 raket. „Protiútok teprve začíná,“ vzkazuje. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. 
  62. ↑ Jakub Kulhánek. Zitra navštívím na osobní pozvání izraelského ministra zahraničí @Gabi_Ashkenazi Izrael. Chci touto návštěvou především vyjádřit podporu našemu spojenci v těchto těžkých dnech. Izrael má plné právo chránit své občany proti bezohlednému teroru.. Twitter [online]. 2021-05-19. Dostupné online. 
  63. ↑ Kulhánek: Izrael má plné právo chránit své občany, má podporu ČR. České Noviny [online]. [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. 
  64. ↑ a b Sanders, Warren, Ocasio-Cortez slam Israel over pending Sheikh Jarrah evictions. The Times of Israel [online]. 2021-05-09 [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. ↑ Egypt: Israel hasn’t responded to our offer to mediate to defuse tensions. The Times of Israel [online]. 2021-05-11 [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ a b World reacts after Israeli forces wound hundreds in Al-Aqsa raid. Al-Džazíra [online]. 2021-05-10 [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. ↑ LAZAROFF, Tovah. Canada, Quartet slam Jerusalem violence, int'l pressure grows on Israel. The Jerusalem Post [online]. 2021-05-09 [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. ↑ JEMELKA, Petr. Na co tu atomovku máme? Pákistánský poslanec burcoval vládu k džihádu proti Izraeli. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-05-19 [cit. 2021-05-20]. Dostupné online. 
  69. ↑ CHALFANT, Morgan. White House condemns rocket attacks against Israel. The Hill [online]. 2021-05-11 [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. ↑ O'CONNOR, Tom. U.S. Condemns Rocket Strikes on Israel as Iran, Turkey, Arabs Rally Around Palestinians. Newsweek [online]. 2021-05-10 [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. ↑ ‚Násilí plodí další násilí.‘ Papež František vyzval k řešení situace v Jeruzalémě. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. 
  72. ↑ Protest held in Bradford amid Israeli–Palestinian clashes in Jerusalem. Bradford Telegraph and Argus [online]. [cit. 2021-05-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ Jordanians protest against Israel over al Aqsa violence. Reuters [online]. 2021-05-10 [cit. 2021-05-14]. Dostupné online. 
  74. ↑ In Turkey, protests against Israel over surge in violence. Reuters [online]. 2021-05-10 [cit. 2021-05-14]. Dostupné online. 
  75. ↑ Israel, Hamas Trade Deadly Rocket Strikes as Tensions Mount Over Jerusalem. Voice of America [online]. [cit. 2021-05-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. ↑ French police disperse demonstration in support of Palestine. www.aa.com.tr [online]. [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. 
  77. ↑ South Africans protest over Palestinian deaths. France 24 [online]. 2021-05-11 [cit. 2021-05-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. ↑ Chicago Protesters March in Opposition to Israel Gaza Bombing. Voice of America [online]. [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  79. ↑ Thousands march in Berlin in solidarity with Palestinians. www.aa.com.tr [online]. [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. 
  80. ↑ Kenyan police disperse protesters demonstrating against Israeli attacks on Gaza. Reuters [online]. 2021-05-13 [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. 
  81. ↑ Protesters on both sides of Israeli-Palestinian fighting clash in Manhattan. CBS [online]. [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. ↑ Demonstrations held across Canada amid escalating conflict between Israel and Palestinians. CBC [online]. [cit. 2021-05-17]. Dostupné online. 
  83. ↑ Duizenden betogen in Brussel voor #FreePalestine. Het Nieuwsblad [online]. [cit. 2021-05-17]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  84. ↑ Thousands in pro-Palestinian protests in London, Madrid. France 24 [online]. 2021-05-15 [cit. 2021-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  85. ↑ Napříč Evropou se konaly demonstrace na podporu Palestinců. Pařížská policie nasadila vodní děla. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-05-22]. Dostupné online. 
  86. ↑ Thousands attend rallies in Irish cities in solidarity with Palestine. The Irish Times [online]. [cit. 2021-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  87. ↑ Před izraelskou ambasádou v Praze protestovali příznivci Palestiny i Izraele. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-05-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Konflikt mezi Izraelem a Pásmem Gazy
Události
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Izraelsko-palestinské_střety_(květen_2021)&oldid=23960484“