Holubinka révová
 Holubinka révová | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (Basidiomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | holubinkotvaré (Russulales) |
| Čeleď | holubinkovité (Russulaceae) |
| Rod | holubinka (Russula) |
| Binomické jméno | |
| Russula xerampelina Fr.; 1838 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Holubinka révová (Russula xerampelina) je druh houby z čeledi holubinkovitých (Russulaceae).
Znaky[editovat | editovat zdroj]
Masitý klobouk dorůstá 5–12 cm v šířce, během vývoje přechází z kulovitého na plošně rozložený. Na okrajích vyvinutých plodnic je znatelné jemné rýhování. Pokožka je ve vlhkém prostředí slizká, v suchu naopak matná, okraje se dají trochu sloupnout. Barvu má vínovou, karmínovou až nachovou.[1][2][3]
Bílé až jemně okrové lupeny jsou na klobouku hustě uspořádané, postupně však řídnou. U třeně jsou větvené, celkově jsou na klobouku zaoblené až tupé. Výtrusný prach je okrový.[2][3]
Třeň je válcovitý, u báze občas mírně ztlustlý, 4–9 cm dlouhý, 1,5–3 cm široký, pevný, u starých plodnic vrásčitý, typické je zde jemně růžové zbarvení.[2][3]
Pevná, bílá, ve třeni nahnědlá dužnina má nevýraznou chuť, typicky zapáchá po slanečcích (to je typické zejména pro vyvinuté a suché plodnice, vůně mladých bývá popisována jako jemně ovocná), poraněním nebo stárnutím získává hnědožlutou barvu.[2][3]
Užití[editovat | editovat zdroj]
Jedlá houba.[3]
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Holubinka révová roste ve výše položených jehličnatých lesích na kyselém podloží, ze stromů preferuje smrky a borovice. Čas růstu je srpen až říjen.[1][3]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Výskyt byl popsán v Evropě, Americe (zejména na severu), Jihoafrické republice, Austrálii, Japonsku, Grónsku, Rusku, Indonésii, Malajsii, na Tchajwanu, Islandu a Filipínách.[4]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
_Fr_180998.jpg)
Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]
- Holubinka brunátná (Russula badia)
- Holubinka černonachová (Russula atropurpurea)
- Holubinka příbuzná (Russula cognata)
Existuje i několik forem této houby, které se liší zejména odstínem klobouku a stanovištěm:[2]
- Russula elaedoes – vyskytuje se v listnatých lesích, preferuje duby, buky a břízy, klobouk je zbarven do olivově zelené.
- Holubinka buková (Russula faginea) – vyskytuje se pod buky, klobouk je zbarven do hněda až vínova, s nažloutlým středem.
- Holubinka alpínská (Russula pascua) – vyskytuje se v alpinských vřesovištích, tvoří drobné plodnice
- Holubinka slanečková Russula graveolens) – vyskytuje se pod duby, klobouk je zbarven do hněda až vínova, třeň je bílý, ve stáří žlutohnědý.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Holubinka révová - Russula xerampelina (Schaeff.) Fr. 1838. www.houbareni.cz [online]. [cit. 2023-07-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e GRÜNERT, Helmut a Renate. Houby. Praha: Knižní klub, 1995. ISBN 80-717-6183-4.
- ↑ a b c d e f g Russula xerampelina - holubinka révová - myko.cz. www.myko.cz [online]. [cit. 2023-07-22]. Dostupné online.
- ↑ Russula xerampelina (Schaeff.) Fr.. www.gbif.org [online]. [cit. 2023-07-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Russula xerampelina - holubinka révová | Russulaceae - holubinkovité | Natura Bohemica. www.naturabohemica.cz [online]. [cit. 2023-07-22]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- GRÜNERT, Helmut a Renate GRÜNERT. Houby. Praha: Knižní klub, 1995. Průvodce přírodou (Knižní klub). ISBN 80-7176-183-4. (str. 166)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu holubinka révová na Wikimedia Commons 
Taxon Russula xerampelina ve Wikidruzích
