Hřib habrový
 Hřib habrový | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Pododdělení | Agaricomycotina |
| Třída | Agaricomycetes |
| Řád | hřibotvaré (Boletales) |
| Čeleď | hřibovité (Boletaceae) |
| Rod | hřib (Boletus) |
| Binomické jméno | |
| Boletus carpinaceus Velen. | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hřib habrový (Boletus carpinaceus Velen. 1939) je jedlá[1] houba z čeledi hřibovitých, která patří do skupiny tzv. pravých hřibů.
Synonyma[editovat | editovat zdroj]
- Boletus carpinaceus Velen.[2] 1939
- Boletus carpinicola Pilát[3] 1967
- Boletus reticulatus f. carpinaceus
- Boletus reticulatus subsp. carpinaceus (Velen.) Hlaváček 1994
- Boletus reticulatus var. carpinaceus
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Ačkoli byl hřib habrový původně popsán jako samostatný druh, předpokládá se nyní, že jde o formu či varietu hřibu dubového, která roste pod habry.[2]
Vzhled[editovat | editovat zdroj]
Makroskopický[editovat | editovat zdroj]
Klobouk dosahuje 60 - 150 milimetrů, zpočátku je polokulovitý, později ploše klenutý až ploše rozprostřený. Povrch je bledopopelavý, kompaktní, hedvábně lesklý. Ve středu obvykle tmavší.[3]
Rourky jsou 8 - 15 milimetrů dlouhé, utřeně odstávající. Společně s póry jsou zbarvené zprvu bělavě, později žlutozeleně.[3]
Třeň bývá 60 – 120 mm dlouhý a 20 – 40 mm široký, válcovitý, ve spodní polovině silnější. Krom bazální části je zbarven hnědavě jako třeň hřibu borového, jen bez červenavého nádechu. Kryje jej síťka, jejíž oka se směrem k bázi zvětšují.[3]
Dužnina má je bílá, na řezu barevně neměnná. Chuť i vůně jsou stejné jako u hřibu smrkového.[3]
Mikroskopický[editovat | editovat zdroj]
Válcovitě vřetenovité spóry dosahují 14 - 22 × 4 - 4,5 μm, jejich povrch je hladký, barvy světle žlutohnědé[3]
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Roste zřídkavě v habrových lesích.[3] Fruktifikuje od května do září.[1]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Přinejmenším do roku 1967 byl hřib habrový znám pouze z území Čech.[3] V současnosti je krom České republiky popsán v dalších evropských zemích jako jsou Chorvatsko, Maďarsko, Rakousko a Slovinsko.[4]
Záměna[editovat | editovat zdroj]
- hřib smrkový (Boletus edulis)
- hřib březový (Boletus betulicola)
- hřib žlučník (Tylopilus phelleus)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Houby. Praha: Aventinum, 2005. 416 s. Kapitola Hřib habrový, s. 338.
- ↑ a b ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. S. 110.
- ↑ a b c d e f g h DERMEK, Aurel; PILÁT, Albert. Poznávajme huby. Bratislava: Slovenská akadémia ved, 1974. Kapitola Hríb hrabový, s. 52. (slovensky)
- ↑ Boletus carpinaceus [online]. Gwannon.com [cit. 2012-11-29]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu hřib habrový na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo habrový ve Wikislovníku
Taxon Boletus carpinaceus ve Wikidruzích- BioLib.cz – Boletus carpinaceus (hřib habrový) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
- Botany.cz
